LITERRN PAMTKY V MEZOPOTMII Vypracovaly Veronika Slavkov Alice

  • Slides: 14
Download presentation
LITERÁRNÍ PAMÁTKY V MEZOPOTÁMII Vypracovaly: Veronika Slavíková Alice Kučerová Běla Mlynáříková Magdaléna Kloučková Třída:

LITERÁRNÍ PAMÁTKY V MEZOPOTÁMII Vypracovaly: Veronika Slavíková Alice Kučerová Běla Mlynáříková Magdaléna Kloučková Třída: Kvarta B Datum: 31. 10. 2012

KRÁLOVSKÁ AŠŠURBANIPALOVA KNIHOVNA � � � objevena ve 40. letech 19. století vybudována v

KRÁLOVSKÁ AŠŠURBANIPALOVA KNIHOVNA � � � objevena ve 40. letech 19. století vybudována v Ninive v 7. století př. n. l. - králem Aššurbanipalem 40 000 destiček dvě části – státní archiv a mezinárodní knihovna Epos o Gilgamešovi

MÝTY, BÁJE A POVĚSTI

MÝTY, BÁJE A POVĚSTI

LITERÁRNÍ ŽÁNRY 1. epos � epický literární útvar � o bozích nebo hrdinech �

LITERÁRNÍ ŽÁNRY 1. epos � epický literární útvar � o bozích nebo hrdinech � verše 2. hymnus – oslavuje bohy 3. mýtus, báj � vysvětlení přírodních jevů

MÝTY o o o SUMERSKÉ MÝTY PROKLETÍ AKKADU ENLIL A NINLIL INANNA A EBECH

MÝTY o o o SUMERSKÉ MÝTY PROKLETÍ AKKADU ENLIL A NINLIL INANNA A EBECH NÁŘEK NAD ZKÁZOU MĚSTA URU SESTUP INANNY DO PODSVĚTÍ o o o AKKADSKÉ MÝTY MARDUK STVOŘITEL ATRACHASÍS ENÚMA ELIŠ DVĚ ZAKLÍNÁNÍ CHETITSKÉ MÝTY CHETITSKÁ LITERATURA BOJ BOHA BOUŘE S DRAKEM ZMIZELÝ BŮH

BÁJ O STVOŘENÍ (MARDUK STVOŘITEL) Vyniká mezi bájemi � Pouze bohové � Stvoření bohů,

BÁJ O STVOŘENÍ (MARDUK STVOŘITEL) Vyniká mezi bájemi � Pouze bohové � Stvoření bohů, Země, nebe a člověka � „Člověk byl stvořen proto, aby sloužil bohům. “ � Sumerská verze – Enlil � Akkadská verze - Marduk �

PROKLETÍ AKKADU - ÚRYVEK Když hněvivý Enlilův pohled lid Kiše jak býka nebeského zabil

PROKLETÍ AKKADU - ÚRYVEK Když hněvivý Enlilův pohled lid Kiše jak býka nebeského zabil a dům urucký jak mohutný tur srazil, že v prachu leží, tehdy, když Enlil Sargonovi, akkadskému králi, kněžství a vládu od země horní k dolní předal, tehdy Inanna čistá svatyni Akkadu jako svůj velký ženský palác postavila, v Ulmaši zřídila trůn. Jak mladík, který dům svůj staví, jak slabá dívka budující příbytek žen: aby ve skladištích všechno bylo, aby město stálo na pevném místě, aby lid v něm pokrmy vzácné jedl a vodu vzácnou pil, aby lidé vykoupaní dvůr naplnili radostí, místa slavností krásně ozdobili. Jejich král, pastýř Narámsín, na svatém Akkadu trůnu jak slunce zářivě vycházel, hradba paláce jeho jak hora sahala až k nebi. V branách jeho, širokých jako Tigris, co vodu do moře vlévá, otevřela křídla dveří Inanna svatá. Do země čluny hojnost všeho přivážely. Lidé z hor Martu, kteří obilí neznají, skvělý dobytek a skvělé kozly sem přiváděli. Obyvatelé Meluchy, ciziny černé, zboží všech cizích krajů Inanně přinášeli. Elamité a Subarejci pro ni jak osli pytle vlekli. Vládci a správci paláců, představení z Gu'edenny předávali Inanně oběti k svátku Nového roku a měsíce.

