MEN EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLNOVN SOCILNCH SLUEB

MĚŘENÍ EFEKTIVITY A KVALITY PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 7. 2. 2013 Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji CZ. 1. 04/3. 1. 00/05. 00061 kraj, 31. 5. 2012 © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

Co je to kvalita? © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

V rámci normy ISO 9000 je kvalita (jakost) definována jako: stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

Jaké požadavky nebo čí požadavky se to mají v sociálních službách plnit? © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

Poskytovatel se snaží klienta co nejdéle udržet. Je to tržně správné chování. Je to špatně z hlediska zásad a účelu sociálních služeb.

Neoddělitelnost produkce a spotřeby u sociálních služeb a jejich plánování © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

kvalita = záměr cíl Požadavky, záměry, zadání plán způsob, jak tyto požadavky naplnit © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Definice užívané v sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách v platném znění)

Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Sociálním začleňováním se rozumí proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.

Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností podle tohoto zákona zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.

Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. Nepříznivá situace oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením

Platná legislativa v oblasti poskytování a plánování sociálních služeb – zásadní ustanovení. § 2 Základní zásady (1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

Základní schéma jednoho cyklu procesu plánování rozvoje sociálních služeb v území Aktuální stav sítě sociálních služeb. vstup Analytická fáze Vyjednávací fáze Projektová fáze Plán neschválen Plán rozvoje sítě sociálních služeb Plán schválen Kontraktační a realizační fáze výstup Optimalizovaný stav sítě sociálních služeb naplňující / uspokojující potřeby jejich uživatelů. 13 Monitorování a vyhodnocování Řízení a realizace změn Řízení procesu Informování a získávání informací Potřeby uživatelů, zadavatelů, poskytovatelů, zákonných norem a dalších zainteresovaných stran.

Kvalita Nákladovost / Zdroje Zadání Koncepce Možnosti S 12 S 11 informová ní jed S 9 S 8 S 7 Zdroje Potřebnost S 3 řídící, plánovací a realizační centrum ní Plán rozvoje sociálních služeb vá zo vy Agentura sítě aly Potřeby S 2 an ná ro vá z h ní ní od ov á S 10 S 4 S 5 S 6 Dostupnost 14

Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb – kvalitativní kritéria PRSS. Projekt „Koordinace vytváření kritérií kvality plánování sociálních služeb“ byl připraven Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, odborem sociálních služeb, v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a jako součást veřejné zakázky „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“. Kritéria kvality plánování sociálních služeb vznikala v průběhu 1. – 3. čtvrtletí roku 2007 v pracovní skupině; jejich první verze byla ověřena v několika městech ČR (Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Jindřichův Hradec, Olomouc, Praha 12, Tábor, Ústí nad Labem).

Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb – kvalitativní kritéria PRSS. Postupně bylo vytvořeno osm klíčových oblastí, kterými jsou: • Legitimita • Popis aktuální situace • Kvalifikace a kompetentnost • Řízení procesu plánování • Zapojování • Plán rozvoje sociálních služeb • Informovanost • Zvyšování kvality procesu. Tyto oblasti se člení na jednotlivá kritéria a důkazy/indikátory. © GI, konzultační a vzdělávací skupina www. g-i. cz info@g-i. cz

Kritéria kvality sociálních služeb a plánování sociálních služeb - kvalitativní kritéria PRSS.

Specifika prvního a druhého plánovacího cyklu První plánovací cyklus: První plánovací cyklus (období) se většinou zaměřuje na: získání legitimity celého procesu, definici a ukotvení organizační struktury procesu, zavedení základních pravidel, mechanizmů, postupů implementaci důležitých principů souvisejících s procesem plánování sociálních služeb zajištění základních lidských, finančních a materiálních zdrojů informování analýzu stávajícího stavu motivování účastníků procesu a zainteresovaných stran (navázání spolupráce) stanovení priorit sepsání a někdy také i vyjednání plánu

Specifika prvního a druhého plánovacího cyklu Druhý plánovací cyklus: Druhý plánovací cyklus se většinou zaměřuje na: zodpovězení otázky: . . . opravdu to myslíme vážně? zapracování výstupů revize plánu prvního období udržení legitimity celého procesu, redefinici a optimalizaci organizační struktury procesu, upravení pravidel, mechanizmů, postupů obhájení důležitých principů souvisejících s procesem plánování sociálních služeb zajištění základních finančních a materiálních zdrojů kontinuální informování a sběr informací cílené průzkumy motivování účastníků procesu a zainteresovaných stran (udržení spolupráce) aktualizace priorit, stanovení funkčních opatření zpracování, zajištění a realizace komplexního projektu jehož výstupem je optimalizovaná síť sociálních služeb.

DŮSLEDKY NEKVALITY ANEB CO NÁM PŘI PLÁNOVÁNÍ SLUŽEB NEFUNGUJE (Nejčastější výstupy a podněty z monitorování a vyhodnocování ) Oblasti: Legitimita, ignorace zadavatele Zadání, záměr (opisování, absence) Organizační struktura (ignorace zavedených způsobů rozhodování, pracovní skupiny bez práce) Kompetence a pravomoci Střety zájmů (zřizovatelské) Absence veřejné kontroly Priority – opatření – projekty Konkrétní výstupy a přínosy

Co to znamená v našem případě? • Ptejme se a požadujme řešení, pokud nedostaneme uspokojivou odpověď: • Kdo plánování potřebuje a co se po nás vlastně chce (dlouhodobé koncepce, legislativa)? • Jaké máme zadání a jaké jsou pravidla hry a zdroje, které máme k dispozici (legitimita, zadávací listina, metodika práce)? • Je plánování integrováno jako nedílná součást plánovacích nebo sociálních odborů relevantních institucí (města, kraje, obce). Nejedná se o duplicitní struktury? • Kdo proces vlastně řídí (politici, metodici, koordinátoři, manažeři) a jaká je vymahatelnost výstupů tohoto rozhodování (plánu) v souladu s dohodnutými pravidly. • Jaké jsou přínosy ze strany uživatelů služeb, jejich blízkých osob a veřejnosti? Chtějí takovýto způsob zajištění sítě služeb? Co vlastně chtějí a mohou to chtít (viz zásady)? • Mají všichni dostatek informací a možnosti, aby mohli komunikovat reálné a relevantní potřeby?

Příklady dobré praxe. • Zhotovení pravidel sítě a její aktivní management za využití principů a nástrojů komunitního plánování sociálních služeb. • Kontinuální informování a sběr potřeb. • Rozhodování a řízení procesu plánování rozvoje má jasně popsané rozhodovací pravomoci a rozhodnutí jsou vymahatelná.

Co s tím ? !!!!!! „Lidé, kteří se ve světě neztratí, jsou lidé, kteří zvednou hlavu a rozhlédnou se po tom, co chtějí. A když to nenajdou, vytvoří to“. Georgie Bernard Shaw

Děkuji Vám za pozornost.