METEOROLOGIE 19 SYNOPTICK METEOROLOGIE ODVTV METEOROLOGIE SYNOPTICK MAPY

METEOROLOGIE 19 SYNOPTICKÁ METEOROLOGIE (ODVĚTVÍ METEOROLOGIE, SYNOPTICKÉ MAPY A JEJICH ČTENÍ, ZÁKLADNÍ POJMY, SYNOPTICKÉ SITUACE A TYPY, SYMBOLY A VYUŽITÍ MAP)

Obsah prezentace Prezentace číslo devatenáct seznamuje s odvětvím meteorologické zvaným synoptická, objasňuje pojmy ze synoptických map a nabízí návod na jejich interpretaci. Dělí se na části: a) Odvětví synoptické meteorologie b) Synoptická situace a mapa c) Druhy synoptických situací d) Druhy synoptických typů v Evropě

Synoptická meteorologie Odvětví synoptické meteorologie se zabývá příčinami výskytu počasí, tedy vývojem tlakového pole a výskytem, pohybem a dalším chováním synoptických útvarů. Tyto synoptické jevy se zakreslují formou značek a zkratek do meteorologických výkazů a synoptických map. Mnohé synoptické mapy jsou volně k dispozici na internetu, často je poskytují samotné meteorologické organizace jednotlivých států.

Synoptická mapa Zobrazuje nad daným územím (zpravidla nad Evropou) rozložení tlaku vzduchu s vyznačením tlakových níží a výší a též zobrazuje dalších útvary jako jsou zejména atmosférické fronty. Některé mapy zobrazují i průběh počasí pomocí znaků (viz blíže prezentace 16). Synoptické mapy se dělí na analýzy synoptické situace (aktuální stav k určitému termínu, zpravidla k 00, 06, 12 a 18 hodin světového času) a na předpovědní synoptické mapy (nejčastěji na druhý, třetí či čtvrtý den dopředu, výjimečně na delší dobu dopředu).

Synoptická mapa Příkladem může být synoptická předpovědní mapa na tři dny dopředu od naší meteorologické služby ČHMÚ, dostupná s denní aktualizací na stránce http: //portal. chmi. cz/predpovedi-pocasi/evropa/synopticka-situace. Velmi graficky povedené a užitečné jsou mapy německé služby DWD, dostupné na adrese https: //www. dwd. de/DE/leistungen/hobbymet_wk_europa/hobbyeuropakarten. html? nn=357606. Existují i další mapy, zejména lze jmenovat mapy od anglické služby Met office.

Synoptická situace Je stav tlakového pole a dalších útvarů nad daným územím v daný čas, který je zobrazen/znázorněn na synoptické mapě. Dříve se tyto mapy kreslily ručně, s příchodem moderní techniky se tvoří v moderních programech prostřednictvím výpočetní techniky, kterou jsou dále šířeny. Pro každou synoptickou situaci je charakteristický průběh počasí a to s dalšími vlivy, jako je typ území nebo roční či též denní období. Rozlišit můžeme několik druhů synoptických situací a několik synoptických typů. Viz dále.

Synoptická situace Synoptické situace můžeme dělit dle charakteru: q Situace stabilní q Situace nestabilní Nejčastější synoptické situace s vlivem na počasí v dané oblasti: q Tlaková výše q Hřeben vysokého tlaku vzduchu q Tlaková níže q Brázda nízkého tlaku vzduchu q Výšková tlaková níže q Atmosférické fronty viz blíže prezentace 8) q Nevýrazná tlaková oblast q Tlakové sedlo

Stabilní synoptická situace Je obecně situací s dlouhotrvajícím vlivem anticyklony (tlakové výše), která je mohutná a zpravidla rozsáhlá nebo cyklony (tlakové níže). Ovlivňuje tak počasí nad větší částí území. Tlak vzduchu, jak bylo řečeno už v prezentaci 17) se na Zemi neustále mění. Přesto můžeme najít oblasti, kde je téměř stále shodný nebo téměř shodný. V případě tlakové výše jde o oblast Azorských ostrovů, nad nimiž se tato trvale rozprostírá a nazývá se tedy Azorská tlaková výše. Její hřeben (výběžek), viz dále, zasahuje často až do střední Evropy a je odpovědný za významné suché epizody.

