LOVK JAKO OSOBNOST VVOJ OSOBNOSTI Psychologie vda kter

ČLOVĚK JAKO OSOBNOST (VÝVOJ OSOBNOSTI)

Psychologie = věda, která zkoumá zákonitosti a průběh lidského CHOVÁNÍ a PROŽÍVÁNÍ chování x prožívání Chování a prožívání = ve vzájemné interakci + na rozdíl např. od zvířat si lidé dokáží své pocity či chování uvědomit a ovládat je…

to vše jedinci umožňuje VĚDOMÍ – v oblasti vědomí lze rozlišit 3 zákl. okruhy: prožívání aktuálního duševního dění uvědomování prožívaného (vzpomínky) uvědomování sebe sama (vlastního „Já“) – Lze rozlišit několik STAVŮ VĚDOMÍ: bdělost (čl. je pozorný, je připraven reagovat na podněty z okolí, podává informace) ospalost (snížená úroveň bdělosti, nepřesnosti ve vnímání – unavenost) spánek (omezení uvědomování si okolí a vnější činnosti – spánek má různé fáze: REM fáze x NON – REM fáze) Zvláštním skupinou = změněné stavy vědomí (např. hypnóza)

Člověk jako osobnost Co je to osobnost a co ji tvoří? Čím je osobnost člověka ovlivňována? – vnější vlivy – vnitřní vlivy 1) VNĚJŠÍ VLIVY – Prostředí (rodina, škola, zaměstnavatel…) Společenské působení na čl. je mnohostranné (čl. je členem mnoha skupin) socializace = proces osvojování si kultury, postupné zvnitřňování (=interiorizace) norem, postojů a hodnot dané společnosti – probíhá v průběhu celého života!!! – mechanismy – např. hra, napodobování (imitace) či ztotožňování (identifikace)

2) VNITŘNÍ VLIVY = vrozené uspořádání organismu – základ tvoří dědičná informace zakódovaná v GENECH – rozlišujeme: genotyp = vrozený komplex zděděných vlastností (barva očí, vlasů, či zděděné předpoklady k tomu být dobrým šachistou) fenotyp = utváří se zkušeností během interakce s vnějším životním prostředím (důležitá především výchova!!!)

VÝVOJ LIDSKÉHO ŽIVOTA A PSYCHICKÝ VÝVOJ JEDINCE Vývoj člověka jako jedince se uskutečňuje pod vlivy vnitřními i vnějšími Mechanismy vývoje /=ontogeneze/ lidské osobnosti = zrání + učení ZRÁNÍ = jsou takové změny osobnosti, které jsou určovány biologicky (např. změna výšky, váhy, růst a funkce orgánů, dozrávání nervové soustavy) UČENÍ = získávání zkušeností a zdokonalování chování jedince vlivem předcházejících zkušeností » ZRÁNÍ připravuje předpoklady k rozvoji psychických procesů a vlastností, jejich konkrétní realizaci zajišťuje UČENÍ.

ETAPY VÝVOJE OSOBNOSTI 1) PRENATÁLNÍ OBDOBÍ (početí-narození) – Období velkého růstu i rozvoje všechy fyziologických funkcí – Už zde získává jedinec schopnost aktivního kontaktu s matkou – Budoucí dítě je velmi citlivé na škodliviny, které jej mohou ovlivnit do konce života (alkohol, nikotin, drogy)

2) KOJENECKÉ OBDOBÍ (0 - 1 rok) prvních 6 – 10 týdnů = obd. novorozenecké období rychlého tělesného růstu – zpevňování kostí, dokončení vývoje nervových drah ostupně se učí stabilitě (sed – stoj –chůze s oporou) Kolem 1. roku začíná objevovat svět samo Vytváří se tzv. „sociální úsměv“ (2 měs. ) – dítě reaguje na všechny lidi, pak (8. měs. ) věnuje úsměv jen blízké osobě (matka)

