lovk s naruenou komunikan schopnost Vvoj vztah Vvoj

Člověk s narušenou komunikační schopností Vývoj vztahů Vývoj jazyka a řeči Vývoj sociálního povědomí

Ohrožené dítě ? Dítě, které je ohroženo ve svém přirozeném psychickém vývoji Je ohroženo dvěma, vzájemně se často překrývajícími faktory n Rizika organického (fyzického) poškození (škodlivé faktory genetické, infekční, úrazy … n Rizika vyplývající ze sociálního prostředí n

Ohrožené dítě je definováno Radou Evropy jako syndrom CAN, OSN, WHO a mnoha dalšími institucemi. Je mnoho kategorizací ohrožení … a mnoho úhlů pohledů. n Pro naše potřeby nám postačí koncept psychické deprivace je totiž pro sociální práci klíčový n

Psychická deprivace – nedostatečné uspokojování psychických potřeb dítěte po určitou dlouhou dobu n n n Potřeba podnětové proměnlivosti (stimulace tj. různosti podnětů dostávajících se dítěti), Potřeba kognitivního řádu (smysluplné srozumitelnosti struktury uspořádání podnětů), Potřeba emoční vazby (specifické osoby, k níž je dítě vázáno těsně a stabilně), Potřeba autonomie (nezávislosti, sebenaplnění, osobní integrity), Potřeba otevřené budoucnosti (naděje, možnosti volby) Potřeba přijatelné vlastní minulosti (osobní identity).

Sociálně ohrožené dítě – neuspokojení jedné nebo více potřeb n n n Zanedbávání dítěte (láska, mluvení, výživa, oblečení, přístřeší, hygiena, ochrana před nebezpečím, nedostatky ve školní docházce, dohledu nad studiem, absence kontroly trávení volného času… Zneužívání dítěte (k práci, sexu, vztahová manipulace s dítětem) Týrání dítěte (tělesné týrání, psychické týrání, poškozování různými opatřeními či zákroky, organizované týrání - vraždy, prodej orgánů, únosy, otrocká práce, prostituce…)

Socializace / Sociální komunikace n n n Socializace/proces osvojování pravidel chování a systému hodnot, postojů společnosti tak aby byl jedinec sociálně zapojen, integrován, akceptován ostatními. Communicare – interdisciplinární pojem znamenající: sdělovat a přenášet informace, radit se s někým. K pojmu se hlásí sociologie, psychologie, filozofie, pedagogické vědy, biologie, kybernetika, logika, jazykověda Sdělování, dorozumění, vzájemné ovlivnění v sociálním prostředí. Obecný jev, který doprovází společenský styk.

Model pojmu sociální komunikace Hlubší význam komunikace tkví ve sdílení osobního, až se sdělované stane společným. n Způsoby komunikace: verbální, neverbální, činnostní. n Směrovost komunikace: jednosměrná, obousměrná, vícesměrná. n Úrovně sociální komunikace: makroúroveň, mezoúroveň, mikroúroveň. n

Podstata socializace n n n Schaffer (1996) tradiční modely většinou vnímají socializaci jako jednosměrný proces, jehož cílem je navození změn a zprostředkování pravidel, jež jedinec přejme a posléze se jimi řídí. Freud (1933 a jiní) vnímají dítě jako nového člena do společnosti, který je vybavený instinkty a touhami, jež se snaží naplnit, zpočátku bez ohledu na pocity a přání druhých. Model vzájemného ovlivňování.

Děti jsou sociální bytosti od narození Reflexy, schopnosti, predispozice n Sociální preference n Synchronizování sociálních aktivit n Potenciál raných interakcí n Zásadní témata: vývoj vztahů, vývoj jazyka a řeči a vývoj sociálního povědomí n

Primární pocit bezpečí-citové připoutání, vývoj vztahů, vývoj řeči a jazyka, vývoj sociálního povědomí… n 1. 2. 3. Typy připoutání: A - Nejistě připoutané/vyhýbavé děti B - Bezpečně připoutané děti C - Nejistě připoutané/ (D) ambivalentní děti Bezpečné připoutání je pro další vývoj jedince zcela zásadní. Test neznámé situace

Vývoj sociální komunikace Fylogeneze a ontogeneze řeči člověka n Vývoj jazyka a řeči (bio-psycho-socio) n

Centrální procesy řeči

Vývoj dětské řeči Pudové a napodobovací žvatlání

Základní pojmy vývoje dětské řeči Napodobovací reflexy n Napodobování mluvy n Modulační faktory n Iniciace řeči Předstupně řeči: dětský křik, broukání, žvatlání (pudové a napodobovací), napodobování řeči a tzv. „rozumění řeči“ n

Začátek vývoje vlastní řeči n n Základním jevem v. n. č. je jev spojování – sdružování – asociace. Spojování elementárních jevů, jimiž jsou odrazy skutečnosti. Odrazem skutečnosti je jev nebo představa. Asociují: K+K (reflexní spoje konkrétní zvuk + konkrétní jev - potrava), Z+K (zvuk významový + 1. s. s. hybná reakce), K+Z (konkrétní jev spjatý se zvukem je podnět k mluvní reakci – zvuk významový).

