Mgr Lenka Vrzov VY32INOVACE2 C10PRISLOVECNEURCENI Vtn stavba 7

Mgr. Lenka Vrzáňová VY_32_INOVACE_2 C_10_PRISLOVECNE_URCENI Větná stavba 7. 20. listopadu 2011 Příslovečné určení – místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, přípustky, podmínky Charakteristika příslovečného určení a jejich typů, příklady jejich použití.

Úkol pro žáky: �ÚKOL: Podle výkladu a prezentace doplňte do vynechaných míst v textu správná slova (pracovní list je v příloze).

Pracovní list – příslovečné určení (doporučuji pracovat v Microsoft. Word) � ………………. . . větný člen, který rozvíjí sloveso, ………………. . . jméno, příslovce � ptáme se na něj různými příslovci, jeho druhy jsou: Příslovečné určení MÍSTA – označuje místní okolnosti děje, ptáme se otázkami: Kde? Kam? Odkud? Kudy? (například: Přijel z ………………. . . ) Příslovečné určení ČASU – vyznačuje se ………………. . . okolnostmi děje, ptáme se otázkami: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? (například: ………………. . odjel. ) Příslovečné určení ZPŮSOBU – popisuje vlastnost děje, ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? (Je silný jako ………………. . ) Příslovečné určení MÍRY – vyjadřujeme množství, ptáme se otázkami: Kolik? Jak mnoho? O kolik? Do jaké míry? (například: Přijel o ………………. . déle. ) Příslovečné určení PŘÍČINY vyjadřuje příčinu, ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? Z jaké příčiny? (například: Pro smutek ho opomíjela. ) Příslovečné určení ÚČELU – vyjadřuje, co je ………………. . . děje, ptáme se otázkou: Za jakým ………………. . . ? (například: Odjel za zábavou. ) Příslovečné určení PODMÍNKY – vyjadřuje podmínku – ptáme se: Za jaké ………………. . . ? (například: Při nedodržení postupu to nevyjde. ) Příslovečné určení PŘÍPUSTKY – vyjadřuje něco nepředpokládaného – ptáme se otázkami: Navzdory čemu? I přes co? I v jakém případě? (například: Přes nepřízeň počasí odjel. )

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ �rozvíjející větný člen, který rozvíjí sloveso, přídavné jméno a příslovce �ptáme se na něj různými příslovci Které jsou základní větné členy?

Druhy příslovečného určení: �Příslovečné určení MÍSTA �Příslovečné určení ČASU �Příslovečné určení ZPŮSOBU �Příslovečné určení MÍRY �Příslovečné určení PŘÍPUSTKY �Příslovečné určení PODMÍNKY �Příslovečné určení ÚČELU �Příslovečné určení PŘÍČINY

Příslovečné určení MÍSTA � označuje místní okolnosti děje � ptáme se otázkami: • Kde? • Kam? • Odkud? • Kudy? � Například: Přijel z Ostravy. Příslovečné určení místa Přijel odkud? Přijel z Ostravy.

Příslovečné určení ČASU � vyznačuje se časovými okolnostmi děje � ptáme se otázkami: �Kdy? �Odkdy? �Dokdy? �Jak dlouho? �Jak často? �Na jak dlouho? � například: Včera odjel. Kdy odjel? Odjel včera. Příslovečné určení času

Příslovečné určení ZPŮSOBU � popisuje vlastnost děje � například: Je silný jako býk. � ptáme se otázkami: �Jak? �Jakým způsobem? Jak je silný? Jako býk.

Příslovečné určení MÍRY � vyjadřujeme množství � ptáme se otázkami: �Kolik? �Jak mnoho? �O kolik? �Do jaké míry? Příslovečné určení míry � například: Přijel o hodinu déle. Přijel o kolik déle? Přijel o hodinu déle.

Příslovečné určení PŘÍČINY � vyjadřuje příčinu � ptáme se otázkami: �Proč? �Z jakého důvodu? �Z jaké příčiny? � Pro smutek ho opomíjela. • PROČ HO OPOMÍJELA? PRO SMUTEK HO OPOMÍJELA. Příslovečné určení příčiny

Příslovečné určení ÚČELU � vyjadřuje, co je účelem děje � ptáme se otázkou: Za jakým účelem? � například: Odjel za zábavou. Příslovečné určení účelu Odjel za jakým účelem? Odjel za zábavou.

Příslovečné určení PODMÍNKY �vyjadřuje podmínku �ptáme se otázkou: Za jaké podmínky? �například: Při nedodržení postupu to nevyjde. Za jaké podmínky to nevyjde? Při nedodržení postupu to nevyjde. Příslovečné určení podmínky

Příslovečné určení PŘÍPUSTKY � vyjadřuje něco nepředpokládaného � ptáme se otázkami: �Navzdory čemu? �I přes co? �I v jakém případě? � například: Přes nepřízeň počasí odjel. Příslovečné určení přípustky I v jakém případě odjel? Přes nepřízeň počasí odjel.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ŘEŠENÍ � rozvíjející větný člen, který rozvíjí sloveso, přídavné jméno, příslovce � ptáme se na něj různými příslovci � druhy: Příslovečné určení MÍSTA – označuje místní okolnosti děje, ptáme se otázkami: Kde? Kam? Odkud? Kudy? (například: Přijel z Ostravy) Příslovečné určení ČASU – vyznačuje se časovými okolnostmi děje, ptáme se otázkami: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? (například: Večer odjel. ) Příslovečné určení ZPŮSOBU – popisuje vlastnost děje, ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? (Je silný jako býk. ) Příslovečné určení MÍRY – vyjadřujeme množství, ptáme se otázkami: Kolik? Jak mnoho? O kolik? Do jaké míry? (například: Přijel o hodinu déle. ) Příslovečné určení PŘÍČINY vyjadřuje příčinu, ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? Z jaké příčiny? (například: Pro smutek ho opomíjela. ) Příslovečné určení ÚČELU – vyjadřuje, co je účelem děje, ptáme se otázkou: Za jakým účelem (například: Odjel za zábavou. ) Příslovečné určení PODMÍNKY – vyjadřuje podmínku – ptáme se: Za jaké podmínky? (například: Při nedodržení postupu to nevyjde. ) Příslovečné určení PŘÍPUSTKY – vyjadřuje něco nepředpokládaného – ptáme se otázkami: Navzdory čemu? I přes co? I v jakém případě? (například: Přes nepřízeň počasí odjel. )

Použité zdroje: �Obrázky jsou použity ze sdílené galerie Microsoft Power. Point � • BLAŽEK, Štěpán. Přehled učiva českého jazyka základní školy: shrnutí učiva 2. - 9. ročníku, příprava k přijímacím zkouškám, pomůcka pro průběžné studium teorie, snadné opakování základů pro studenty středních škol. 2. upr. vyd. Brno: Nová škola, 1999, 50 s. ISBN 80 856 0758 1. �STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 7. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2001, 191 s. ISBN 80 723 5103 6.