Mentln reprezentace Pedstavy Mentln pedstavy Vnmn bez percepce
Mentální reprezentace: Představy
Mentální představy Vnímání bez percepce - Při četbě poezie - Při popisování objektu - Při zpívání pro sebe
Mentální představy ● závislé na zkušenostech (vjemech, zážitcích) ● Aktivní podíl vlastního vědomí (x vjemy) ● hl. nástroj praktické orientace ve světě, rozhodování. . . ● Reproduktivní (zhuštěný souhrn, syntéza vjemů) ~koncept, odpovídá jí slovo či pojem ● Předběžný plán – umělec, rozhovor, technik. . . ● Představivost= schopnost vytvářet představy
Mentální představy Bývají spojeny se všemi smysly: – Obraz – Zvuk – Čich – Chuť – Hmat – Aktivita
Původ představ Schopnost vytvářet představy je: • Spontánní- doplněk při myšlení • Nenucená – během spánku • Užitečná- pomáhá řešit problémy
Charakteristika představ • Živost – úroveň jasnosti, realističnosti a bohatosti představ • Kontrolovatelnost – Schopnost kontrolovat a manipulovat s představami • Asociované emoce – Představy evokují pocity a fyziologické reakce.
Živost
Kontrolovatelnost
Asociované pocity
Mentální představy - neurobiologie -paměť i představy – stejné oblasti mozku Představy → větší šance uložení vzpomínky do dlouhodobé paměti Mozková kůra + thalamus - kontrola představivosti -mnoho různých funkcí: paměť, jazyk, myšlení, emoce. . . (plánování rande i s rozhovory)
Výzkumy auditivních představ Subvokalizace je neviditelný a neslyšitelný pohyb mluvících svalů, který nastává při čtení pro sebe.
Výzkumy auditivních představ Subvokalizace je propojena s fonologickou smyčkou v pracovní paměti. Je indikátorem použití vnitřního ucha a vnitřního hlasu
Kinestetické představy Během závodů není povoleno projíždět v tréninku aktuální trať Proto závodníci chodí po břehu a plánují svůj průjezd a pohyby Při těchto aktech jsou používány kinestetické pohyby
Klamné představy Cílem představ je nás i ochránit → představa mokré vozovky v horku – lesk si vyložíme jako mokro (zkušenost)
Iluze Mylný smyslový vjem: skutečný podnět → mylně interpretován Objektivní (kouzelnické triky, Ames room) Subjektivní Nechorobné – list splete s houbou Chorobné – klamné vnímání, stres, nemoc Sluch: slyšíme lidi štěkat, psy mluvit Chuť/Čich: jídlo páchne – že ho chtějí otrávit Zrak: postavy menší/větší, někdo někam ukazuje Pohyb: těžká chůze, pocit vznášení Hmat: prádlo na těle ~ doteky Útrobní: změněné vnitřní orgány Blud (iluze mnoha letadel → letadla na obloze že tvoří mraky) =nepravdivé a nevývratné přesvědčení založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality, I po odeznění iluze/halucinace mu věří
Iluze Mylný smyslový vjem: skutečný podnět → mylně interpretován Objektivní (kouzelnické triky, Ames room) Subjektivní Nechorobné – list splete s houbou Chorobné – klamné vnímání, stres, nemoc Pareidolie – dotváření tvarů “tvář na Měsíci” Fantom údu
Paobrazy ●
Halucinace =klamný vjem v bdělém stavu bez reálného podnětu Iluze – podnětem X Halucinace – klamání smyslů bez podnětu ● ● Schizofrenie, psychotické poruchy, afektivní poruchy. . . při smyslové deprivaci I u zdravého člověka LSD – halucinace ve tmě/zavřenýma očima scénické halucinace – nahradí celou scénu – epilepsie, halucinogeny, viz. deprivace. . . Patofyziologie (vizuální): ● ● ● Podráždění místa kůry důležitého pro vizuální zpracování (záchvat, epilepsie) → jednoduché vizuální halucinace Léze → přerušení nervu, který vede senzorický vzruch retikulární formace
Sny ● ● ● ● REM fáze spánku (nejvíce) 3 -5 snů/noc, 6 let/život Ne časové zhuštění S. Freud – vztah k dětským vzpomínkám a obsesím, nevědomí plní tajná přání Carl Jung – odmítl a rozšířil – že mohou odhalit emoční a náboženské problémy, důležitost prožitků ze dne REM – úplně potlačena produkce neurotransmiterů norepinephrine, serotonin, histamin neuvědomujeme že sníme – snížená aktivita prefrontální kůry (logika, plánování) Spánek: vymazán a zesílen materiál ze dne
Užití mentálních představ • • • Denní snění Zapamatování(metoda loci) Emoce a motivace (vizualizace cílů) Navigace Mentální cvičení (využití v manaž. psych. )
Denní snění ● ● Hypnagogické snění nastává během přechodu do spánku, při kterém vyhasíná vědomí. Jedná se o zážitek bohatý na představy modifikace reality, transformace citového stavu rozdíly mezi sněním žen a mužů ● ● Muži - témata slávy, moci, bohatství a úpěchu. Denní fantazie týkající se povolání, sexuální sny, sny o partnerství a rodině, dobrodružství. Ženy - oblast mezilidských vztahů, láskyplné, ideální partnerství, pomoc druhým, uznání a obliba. Denní snění - příjemné, psychohygienické, ale může být i škodlivé, je-li velmi časté a nerealistické - frustrace. závislost na sociokulturním statusu – nižší status – častěji nerealistické sny, zhoršující frustraci
Denní snění Friedrich August Kekulé von Stradonitz Německý chemik
Friedrich August Kekulé von Stradonitz – Struktura benzenového jádra
Friedrich August Kekulé von Stradonitz – Během denního snění viděl hada který kouše svůj ocas
Friedrich August Kekulé von Stradonitz
Výzkumy mentálních cvičení Smith & Holmes (2004) 40 golfistů se účastnilo nácviku dvakrát týdně po dobu 6 týdnů Jedna skupina se dívala na záznam svých úderů Druhá četla golfové knihy
Výzkumy mentálních cvičení Smith & Holmes (2004) J. of Sport & Exercise Psychology Během pre-testu nebyly mezi golfisty rozdíly Během post-testu byli významně lepší golfiste, kteří sledovali své údery ze záznamu.
