Mgr Andrea Hudkov Ph D jazyk je nstrojem

  • Slides: 49
Download presentation
Mgr. Andrea Hudáková, Ph. D.

Mgr. Andrea Hudáková, Ph. D.

§jazyk je nástrojem k uchopení světa §jazyk je sociální lepidlo

§jazyk je nástrojem k uchopení světa §jazyk je sociální lepidlo

§jazyk je nástrojem k uchopení světa § jazykové vzdělávání není cílem samo o sobě,

§jazyk je nástrojem k uchopení světa § jazykové vzdělávání není cílem samo o sobě, ale prostředkem ke vzdělávání, jazyková komunikace je neoddiskutovatelnou podmínkou vzdělávání §jazyk je sociální lepidlo § jazykové vzdělávání není cílem samo o sobě, ale prostředkem ke vzdělávání, včetně „vzdělávání sociálního“, jazyková komunikace je neoddiskutovatelnou podmínkou socializace

§ přes 90 % neslyšících dětí má slyšící rodiče § čeština je jazyk většiny

§ přes 90 % neslyšících dětí má slyšící rodiče § čeština je jazyk většiny § ČR má málo zkušeností s „menšinami“ § emancipace minority (českých) Neslyšících (Deaf) § obrovský technický a technologický pokrok: neonatologický screening, sluchadla, kochleární implantáty, ICT, internet, YT, Skype apod. , FB a další sociální sítě…

§ vzdělávání neslyšících v soustavě vědních oborů § postoje odborné veřejnosti § struktura vzdělavatelů

§ vzdělávání neslyšících v soustavě vědních oborů § postoje odborné veřejnosti § struktura vzdělavatelů neslyšících dětí § systémové podmínky pro vzdělávání neslyšících § historické dědictví vzdělávání neslyšících dětí § legislativní rámec pro vzdělávání neslyšících dětí § mezinárodní § národní

§ ČZJ je vizuálně motorický jazyk (3 D) § ČZJ nemá psanou podobu §

§ ČZJ je vizuálně motorický jazyk (3 D) § ČZJ nemá psanou podobu § ČZJ (ale i komunikace neslyšících obecně) je zatím velmi málo prozkoumaný § neexistuje CEFR pro ČZJ

§ kultura (českých) Neslyšících je zatím velmi málo prozkoumaná § v ČR existuje pouze

§ kultura (českých) Neslyšících je zatím velmi málo prozkoumaná § v ČR existuje pouze jedno VŠ pracoviště zaměřené na výzkum ČZJ (ale i komunikace neslyšících obecně) a kultury Neslyšících § v ČR existuje pouze VŠ jeden obor, jehož absolventi mají solidní znalosti ČZJ, lingvistiky, lingvodidaktiky, tlumočení apod.

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím bilingvální a bikulturní monolingvální a

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím bilingvální a bikulturní monolingvální a monokulturní

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím monolingvální a monokulturní bilingvální a

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím monolingvální a monokulturní bilingvální a bikulturní cíle vzdělávání max. komunikace ve většinovém jazyce (v mluvené formě) a max. zapojení do většinové společnosti max. rozvoj osobnosti dítěte, jehož je dosaženo mj. díky respektu k dítěti, tj. za používání dvou jazyků (plně přístupného ZJ a většinového jazyka) a žitím ve dvou kulturách (přirozené vizuálně motorické kultuře Neslyšících a kultuře většinové společnosti)

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím monolingvální a monokulturní bilingvální a

POHLED NA HLUCHOTU MEDICÍNSKÝ KULTURNĚ LINGVISTICKÝ přístup k neslyšícím monolingvální a monokulturní bilingvální a bikulturní cíle vzdělávání max. komunikace ve většinovém jazyce (v mluvené formě) a max. zapojení do většinové společnosti max. rozvoj osobnosti dítěte metody (někdy propojené do systémů)

monolingvální a monokulturní přístup bilingvální a bikulturní přístup § cíl: max. komunikace ve §

monolingvální a monokulturní přístup bilingvální a bikulturní přístup § cíl: max. komunikace ve § cíl: většinovém jazyce (v mluvené formě) a max. zapojení do většinové společnosti max. rozvoj osobnosti dítěte § Deaf Studies § lingvistika § speciální pedagogika § surdopedie, logopedie § psychologie handicapu § medicína § psycholingvistika, sociolingvistika, lingvodidaktika, lexikografie, kognitivní lingvistika, korpusová lingvistika… § antropologie, kulturologie, etnologie, sociologie, psychologie… § translatologie § pedagogika