Stabilní synoptická situace Stabilním tlakovým útvarem může být ale i tlaková níže. Obecně nízký tlak vzduchu, který se trvaleji udržuje nad shodným územím a neustále se nad tímto územím obnovuje v podobě dalších výší, přináší do dané oblasti oblačné a velmi vlhké počasí. V případě tlakové níže jde o oblast Islandu, přes kterou postupují četné cyklony. Tzv. Islandská tlaková níže. Je též stabilním tlakovým útvarem. Další informace o tlakových útvarech a tlaku vzduchu najdete v prezentacích 6 a 17.

Nestabilní synoptická situace Opakem stabilních situací jsou situace, kde se synoptická situace velmi často mění. Typickým příkladem je oblast střední Evropy. Zde se uplatňují časté změny proudění, které s sebou přinášejí různé situace. Chvíli přechází přes toto území tlaková výše, tuto střídá přechod studené fronty. Následně se situace opakuje, přechází další anticyklona a poté opět studená fronta. Následně se dostane území například do nevýrazné tlakové oblasti (viz dále) a poté ovlivňuje toto území hřeben tlakové výše.

Tlaková výše S odkazem na prezentaci 17 a zejména pak 6, objasníme následující situace pouze stručně. Tlaková výše je oblast se zvýšeným tlakem vzduchu oproti okolí. Působí v ní sestupné proudy vzduchu a tyto způsobují rozpad oblačnosti, též zabraňují vzniku další oblačnosti. Jde o útvar s uzavřenými izobarami (alespoň jednou) na mapách. Jde o situaci obecně s pěkným počasím. Zdůrazňujeme ale „obecně“. V podzimních a zimních měsících se dle podmínek v daných oblastech často tvoří mlhy a nízká oblačnost, počasí je tak dosti sychravé.

Hřeben tlakové výše Též výběžek, je pouze pás vybíhající z tlakové výše (viz předchozí snímek), kdy na mapách nejsou v tomto prostoru pásu vysokého tlaku vzduchu uzavřeny izobary (ani jedna). Tento útvar přináší spíše přechodné zlepšení počasí, ustávají srážky, alespoň krátce se protrhává oblačnost. Slábne vítr. Nejde o vliv tlakové výše jako takové, ale pouze o vybíhající pás vysokého tlaku vzduchu z centra tlakové výše. Tento může být různě výrazný, mnohdy se na počasí téměř neprojeví (v souladu s dalším vývojem situace).

Tlaková níže S tlakovou níží souvisí různé synoptické situace Je to přímo vliv sníženého tlaku vzduchu vůči okolí, kdy je opět alespoň jedna izobara na mapě zavřena. Podmínky jsou shodné jako u anticyklony, jen jde o opačný tlakový útvar. Počasí je vlivem výskytu vzestupného proudění s tvorbou oblaků tedy hodně oblačné, se srážkami, mnohdy významnými. Zpravidla fouká silnější vítr. Přímo v centru níže je ovšem vítr spíše slabý a srážky chybí, přechodně může být i méně oblačnosti. Doba zhoršení počasí závisí na rychlosti postupu níže a jejím dalším chování. S cyklonou souvisí frontální systém, viz dále.

Brázda nízkého tlaku vzduchu Když není ani jedna izobara na mapě v případě cyklony uzavřena, nazývá se taková situace nikoli vlivem tlakové níže, ale vlivem její brázdy. V této může být počasí různorodé. Většinou je více oblačnosti, v teplé části roku pak s denním chodem. V noci a ráno bude i méně oblaků, odpoledne mohou ale vznikat významnější bouřky. Brázda nízkého tlaku vzduchu putuje ve směru postupu útvaru a vliv na dané území je závislý postupu celého systému.

Výšková tlaková níže Je totéž co tlaková níže, platí pro ni shodné rysy. Ale tato se nachází ve výšce. Tlak vzduchu není v různých vrstvách atmosféry shodný. I přes výskyt vysokého tlaku vzduchu v přízemním tlakovém poli může být nízký tlak vzduchu ve vyšší hladině atmosféry. Výškové mapy se zpracovávají nejčastěji pro hladiny 500 h. Pa (cca 5 500 m n. m. ) a 850 h. Pa (cca 1 500 m n. m. ). Výskyt této situace nemusí znamenat význačné počasí, ale často se vyskytují vlivem významného střihu větru (rozdíl směru a rychlosti větru s výškou) trvalé a intenzivní srážky. Příčinou jsou intenzivní vzestupné pohyby vzduchu s tvorbou bohaté oblačnosti.

