METABOLICK KARDIOVASKULRN SYNDROM METABOLICK KARDIOVASKULRN SYNDROM METABOLICK KARDIOVASKULRN
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM F F SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
Kardiovaskulární riziko, zejména riziko koronárního onemocnění: RIZIKOVÉ FAKTORY
RIZIKOVÉ FAKTORY (RF) : ZVÝŠENÝ LDL-CHOLESTEROL (LDL-C) : ZVÝŠENÝ KREVNÍ TLAK (TK) : KOUŘENÍ : … A DALŠÍ NEZÁVISLÉ RF
Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií hypertriglyceridémie hyper LDL-C Ö+ redukovaná glukózová tolerance Ö+ centrální obezita MÉNĚ VYJÁDŘENÁ Ö+ hypokineze
Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií hypertriglyceridémie hypo HDL-C Ö+ redukovaná glukózová tolerance Ö+ centrální obezita MÉNĚ VYJÁDŘENÁ Ö+ hypokineze
MCVS hypertriglyceridémie hypo HDL-C redukovaná glukózová tolerance centrální obezita hypokineze + trombogenní faktory
MCVS F SYNDROM X F REAVENŮV SYNDROM F SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE F ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
MCVS VAGUE F REAVENŮV SYNDROM F SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE F ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
MCVS F SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE F ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
MCVS F ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM ATS METABOLICKÝ SYNDROM
MCVS SYNONYMA ATS MS
ETIOLOGIE V rodinách s větší prevalencí DM II. typu, ICHS nebo hypertenze čili GENETICKÁ PREDISPOZICE projeví se zhoršenou glukózovou tolerancí L Při excesivním energetickém příjmu L a nízké pohybové aktivitě (PA) vzniká obezita (obvykle časný výskyt)
OBEZITA Centrální (androgenní) typ distribuce tuku častěji muži
OBEZITA Větší výskyt h hypertenze h DM h aterosklerózy častěji muži
OBEZITA Periferní (gynoidní) typ distribuce tuku Není predispozice k ICHS častěji u žen
HYPERINZULINÉMIE Genetická predispozice ä Nadměrný energetický příjem ã Nedostatečný energetický výdej = zhoršené využití glukózy periferními tkáněmi způsobené sníženou účinností inzulínu REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN
HYPERINZULINÉMIE REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍNOVÁ REZISTENCE ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNU BETA BUŇKAMI PANKREATU
4 x Normální účinek = 4 x x Množství inzulínu „x“ 4 receptory zesílí podnět 4 -krát
4 x x 2 x x INZULÍNOVÁ REZISTENCE
4 x x 2 x x: 2 Snížená účinnost inzulínu
4 x x 2 x x: 2 4 x 8 (x: 2)
Inzulínová rezistence Snížená účinnost inzulínu Hyperinzulinémie 4 x 8 (x: 2)
4 x x 4 x 8 (x: 2)
4 x 4 x normoinzulinémie x 4 x 4 x hyperinzulinémie 4 (x: 2)
NORMÁLNÍ! Ale jaká je glykémie?
HYPERINZULINÉMIE DOPROVÁZÍ EUGLYKÉMII!
Teprve po jisté době (která může trvat desítky roků) je překročena sekreční kapacita pankreatu (nestačí produkovat inzulín) tím stoupá glykémie vzniká non-inzulín dependentní diabetes mellitus NIDDM
MÁ KAUZÁLNÍ VZTAH K ICHS
HYPERINZULINÉMIE D PŘEDCHÁZÍ NIDDM D REPREZENTUJE ATHEROGENNÍ PERIODU PŘED MANIFESTACÍ ICHS D ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN = NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS
HYPERTENZE Důležitý rizikový faktor zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP) ale také pro ICHS
HYPERTENZE Jako součást MKVS mírná nebo střední, ne vysoká Příčina? Není zcela jasná. . .
HYPERTENZE Těsná korelace mezi postprandiální hladinou inzulínu a TK Inzulín ovlivňuje 8 renální absorpci Na ( ) 8 membránovou stabilitu ( ) 8 produkci katecholaminů ( ) vysvětlení kauzálních vztahů mezi zvýšeným inzulínem a hypertenzí (? )
HYPERTENZE - INZULÍN : TK redukce tělesné hmotnosti (u obézních) • zvyšuje senzitivitu na inzulín • snižuje hladinu inzulínu v plazmě • snižuje TK
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost čili: redukce hyperinzulinémie = pokles hypertenze
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Spojení mezi inzulínovou rezistencí a hypertenzí pomocí sympatického nervového systému (? ) Pohybová aktivita redukuje katecholaminémii prostřednictvím cvičením indukovaného poklesu sérového inzulínu (? )
inzulín katecholaminy krevní tlak
inzulín katecholaminy krevní tlak
HYPERTENZE - INZULÍN : TK Hypotéza: poměr mezi hypertenzí a redukovanou senzitivitou na inzulín je sekundární primární jsou hemodynamické faktory mikrocirkulace ?
