METEOROLOGIE Meteorologie je vda zabvajc se atmosfrou studuje
METEOROLOGIE
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou, studuje její - složení - stavbu - vlastnosti - jevy - děje (např. počasí) Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnostizemědělství, doprava. Základní meteorologické prvky jsou - tlak vzduchu - teplota vzduchu - vlhkost vzduchu - proudění vzduchu (směr, a rychlost větru) - sluneční svit - oblačnost - vypařování vody z povrchu Země srážky Jednotlivé meteorologické prvky -se neustále měří v meteorologických stanicích na povrchu Země, ale i pomocí družic v atmosféře.
Podle průměrných hodnot základních meteorologických prvků určujeme pro určitou oblast její ráz podnebí neboli klima.
Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá přibližně do výšky 1000 km. Složení atmosféry Atmosféra je složena z plynů.
Podle průběhů teploty s výškou rozdělujeme atmosféru Země do čtyř vrstev. Obr. 185/4. 4 1. Troposféra - její průměrná výška v našich zeměpisných šířkách asi 11 km. - mají zde svůj původ – vítr, oblaky, deště, sníh …. . - její hmotnost je asi ¾ hmotnosti atmosféry - se vzrůstající výškou klesá teplota 2. Stratosféra - rozkládá se nad troposférou - dosahuje do výšky přibližně 50 km - vzduch je velmi řídký - velmi málo vodních par (netvoří se oblaky) - vane velmi silný vítr až 300 km/h - ve spodní části stratosféry se teploty s výškou nemění, ve vyšších vrstvách roste -- součástí vrstva s vysokým ozónu 3. Mezosféra rozkládá je seozónová nad stratosférou do výšky obsahem 80 km O 3, který - teplota s rostoucí výškou prudce klesá až na -90°C záření 4. Termosféra - pohlcuje mnohem ultrafialové řidší vzduchsluneční než ve stratosféře - teplota s výškou roste
Exosféra - nejvyšší vrstva atmosféry sahá do výšky až 900 km - navazuje do meziplanetárního prostoru - nachází se zde vodík - pozorujeme v ní světlo polárních září Podle elektrických vlastností dělíme atmosféru na - neutrosféru - ionosféru Neutrosféra - u povrchu Země - malá vodivost Ionosféra - ve vyšších vrstvách (okolo 60 km) - molekuly plynů jsou kosmický záření štěpeny na ionty a elektrony - dobrý elektrický vodič
Základní meteorologické jevy a jejich měření Vlhkost vzduchu Dolní vrstvy ovzduší obsahují vždy vodní páru, které vzniká vypařováním z půdy vodních ploch rostlin atd… Absolutní vlhkost vzduchu se určuje hmotností vodní páry obsažené ve vzduchu objemu 1 m 3 m hmotnost vodní páry v daném objemu V
Relativní vlhkost vzduchu udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Udává se v procentech (%). Relativní vlhkost se též někdy označuje jako poměrná vlhkost. m= hmotnost vodní páry, které je ve vzduchu obsažena M= hmotnost vodní páry, kterou by obsahoval stejný objem vzduchu, kdyby byl při stejné teplotě a tlaku vodními parami nasycen Vlhkoměr
Kapalnění vodní páry v ovzduší Zemský povrch se zahřívá pomocí slunečního záření. Při vyšší teplotě má vzduch nižší hustotu a je vytlačován nad vzduch s vyšší hustotou (teplotou) Ve vyšších vrstvách je vzduch nasycen a pára kapalní na malé kapičky. (při teplotě nižší než 0°C vznikají malé krystalky) Kapičky a krystalky ve velkém množství oblaky Množství oblaků a jejich tvary určují oblačnost. V blízkosti země vzniká mlha stejným způsobem jako oblaky. V noci vzduch chladne a vodní pára kapalní => rosa. Při teplotě nižší než 0°C jinovatka
Srážky a jejich měření Srážky vznikají spojením malých kapiček nebo krystalů do větších shluků=> nemohou se vznášet a padají k zemi jako -déšť -krupky -kroupy -sníh -smíšené Srážky rozdělujeme na -trvalé -občasné -přeháňky Srážky se měří jako výška vrstvy vody v milimetrech, kterou by srážky vydaly, kdyby spadlá voda nikam neodtekla, nevsákla se, ani se neodpařila. Příklad. Str. 190 K měření srážek používáme srážkoměr (ombrograf). Uč. Str 190/4. 11
Tlak vzduchu Tlak vzduch se měří v hektopascalech (h. Pa) Průměrný atmosférický tlak ve výšce 0 m nad mořem je 1013 h. Pa S nadmořskou výškou tlak rychle klesá Obr. Str. 191/4. 12 Tlak se nemění jen ve směru svislém, ale i ve směru vodorovném. Ve směru vodorovném jsou místní i časové změny mnohem menší než ve směru svislém. Jsou však důležité, protože na nich závisí počasí. K automatickému záznamu tlaku slouží barograf Do meteorologické mapy se zaznamenávají místa se stejným tlakem pomocí tzv. izobar Obr. Str. 191/4. 13 N – tlakové níže (cyklóny) V – tlakové výše (anticyklóny)
http: //artemis. osu. cz/MMi/meteo 1/diplomka/Ramec 2_soubory/AAA/ramec. html
Vznik větru • Pohyb vzduchu označujeme jako vítr • Vítr závisí na tlaku vzduchu, cyklónách a anticyklónách • Rychlost větru se měří pomocí anemometru a směrovky • Rychlost větru je vyjádřena v Beaufortově stupnici
Teplota vzduchu se měří teploměry (kapalinovými, bimetalovými) a zakresluje se do termografu Teplota se měří ve stínu Teplota vzduchu s výškou klesá. Při opačném ději nastává teplotní inverze (v zimě) Teplotní inverze zhoršuje - rozptyl znečištění z různých zdrojů (elektrárny, vytápění)
Ochrana atmosféry Mezi znečišťování atmosféry patří veškeré příměsi, které se do atmosféry dostaly jako přímý či nepřímí produkt lidské činnosti.
Typ látky Zdroje Přírodní vznik Produkty lidské činnosti Pevné částice Sopečná činnost, Spalovací procesy působení větru Průmyslová činnost Pevná paliva, cementárny, železárny Sloučeniny síry Bakteriální činnost sopečná činnost Spalování pevných paliv Průmyslová činnost Spalováním uhlí->oxidy síry+voda =H 2 SO 4 elektrárny Oxid uhelnatý Sopečná činnost lesní požáry Spalovací motory Spalování pevných paliv Nedokonalým spalováním pevných paliv obsahujících C Oxid uhličitý Sopečná činnost Spalování pevných paliv CO 2 = hlavní skleníkový plyn=> oteplování planety Uhlovodíky Bakteriální činnost Spalovací motory Sloučeniny dusíku Bakteriální činnost Spalovací procesy Spalování pevných a kapalných látek
Ozon vzniká rozštěpením dvouatomového kyslíku O 2 slunečním zářením na jednoatomový O. Po sloučení O s O 2 vzniká O 3 - ozon Ozon: 1. Přízemní (troposférický) – ve velkém množství škodlivý 2. Stratosférický – pohlcuje ultrafialové záření
Skleníkový efekt *
- Slides: 19