monolingvální a monokulturní přístup bilingvální a bikulturní přístup § L 1: čeština § L

monolingvální a monokulturní přístup bilingvální a bikulturní přístup § L 1: čeština § L 1: český znakový jazyk § L 2: (psaná) čeština § ? ? ? role psaní a čtení § důraz na funkční gramotnost § snaha co nejméně se odlišovat § identifikace s neslyšící minoritou od „zdravých“ lidí § nauka o Neslyšících a o ČZJ § přítomnost dospělých neslyšících § redukce vzdělávacích cílů osob ve vzdělávání

kdo je NESLYŠÍCÍ? změna paradigmatu užívaný jazyk sluchová vada

kdo je NESLYŠÍCÍ? změna paradigmatu užívaný jazyk sluchová vada

§§ 1 § (2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z

§§ 1 § (2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv.

§§ 3 § Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely tohoto zákona

§§ 3 § Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka.

§§ 6 § (1) Komunikačními systémy neslyšících […] osob vycházejícími z českého jazyka jsou

§§ 6 § (1) Komunikačními systémy neslyšících […] osob vycházejícími z českého jazyka jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči […].

§§ 7 § Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo na § a) používání komunikačních

§§ 7 § Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo na § a) používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, § b) vzdělávání s využitím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, § c) výuku komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.

§§ 8 § (3) Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým

§§ 8 § (3) Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým studentům vyšších odborných škol a vysokých škol […] jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně […].

§§ 9 § Rodiče […] mají právo na bezplatnou výuku v kurzech komunikačních systémů

§§ 9 § Rodiče […] mají právo na bezplatnou výuku v kurzech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.

§ § 10 § Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a rozsah

§ § 10 § Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým žákům a obsah a rozsah kurzů pro rodiče.

§ § 16 § (2) Podpůrná opatření spočívají v § d) … využívání komunikačních

§ § 16 § (2) Podpůrná opatření spočívají v § d) … využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob…

§ § 16 § (2) Podpůrná opatření spočívají v § h) … využití dalšího

§ § 16 § (2) Podpůrná opatření spočívají v § h) … využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící…

§ § 16 § (7) Podpůrná při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže

§ § 16 § (7) Podpůrná při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osobo, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta.

§ § 16 § (7) Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se

§ § 16 § (7) Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje také vzdělávání v psaném českém jazyce, přičemž znalost českého jazyka si tito žáci a studenti osvojují metodami používanými při výuce českého jazyka jako cizího jazyka.

§ § 16 § (7) Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého jazyka, zajistí,

§ § 16 § (7) Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělávání, nebo praxi a vzdělávání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

§ systém podpůrných opatření

§ systém podpůrných opatření

§ 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, umožní osobám se zdravotním postižením

§ 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, umožní osobám se zdravotním postižením získat praktické a sociální dovednosti, které by usnadnily jejich plné a rovné zapojení do systému vzdělávání a do života společnosti. Za tímto účelem přijmou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, příslušná opatření a zejména: § umožní studium Braillova písma, alternativního písma a augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, rozvoj orientačních schopností a mobility, jakož i vzájemnou podporu ze strany osob v rovnocenné situaci a poradenství; § umožní studium znakového jazyka a podporu jazykové identity společenství neslyšících; § zajistí, aby nevidomým, neslyšícím a hluchoslepým osobám, a zejména dětem, bylo poskytováno vzdělávání v jazycích a způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro dotyčnou osobu nejvhodnější, a v prostředích, která maximalizují vzdělávací pokroky a sociální rozvoj.

§ 4. S cílem přispět k zajištění realizace tohoto práva, státy, které jsou smluvní

§ 4. S cílem přispět k zajištění realizace tohoto práva, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou příslušná opatření pro zaměstnávání učitelů, včetně učitelů se zdravotním postižením, kteří ovládají znakový jazyk a/nebo Braillovo písmo, a pro přípravu odborníků a pracovníků, kteří působí na všech úrovních vzdělávání. Tato příprava bude zahrnovat informace o problematice zdravotního postižení a využívání vhodných augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, vzdělávacích technik a materiálů přizpůsobených potřebám osob se zdravotním postižením.

KOLIK je u nás neslyšících dětí? s jakými VÝSLEDKY se vzdělávají? KDE se vzdělávají?