3) BATOLECÍ OBDOBÍ (1 – 3 ROKY) výrazný rozvoj řeči: typické otázky: – Co to je? Proč to je? (ve 3 letech – dítě zná až 1000 slov) chůze = nejistá a kolébavá, ale díky ní se dítě seznamuje s předměty, kterými je obklopeno začíná se orientovat v čase výrazně se uplatňuje NAPODOBOVÁNÍ stále je velmi vázáno na rodiče – to se projevuje tzv. SEPARAČNÍ ÚZKOSTÍ (znepokojení dítěte při odchodu rodiče i na malou chvilku) OBDOBÍ VZDORU – dítě vzdoruje vůči všemu a všem Důl. je HRA (i osamocená – kreslení, kostky) – při ní dochází ke zdokonalování tělesných i duševních funkcí

4) PŘEDŠKOLNÍ VĚK (3 – 6 let) 1. tvarová proměna postavy (prodloužení trupu a končetin, zvýrazňuje se krk a pas) typ. činností = HRA už i s ostatními dětmi – dítě se tak učí SOCIÁLNÍM ROLÍM rozvoj FANTAZIE, PŘEDSTAVIVOSTI Dítě si svět často upravuje (aby byl pro něj srozumitelný) Řeč (na konci období až 3000 slov) – typická otázka: Proč? Dítě již není tak vázáno na přítomnost rodiče – v centru pozornosti jeho vlastní „Já“

5) MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK (6 – 11 LET) Období „střízlivého realismu“ (=poměrně klidné a šťastné období) ŠKOLA – mění vše (organizaci dne atd. ) Do školy by mělo jít dítě zralé = ŠKOLNÍ ZRALOST – TĚLESNÁ – dostatečná fyziologická zralost – KOGNITIVNÍ – schopnost myšlenkových operací (usuzování, vyvozování závěrů) – CITOVÁ – schopnost sebekontroly, stability) – SOCIÁLNÍ – schopnost „zapadnout“ do kolektivu, přijmout jeho normy a pravidla – MOTIVAČNÍ – správný postoj ke škole důl. =kontakt s vrstevníky (1. party…)

6) STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK – PUBESCENCE (11 – 15 LET) 2. tvarová proměna postavy – tělesný růst, přibývání hmotnosti, změna obličeje, pohlavní žlázy produkují velké množství hormonů » vývoj sekundárních pohlavních znaků (např. růst ochlupení, změna hlasu, růst ňader, 1. menstruace apod. ) Typické prvky: – častá citová labilita (střídání nálad) – snížená kontrola sebeovládání – kritičnost ke starší generaci – OBDOBÍ 2. VZDORU

Hledání vlastního prostoru Za posledních 100 let došlo k tzv. SEKULÁRNÍ AKCELERACI (= dlouhodobé zrychlení) tělesného vývoje – nástup dospívání i těl. růst je rychlejší…) Odpoutání se od rodiny – časté konflikty, důl. roli hraje pro jedince KAMARÁD/PARTA Důležitý mezník = ukončení základního vzdělání a volba dalšího vzdělávání, rozhodování o profesním směřování…

7) ADOLESCENCE (ASI 15 – 18(23) LET Tělesný růst je dokončen Dozrávají rozumové schopnosti Mění se postavení člověka ve společnosti (někdo už dokončení cílené přípravy na dané povolání) Dosahují plné pohlavní zralosti – zahájení sexuálního života Dochází často k osobním krizím, nepochopitelnému chování x konec období = zklidnění a rozumové uklidnění

8) DOSPĚLOST (18/22/ - 60 LET) 1) RANÁ DOSPĚLOST (18/22/ - 35) – Počátek pracovní kariéry – Většinou zakládá rodinu – Začleňuje se do nových sociálních skupin na pracovišti (tj. mimo rodinu) – 1. dítě (děti) – nové role: MATKA(OTEC) – 1. KRIZE v manželství, které mohou vést až k rozchodu partnerů

