Metody ve vuce Kalhous Obst a kol koln
Metody ve výuce Kalhous, Obst a kol. : Školní didaktika Portál, Praha 2002
Klasifikace metod výuky Klasifikace podle Lernera (1986) vychází o z charakteru poznávací činnosti žáka při osvojování obsahu vzdělání o ze základní charakteristiky činnosti učitele, který tuto výuku organizuje
Základní skupiny metod o Reproduktivní metody – žák si osvojuje hotové vědomosti a na požádání je reprodukuje o Produktivní metody – žák získává poznatky převážně samostatně jako výsledek tvořivé činnosti
Lernerova klasifikace metod výuky Reproduktivní o Informačně receptivní metoda o Reproduktivní metoda Přechodný stupeň – metoda problémového výkladu Produktivní o Heuristická metoda (řešení problémů) o Výzkumná metoda
Pyramida učení S. Shapiro (1992)
Klasifikace metod založená na teoriích učení o Formy a metody je možné klasifikovat podle toho, z jaké představy o podstatě a podmínkách učení vycházejí. o Klasifikace nevyužívá termíny formy a metody, ale označení model vyučování. o Model by měl určit, jak mají vypadat učivo a metody – strategie učení a sociální prostředí o Záleží na tom, kolik metod má učitel v repertoáru a jak je ochoten jej rozšiřovat…
Jednotlivé teorie učení o Behaviorální modely – jak změnit vnějšími podmínkami chování žáka o Personální modely – učení spočívá v nalézání vlastní identity, sociální zkušenosti o Sociální modely – sociální komunikace podporuje i kognitivní procesy o Kognitivní modely – cílem jsou efektivnější způsoby získávání a zpracování informací, lepší způsoby učení a myšlení
Zásady didaktického konstruktivismu o Učení jako přirozená aktivita nemusí být odměňována ani zpevňována. o Pokud je potřeba zpevnění, znamená to, že se dítě učí něco, v čem nevidí smysl. o Žák nenalézá smysl v předloženém učivu, ale dává mu svůj vlastní smysl – konstruuje jej.
Zásady didaktického konstruktivismu o Čím více jsme se toho naučili, tím lépe se nám dál učí. o Snažíme se co nejvíce využívat toho, co již známe a do paměti ukládat jen nové informace.
Zásady didaktického konstruktivismu o Žáci musí znalosti vidět v jejich konkrétním fungování. o Žáci musí zakusit, jak jim samým znalosti pomáhají. o Snaha po zapamatování blokuje schopnost porozumění, vypětí a úzkost blokují učení.
Bloomova taxonomie edukačních cílů o Vznikla z potřeby hodnocení testových úloh a přesné klasifikace cíle jednotlivých testových položek. o Bloom se opíral o behaviorální psychologii. o V 50. a 60. letech došlo k rozvoji kognitivní psychologie, která některá behaviorální východiska překonala.
Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů Původně (1956) cíle členěné na domény o Kognitivní o Afektivní o Psychomotorické Revidovaná verze se věnuje pouze doméně kognitivní jako doméně komplexní, učiteli upřednostňované.
Původní verze taxonomie 6 hierarchicky uspořádaných kategorií o o o 1. 2. 3. 4. 5. 6. znalost pochopení aplikace analýza syntéza hodnocení
Revidovaná verze - dvoudimenzionální o Kategorii znalost vyčleňuje zvlášť a tvoří z ní samostatnou – znalostní dimenzi. o Druhou dimenzí je dimenze kognitivného procesu
Znalostní dimenze - substantivní tvar o Faktické znalosti (terminologie, specifické detaily a prvky) o Konceptuální znalosti (klasifikace, kategorie, principy a generalizace, teorie, modely) o Procedurální znalosti ( oborové dovednosti, techniky a metody) o Metakognitivní znalosti ( strategie, kognitivní úkoly, sebepoznání)
Zařazení nových kategorií procedurální a metakognitivní znalost o Požadavek naučit žáka učit se, znát oborové techniky, metody a znát kriteria jejich použití o Upozornit na potřebu osvojení strategií myšlení a řešení problémů o Prostřednictvím sebereflexe si žák má uvědomovat vlastní možnosti a schopnosti
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Zapamatovat Uložit a vybavit si znalosti z dlouhodobé paměti n Poznávání a rozpoznávání – identifikování n Vybavování - znovuvybavování
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Porozumět Konstruovat význam na základě získaných sdělení n n n n Interpretace – vysvětlování, reprezentování Doložení příkladem – ilustrování Klasifikování - kategorizování, podřazování Sumarizování – generalizování Usuzování – vyvozování závěrů, předpovídání Porovnávání – rozlišování, srovnávání Vysvětlování – konstruování modelů např. kauzálních
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Aplikovat Užít postup nebo strukturu v různých situacích n Vykonávání – provádění n Zavádění - užití
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Analyzovat Rozložit na části a určit jejich vzájemný vztah i vztah ke struktuře i celku n Rozlišování – vydělit, zaměřit se n Uspořádání – hledání souladu, integrování, vytváření schemat, strukturování n Přisuzování
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Hodnotit Posoudit podle daných kriterií a standardů n Kritizování – posuzování n Kontrolování – zjišťování, testování, koordinování
Dimenze kognitivního procesu – vyjadřuje verbum - Tvořit Vytvářet nové soudržné celky z jednotlivých prvků, reorganizovat prvky do nové struktury o o Vytváření – vytváření hypotéz Plánování – navrhování např. procedur o Tvorba – konstruování
Příklad: Člověk ve společnosti o objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám o rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti o Témata: lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovné postavení mužů a žen; lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti
Znalost o Znalost pojmů diskriminace a xenofobie
Porozumění o rozpoznání jejich projevů o na konkrétních příkladech doloží, jak rozumí tomu, že členové určité sociální skupiny nemusejí odpovídat charakteristikám, jež jsou dané skupině přisuzovány (sociální stereotypy)
Aplikace o vyjmenuje příklady symbolů, rituálů a norem v rodině, škole, obci, regionu a rozliší, které jsou mu bližší a které méně; v diskusi odůvodní své postoje o přiměřeně reaguje na situace, v nichž je on sám nebo jeho spolužák či někdo blízký obětí etiketizace (labelingu)
Analýza o Reflektuje vlivy, které spoluutvářejí identitu člověka o Soustřeďuje se na různosti, k nimž je díky stereotypům přistupováno jako k příčinám rozdělení a konfliktů ve společnosti.
Hodnocení o Posoudí, které vlastní vnější projevy mohou vést ke vzniku stereotypu a porovná je s vlastní vnímáním sebe sama. o Na vlastním příkladu zhodnotí důsledky stereotypních očekávání.
Syntéza o Žáci hledá příklady opatření, která umožní se s otázkami různosti v každodenním životě vyrovnávat a podporovat tím sociální soudržnost a stabilitu společnosti.
- Slides: 35