Mgr Marie Havrnkov TVAROSLOV 5 zjmena Mluvnice pro

Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 5 - zájmena Mluvnice pro 2. ročník Srpen 2012

ANOTACE V této sadě výukových materiálů s názvem Tvarosloví se budeme zabývat tvořením tvarů slov, slovními druhy, jejich tříděním a mluvnickými kategoriemi. Učivo má rozšířit znalosti, které žáci získali v ZŠ a je určeno pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU. V této prezentaci se budeme zabývat druhy zájmen, rozdělením na zájmena rodová a bezrodá a skloňováním zájmen.

TVAROSLOVÍ ZÁJMENA PRONOMINA

ZÁJMENA � zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, zvířata, věci, děje nebo vlastnosti odkazují � určujeme u nich mluvnické kategorie: pád, číslo a rod � skloňují se a jsou plnovýznamovým slovním druhem

DRUHY ZÁJMEN (PODLE VÝZNAMU) � zájmena osobní – označují první, druhou a třetí osobu: já, ty, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné zájmeno se � zájmena přivlastňovací – přivlastňujeme jimi první, druhé a třetí osobě: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj (pro přivlastňování osobě v předmětu � zájmena ukazovací – ukazujeme jimi na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost: ten/ta/to, tento/tato/toto, tenhle/tahle/tohle, onen/ona/ono, takový/taková/takové, týž/táž, tentýž/tatáž, sám

DRUHY ZÁJMEN (PODLE VÝZNAMU) � zájmena tázací – tážeme se jimi po osobě, zvířeti, věci nebo vlastnosti: kdo, co, který/která/které, jaký/jaká/jaké, čí � zájmena vztažná – připojují k sobě některé věty v souvětí: , kdo, co, který/která/které, jaký/jaká/jaké, čí, jenž

DRUHY ZÁJMEN (PODLE VÝZNAMU) � zájmena neurčitá – neurčujeme jimi blíže, o kom, o čem je řeč: někdo, něco, některý, nějaký, něčí; leckdo, lecco, leckterý, lecjaký, lecčí; ledakdo, ledaco, ledakterý, ledajaký, ledačí; kdokoli, cokoli, kterýkoli, jakýkoli, číkoli; každý/každá/každé; všechen/všechna/všechno; kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi

DRUHY ZÁJMEN (PODLE VÝZNAMU) � zájmena záporná – popíráme jimi existenci nějaké osoby, zvířete, věci, děje nebo vlastnosti: nikdo, nic, nijaký/nijaká/nijaké, ničí, žádný/žádná/žádné

DRUHY ZÁJMEN (VYJADŘOVÁNÍ RODU) � zájmena bezrodá – nevyjadřují mluvnickou kategorii rodu, mají jeden tvar pro všechny rody: já, ty, my, vy, zvratné se � zájmena rodová – vyjadřují různými tvary rod mužský životný a neživotný, rod ženský a rod střední: např. ten, ta, to; on, ona, ono; který, která, které

SKLOŇOVÁNÍ ZÁJMEN BEZRODÝCH PÁD JÁ TY MY VY SE 1. pád já ty my vy 0 2. pád mne/mě tebe/tě nás vás sebe 3. pád mně/mi tobě/ti nám vám sobě/si 4. pád mne/mě tebe/tě nás vás sebe/se 6. Pád (o) mně tobě nás vás sobě 7. pád mnou tebou námi vámi sebou

ZÁJMENO SE � Označuje vztah ke jménu (osobě, zvířeti, věci), které je ve větě podmětem: Oni se (= sebe) myli. Petr si (= sobě) dá čaj. � POZOR! Rozlišujeme sebou a s sebou. Např. : Ryba sebou (tebou) stále házela. ALE Vzali nás s sebou (s tebou) na výlet

RODOVÁ ZÁJMENA - ZÁJMENNÉ SKLOŇOVÁNÍ � vzor ten – podle něj se skloňují všechna zájmena, která mají ve 2. pádě konc. –oho (tento, onen, kdo, někdo, leckdo, ledakdo, kdokoli, nikdo) � vzor náš – podle něj se skloňují zájmena, která mají ve 2. pádě zakončení –eho (váš, on, jenž, co, něco, ledaco, lecco, cosi, cokoli, nic)

VZOR TEN A NÁŠ jednotné číslo mužský rod ženský rod střední rod 1. pád ten náš (pes, les) ta naše (dcera) to naše (kotě) 2. pád toho našeho té naší toho našeho 3. pád tomu našemu té naší tomu našemu 4. pád toho našeho (psa) tu naši to naše ten náš (les) 6. pád (o) tom našem (o) té naší (o) tom našem 7. pád tím naším tou naší tím naším

VZOR TEN A NÁŠ množné číslo mužský rod ženský rod střední rod 1. pád ti naši (psi) ty naše (dcery) ta naše (koťata) ty naše (lesy) 2. pád těch našich 3. pád těm našim 4. pád ty naše (psy, lesy) ty naše (dcery) 6. pád (o) těch našich 7. pád těmi našimi ta naše (koťata)

RODOVÁ ZÁJMENA – ADJEKTIVNÍ SKLOŇOVÁNÍ � skloňování podle přídavných jmen � podle vzoru mladý se skloňují zájmena můj, tvůj, svůj, týž, tentýž, samý, takový, který, jaký, některý, nějaký, kterýsi, jakýsi, leckterý, lecjaký, ledajaký, každý, nijaký, žádný � podle vzoru jarní se skloňují zájmena její, čí, něčí, čísi, ničí � zájmena jeho, jejich se neskloňují

ZÁJMENO MŮJ Jednotné číslo mužský rod ženský rod střední rod 1. pád můj (bratr, les) má, moje (dcera) mé, moje (kotě) 2. pád mého mé, mojí mého 3. pád mému mé, mojí mému 4. pád mého (bratra) mou, moji mé, moje můj (les) 5. pád můj (bratře) má, moje mé, moje 6. pád (o) mém (o) mé, mojí (o) mém 7. pád mým mou, mojí mým

ZÁJMENO MŮJ Množné číslo mužský rod ženský rod střední rod 1. pád mí, moji (bratři) mé, moje (dcery) má, moje mé, moje (lesy) 2. pád mých 3. pád mým mým 4. pád mé, moje má, moje (bratry, lesy) 5. pád mí, moji (bratři!) mé, moje (lesy!) 6. pád (o) mých 7. pád mými

ZÁPIS: ZÁJMENA Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, určujeme u nich pád, číslo a rod, skloňují se , jsou plnovýznamová. � Druhy zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná. � Zájmena rodová mají tvary pro rod mužský, ženský a střední (ten, ta, to; který, která, které), zájmena bezrodá mají jeden tvar pro všechny rody: já, ty, my, vy, se. � Zájmeno já má ve 2. a 4. p. tvar mě, v 3. a 4. p. tvar mně. � Zájmena rodová se skloňují buď podle zájmen (vzor ten, náš), nebo pode přídavných jmen (vzor mladý, jarní). �

OTÁZKY PRO OPAKOVÁNÍ � 1. Co vyjadřují zájmena, co u nich určujeme? � 2. Jaké druhy zájmen máme? � 3. Vysvětli rozdíl mezi zájmeny rodovými a bezrodými. � 4. Jak skloňujeme zájmeno já? � 5. Podle čeho skloňujeme rodová zájmena?

ZDROJE � MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9 � DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7538 – 019 - 5 � SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0298 – 0