Mezi ticetiletou vlkou a francouzskou revoluc I Spolenost

Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí I Společnost

Anotace Materiál tvoří 11 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s pojmy občanská revoluce, absolutismus, konstitucionalismus, osvícenství použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Společnost 17. a 18. století změny ve uspořádání států vznikají nové typy států – stavovské monarchie se mění na konstituční = ústavní tyto změny probíhají především ve státech, kde panovník o část své moci přišel panovník má spíše reprezentativní charakter – podléhá moci parlamentu (Anglie) stát, kde panovník postupem času získal veškerou moc, se nazývají absolutní nebo absolutistické monarchie – panovník není ničím a nikým omezován ani v absolutní monarchii nevládne panovník sám – vždy má několik rádců většinou ministry financí, války a zahraničí typickou absolutní monarchií té doby je Francie v některých státech sice vznikla absolutní monarchie, ale jejich panovníci měli na svou dobu velice moderní názory, prováděli mnoho reforem tyto monarchie a jejich panovníky nazýváme osvícenské vznikaly později než konstituční – 18. stol. řadíme sem i Habsburskou monarchii

Ludvík XIV. (řečený Král Slunce – le roi du soleil; 5. září 1638 Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1643– 1715. Jeho otcem byl král Ludvík XIII. , matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval plných sedmdesát dva let, nejdéle ve francouzské historii.

Jean-Jacques Rousseau [žán žak rusó] (28. června 1712, Ženeva – 2. července 1778, Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.

Marie Terezie (celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, 13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň), známá také jako „císařovna Marie Terezie“, označována někdy jako Matka dvou císařů[2] byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (1741– 1780) a česká (1743– 1780). [3][4] Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně.

Josef II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň), v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské, v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český a arcivévoda rakouský. Je jedním z nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil.

Občanská revoluce = z obyvatel určitého státu se stávají občané panovník je buď svržen nebo je jeho moc výrazně omezena (ústavou) zaniká staré uspořádání společnosti, ve které mají různé vrstvy různá práva (např. stavovská privilegia) nastavuje je rovnoprávnost před zákonem podíl na řízení státu mají všichni občané (přinejmenším právo volit) rovnoprávnost před zákonem byla časem samozřejmá, ostatní práva už nikoliv nerovnoprávnost v politických právech – neměly je ženy, domorodci v koloniích i některé další skupiny obyvatel volební právo v některých zemích měli např. pouze muži s určitým majetkem = majetkový cenzus o zrovnoprávnění všech obyvatel můžeme hovořit až v průběhu 20. století

Zápis: Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí I Společnost 17. a 18. století změny ve uspořádání států vznikají nové typy států – stavovské monarchie se mění na konstituční = ústavní stát, kde panovník postupem času získal veškerou moc, se nazývají absolutní nebo absolutistické monarchie – panovník není ničím a nikým omezován v některých státech sice vznikla absolutní monarchie, ale jejich panovníci měli na svou dobu velice moderní názory, prováděli mnoho reforem tyto monarchie a jejich panovníky nazýváme osvícenské Občanská revoluce = z obyvatel určitého státu se stávají občané panovník je buď svržen nebo je jeho moc výrazně omezena (ústavou) zaniká staré uspořádání společnosti, ve které mají různé vrstvy různá práva (např. stavovská privilegia) nastavuje je rovnoprávnost před zákonem podíl na řízení státu mají všichni občané (přinejmenším právo volit) rovnoprávnost před zákonem byla časem samozřejmá, ostatní práva už nikoliv

Shrnutí: Vyjmenujte typy monarchií, které znáte. Vysvětlete, jaké má v které monarchii postavení panovník a jaké stavy. Jaký typ byla Francie, Anglie, české země a jaký habsburská říše? Který typ demokracie pokládáte za nejdemokratičtější a proč? Jaký typ monarchie mohl vzniknout občanskou revolucí? Jaké je základní politické právo občana? Znáte nějaká další práva? Co víš o anglických dějinách a náboženství v 16. století? Co se dělo v Evropě v letech 1618 – 1648?