MEDILN OBSAH MEDILN OBSAH A JEHO REPREZENTACE reprezentace

MEDIÁLNÍ OBSAH

MEDIÁLNÍ OBSAH A JEHO REPREZENTACE reprezentace skutečnosti lze považovat taková mediální sdělení, která konkrétně odpovídají mýtům/ ideologiím platným v dané společnosti – reprezentují platné sociální vztahy, nerovnosti a moc (re-prezentují např. veřejné mínění výsledky výzkumu veřejného mínění – tedy konkrétními údaji) (Jirák, Köpplová, 2007)

Reprezentace – proces, jímž jsou abstraktním ideologickým pojmům (válka, individualismus, česká povaha, třída, rodina apod. ) dávány konkrétní podoby. S reprezentací souvisí i představa realističnosti nabízeného obsahu. Do jaké míry je publikum schopno (a ochotno) rozeznat, co se mu předvádí jako součást známé skutečnosti, a ztotožnit se s tím.

Publikum předpokládá, že to co vidí a slyší, čte, má nějakou souvislost se světem, ve kterém žije. To se týká jak obsahů „fiktivních“ seriálů, tak obsahů „faktických“. Všech médií, která nabízejí zpravodajské obsahy, se týká vysoká míra víry ve „fakticitu“

CO JE TO VŮBEC MEDIÁLNÍ MYSTIFIKACE? Nejsou tu faktické chyby v důsledku např. nedostatečné profesionality, nebo pod tíhou časového tlaku či oslabenou ostražitostí. Není nový prvek moderní žurnalistiky, objevuje se již v 16. století. Jimmygate ve Washington Post, nebo publikování údajných Hitlerových deníků v časopise Stern. Více mediálních produktů zvláště televizních je prezentováno tím, že zachycují „skutečný život“, „skutečné události“, „skutečné lidi“ – založeno na principu autenticity (porušování soukromí – Velký bratr, či úcta k druhému – Nejslabší! Máte padáka). (Jirák, Köpplová, 2007)

STEREOTYPIZACE – PROČ K NÍ DOCHÁZÍ? Tam, kde publikum nemá vlastní zkušenosti s nějakou skupinou, je pravděpodobné, že bude považovat za „skutečnost“ to, co o té skupině nabízejí média.

STEREOTYPY – VĚTŠINOVÉ STEREOTYPY ROZHODUJÍCÍCH VRSTEV A PŘEVAŽUJÍCÍCH HODNOT VE SPOLEČNOSTI. „Přihlouplá blondýna“ – stereotypizace se neomezuje pouze na určení zobecněných kategorií skupin lidí, ale současně zobecněné, nediferencované charakteristiky jednotlivým příslušníkům těchto kategorií přisuzuje.

Stereotypem – se rozumí sociální klasifikace určitých skupin a jejich reprezentace pomocí zjednodušujících, neověřitelných, zobecňujících znaků, jež výslovně či nepřímo představují soubor hodnot, soudů a předpokladů týkajících se chování takových skupin, jejich vlastností, minulosti a vývoje. Rozlišujeme „okolní svět“ (reálně existující svět) a „pseudosvět“ (subjektivní percepcí světa). (Jirák, Köpplová, 2007, s. 144 -145)

Častým příklad stereotypizace - mediální zpodobnění menšin, cizinců, Romové, učitelky, politici, Němci. „nepřizpůsobiví Romové“, „omezené učitelky“, „neotesaní Rusové“.

VLIV MÉDIÍ Působení médií: Impact (dopad), influence (vliv), effect (účinek). Dopad médií – je zřetelně pojem nejobecnější a zahrnuje v sobě jak vlivy, tak účinky médií. Vliv – dlouhodobější, trvalejší působení médií, a to jak působení nabízených obsahů, tak samé existence médií. Účinek médií odkazuje častěji ke specifické reakci na určité typy nabízených obsahů.

VÝVOJ PŘEDSTAV O ÚČINCÍCH MÉDIÍ Co hraje roli v posuzování účinků médií? Stav společnosti (dominující způsob komunikace, uspořádání času, úroveň vzdělanosti, atd. ). Rozvoj médií (jejich technický rozvoj). Rozvoj poznání společnosti a uvažování o ní.

CENZURA JAKO PROJEV PŘESVĚDČENÍ O MOCI MÉDIÍ Víra ve velkou moc mediálních obsahů vede často ty, kteří jsou u moci, ke snaze kontrolovat a korigovat nejrůznějšími zásahy zvnějšku obsahy médií, které se k příjemci dostanou – ustavuje se cenzura. Dva druhy cenzury: Předběžná (preventivní) cenzura. Následná cenzura. (Jirák, Köpplová, 2007, s. 155 -156)

PROPAGANDA – MANIPULACE MÉDII S CÍLEM DOSAŽENÍ SPOLEČENSKÉ KONTROLY. H. D. Lasswell hovoří o propagandě jako o „manipulaci veřejným míněním prostřednictvím politických symbolů“ nebo „řízení kolektivních postojů pomocí manipulace důležitými symboly“. - termín propaganda se poprvé usadil v 17. století v souvislosti s úsilím eliminovat vliv reformace – Congreatio de propaganda fide – určena pro šíření katolické víry mezi pohany a k vymýcení kacířství. Kombinace pozitivních a negativních cílů v poslání kongregace předjímala rozporné hodnocení úsilí prosadit vlastní názor za každou cenu.

KATEGORIE PROPAGANDY: Politická propaganda. Ekonomická propaganda. Válečná/ vojenská propaganda. Diplomatická propaganda. Didaktická propaganda. Ideologická propaganda. Eskapistická propaganda.

PANIKY „VYVOLANÉ“ MÉDII 1974 – The New York Herald – zpravodaj T. B. Connery – zpráva „čistá smyšlenka“ o útěku zvířat ze ZOO, 31. října 1939 – rozhlasová inscenace vědeckofantastického thrilleru Válka světů od H. G. Wellse – herec a režisér O. Welles. Literatura: JIRÁK, J. , KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.

DĚKUJI ZA POZORNOST. M. H.