Napodobování mateřštiny

Stadiální schéma vývoje řeči v. v. ř. Intelektualizace řeči (2. s. s. ) po 4. roku v. v. ř. Stadium logických pojmů (2. s. s. ) kolem 3. roku v. v. ř. Zobecňování transferem (forma přechodná) v. v. ř. Stadium reprodukování asociací (1. s. s. ) kolem 2. roku v. v. ř. Stadium emocionálně volní (1. s. s. ) kolem 1. roku v. v. ř. Stadium „rozumění“ (1. s. s. ) 9. -12. měsíc p. s. Modulační faktory-předstupeň mluvené řeči p. s. Stadium napodobování (napodobovací reflexy) p. s. Stadium žvatlání napodobovacího (napodobovací reflexy) (9. m. ) p. s. Stadium žvatlání pudového (nnč) (6. měsíc) p. s. Stadium křiku s citovým zabarvením (pudové projevy) 6. -12. t. p. s. Stadium reflexního křiku (pudové projevy) 1. -6. týden

Orientačně k diagnostice Věk. Rozvoj slovní zásoby. Vývoj výslovnosti Do 1 roku. Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyším, b, pa, e, i, o, ud, t, n, j. Do 2 let. Tvoří jednoduché věty, Od 2 let se ptá „co je to“, rozšiřuje slovní zásobu. k, g, h, ch, ou, au, v, f Do 3 let Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se proč, získává nové kvality slovní zásoby, začíná tvořit verbální slovní paměť. Musí zvládnout d, t, n, lbě, pě, mě, vě Do 4 let Dochází ke zpřesnění slovní zásoby a gramatické stavby vět, dítě již umí vyprávět, chápe strukturu děje. Dokončuje se ď, ť, ň, začíná vývoj č, š, ž, c, s, z, r, ř Do 6 let. Dítě chápe složité děje, má již poměrně velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí. Zvládá kombinaci č, š, ž, a c, s, z.

Narušený vývoj řeči (příčiny, stupně, typy) n n Při posuzování stavu vývoje řeči se postupuje komplexně – biologické a společenské předpoklady, příčiny. Relativizace vztahu mezi dosaženým stupněm vývoje řeči, věkem a dalšími faktory. Hodnotí se způsob a snaha v komunikaci, prosté opoždění vývoje řeči, fyziologicky NVŘ, patologicky NVŘ. Škála od lehkého opoždění až po úplnou nemluvnost.

Narušený vývoj řeči

Dysfázie vývojová n Specificky a pervazivně narušený vývoj řeči ve všech jejich složkách, jež se projevuje ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené – sociální prostředí, emocionální vazby, kvalita a četnost podnětů, smysly intaktní, nonverbální inteligence přiměřená, negativní klasické neurologické vyšetření.

Etiologie dysfázie Dysfázie je způsobena drobným difuzním poškozením tzv. řečových zón vyvíjejícího se mozku v časných stadiích. n U většiny dětí jsou potvrzeny známky LMD – ADHD, ADD… n

Dysfázie vývojová n n n Má systémový charakter Zasahuje v různém stupni a širokém spektru senzorickou a motorickou oblast řeči ve všech jazykových rovinách (foneticko-fonologické, morfologicko-syntaktické, lexikálně - sémantické a pragmatické) Má tři základní formy dle MKN (1)dysfázie motorická dg. F 80. 1 (2) d. senzorická dg. 80. 2, (3) d. smíšená

diagnostika 1. 2. 3. Strukturované úlohy sledující vyprovokované odpovědi (standardizované testy) Kriteriální úlohy (popsat obrázek, reprodukovat vyslechnutý příběh, dokončit věty, odpovědět na otázky) Analýza volné řečové produkce

Diagnostika vývojové dysfázie n n n Raného kognitivního a komunikačního chování Komplexní diagnostika standardizovanými testy: Heidelbergský test řečového vývoje. Neuropsychologické vyšetření – kriteriální zkoušky (11 oblastí psychického vývoje: orientace, lateralita, motorické funkce, taktilní a kinestická gnoze, sluchové vnímání, zrakové vnímání, percepce řeči, exprese řeči, čtení, psaní, počítání, paměť – neuropsychologický profil dysfatických dětí.

Rozvoj komunikačních dovedností Rozvoj celé osobnosti dítěte n Rozvoj zrakového vnímání n Rozvoj sluchového vnímání n Rozvoj myšlení n Rozvoj pozornosti, paměti a pohotovosti n Rozvoj časoprostorové orientace n Rozvoj řeči a slovní zásoby n Rozvoj motoriky (hrubá, střední, jemná, grafomotorika, oromotorika) n Rozvoj koordinace pohybů

Rodinná, institucionální, individuální terapie n n n Rodinné techniky direktivní a nedirektivní facilitace řeči – rodič je poučený a vedený koterapeut (Hanen Program for parents) Vstupní metody (Schillingova metoda reduplikace žvatlání, metody komentování - parallel talking, myself talking, rozšířeného komentování, korekční zpětné vazby). Speciální programy, speciální školy, speciální a specializované třídy.