Atmosférické fronty Detailní informace jsou součástí prezentace 8. Jde o systém front (teplá fronta, studená fronta a po spojení těchto okluzní fronta) vázaný na tlakovou níži. Počasí na těchto frontách má svůj typický průběh a to v různých částech roku trochu odlišný. Rozlišujeme různé druhy front, které přinášejí specifický průběh počasí (např. zvlněná fronta) a speciální druh fronty, která není frontou v pravém slova smyslu (podružná fronta). Pro další informace zde plně odkazujeme na uvedenou prezentaci.

Nevýrazná tlaková oblast Je synoptickou situací, kdy nejde z hlediska dané oblasti o vliv tlakové výše, ani vliv tlakové níže. Jinými slovy dané území přímo neovlivňuje žádný tlakový útvar, nepřechází přes něho žádná atmosférická fronta. Toto území se nachází mimo tlakové útvary. Počasí je rozmanité, oblačnosti není stále hodně, ale ani málo. Srážky budou mít zejména v létě denní chod, kdy bude vznikat i poměrně bohatá konvekční činnost.

Tlakové sedlo Jde o situaci, kdy se daná oblast nachází mezi dvěma tlakovými výšemi a mezi dvěma tlakovými nížemi. Nachází se v sedle těchto naproti sobě stojících různých tlakových útvarů. Počasí v dané lokalitě bude opět mít nejednoznačné rysy, podobně jako v nevýrazné tlakové oblasti.

Synoptické typy Rozlišujeme u následující synoptické typy/situace: ANTICYKLONÁLNÍ q Anticyklona na střední Evropou (A) q Anticyklona postupující (Ap) q Jižní anticyklonální situace (Sa) q Jihovýchodní anticyklonální situace (SEa) q Východní anticyklonální situace (NEa) q Severozápadní anticyklonální situace (NWa) q Západní anticyklonální situace (Wa) q Západní anticyklonální situace letního typu (Wal) Pokračování na dalším snímku.

Synoptické typy CYKLONÁLNÍ q Cyklona nad střední Evropou (C) q Výšková cyklona (Cv) q Jihozápadní cyklonální situace, tři druhy (SWc 1 -3) q Jihovýchodní cyklonální situace (SEc) q Východní cyklonální situace (Ec) q Severovýchodní cyklonální situace (Nec) q Severní cyklonální situace (Nc) q Severozápadní cyklonální situace (NWc) q Západní cyklonální situace (Wc) q Západní cyklonální situace s jižní drahou (Wcs) q Brázda nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou (B) q Brázda nízkého tlaku vzduchu postupující přes střední Evropu (Bp) q Vfz (vchod frontální zóny)

A, Ap Dále budou v nadpisech používány uznávané zkratky těchto situací, které jsou uvedeny v přehledu na předchozích dvou snímcích. Anticyklona se buďto nachází stabilně nad centrem Evropy (vlevo) a fronty putující přes Atlantik nad Skandinávii nebo putuje přes střední Evropu od JZSZ/S ve čtyřech různých drahách (vpravo). Někdy se její střed nachází na severozápadě Evropy.

Sa Anticyklona se nachází nad severovýchodem Evropy, další pak někde nad jihozápadním Atlantikem. Tlaková níže je u Islandu a frontální vlny postupují přes pomezí Británie a Francie a dále po pobřeží Skandinávie k severu.

SEa Při této situaci je tlaková výše podobně jako v případě Sa nad severovýchodem Evropy. Tlaková níže severozápadně od Islandu a další nad Atlantikem, poblíž Británie. Fronty putují z Atlantiku nad Pyreneje a dále kolem Islandu přes severní Atlantik.

Ea Tlaková výše je blíže střední a severní Evropě než při předchozích dvou typech. Jedna cyklona je severozápadně od Islandu a druhá nad Středomořím. Frontální vlny putující přes Středomoří a zejména pak v dráze střední Atlantik až severní Atlantik s větvením se nad Skandinávii.

