Matesk mrtnost v esk republice v roce 2006
Mateřská úmrtnost v České republice v roce 2006 Velebil, ÚPMD Praha Kritické stavy v porodnictví, IKEM 2008
Vývoj mateřské úmrtnosti v ČR ATB, poradny, ústavní porody povinná miniheparinizace Sekce perinatální medicíny ČGPS, 2007
Mateřská úmrtnost v ČR od r. 1991 Velebil, ÚPMD Praha Sekce perinatální medicíny ČGPS, 2007
Umírá v ČR více těhotných? Sekce perinatální medicíny ČGPS Petr Velebil, ÚPMD
Mateřská úmrtnost v ČR a ve vybraných zemích Zdroj: WHO Euro Velebil 2007
Mateřská úmrtnost v ČR a ve vybraných zemích Zdroj: WHO Euro Velebil 2007
Mateřská úmrtnost v ČR a ve vybraných zemích Zdroj: WHO Euro Velebil 2007
Mateřská úmrtnost v ČR a ve vybraných zemích Zdroj: WHO Euro Velebil 2007
Některé charakteristiky ve vybraných evropských zemích Index mateřské mortality za pětileté období 2002 -2006
Některé charakteristiky ve vybraných evropských zemích Mateřská mortalita za dvouleté období 2003 -2004 podle kategorií věku < 25 25 -34 35+
Mateřská úmrtí v ČR Příčina 2002 Hemorrhagie 2004 2005 2006 9 Nemoci KV 11 Jiné 15 Embolie Autonehody Neznámé Celkem 2003 Sekce perinatální medicíny ČGPS 9 11 14 Celkem 14 5 4 2007 5 16 5 59 Petr Velebil, ÚPMD
Hlavní příčiny mateřských úmrtí v ČR Pořadí 1991 -2001 1. 26 (22, 4%) Hemorrhagie 14 (25, 9%) 2. 23 (19, 8%) Trombózy a embolie 8 (14, 8%) 3. 18 (15, 5%) Kardiovaskulární komplikace 9 (16, 7%) Celkem 116 (11 za rok) Absolutní počet úmrtí 54 (11 za rok) 1. 120. 345 Počet živě narozených dětí 495. 266 10, 4 Maternal mortality ratio 10, 9 Sekce perinatální medicíny ČGPS 2002 -2006 Petr Velebil, ÚPMD
Hlavní příčiny mateřských úmrtí v ČR Pořadí 1991 -2001 1. 26 (22, 4%) Hemorrhagie 14 (23, 7%) 2. 23 (19, 8%) Trombózy a embolie 9 (15, 3%) 3. 18 (15, 5%) Kardiovaskulární komplikace 11 (18, 6%) Celkem 116 (11 za rok) Absolutní počet úmrtí 59 (10 za rok) 1. 120. 345 Počet živě narozených dětí 610. 780 10, 4 Maternal mortality ratio 9, 7 Sekce perinatální medicíny ČGPS 2002 -2007 Petr Velebil, ÚPMD
Kazuistika u u u E. F. , 37 let, IV/IV, Úmrtí: úmrtí v šestinedělí, druhý den po porodu císařským řezem OA: v dětství spála Operace: inguinální hernie l. d. x. , APPE, diagnostická LSK, 2004 oboustranná salpingektomie GA: menses od 13, cyklus 33/4, opakované adnexitidy 3 x spontánní porod v termínu NO: gravidita po ET, gemini biamniati bichoriati, hospitalizace na počátku gravidity pro slabé krvácení, AMC z věkové indikace, interní bez patologického nálezu, až do další hospitalizace průběh gravidity bez komplikací. Přijata na GP oddělení nemocnice v grav. h. 33+5 pro bolesti v podbřišku. Nález hrdla 3 cm, ZB pro prst, hlavička plodu A naléhá, VP zach. , pouze otoky DK. Magnesioterapie, v noci spí, přes den pobolívání v podbřišku, aplikován Gynipral, plody monitorovány, další tři dny stav stejný, beze změny vaginálního nálezu. Následující den tlaky v podbřišku, mírná progrese nálezu (hrdlo 2 cm pro prst), na CTG tachykardie plodu A, zvažován transfer in utero. Pro patologický záznam CTG u plodu B je však rozhodnuto o ukončení gravidity per sectionem. Podán Fraxiparine, bándáže DK. Porod plodů (A 2260 g, B 1650 g) při korporálním císařském řezu ve spinální anestezií, bez technických komplikací, s obvyklou krevní ztrátou, zaveden intraabdominální Redonův dren.