PROKLETÍ AKKADU - POPIS Báseň o zničení města Akkadu vznikla pravděpodobně ve 21. stol.

PROKLETÍ AKKADU - POPIS Báseň o zničení města Akkadu vznikla pravděpodobně ve 21. stol. bída a drahota. Rozzuřeného Enlila uklidňují teprve velcí bozi, kteří před n. l. na počátku vlády třetí dynastie urské. Sumersky píšící proklínají Narámsínovo sídelní město. Zdálo by se, že báseň kněží a písaři se v ní vracejí zpět k historii konce raně dynastického předznamenala osud celé říše. Akkad podle slov v jejím závěru je zničen. Jeho ruiny dodnes archeologové nenalezli. Historickou období, kdy v Mezopotámii byla u moci tzv. „akkadská dynastie“ semitských vládců, mezi něž patřil i Sargon (asi 2340– 2284 před n. pravdivost skladby však popírají jiné klínopisné tabulky, z nichž vyplývá, že sám Narámsín v Ekuru stavěl a jeho královské soše v l. ). tomto chrámu dávali sami Sumerové ještě ve 21. stol. před n. l. Prokletí města Akkadu, vložené do úst osmi velkým sumerským bohaté oběti. Akkad také nebyl zničen za Narámsína, ale Gutejci ho bohům, je reakcí na brutální postup akkadské dynastie proti některým střediskům sumerské kultury, především proti svatyni Ekur vyvrátili až o sto let později (okolo r. 2150 před n. l. ). „Prokletí ve městě Nippuru. Nippurská svatyně byla od počátku sumerských Akkadu“ je tedy cenné nikoliv jako historický pramen, ale jako důkaz dějin nejslavnějším poutním místem a její bůh Enlil nejuctívanějším o snaze kněží vysvětlovat politické zvraty v mezopotamských pozemským bohem. Sumerští vládci se starali o jeho chrám a tato dějinách hněvem bohů pro údajné porušení kultovních předpisů. V ojedinělá jednota kultu vznikla zřejmě na základě kdysi existujícího této básni je zajímavé i protiakkadské smýšlení, v sumerské politického svazku mezi jednotlivými městskými státy. Nippurský literatuře jinak ojedinělé. Popis Gutejců jako nevzdělaných barbarů chrám měl v raně dynastické době asi podobnou úlohu jako svatyně je zde převzat z jiných historizujících básní, především z druhého delfská v řecké amfiktyonii. Starobabylónští písaři v básni viní za „Nářku nad zkázou Uru a Sumeru“. Text je sestaven celkem z 32 zkázu krále Narámsína (asi 2260– 2223 před n. l. ), který se kultovně fragmentů, pocházejících z vykopávek v Nippuru a Uru. Počáteční prohřešil proti Enlilovi. Čím, bohužel již nevíme. Bůh zakáže králi verš Sag-ki-gíd-da en-líl-lá-ke se jako název básně dochoval ve výstražnou věštbou a zlým znamením obnovit rituály v Ekuru a třech katalozích sumerských literárních skladeb. Líčení zkázy opouští město. Zajímavá je zmínka o ustavení nového vládce v Akkadu bylo tedy u Sumerů v 21. – 19. stol. Před n. l. velmi oblíbeno. Nippuru, jakéhosi Mansia, kterého prý dosadil sám bůh Ninurta. – Ovšem semitští Akkadové byli skutečně strůjci zániku politické a Porušením kultu vznikl podle představ kněží v zemi zmatek, hlad, kulturní velikosti starosumerské civilizace (26. stol. – 2340 před n. l. ).