NEa Tlaková výše se nachází nad pomezím Skandinávie a Severním mořem a cyklony jsou u Islandu a nad jižním Atlantikem. Fronty postupují přes Atlantik, v druhé dráže přes Island nad Skandinávii a další pak z Ruska k severu.

NWa Tlaková výše je nad severní Francií až pomezím s Británií. Tlaková níže nad severovýchodem Skandinávie. Fronty postupují od Islandu, přes Atlantik, jih Skandinávie a dále nad Ukrajinu a následně do jihovýchodní Evropy.

Wa Anticyklony jsou na jihovýchodě Evropy a nad jižním Atlantikem. Cyklona je východně od Islandu a frontální vlny postupují ve dvou základních drahách z Atlantiku nad Británii a Skandinávii, jedna dráha vede přes Severní moře. Postupují dále k východu až severovýchodu.

Wal Tlakové výše nad jižním Atlantikem a Ukrajinou putují, první z nich více k východu, druhá k západ, nad jih střední Evropy a k východu nad jih Ruska. Podobně tlakové níže jižně od Islandu a nad Skandinávií mohu mít různou polohu. Fronty postupují ve dvou drahách z Atlantiku přes Británii k severovýchodu, nad Skandinávii.

C Tlakové výše se nacházejí nad jihovýchodní a severovýchodní Evropou. Jedna tlaková níže se nachází přímo nad centrální Evropou, frontální vlny postupují též přes střed Evropy k severozápadu. Další tlaková níže se nachází daleko nad severozápadním Atlantikem s postupem front z Atlantiku k Islandu a dále k severu.

Cv Výšková cyklona se nachází v naznačeném prostoru a putuje přes střední Evropu. Další cyklona je u Islandu a tlakové výše jsou zhruba ve shodných oblastech jako v případě C.

SWc 1 První typu severozápadní cyklonální situace znamená výskyt cyklony nad Británií a anticyklony nad pomezím Skandinávie a Ruska. Frontální systémy postupují po dráze Středozemí, střední Evropa až jižní Skandinávie či dále k severu.

SWc 2 Při druhé situaci tohoto typu je cyklona u Skandinávie, anticyklona nad Ruskem a z Atlantiku postupují v různých drahách frontální systémy. Buď přes Francii, Německo dále k severovýchodu nebo přes Británii a Severní moře nad Skandinávii a dále k severovýchodu nebo severně od Británie nad Skandinávii.

SWc 3 Při třetím typu je cyklona nad severem Ruska, anticyklona u Islandu a fronty putují přes střední Evropy v dlouhé dráze od Pyrenejí, přes sever Itálie, naše území a Polsko dále k severovýchodu.

SEc Anticyklona je nad Ruskem, cyklona nad Černým mořem a pobřežím Chorvatska. Fronty postupují odtamtud přes Maďarsko, Slovensko a částečně naše území dále nad Polsko a k severu.

Ec Cyklona nad jižní Itálií a tlaková výše shodně jako při typu Sec nad Ruskem, druhá pak nad Baltským mořem. Druhá cyklona se nachází severozápadně od Islandu. Fronty postupují ze severního Atlantiku různou drahou, vždy však nad Skandinávii. Frontální zóna se nachází též v jižní Evropě, kde tyto směřují přes Rumunsko a Slovensko dále k severozápadu, tedy i nad naše území.

NEc Cyklona západně od Islandu a anticyklony u Británie a nad Skandinávií. Fronty postupují v první zóně Atlantikem kolem Islandu či přes něj dále k severu, postupně k východu nad Skandinávii. Ve druhé zóně pak z jižní Evropy přes východ Ukrajiny a větví se jedna dráha nad Rusko a druhá se stáčí nad Bělorusko a směrem k západu až jihozápadu, tj. do střední Evropy.

Nc Cyklona je nad Finskem, anticyklona nad jihozápadní částí britských ostrovů (Irsko). Fronty postupují jednak z Itálie k severovýchodu nad Ukrajinu a jednak od Islandu přes sever Atlantiku, Skandinávii a dále k jihovýchodu přes Polsko a pomezí Slovenska a Ukrajiny.

