Mezi ticetiletou vlkou a francouzskou revoluc IV Djiny

Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí IV Dějiny významných evropských států - RUSKO

Anotace Materiál tvoří 14 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s pojmy občanská revoluce, absolutismus, konstitucionalismus, osvícenství použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Ruská společnost v 17. století 1613 – nástup Romanovců na ruský trůn vládnou až do revoluce v roce 1917 samoděržaví – mnohem tužší podoba absolutismu, než je znám z ostatních zemí např. Francie obyvatelstvo bylo rozděleno podobně jako v jiných zemích: vyšší šlechta = bojaři rodová šlechta, dědičná držba pozemků nižší šlechta = služebná šlechta v Rusku nikdy neexistovaly stavy panovník se nikdy nemusel o svou moc s nikým ani náznakově dělit pozemky dostávají od cara, který je může kdykoliv odejmout panovník spíše spoléhá na nižší šlechtu, která mu musí spíše zachovávat věrnost, protože je na něm závislá svobodní obyvatelé = řemeslníci, obchodníci nevolníci = mužici drtivá většina obyvatelstva, prakticky bezprávná, byli považováni za osobní vlastnictví svého pána, který o nich mohl neomezeně rozhodovat nesměli si ani stěžovat na vrchnost

Car Petr I. Veliký 1682 – umírá car Fjodor bez potomků jeho bratři zatím vládnout nemohou: starší je slabomyslný a slepý, mladší Petr má pouze 10 let vlády se ujímá jejich sestra Sofie, která se prohlašuje regentkou a vládne sama schopný Petr se brzy stává pro carevnu nebezpečím, a tak se ho snaží udržet daleko od dvora 1689 – Petr Sofii sesadil a sám se ujal vlády 2 hlavní úkoly Petrovy vlády: získat pro Rusko přístup k moři pozvednout Rusko na evropskou úroveň byl částečně úspěšný – ve válce se Švédskem získává pobřeží Finského zálivu a roku 1703 zde zakládá nové hlavní město – Sankt-Peterburg (Petrohrad) pro druhý úkol připravil podmínky svým nástupcům

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (9. června 1672, Moskva – 8. února 1725, Petrohrad), byl ruský car od roku 1682, fakticky vládl od roku 1689 až do své smrti. Nejprve formálně vládl společně se svým chorým polorodým bratrem Ivanem V. , v roce 1689 se ujal skutečné vlády, samotným vladařem až po Ivanově smrti roku 1696. Roku 1724 se spoluvlády nad Ruskem ujala jeho žena Kateřina I. Petr Veliký proslul svou snahou modernizovat Ruskou říši, a to v politickém, ekonomickém i kulturním směru. Rusko za Petra Velikého vstoupilo mezi skutečné evropské velmoci.

Petrohrad

Reformy Petra I. Velikého panovník si uvědomuje nutnost reforem a změn procestoval z velké části inkognito několik zemí, kde sbíral zkušenosti a informace ze všech oblastí vědy, medicíny i techniky do reforem zapojil bojary vojsko, flotila, funkční státní správa se vzdělanými úředníky, rozvoj vědy a techniky stali se buď důstojníky nebo státními úředníky museli se naučit číst a psát požadován byl i cizí jazyk zakládal školy 1725 – založil akademii věd ve vojenských školách vychovával schopné důstojníky zakládal manufaktury výroba zbraní a látek pro armádu daňová reforma měla zajistit dostatek peněz – daně měl platit každý muž bez ohledu na věk sčítání lidu sjednotil kalendář se zbytkem Evropy (Nový rok 1. 1. , počítání let od Kristova narození)

Kateřina II. Veliká 1725 – umírá Petr I. nastává 20 leté období střídání carů a careven nakonec se moci ujímá bezdětná sestra Petra I. Alžběta I. po ní nastupuje její synovec Petr, který ale nemá schopnosti vládnout Alžběta Petrovi proto vybírá za nevěstu chudou princeznu Sofii z Německa Sofie po přestoupení na pravoslaví přijímá jméno Kateřina je velmi vzdělaná schopná ctižádostivá 1762 – umírá Alžběta, carem se stává Petr, ale po několika týdnech proti němu Kateřina organizuje převrat a prohlašuje se sama carevnou vládne až do roku 1796

Kateřina II. Veliká (2. května 1729 Štětín – 17. listopadu 1796 Petrohrad), známá též jako Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla ruská carevna vládnoucí od 28. června 1762 až do své smrti.

Vláda Kateřiny Veliké pokračuje v rozšiřování ruského území provádí další reformy díky vítězství nad Turky ovládá Krym získává přístup k Černému moři dále získává část Ukrajiny reformy vedly: k posílení ústřední moci centralizaci Ruska zlepšení státní správy Rusko rozděleno do gubernií , které byly odpovědné přímo carevně státní úředníci byli pravidelně placeni duchovní se stali státními úředníky majetek klášterů byl zabaven podporovala vědu a umění zakládala nové školy postavení mužiků se ale nezměnilo, byť to původně carevna měla v úmyslu

Zápis - Rusko za vlády Petra I. a Kateřiny Veliké Petr Veliký panovník si uvědomuje nutnost reforem a změn vojsko, flotila, funkční státní správa se vzdělanými úředníky, rozvoj vědy a techniky procestoval z velké části inkognito několik zemí, kde sbíral zkušenosti a informace ze všech oblastí vědy, medicíny i techniky do reforem zapojil bojary stali se buď důstojníky nebo státními úředníky museli se naučit číst a psát požadován byl i cizí jazyk zakládal školy 1725 – založil akademii věd ve vojenských školách vychovával schopné důstojníky zakládal manufaktury výroba zbraní a látek pro armádu daňová reforma měla zajistit dostatek peněz – daně měl platit každý muž bez ohledu na věk sčítání lidu sjednotil kalendář se zbytkem Evropy (Nový rok 1. 1. , počítání let od Kristova narození) Kateřina Veliká pokračuje v rozšiřování ruského území

Zápis - Rusko za vlády Petra I. a Kateřiny Veliké provádí další reformy díky vítězství nad Turky ovládá Krym získává přístup k Černému moři dále získává část Ukrajiny reformy vedly: k posílení ústřední moci centralizaci Ruska zlepšení státní správy Rusko rozděleno do gubernií , které byly odpovědné přímo carevně státní úředníci byli pravidelně placeni duchovní se stali státními úředníky majetek klášterů byl zabaven podporovala vědu a umění zakládala nové školy postavení mužiků se ale nezměnilo, byť to původně carevna měla v úmyslu

Shrnutí: Proč Petr Veliký podnikl cestu do zahraničí? Vysvětli, proč Petr musel provést takové reformy? Co bylo jejich cílem? Kterou Petrovu reformu považujete za nejdůležitější a kterou za nejzajímavější? Které území získala Kateřina Veliká? Proč bylo důležité, že gubernie byly podřízeny přímo panovníkovi? Jak se zlepší práce úředníka, který je placen státem místo z úplatků? Proč vyplácela Kateřina plat i duchovním? Které reformy se nepodařilo Kateřině uskutečnit? Proč ne?