Lexikologie Definice Lexikologie je lingvistick disciplna kter se

Lexikologie

Definice Lexikologie je lingvistická disciplína, která se zabývá lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Dílčí disciplíny • slovotvorba - popisuje způsoby tvoření nových slov • sémantika - je nauka o významu slov • etymologie - zkoumá původ slov • frazeologie - se věnuje ustáleným slovním spojením • onomastika - hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen • toponomastika - nauka o místních jménech

Slovní zásoba • Která slova více používáte? • Tužka • Kniha • Učebnice • Kanon • Podhoubí • Přístřešek Aktivní slovní zásoba Pasivní slovní zásoba

Slovní zásoba • Slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba). • Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá. • Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov. [1][2] Pasivní slovní zásoba je obvykle 3– 6 x vyšší, [2] pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov. [3] • Zdroj – WIKIPEDIE • Otázka: Co znamenají údaje v hranatých závorkách? Co znamenají podtržené údaje?

Vývoj slovní zásoby • Co znamenají slova v následujících spojeních Nestojí to za zlámanou grešli. Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar. Celetná ulice ve středověku voněla koláči. Sudličníci a kopiníci, pakosti a drabanti (z Kdož jsú boží bojovníci) Píďalka je od pídě, Korec se jmenuje podle korce.

Vývoj slovní zásoby • Drahný regiment anžto peku arci leč šenkýř šenkovat kantořit škamna kabátec vyňatá slova

Vývoj slovní zásoby • Co znamenají následující slova/spojení Musel ji z radosti pocelovat. Nazírat začal na něj přívětivěji. Dobrý počinek do začátku. Chrabrý rytíř dlel v jeseni se svým ořem na hradě svém.

Vývoj slovní zásoby • Historismy (slova historická) jsou slova, která označují zaniklou skutečnost. Historismy úzce souvisejí s archaismy, ale liší se od nich tím, že archaismy mohou označovat i skutečnost dosud existující, pro niž se ovšem v současnosti používá vhodnější výraz. • Slova knižní patří mezi slova spisovná, která se již nepoužívají v běžné mluvě, ale najdeme je v literatuře, někdy i v oficiálních nebo slavnostních projevech. Jde o slova zastaralá nebo básnická (celovat, nazírat, počin, dlít, chrabrý, jeseň, oř atd. ), ale i o koncovky sloves (infinitivy na -ti, přechodníky - čísti, psáti, jda, přinesši atd. ). Z knižních slov se pak „rekrutují“ slova archaická.

Obohacování slovní zásoby 1) 2) 3) 4) Přejímáním z cizích jazyků Tvořením nových slov Rozšiřováním slovního významu Tvorba pomocí odvozování, skládání, zkracování

Přejímání Z jakých jazyků čeština přejala následující slova Fondue, reservé, pizza, PC, DVD, SMS, volant, prezident, škola, katedra, interna, psychiatr, email, flaška, cibule, knedlík, vesmír

Přejímání Z angličtiny – hlavně součastnost, temíny související třeba s PC nebo povoláním: Email – emailovat (ukázka perspektivnosti přípony –ovat) Software, hardware, DVD, CD, ale i víkend, … Z němčiny – hlavně dříve (cca do 1918) – jedná se o slova spisovná – knedlík, cibule, ale i nespisovná – flaška, ksicht, …

Přejímání Z francouzštiny – ta ovlivňoval hlavně v 19. století a pak cca do 2. sv. války. Jedná se o stolničení, vaření, ale i součásti automobilů apod. – fondue, reservé (i rezerve), šasí (šasi i chassis), volant, prezident, něco a la něco Z italštiny – vedle jídel (hlavně dnes) i třeba domácí podoba jména Josef – Pepa z it. Beppo, jinak tedy i pizza, pasta

Přejímání Z latiny a řečtiny (klasické) – hlavně odborné termíny a termíny v lékařství (iatros = řec. lékař, čili „atr“=lékař a před je uvedeno, v jakém oboru psyché = duše = psychiatr) Latina – škola, katedra, tabule, mašina atd. Oba uvedené jazyky vytvářejí i mezinárodní terminologii, nejvíce se to asi projevuje v „cizích slovech“ (př. vulgarismus, demokracie) nebo v názvech třeba zvířat – Lynx lynx (Rys ostrovid).