EPOS O GILGAMEŠOVI

EPOS O GILGAMEŠOVI

EPOS O GILGAMEŠOVI � � � vznik v Mezopotámii, ve starobabylonském období (počátek 2000

EPOS O GILGAMEŠOVI � � � vznik v Mezopotámii, ve starobabylonském období (počátek 2000 tis. př. n. l. ) na dvanácti tabulkách, kolem 3000 veršů naleziště: Ur, Sippar, Isčálí, Ninive (vetšina) i v jiných literárních dílech najdeme zmínky o Gilgamešovi v Sumeru � Gilgameš nazýván Bilgames � 5 příběhů (2500 př. n. l. ) � Dochované opisy (2000 -1700 př. n. l. ) v Akkadu � Vznik na základě sumerských eposů � 1200 př. n. l. - ustálená podoba eposu � Akkadský název: Ten, jenž hlubinu zřel. � V nynější době existuje knižní podoba

OBSAH 1. tabulka Neoblíbený vladař Gilgameš Prosba k bohyni Aruře Stvoření Gilgamešova protivníka Enkidua,

OBSAH 1. tabulka Neoblíbený vladař Gilgameš Prosba k bohyni Aruře Stvoření Gilgamešova protivníka Enkidua, jeho zkrocení 2. tabulka Rovný boj Gilgameše s Enkiduem Stávají se přátely Domluva na 1. výpravu 3. tabulka Gilgameš s Enkiduem míří za Chuvavou Obětování bohovi Šamašovi na jejich ochranu 4. tabulka Cesta za Chuvavou Sen Gigameše Enkidu vyloží jako úspěch v nastávajícím boji

OBSAH 5. tabulka Zabítí Chuvavy s pomocí Šamaše 6. tabulka Gilgameš odmítne zamilovanou bohyni

OBSAH 5. tabulka Zabítí Chuvavy s pomocí Šamaše 6. tabulka Gilgameš odmítne zamilovanou bohyni Ištar Otec Ištar pošle nebeského býka na Gilgameše Enkidu s Gilgamešem porazí býka Enkidu potupí Ištar 7. tabulka Sen Enkidua o své smrti Modlitby Gilgameše k bohům za Enkidua Enkidu onemocní a slábne 8. tabulka Ločení s Enkiduem Enkidu je mrtev, Gilgameš truchlí Pohřeb Enkidua

OBSAH 9. tabulka Gilgameš se vydává za Utanapištimem, který zná tajemství nesmrtelnosti Dorazí do

OBSAH 9. tabulka Gilgameš se vydává za Utanapištimem, který zná tajemství nesmrtelnosti Dorazí do zahrady drahokamů Setkání se Siduri, šenkýřkou bohů 10. tabulka Siduri radí Gilgamešovi Dostává se přes vody smrti s pomocí lodivoda Uršanabiho Setkání s Utanapištimem, jeho vysvětlení smrti 11. tabulka Utanapištim vypráví o potopě bůh Ea ho varuje Postavení archy Ustoupení vody Enlilučiní Utanapištima a jeo ženu nesmrtelnými Gilgameš neuspěl ve zkoušce Utanapištim prozradí Gilgamešovi, kde hledat rostlinu omlazení Rostlinu odnese had Gilgameš ukazuje Uršanabimu hradby Uruku 12. tabulka Přidána později Enkidu je naživu Gilgameš zhotovuje dva předměty, které spadnou do podsvětí Enkidu se pro ně vydává, ale nemůže zpět Gilgameš prosí bohy o jeho záchranu a bohové vyhoví Enkidu vypráví o podsvětí

ZÁZNAM O POTOPĚ SVĚTA 1. záznam o Potopě na hliněné destičce 7. stol. př.

ZÁZNAM O POTOPĚ SVĚTA 1. záznam o Potopě na hliněné destičce 7. stol. př. n. l. , Ninive 11. tabulka Eposu o Gilgamešovi