Litosfra a deskov tektonika 25 9 2014 Fyzick

  • Slides: 31
Download presentation
Litosféra a desková tektonika 25. 9. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Z 0026/2 –

Litosféra a desková tektonika 25. 9. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Z 0026/2 – čtvrtek 18 – 18. 50, Z 4 Z 0026/3 – čtvrtek 19 – 19. 50, Z 4 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail. muni. cz

n tvar Země – …………. . (r ~ …………. km) n Jádro – r

n tvar Země – …………. . (r ~ …………. km) n Jádro – r = 3500 km, složeno ze dvou vrstev – vnější …………. , vnitřní…………. ; chemické složení: …………………, teplota …………°C n Plášť – mocnost = ……………. . km, složení: mafické minerály podobné olivínu (silikát Mg a Fe), horniny podobné peridotitu, teplota …………°C n Zemská kůra: mocnost = …………, složení: vyvřeliny, spodní hranice – ………………. .

Kontinentální kůra n spodní vrstva – ………. . minerály (hustota, barva) n svrchní vrstva

Kontinentální kůra n spodní vrstva – ………. . minerály (hustota, barva) n svrchní vrstva – ………. . minerály ( hustota, barva) n Spodní a svrchní vrstva kontinentální kůry odděleny …………. . diskontinuitou n Felsická vrstva – složení podobné granitu = granitová vrstva; mafická vrstva – granulit (Ca živce a pyroxen). n Hustota kontinentální kůry ~ 2700 kg. m-3 Oceánská kůra n Složení kontinentální kůry: mafické horniny gabrového složení (hlubinný ekvivalent čediče) + 1 – 2 km mocný plášť sedimentů. n Hustota oceánské kůry ~ 3000 kg. m-3 Mocnost kůry n kontinentální ~…………km, min <30 km, max ………… km n oceánská ~ ………… km, rozpětí …………km

n Litosféra = zemská kůra + svrchní část pláště n Mocnost: ………, nejmocnější pod

n Litosféra = zemská kůra + svrchní část pláště n Mocnost: ………, nejmocnější pod …………, nejslabší pod …………. n Astenosféra = ……………. . n Litosférické desky – pohyb po plastické astenosféře.

n Makrotvary zemského povrchu: ……………. . = kontinenty, ………… = oceánské pánve. n ….

n Makrotvary zemského povrchu: ……………. . = kontinenty, ………… = oceánské pánve. n …. % zemského povrchu – pevnina (včetně kontinentálního šelfu …%), …. % zemského povrchu – oceány. n Kontinentální šelf ? ? ? Stavební oblasti kontinentů n aktivní oblasti, tvorba pohoří (orogenní oblasti) n neaktivní oblasti, staré horniny (kratony) Orogenetické procesy n vulkanizmus: rozsáhlé výlevy magmatu, n tektonická aktivita: rozlámání a zvrásnění kůry.

n Kontinentální okraje – pásemná pohoří typu ………………, stáří – kenozoikum až recent. n

n Kontinentální okraje – pásemná pohoří typu ………………, stáří – kenozoikum až recent. n 2 příklady pásem:

Stabilní oblasti: a) kratony, b) neaktivní pásemná pohoří - příklady n Kratony = jádra

Stabilní oblasti: a) kratony, b) neaktivní pásemná pohoří - příklady n Kratony = jádra kontinentů, hluboce denudované vyvřelé a metamorfované horniny. Typy kratonů: n štíty = …………, n tabule =………… n Nejstarší horniny štítů – 2, 5 až 3, 5 mld. let.

Reliéf oceánských pánví n n Středooceánský hřbet = …………. Rift = ………… Oceánské pánve

Reliéf oceánských pánví n n Středooceánský hřbet = …………. Rift = ………… Oceánské pánve – hloubka ~ 5000 m. Abysální rovina = ………….

Kontinentální okraje n Kontinentální okraj n Kontinentálním úpatí, kontinentální svah n Kontinentální šelf n

Kontinentální okraje n Kontinentální okraj n Kontinentálním úpatí, kontinentální svah n Kontinentální šelf n Pasivní kontinentální okraj n Aktivní kontinentální okraj n Hloubka příkopů: 7000 – 10 000 m, max. 11 000 m.