KOLIK je u nás neslyšících dětí? s jakými VÝSLEDKY se vzdělávají? KDE se vzdělávají? JAK se vzdělávají?

250 200 150 100 50 – 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 KG not

250 200 150 100 50 – 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 KG not for children with special needs 2009/10 2010/11 2011/12 KG for children with special needs 2012/13 2013/14 2014/15

1, 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 – 2003/04 2004/05

1, 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 – 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 ES not for children with special needs 2009/10 2010/11 2011/12 ES for children with special needs 2012/13 2013/14 2014/15

450 400 350 300 250 200 150 100 50 – 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07

450 400 350 300 250 200 150 100 50 – 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 Se. S not for students with special needs 2009/10 2010/11 2011/12 Se. S for students with special needs 2012/13 2013/14 2014/15

MŠ hl. vzděl proudu MŠ specializované ZŠ hl. vzděl proudu ZŠ specializované SŠ hl.

MŠ hl. vzděl proudu MŠ specializované ZŠ hl. vzděl proudu ZŠ specializované SŠ hl. vzděl proudu SŠ specializované CELKEM 136 147 667 516 246 259 1 971 (www. uiv. cz)

SŠ specializované SŠ hl. vzděl proudu ZŠ specializované ZŠ hl. vzděl proudu MŠ specializované

SŠ specializované SŠ hl. vzděl proudu ZŠ specializované ZŠ hl. vzděl proudu MŠ specializované MŠ hl. vzděl proudu – 100 200 300 400 500 600 700 800

§ Ročně se u nás narodí 700– 1 300 dětí s těžkým a středně

§ Ročně se u nás narodí 700– 1 300 dětí s těžkým a středně těžkým sluchovým postižením § 3 x (700– 1 300) = 2 100– 3 900 v MŠ § 9 x (700– 1 300) = 6 300– 11 700 v ZŠ § 4 x (700– 1 300) = 2 800– 5 200 v SŠ § Celkem: 11 200– 20 800 § V šk. roce bylo u nás ve všech typech MŠ, ZŠ, SŠ evidováno 1 971 neslyšících dětí a žáků § Rozdíl → důsledky?

Liberec BMŠ Pipan Beroun Praha Ječná Praha Výmolova Praha Holečkova Plzeň Hradec Králové Ostrava

Liberec BMŠ Pipan Beroun Praha Ječná Praha Výmolova Praha Holečkova Plzeň Hradec Králové Ostrava Olomouc Val. Meziříčí České Budějovice Ivančice SŠ Brno MŠ + ZŠ Brno Kyjov

2012 2013 2014 2015 2016 2017 175 140 177 187 194

2012 2013 2014 2015 2016 2017 175 140 177 187 194

§ ročně se u nás narodí 700– 1 300 dětí s těžkým a středně

§ ročně se u nás narodí 700– 1 300 dětí s těžkým a středně těžkým sluchovým postižením § počet studentů VŠ v populačním ročníku 64 % (ve věku 18– 23 let) § 0, 64 x (700– 1 300) = 448– 832 v jednom populačním ročníku § 5 x populační ročník § celkem: 2 240– 4 160 § v roce 2015 bylo u nás na VŠ evidováno 194 neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých studentů § rozdíl → příčiny, důsledky?

zásadní vnější systémová změny nejasný současný stav nové nastavení co nejdůkladnější zmapování situace

zásadní vnější systémová změny nejasný současný stav nové nastavení co nejdůkladnější zmapování situace

§ neslyšící žáci-uživatelé českého znakového jazyka § neslyšící žáci-uživatelé češtiny § čeština jako první

§ neslyšící žáci-uživatelé českého znakového jazyka § neslyšící žáci-uživatelé češtiny § čeština jako první jazyk § čeština jako druhý jazyk § angličtina, němčina… jako třetí, čtvrtý… jazyk § český znakový jazyk jako cizí/x-tý jazyk (pro uživatele mluvené češtiny)

§ bilingvální a bikulturní vzdělávání neslyšících žáků § sekvenční bilingvismus § vyvážený bilingvismus §

§ bilingvální a bikulturní vzdělávání neslyšících žáků § sekvenční bilingvismus § vyvážený bilingvismus § monolingvální a monokulturní vzdělávání neslyšících žáků § tlumočení pro neslyšící žáky -uživatele českého znakového jazyka § simultánní přepis pro neslyšící žáci -uživatele češtiny

andrea. hudakova@ff. cuni. cz

andrea. hudakova@ff. cuni. cz