MEZOPOTMIE 3 500 539 let p n l

MEZOPOTÁMIE 3 500 – 539 let př. n. l.

Periodizace dějin Mezopotámie Epocha sumerská 3 500 – 2 350 př. n. l. – městské státy Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš Epocha semitská 2 350 – 539 př. n. l. – dynastie akkadská (Sargon I. ) – říše starobabylonská (1792 -1750, Chammurappi) – říše novoasyrská (9. st. př. n. l. , Aššurbanipal, hlavní rozkvět) – říše novobabylonská (625 – 539 př. n. l. , král Nabukadnezar) – konec říše dobytím Babylonu Peršany v roce 539 př. n. l.

Podmínky: rozkládá se mezi řekami Eufratem a Tigridem (dnešní Irák) závlahový systém Mezopotámie rozdrobena do malých městských států časté konflikty, které narušovaly politický i kulturní vývoj – celkově nižší úroveň nedostatek kamene

Architektura Paláce a chrámy – na slunci sušené cihly a malta z hlíny – dnes jen kopce suti tzv. telly – na vyvýšeném místě (bůh sídlí na hoře, nad lidmi) – nevěřili v posmrtný život – nevznikly žádné monumentální hrobky

Zikkurat vznikl v novosumerském období odvozený od chrámu na vyvýšené plošině několik teras nad sebou, na vrcholu stál chrám, k němuž po stranách vedla schodiště nejstarší pocházejí již z doby okolo 3 000 let př. n. l. Babylonská věž zikkurat v Uru

Zikkurat v Uru

Zikkurat v Uru

Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se jmenovalo Ur. Leželo na březích laguny ústící do Perského zálivu a bylo ve 3. tisíciletí významným námořním přístavem, kterým procházel celý dovoz mědi. V polovině 3. tisíciletí ovládl Ur velkou část Sumeru. Nyní je celý v troskách a vládne mu mohutný zikkurat. Jinak se skládá jen z písečných dun, bludišť příkopů, zdí z nepálených cihel a úděsného ticha. Nic tu nepřipomíná život a ruch. Trosky Uru dokazují, že jsou skutečně troskami metropole: troskami výstavných chrámů a paláců, lidnatých ulic a mohutných opevnění. Uvnitř hradeb Uru bylo nejméně 8 chrámů, 6 rozlehlých paláců, několik pohřebišť a skladů obilí.

Města Nimrud, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Eridu starobabylonské období – vykopávky měst – pravidelné ulice, velké domy, svatyně novoasyrské období (1 000 – 612 př. n. l. ) – za Aššurbanipala II. - Nimrud – velké paláce, zdi obložené kamennými deskami s reliéfy – vstup do paláce chráněn ohromnými figurami okřídlených býků s lidskou hlavou

Palác v Nimrudu

Nimrud

Nimrud

Lagaš

Ninive

Uruk

Uruk

Eridu Nejstarší chrám na světě 5. tisíciletí př. n. l.

Eridu v současnosti

Bagdad

Babylon

Babylon hlavní 7. město novobabylonské říše a 6. stol. př. n. l. mohutné hradby, vyztužené věžemi obrovský palác stěny třetího nádvoří, Ištařiny brány a procesní cesty k velkému zikkuratu byly pokryty dvoumetrovými obrazy lvů, býků a draků z glazovaných cihel

Babylon

Visuté zahrady Semiramidiny jeden jediné z divů světa místo, kde byl použit kámen

Babylon – visuté zahrady Semiramidiny

Babylonská věž svatyně 33 boha Marduka m vysoká podezdívka strana stála 250 m ještě kolem roku 458 př. n. l. (asi) svědek Hérodotos

Babylonská věž

Ištařina brána částečně zachovaná a zrekonstruovaná dnes v Pergamonském muzeu v Berlíně 6. stol. př. n. l. stavba na Procesní cestě zdobená reliéfy se zoomorfními náměty (posvátní hadi, draci, býci) z glazovaných cihel

Ištařina brána kopie detail Ištařiny brány

Detail Ištařiny brány - býk

Detail Ištařiny brány - býk

Drak z Ištařiny brány

Detail ornamentální výzdoba Ištařiny brány

Procesní cesta protínala Babylón, začínala u Ištařiny brány vedla až k velkému zikkuratu ústí cesty bylo zdobeno reliéfy – soubor 120 lvů

Palác Sargona II. v Chorsabádu impozantní dílo z doby asyrské nadvlády (8. st. př. n. l. ) 10 ha plochy celkem 209 síní a nádvoří býk s lidskou hlavou (má pět noh)

Sochařství a umělecké řemeslo

Sumerské období hl. lovecké a zemědělské výjevy na kamenných reliéfech – plastiky okřídlených býků – pečetní válečky – náboženské, přírodní i válečné náměty

Okřídlení býci

Okřídlení býci

Váleček

Uctívání boha Šamaše - váleček

Gilgameš bojuje s Enkidu váleček

Dáma z Varky - (3 200 – 3 000 př. n. l. ) - jedna z nejstarších a nejkrásnějších soch - jemně provedená hlava ženy z bílého mramoru

Dáma z Varky

Váza z Varky

Plastiky

Votivní plastiky

Chamurappiho zákoník Chamurappi

Z královských hrobů v Uru zlatotepecké práce – číše, helma, býčí hlavy ze strunných hudebních nástrojů

hudební nástroj

Kozlík schovaný v křoví

Pokrývka hlavy

Čelenka a náhrdelník

Standarta z Uru dva živcové panely v dřevěném rámu výjev válečný a mírový mozaika z perleti, červeného vápence, modrého lazuritu 2 600 – 2 400 př. n. l.

Standarta z Uru

Novosumerské období několik soch Gudey – kněze v postoji prosebníka stylizované do jednoduchých oblých tvarů

Gudea

Gudea

Písmo

Klínové písmo

Bedřich Hrozný rozluštil chetitské zabýval se klínovým písmo písmem

Asyrská abeceda

Tabulka klínového písma

Použitá literatura Kol. : Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Prokop, V. : Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B. : Dějiny výtvarné kultury 1. díl Černá, M. : Dějiny výtvarného umění. Praha 1996 Pijoan, J. : Dějiny umění 1. díl. Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H. : Příběh umění. Praha 1975 Zdroj obrázků: internet