2) STŘEDNÍ DOSPĚLOST (35– 45 LET) – Potomci dospívají, ženy na mateřských jdou zpět do práce, obě pohlaví = budování kariéry – Jedinec má kol sebe stabilizovanou sociální síť – 2. vývojová krize manželství (17 – 25 let manželství) – spojena s fakty jako např. uvědomění si nevyhnutelnosti stárnutí, postupné osamostatňování dětí » pocit prázdnoty u rodičů 3) POZDNÍ DOSPĚLOST (45 - 60 LET) – Klesá pracovní výkonnost, výraznější zdravotní problémy, trend k celkovému „usazení se“ – Častá nezaměstnanost – i dlouhodobější – Pocit „prázdného hnízda“ – nový volný čas – Objevuje se role prarodiče

9) STÁŘÍ (OD 60 LET) 1)RANÉ (60 – 75 let) 2) PRAVÉ (75 – výš) Fyzické i psychické opotřebování jedince Člověk se stává postupně závislým na péči ostatních V raném stáří – často ještě práce (různá forma přivýdělku – snaha o užitečnost) Snaha o udržení či další rozvíjení sociální sítě, která se ale zmenšuje (úmrtí přátel…) Významným mezníkem = smrt partnera

Vybraná pojetí vývoje osobnosti 1) psychoanalytické pojetí Sigmunda Freuda (1856 – 1939) – na základě vztahu k erotogenním zónám lidského těla rozdělil psychologický vývoj osobnosti jedince na 5 vývojových stádií 2) psychosociální pojetí vývoje Erika H. Eriksona (1902 – 1994) - vyšel z psychoanalýzy, bere v potaz ale i sociálně kulturní vlivy – dělí život člověka do 8 stádií (každé stádium = nový konflikt)

Ad 1) dělení podle S. Freuda 1) orální stádium (kol 1 roku) – Pocit slasti je spojen s přijímáním potravy ústy 2) anální stádium (mezi 2. a 3. rokem) – Pocit slasti je spojen se spontánním vyprazdňováním střev 3) falické stádium (3 – 5 let) – Pocit slasti je spojen s genitáliemi – zkoumání pohlavních orgánů 4) období latence (5. – 6. rok) – Psychická energie, tzv. libido je soustředěno na práci ve škole či na mimoškolní činnost 5) genitální stádium – Závěrečné stadium, probouzí se sexualita jedince, postupné navazování heterosexuálních vztahů NEPROBĚHNE – LI VÝVOJ OK, MŮŽE ČLOVĚK „UVÍZNOUT“ V NĚKTERÉM ZE STÁDIÍ – SOUVISÍ PAK SE STRUKTUROU OSOBNOSTI….

Ad 2) dělení podle E. Eriksona 1) základní důvěra x nedůvěra (0 – 1) – Dítě se učit důvěřovat, důležité je vytvořit pro dítě pocit bezpečí – Klíčový je vztah k matce 2) autonomie x stud, pochybnosti(1– 3) – Dítě zkouší nové činnosti – chůze + řeč » počátky sebeuvědomování vůči ostatním 3) iniciativa x pocit viny (3 – 6) – Dítě si vytváří základní postoj k vlastní odpovědnosti za své činny 4) snaživost x pocity méněcennosti (6 -12) – Úspěch ve škole přináší radost x méněcennost

5) identita x zmatení rolí (12 - 19) – Ustavení si vlastního sebepojetí, místa a smyslu v životě – Patří do určitých společenských rolí 6) intimita x izolace (19 - 25) – Schopnost jedince spojit se citově s někým jiným, schopnost sdílení 7) generativita x stagnace (25 - 50) – Jedincův život je naplněn, pokud vytváří něco hodnotného – Přispívá či pomáhá druhým 8) integrita x zoufalství (od 50 let) – Postupné ohlédnutí za svých životem – pokud čl. zažívá osobního naplnění, snáze se vyrovnává s příchodem smrti