Kazuistika u u u u u Transfer na oddělení šestinedělí ve 22: 45, monitorování TK a P. TK v rozmezí 90 -125/60 -80, puls 62 -108/min. Plněny ordinace anesteziologa. V 00: 40 zhoršení dýchání, P 64/min. , TK norma, Redon odvádí krvavou tekutinu 200 ml. V 02: 30 pacientka zpocená, bledá, nitkovitý puls 100/min. , TK 90/60, dle KO anemie (není výsledek), Redon 350 ml, zajištěn 2. žilní vstup, aplikován Gelofusin, objednána plasma a 2 TU EM. V 03: 45 subjektivní zlepšení, P 98/min. , krvácení úměrné, zapsány odběry na ráno V 04: 30 diuresa od operace 400 ml V 06: 45 pacientka bledá, zpocená, špatně se jí dýchá, TK 80/50, P 124/min. , volán lékař V 06: 50 rychle Gelofusin 2 x 500 ml, pacientka v šoku, puls na periferii nehmatný, bledá, studený pot, silně anemického vzhledu. Břicho je vzedmuté, difusně palpačně citlivé, celkový stav pacientky je v rozporu se ztrátou při operaci. Doporučena revize ihned, 6 x TU EM a 2 TU plasmy z vitální indikace. V 06: 55 překlad na OS. Následná laparotomická revize v 07: 15 prokazuje velké množství tekuté krve v břišní dutině, prokrvácená parametria. Provedena pomocná supravaginální amputace dělohy s následným odstranění čípku a oboustrannou ovarektomiií (pacientka je již po salpingektomiích). Před uzavřením břišní dutiny však dochází k srdeční zástavě a 20 minutové KPR. Po ukončení operace dle zápisu oběhově stabilizována a přeložena na ARO.
Kazuistika u Na ARO přeložena v 09: 55, na tomto oddělení také umírá. u Není k dispozici dokumentace z oddělení ARO, není zapsán čas úmrtí. u Pitevní diagnóza: úmrtí v důsledku posthemorrhagického šoku. Úmrtí ženy po porodu, Klasifikace A. II Hemorrhagie u u Poskytovaná péče prenatální a porodní bez připomínek. Pooperační péče po císařském řezu je kritické období, ve kterém došlo k rozvoji hemorrhagického šoku s následným rozvratem hemokoagulace. u První varovné známky se objevují 2 hodiny po s. c. Postupný rozvoj šokového stavu v průběhu 8 hodin po s. c. Laparotomie 9 hodin po porodu prokazuje masivní hemoperitoneum, laboratoř dokládá posthemorrhagickou anemii a poruchu koagulace Formální nedostatky: chybí zápisy v těhotenské průkazce, řada zápisů v průběhu hospitalizace není čitelná
Shrnutí u Dokumentace, dokumentace u Neváhat v rozhodování o operační revizi při podezření na krvácení u Nepodceňovat příznaky komplikací u Počet mateřských úmrtí v ČR je vyšší než ve většině evropských zemí
Děkuji vám za pozornost velebilp@seznam. cz Ústav pro péči o matku a dítě WHO spolupracující centrum pro perinatální medicínu, Praha
- Slides: 18