Desková tektonika n pochody při kterých dochází k deformaci hornin litosféry; intenzivní zejména na

Desková tektonika n pochody při kterých dochází k deformaci hornin litosféry; intenzivní zejména na kolizních rozhraních litosférických desek. n 2 základní typy: ………… tektonika a ………… tektonika

Kompresní tektonika Typy vrásových struktur: n n n přímá šikmá překocená ležatá vrásový přesmyk

Kompresní tektonika Typy vrásových struktur: n n n přímá šikmá překocená ležatá vrásový přesmyk

Hamerské vrásy

Hamerské vrásy

Extenzní tektonika n Křehké deformace zemské kůry → zlomy, poklesy bloků zemské kůry. n

Extenzní tektonika n Křehké deformace zemské kůry → zlomy, poklesy bloků zemské kůry. n ZLOM = prvek geologické struktury, který představuje porušení spojitosti struktury a její rozdělení do vůči sobě se pohybujících dílčích celků – zlomových ker

Zlom San Andreas

Zlom San Andreas

Pohyb a interakce litosférických desek Typy deskových rozhraní: n divergentní rozhraní (tvorba oceánské kůry

Pohyb a interakce litosférických desek Typy deskových rozhraní: n divergentní rozhraní (tvorba oceánské kůry a oddalování desek – spreading), n konvergentní rozhraní (zánik oceánské kůry a přibližování desek – subdukce), n transformní rozhraní (horizontální posun desek).

Globální systém litosférických desek Velké desky: (6) Malé desky: (příklady)

Globální systém litosférických desek Velké desky: (6) Malé desky: (příklady)

Orogeneze typu kontinet-kontinent n Kolize hmot se stejnou hustotou a velkou mocností → mocná

Orogeneze typu kontinet-kontinent n Kolize hmot se stejnou hustotou a velkou mocností → mocná kůra s malou hustotou nemůže subdukovat; aktivní případ kolize – Himaláje. n Kontinentální šev (sutura) – vznik po ukončení kolize spojením dvou desek (např. Ural)

Riftogeneze a nová oceánská kůra n Riftogeneze = rozdělení původně souvislé oblasti kontinentální kůry,

Riftogeneze a nová oceánská kůra n Riftogeneze = rozdělení původně souvislé oblasti kontinentální kůry, vznik nového oceánu a pasivníchkontinentálních okrajů. n Transformní zlomy = porušují souvislý průběh středooceánských hřbetů, horizontální pohyb bloků oceánské kůry.

Historie kontinentů + Wilsonův cyklus n Průměrná rychlost pohybu litosférických desek: …………cm/rok n Rozpad

Historie kontinentů + Wilsonův cyklus n Průměrná rychlost pohybu litosférických desek: …………cm/rok n Rozpad superkontinentu …………, který byl obklopen oceánem ………… (perm, 250 mil. let BP) n Pangea → jižní polokoule – ………… (Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie, Nový Zéland a Madagaskar, Indie); severní polokoule – ………… (Severní Amerika, Eurasie). n Gondwana a Laurasie byly odděleny oceánem …………. n Posuny kontinentů ovlivnily přírodní podmínky (…………………. ).

n Za Wilsonův cyklus se považuje neustále otevírání nových a zavírání existujících oceánských oblastí

n Za Wilsonův cyklus se považuje neustále otevírání nových a zavírání existujících oceánských oblastí způsobené pohybem litosferických desek. n Cyklus počíná vznikem riftové oblasti (tam kde je ztenčená zemská kůra a nebo kde je vystouplá svrchní část zemského pláště a dochází k výstupům magmatu) - dochází k otevírání oceánu. n V oblasti riftu vzniká nová zemská kůra a ta okolní je postupně od riftové oblasti odtlačována do stran - dochází k rozpínání oceánské oblasti. n Poté co oceán nabyde určité šířky a začne docházet k jeho stlačování a oceánská kůra se začne podsouvat pod kontinentální (subdukce) a rozsah oceánu se zmenšuje - dochází k zavírání oceánu. n Nakonec vše končí v subdukčních zónách - v kolizních oblastech, kde na sebe naráží dvě litosferické desky a jedna se podsouvá pod druhou, což je doprovázeno vznikem pásemných pohoří - dochází k úplnému uzavření oceánu a vyvrásnění pohoří, které je následně erodováno a dochází k zarovnávání povrchu účinky vnějších geologických činitelů.