HYPERTENZE - INZULÍN : TK hemodynamické faktory mikrocirkulace: ZVÝŠENÝM TLAKEM ZPŮSOBENÁ RESTRIKCE MIKROCIRKULACE LIMITUJE NUTRIČNÍ PRŮTOK A SNIŽUJE SVALOVOU SPOTŘEBU GLUKÓZY
Glukóza množství „x“
Glukóza množství < „x“ Stejné množství inzulínu metabolizuje menší množství glukózy
VZESTUP CITLIVOSTI NA INZULÍN, KE KTERÉMU DOCHÁZÍ PŘI TRÉNINKU OBÉZNÍCH OSOB, MŮŽE BÝT VYSVĚTLEN HEMODYNAMICKÝMI FAKTORY
PŘED TRÉNINKEM Množství glukózy „x“
PO TRÉNINKU Množství glukózy „ 2 x“ o o ZVÝŠENÁ KAPILARIZACE STEJNÉ MNOŽSTVÍ INZULÍNU ROZLOŽÍ VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ GLUKÓZY
Co způsobuje primárně mírnou hypertenzi? Zvýšená sympatikotonie nebo inzulínová rezistence? ŠPATNÁ OTÁZKA zvýšená sympatikotonie může G jak vyvolat inzulínovou rezistenci, G tak zhoršovat už existující inzulínovou rezistenci pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
JEDNO ZHORŠUJE DRUHÉ Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak
DYSLIPOPROTEINÉMIE Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie (HDL = high density lipoprotein)
DYSLIPOPROTEINÉMIE Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie + hypertriglyceridémie Hyper LDL-cholesterolémie je obvykle mírná. Avšak u MCVS nacházíme menší typ molekul LDL -C (bohatší na triglyceridy)!
DYSLIPOPROTEINÉMIE VLDL IDL Rovněž atherogenní játra LDL VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN
DYSLIPOPROTEINÉMIE Důležitý je objem částic! Větší VLDL jsou konvertovány na zbytkové částice a jsou odstraňovány z cirkulace (nevytváří LDL!) Menší VLDL (bohatší na cholesterol) jsou rychle konvertovány na LDL (většinou malé s větší hustotou) Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátu
DYSLIPOPROTEINÉMIE Malé husté LDL s vyšším obsahem TG 8 mají menší schopnost vázat se na fibroblasty (pravděpodobně výsledkem redukované afinity apolipoproteinu-B [apo-B] LDL na receptor LDL v důsledku menšího objemu) = větší atherogenita 8 mohou být snadněji (per)oxidovány = větší atherogenita
DYSLIPOPROTEINÉMIE INZULÍNOVÁ REZISTENCE způsobující hyperinzulinémii zvyšuje tvorbu VLDL a tak přispívá ke zvýšení hladiny TG (hypertriglyceridémie přítomná jak u MKVS, tak u NIDDM) Non Insulin Dependent Diabetes Mellitus
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) Částice bohaté na TG TG = = mastné kyseliny + glycerol VLDL, chilomikra pokles TG a vzestup MK LPL
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra TG = = mastné kyseliny + glycerol LPL
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra TG = = mastné kyseliny + glycerol LPL Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG LPL VLDL, chylomikrony Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené Zhoršené odstraňování VLDL z krve = zvýšená atherogenita
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému odstraňování VLDL (přítomná u obézních a u MKVS)
DYSLIPOPROTEINÉMIE HDL 2 hlavní třídy zralých HDL • malé a husté HDL 3 s malým obsahem lipidů • velké, méně husté a bohatší na lipidy HDL 2 Ø Hladina HDL 3 je většinou stálá a stejná Ø HDL 2 má velkou variabilitu, variabilita HDL 2 způsobuje variabilitu celkového HDL Vysoká hladina HDL 2 chrání cévy proti ateroskleróze, neboť HDL transportuje cholesterol do jater!!!
DYSLIPOPROTEINÉMIE Nízká HDL je důležitý rizikový faktor vzniku Ischemické CHoroby Srdeční ICHS U osob s MKVS je hypo-HDL důležitějším rizikovým faktorem než u ostatní populace Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!! U MKVS je zvýšená rychlost degradace HDL-apo. A než jeho syntéza!! !!! Výsledek = nízký HDL !!!
DYSLIPOPROTEINÉMIE Do obrazu patří postprandiální hypertriglyceridémie inverzně koreluje s HDL 2 a pozitivně s inzulínem!
DYSLIPOPROTEINÉMIE Velikost hypertriglyceridémie je částečně determinovaná aktivitou LPL. Vysoká aktivita LPL vede k rychlé lipolýze postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, podporuje tvoru HDL 2 a snižuje jejich katabolismus. Proto vysoká hladina HDL 2 reflektuje efektivní katabolismus lipoproteinů bohatých na TG (chylomikrony, VLDL)
DYSLIPOPROTEINÉMIE Naopak nízká aktivita LPL vede ke zpomalení lipolýzy postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, snižuje tvoru HDL 2 a zvyšuje jejich katabolismus. Proč je snížená aktivita LPL?
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra TG = = mastné kyseliny + glycerol LPL Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené
- Slides: 75