Spor o povahu představ Povahu představ lze vysvětlit podle dvou různých teorií Depiktivní teorie (analogová): Představy jsou reprezentovány jako obrazy v našich hlavách. Stephen Kosslyn Deskriptivní teorie (propoziční): Přestože zakoušíme představy, jsou uloženy jako abstraktní koncepty v našich hlavách. Zenon Pylyshyn
Jádro sporu Funkční ekvivalence Kosslyn, S. Představa je obraz Propoziční teorie Pylyshyn, Z. Představa je deskripce – 3 stranný útvar – 3 úhly – 60° – Průsečíky stran
Kosslynův model představivosti ● ● ● Test prohlížení představ: omezený rozsah, zrnité (ne libovolný detail) Test ostrosti prohlíženého média: 4 kvadranty s různě ostrými pruhy – obtížněji s vysokým rozlišením Test omezeného rozsahu média – zorné pole rozsah 100°, představa v dáli → blíží se k ní (kdy ještě vidí celý objekt) – Rabbit beside an elephant X rabbit beside a fly
Kosslynův model Důkaz Experimentální důkaz: Kosslyn, Ball & Reiser (1978) požádali účastníky aby si zapamatovali mapu:
Analogová teorie: Mentální rotace Důkazy Při vnímání představ máme pocit, že se jedná o obrazy experimentální důkaz: Shepard & Metzler (1972) – výsledky prokázaly, že čím je větší rotace předmětu, tím delší reakční čas je potřeba k posouzení.
Objektivní testy představ Shepard & Metzler (1972) test mentální rotace
Objektivní testy představ Shepard & Metzler (1972) test mentální rotace
Mentální rotace • Výkon lze měřit (čas) • Existují správné a špatné odpovědi • Test měří kontrolovatelnost a živost představ
Funkční ekvivalence Důkaz
Kognitivní mapy
Tversky (1993) Kognitivní mapy jsou více kognitivní koláže Konstruktivistický pohled na tvorbu kognitivních map Zkreslení nastávají při používání heuristik
Vliv heuristik Heuristiky rotace Snaha převádět šikmé objekty do osových směrů S-J a V-Z Heuristika zarovnání Studentům byly prezentovány dvě mapy Ameriky Jedna byla správná a na druhé byla jižní Amerika posunuta na západ Většina studentů považovala posunutou mapu za správnou
Vliv heuristik Heuristika hustoty Čím více objektů mezi dvěma body, tím větší je odhadovaná vzdálenost Heuristika symetrie Nepravidelné objekty bývají prezentovány jako pravidelné
Funkční ekvivalence Důkaz Neurozobrazovací metody: Kosslyn & Sussman (1995) • PET vyšetření ukázalo, že během představování, jsou aktivovány stejná centra jako při vnímání • Stejné zjištění prokázaly výzkumy mozkových poškození (Farah, 1988)
Propoziční teorie Důkaz Experimentální důkaz: Chambers and Reisberg (1985) • Představy nemohou být reinterpretovány.
Propoziční teorie Důkaz Experimentální důkaz: Reed (1974) • Představa neumožní všimnout si nových věcí
Reprezentace medvěda Analogová reprezentace Polární medvěd Symbolická-propoziční reprezentace
Teorie duálního kódování Paivio (1971) – Obrázky a slova → test zapamatování → více obrázků než slov → představy lepší paměť než slova → reprezentace v obou systémech lepší než v 1 → vidíme obrázek → popisujeme zároveň slovně, naopak ne – Lépe slova co umí představit než abstraktní Pro reprezentaci znalostí 2 nezávislé propojené systémy, zákl. reprezentační jednotky: Imagen – analogové kódy, které sdílejí perceptuální vlastnosti s objektem, který repreznetují (neverbální) Logogen – arbitrární symboly, reprezentující objekty (verbální) Oba kódy jsou propojeny http: //it. pedf. cuni. cz/strstud/edutech/2008_Teorie_dualniho_kodovani_Hedbavny/
Důkazy pro duální kódování Paivio zkoumal konkrétní a abstraktní slova Účastníci dosahovali lepších výsledků při vybavování konkrétních slov Podle něj je duální kódováni více spjato s konkrétními slovy než abstraktními
Další důkazy Vizuální informace má odlišné charakteristiky než verbální kód Vizuální informace interferuje s prostorovou Verbální označení interferují s promluvou Prokázal že různé kódy jsou citlivé na odlišné manipulace
Carmichael, Hogan, & Walters Účastníkům byly ukázány různé obrazce s jedním ze dvou slovních označení Slunce nebo kormidlo Přesýpací hodiny nebo stůl
Carmichael, Hogan, & Walters Po čase byli účastnící požádáni aby nakreslili původní objekt Účastníci zkreslili obraz podle slovního označení
Mentální představy Reprezentační mohutnost ● Jedn
Mentální představy Psychologická přijatelnost ● Vysvětle
Mentální představy Neurologická přijatelnost ● Paměť I představy stejné oblasti mozku
Mentální představy Praktická použitelnost ● Popis
Porovnání přístupů
Kategorizace
Kategorizace: K-means
Kategorizace: K-means
- Slides: 57