Mgr Marie Havrnkov NAUKA O TVOEN SLOV Mluvnice

Mgr. Marie Havránková NAUKA O TVOŘENÍ SLOV Mluvnice pro 2. ročník Srpen 2012

� Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Nauka o slovní zásobě je poskytnout žákům potřebné informace o slovní zásobě, o způsobech jejího rozvíjení a zejména o tvoření slov v českém jazyce, a to odvozováním, skládáním a zkracováním. Učivo navazuje na znalosti, které žáci získali na ZŠ a cílem je jejich znalosti rozšířit a upevnit tak, aby je žáci mohli využít zejména při ústní a písemné komunikaci. � Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě jsou určeny pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU. � Konkrétně tato prezentace se zabývá strukturou slova a způsoby tvoření slov v českém jazyce.

NAUKA O TVOŘENÍ SLOV DERIVATOLOGIE

TVOŘENÍ SLOV (slovotvorba) �jeden ze způsobů rozhojňování slovní zásoby o nová pojmenování �nauka o tvoření slov (derivologie) jazykovědná disciplína, která popisuje způsoby tvoření slov, jejich slovotvornou stavbu a slovotvorné vztahy

STRUKTURA SLOVA �slova jsou utvořena z různých slovotvorných částí (morfémů), které jsou dále nečlenitelné, ale ještě mají nějaký význam �základní typy morfémů: kořen, předpona, přípona a koncovka �slova se stejným kořenem a souvisejícím významem nazýváme slova příbuzná

STRUKTURA SLOVA � kořen – část slova, která vyjadřuje význam slova a je společná všem slovům příbuzným, např. -vod- je kořenem pro slova vod-a, po- vod-í, vod-ník, vod-árna � přípona (sufix) – morfém, který stojí za základem slova, např. -ník ve slově vod-ník � předpona (prefix) –morfém, který stojí před základem, na začátku slova, např. po- ve slově po-vod-í

� koncovka – část slova, která se mění při ohýbání (určuje pád u jmen a osobu u sloves), může být i nulová, např. v 1. p. j. č. : vodník -0, vodník-a, nes-u, nes-eš � kmen – část slova, která vznikne oddělením koncovky � obsahuje v sobě kořen slova, který je rozšířený o tzv. kmenotvornou příponu � o kmeni hovoříme především u sloves – mají kmen přítomný a kmen minulý

� Příbuzná slova = slova se stejným společným kořenem a společným základním významem � Slovní čeleď (rodina) = souhrn všech příbuzných slov vycházejících z jednoho a téhož kmene: lesík, lesíček, lesák, lesina, lesní, lesnictví, lesnický, lesnatý, nadlesní, lesový, lesovna, prales, zálesák, polesí, zalesnit, zalesněný, lesostep -pra-: pracovat, zpracovat, vypracovat, pracný, pracovitý, pracovní, bezpracný, práce, pracovník, pracovnice

STRUKTURA SLOVA Slovo Předpona Kořen Přípona Koncovka stavba 0 stav b a výstavba vý stav b a stavební 0 stav eb-n í přestavíš pře stav 0 íš zábava zá bav 0 a pobavím po bav 0 ím zábavní zá bav n í lístek 0 listina 0 list in a listnáč 0 list n-áč 0 lístkový 0 list k-ov ý zalistuj za list 0 uj

ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV � nová slova se tvoří ze slov, která již v jazyce existují Rozlišujeme: � slova motivovaná (popisná) – můžeme u nich zjistit, ze kterého slova vznikla, např. ze slova moudrý vzniklo slovo moudrost, ze slov oko a mžik vzniklo slovo okamžik � slova nemotivovaná (značková, prvotní) – nejsou od žádného jiného slova odvozená, není jich mnoho a náleží k nejstarší slovní zásobě, např. matka, srdce, voda, malý Způsoby tvoření slov motivovaných, jejich slovotvornou stavbou a slovotvornými vztahy se zabývá nauka o slovní zásobě

ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV V češtině se tvoří nová slova třemi způsoby: � odvozováním, skládáním, zkracováním Při tvoření slov je nejdůležitější rozčlenění slov na slovotvorný základ a slovotvorný prostředek (slovotvorný formant) � slovotvorný základ – část slova základového, která je základem pro vytvoření nového slova (přechází ze slova základového na slovo odvozené) � jeho součástí bývá kořen a kmen

� slovotvorný prostředek (formant) – část slova, která přistupuje ke slovotvornému základu a pomocí níž nové slovo vzniká, např. ke slovotvornému základu les jsou připojeny slovotvorné formanty les-ník, za-les-něný ) � jako slovotvorné formanty se využívají přípony a předpony (a to i zároveň, např. poles-ný)

SLOVOTVORNÝ ROZBOR SLOV námořnického, rozházíš � převedeme slovo do slovníkového tvaru (1. p. nebo infinitiv): námořnický, rozházet � ověříme, zda jde o slovo motivované nebo nemotivované; obě jsou motivovaná � nalezneme slovo základové: námořník, házet � určíme slovotvorný základ a slovotvorný prostředek: námořni-cký (základ obsahuje kořen –moř-, přípona obsahuje koncovku –ý), roz-házet (základ házet obsahuje kořen –ház - a kmen háze- s kmenotvornou příponou –e, předpona roz-)

Znalost rozboru slova je nutná pro správný pravopis: � -y/ý: poznáme slova příbuzná (mlýn-mlynář), předponu (vý-kon), určíme koncovku (žen-ami, drahokam-y) � -ú/ů: poznáme začátek slova (stůl, ne-úroda) � mě/mně, bě/bje, vě/vje: objasníme původ slova (oběd, ob-jet, zřejm-ě od zřejm-ý, významn-ě od významn-ý) � předpony: bez-zubý, vz-budit � skupiny souhlásek: léz-t, pros-ba, kamen-ný aj.

ZÁPIS: NAUKA O TVOŘENÍ SLOV � Tvoření slov = jeden ze způsobů rozvíjení slovní zásoby. � Slova jsou utvořena z různých slovotvorných částí – morfémů (jsou dále nedělitelné, ale mají význam). � Základní typy morfémů: předpona, přípona, kořen, koncovka. � Slova se stejným kořenem = slova příbuzná. Kmen = část slova, která vznikne po oddělení koncovky. � Slovotvorný základ = část základového slova, která je základem pro vytvoření nového slova, připojují se k němu slovotvorné prostředky – přípony a předpony. � Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním a zkracováním.

OTÁZKY PRO OPAKOVÁNÍ � 1. Co je tvoření slov? � 2. Z čeho jsou tvořena slova? � 3. Jaké jsou základní typy morfémů? � 4. Co jsou slova příbuzná? � 5. Jaký je rozdíl mezi kmenem a slovotvorným základem? � 6. Jakými způsoby se v češtině tvoří nová slova?

ZDROJE � MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – O 82 – 9 � SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0298 – 0 � DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 019 – 5