NWc Cyklona nad severem Baltského moře a anticyklona jihozápadně od Británie. Frontální zóna prochází po celé délce Evropy od Islandu přes Severní moře, sever střední Evropy, Polsko a Ukrajinu dále k východu a to až nad Rusko.

Wc Tlaková výše má více stanovišť, nad jižním Atlantikem, rozprostírá se i nad střední Evropou a je i nad Ruskem. Cyklona je východně od Islandu a fronty putují ze středního Atlantiku přes Británii, Severní moře, jih Skandinávie a poté se stáčí k severu přes Finsko.

Wcs Varianta západní cyklonální situace s jižní drahou má následující postavení tlakových útvarů. Cyklona je nad severní části Severního moře, anticyklona je nad jižním Atlantikem. Fronty putují ze středního Atlantiku přes sever Francie, přes naše území a dále přes jih Polska a dále přes Bělorusko nad Rusko.

B Střed cyklony je nad Skandinávií s brázdou táhnoucí se do střední Evropě. Další cyklona je západně od Islandu. Anticyklony jsou v jižním Atlantiku a u Irska, též nad Ruskem. Frontální zóna směřuje jednak Atlantikem přes Island s větví směrem k Británii. Druhá směřuje ze Středomoří přes střední Evropu nad Finsko.

Bp Varianta postupující brázda má tlakovou níži přes nad Islandem, výše pak nad jižním Atlantikem a nad západním Ruskem. Brázda táhnoucí se od jihu k severu Evropy postupuje zpravidla k východu.

Vfz Tlakové útvary této situace jsou více pohyblivé, cyklona migruje od Islandu směrem k jihu, další se nachází nad Ukrajinou. Anticyklona na severu migruje přes Skandinávii, další je u Portugalska. Fronty postupují z oblasti Atlantiku a Británie směrem do střední Evropy a dále k východu, dráhy se sbíhají nad Ukrajinou.

Kalendář synoptických typů Je dostupný na stránkách ČHMÚ pro jednotlivé roky od roku 1946 a to včetně možnosti stažení dokumentu na http: //portal. chmi. cz/historickadata/pocasi/typizace-povetrnostnich-situaci. Kalendář přechodů front přes Prahu najdete též na stránkách ČHMÚ a to od roku 1950, více na http: //portal. chmi. cz/historicka-data/pocasi/prechody-frontpres-prahu.

Otázky Po studiu tohoto tématu by si měl čtenář odnést minimálně znalosti spočívající ve správném zodpovězení následujících otázek: 1. Čím se zabývá synoptická meteorologie a kam ji lze zařadit? 2. K čemu slouží synoptická mapa – stručně popište? 3. Co je to stabilní synoptická situace, uveďte příklad? 4. Jaké známe základní druhy synoptických situací? 5. Co jsou to synoptické typy? 6. Vyjmenujte alespoň 5 synoptických typů, 2 z nich charakterizujte?

Literatura ke studiu BEDNÁŘ, J. KOPÁČEK, J. Jak vzniká počasí? Praha: Karolinum, 2005 MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007 TOLASZ, R. a kol. Atlas podnebí Česka. Praha a Olomouc: ČHMÚ, 2007 Plus uvedené odkazy na web ČHMÚ, kde jsou k dispozici objasnění situací.

Meteorologie 19 (Synoptická meteorologie) Ø Meteorologie 16 (Meteorologické prvky) Ø Meteorologie 17 (Tlak vzduchu a vítr) Ø Meteorologie 18 (Vlhkost vzduchu a dohlednost) Ø Meteorologie 20 (Družicová meteorologie) Ø Meteorologie 21 (Radarová meteorologie) Ø Meteorologie 22 (Numerická meteorologie) Ø Meteorologie 23 (Meteorologická data) Ø Meteorologie 24 (Cirkulace v ČR) Ø Meteorologie 25 (Meteorologická pracoviště) Ø Meteorologie 26 (Český hydrometeorologický ústav) Ø Meteorologie 27 (Meteorologické stanice) Ø Meteorologie 28 (Meteorologické přístroje) Ø Meteorologie 29 (Historie meteorologie) Ø Meteorologie 30 (Lidová meteorologie) Autor: