Mezinrodn obchod a obchodn politika 13 O em

Mezinárodní obchod a obchodní politika 13

O čem to bude? § Minule § Státní rozpočet § Státní dluh § Dnes § Absolutní a komparativní výhoda § Protekcionizmus 2

Míra otevřenosti ekonomiky § Míra otevřenosti ekonomiky ČR = 70 % § Míra otevřenosti ekonomiky USA = 11 % 3

Absolutní a komparativní výhoda § Absolutní výhoda země A spočívá v absolutně nižších nákladech na oba statky ve srovnání se zemí B (3 x nižších u potravin a 2 x nižších u oděvů). § Komparativní výhoda určitého odvětví v jedné zemi oproti jiné zemi spočívá v relativně nižších nákladech daného odvětví, tj. nižších ve srovnání s poměrem domácích a zahraničních nákladů na jiný výrobek. (Země A má komparativní výhodu při výrobě potravin a země B při výrobě oděvů. ) 4

Bariéry realizace komparativních výhod § Protekcionizmus § Omezená odvětvová mobilita pracovních sil a kapitálu § Dopravní, pojišťovací aj. náklady § Deformace cen (např. při exportních subvencích) § Výkyvy měnových kurzů 5

Protekcionizmus § Protekcionizmus v mezinárodním obchodě je ochranářská hospodářská politika vlády ve prospěch domácích výrobců. 6

Nástroje protekcionizmu § Cla - specifická daní, která zvyšuje cenu dovážených statků § Kvóty na množství dováženého zboží § Exportní subvence vlády (přímé nebo nepřímé v podobě úvěrů aj. ) § Technické, hygienické, ekologické aj. normy a administrativní postupy při celním odbavování apod. 7

Cíle protekcionizmu § Neekonomické cíle (vojenskopolitické zájmy, udržení národní tradice výroby aj. ) § Obava z příliš úzké specializace daného národního hospodářství a možná zranitelnost při výkyvech zahraniční poptávky § Podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti § Maximalizace spotřeby zlepšením tzv. směnných relací (terms of trade, T/T), tj. poměru indexu cen exportu a indexu cen importu 8

Účinek protekcionizmu 1/2 § Křivka D představuje tržní poptávku po daném statku, křivka SD jeho tržní nabídku domácími výrobci. Sw je nabídková křivka zahraničních výrobců (neomezená možnost uspokojit rostoucí poptávku). § Tržní rovnováha E 1 je charakterizována cenou daného statku na světovém trhu pw a rovnovážným množstvím q 1, z něhož část 0 q o uspokojí domácí výrobci, část q oq 1 zahraniční výrobci. 9

Účinek protekcionizmu 2/2 § Po zavedení cla ve výši z vzroste cena na úroveň pw+z, křivka SW se posunuje do pozice S W s čarou a vzniká nová tržní rovnováha E 2. Domácí výroba vzroste o rozsah q oq 3 , zahraniční podíl na trhu poklesne o q 2 q 1. § Tzv. prohibitivní clo by bylo clo na úrovni domácí rovnovážné ceny p D a znemožňovalo by jakýkoliv dovoz. § Stejný účinek jako clo by přineslo zavedení např. dovozní kvóty ve výši q 3 q 2. 10

Účinek protekcionizmu 11

Neúčinnost protekcionizmu § Protekcionizmus vede k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí a k vyšší než světové ceně. § Vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo jen krátkodobě a na úkor zahraničních ekonomik. (To povede k mezinárodnímu tlaku na zrušení protekcionistických opatření nebo k odvetným opatřením obchodních partnerů. ) 12

Mezinárodní koordinace ekonomických intervencí (ekonomická integrace) § Volná koordinace (G 8, OECD, WTO) § Pásmo (zóna) volného obchodu (ESVO - EFTA, CEFTA, NAFTA) § Celní unie (Česko-Slovenská CU). § Společný trh (volný pohyb zboží, ale i kapitálu a práce) § Hospodářská unie (koordinace HP) § Měnová unie (Evropská měnová unie) 13

Podmínky členství v měnové unii (Maastricht a Amsterdam – 1992, 1997) § Míra inflace maximálně o 1, 5 % nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací § Deficit veřejných rozpočtů maximálně do 3 % v poměru k HDP § Veřejný dluh maximálně do 60 % v poměru k HDP § Dlouhodobé úrokové sazby maximálně 2 % nad průměrem tří zemí s nejnižšími sazbami § Oscilace měnového kurzu 2, 25 % v obou směrech 14

Shrnutí 1/3 § Podle teorie absolutních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má absolutně nejmenší náklady. § Podle teorie kooperativních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má relativně nejnižší náklady, neboli to zboží, u kterého je produktivnější. § Pokud chce země vyrobit při daných zdrojích více určitého statku, musí se vzdát výroby jiného statku. Vzdání se jiného výrobku lze označit jako náklad obětovaných příležitostí. § V případě možnosti mezinárodního obchodu se bude mezinárodní směnný poměr pohybovat někde v rozmezích národních směnných poměrů – neboli těch, za které se obchodovalo v uzavřených ekonomikách. 15

Shrnutí 2/3 § Hranice výrobních možností udává kombinace dvou statků, které může země při daných zdrojích a dané technologii maximálně vyrobit § Pokud stát nezasahuje žádným způsobem do mezinárodního obchodu, mluvíme o volném obchodě, pokud zasahuje mluvíme o protekcionizmu. § Protekcionizmus, neboli ochranářská opatření, může nabývat podoby např. cel, dovozních kvót, dobrovolných vývozních restrikcí, exportních subvencí, veterinárních, hygienických, technických norem. § Clo lze chápat jako určitou daň uvalenou na dovážené zboží. § Dovozní kvóta udává maximální množství určitého zboží, které lze dovést. 16

Shrnutí 3/3 § Někteří výrobci mohou sami omezit svůj vývoz do určité země – zpravidla pod tlakem dovážející země. § Vláda může pomoci svým výrobcům vyvézt jejich zboží např. exportní subvencí, úvěrováním nebo pojištěním. § Vlády omezující mezinárodní obchod např. z důvodu ochrany: ochrany domácích výrobců, zajištění zaměstnanosti, ochrany „nedospělého odvětví“, ochrany národních zájmů apod. § Svobodný mezinárodní obchod má pozitivní dopady na zúčastněné země. § Existují tendence omezovat překážky mezinárodnímu obchodu. Tyto snahy lze pozorovat např. u Světové obchodní organizace. 17