Přejímání Slovanské jazyky – některé výrazy se už nepoužívají, protože souvisely s komunistickým režimem (třeba dača = chata, ale slovo kombajn se používá stále). Dále pak slova byla přejímána hlavně v období NO – vesmír Další jazyky – eskymácké jazyky – nanuk Čeština dala světu slovo robot, ale i pistole (byť přes portugalštinu/španělštinu)

Kalky • Kalk = doslovný překlad z cizího slova Např. : česky mrakodrap a německy Wolkenkratzer z anglického sky-scraper (sky nebe, scraper škrabač od scrape škrábat)

Rozšiřování slovního významu Jaké významy mají slova: Oko Ucho Propiska Koruna Princezna

Slova jednoznačná Slova, který mají pouze jeden věcný význam, nazýváme slova jednoznačná. Nejčastěji jsou to: • Vlastní jména - Milena, Azor, Jaroměř, Ještěd, • Odborné názvy - sloveso, otakárek fenyklový, hydroxid, poddaný, • Zvukomalebná citoslovce - fij, frnk, crr, • I slova běžná - květináč, lustr.

Slova mnohoznačná (polysémie) Slova, která mají jeden význam základní, a potom ještě významy další, druhotné, nazýváme slova mnohoznačná. Tyto další významy daného slova vznikly přenesením významu na jinou skutečnost, a to na základě: a) vnější podrobnosti (= metafora) Např. : Král měl na hlavě zlatou korunu. Koruna stromu byla košatá. b) vnitřní souvislosti (= metonymie) Např. : Malý pes měl vyplazený jazyk. Čeština je mým jazykem mateřským.

Synonyma = slova souznačná • Synonyma úplná: dějepis-historie • Synonyma neúplná: pěkný-krásný Otázka – jaký je mezi úplnými a neúplnými rozdíl? • Synonymická řada: Syn-hoch-kluk-chlapec-mládenec-špunt Jmenujete významové rozdíly mezi slovy

Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma Jaký jsou vztahy mezi slovy: Hrneček, nádobí, sklenička, vidlička, příbor, lžíce, nůž, nádoby, hrnec, kastrůlek, dezertní vidlička nádobí příbor nůž vidlička dezertní vidlička nádoby lžíce sklenička hrneček hrnec kastrůlek

Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma • Hyperonyma – slova nadřazená • Hyponyma – slova podřazená • Kohyponyma – slova na stejné úrovni • Úkol – vymyslete 4 hyperonyma a ke každému 4 hyponyma

Antonyma, opozita • Slova opačného významu

Homonyma = slova souzvučná • Slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu. • Vznik homonym bývá nahodilý, třeba odvozením slov od podobných základů (vinný) nebo přijímáním z cizích jazyků (kolej, role). Skloňujte slovo los a vysvětlete významové rozdíly. Jaký je rozdíl mezi los, být x bít, role

Paronyma Jaký problém řeší tento článek (vysvětlete jednotlivá slova) Paronyma - kámen úrazu rádobyintelektuálů. . . Paronyma jsou slova formálně podobná, nikoli však stejná, a významově často výrazně odlišná. Řečeno laicky - pokud si spleteme adoptovat a adaptovat, budeme se na novou skutečnost nutně muset adaptovat tak jak tak, ovšem značných rozčarování se může dočkat ten, jež zamění návštěvu u gynekologa a kynologa. O nepochopení rozdílu mezi erupcí a erekcí ani nemluvím. Neboli: hojným užíváním slov cizího původu ze sebe intelektuála neuděláte. Ba naopak, zvláště pokud je volíte v paronymálním duchu. A tak v prizmatu těchto informací pojďme náš jazyk společně neprznit. Zdroj: http: //kalamajkamikmikmik. webnode. cz/vejdetez-v-pokoji/co-prozradiluvodni-text-/paronyma-kamen-urazu-radobyintelektualu-/ Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http: //www. webnode. cz

Frazémy • Fráze – ustálené spojení, které v důsledném chápání je nelogické, ale má v daném jazyce nějaký význam (viz anglické – Není zde místo na roztočení kočky – jedná se o bič a říkalo se to na lodích, kde měl být vykonán trest mrskání – proto se trestalo u stěžně). Zpravidla je založena na nějakém jazykovém posunu, hříčce, vychází i z argotu atd. • Pranostiky – týkají se meteorologických jevů, kalendáře atd. – Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři. • Pořekadlo (rčení) – nějaká pravda, něco, co je řečeno obrazně – I mistr tesař se někdy utne – každý se splete; Dej si bacha • Přísloví – obecná moudrost – Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá • Citáty (okřídlená slov, motta) – Vím, že nic nevím; Myslím, tedy jsem…

Tvoření nových slov odvozováním dějinný skládáním dějepis zkracování DEJ Jakým způsobem vznikla tato slova (popř. z jakých slov)

Odvozování Pomocí přípon, předpon. Nejčastější v češtině. Z jakého slova a jakým postupem vzniklo slovo traktoristka traktorista A slovo traktorista? Pomocí přípony -ka Pomocí přípony -ista Pro každé nově utvořené slovo je důležité slovo, ze kterého vzniklo – tzv. slovo základové, př smrk -) smrkový, ledový od led, ledovec od ledový Základové slovo poznáme podle nejdelší společné části: Traktoristka vzniklo ze slova traktorista – použijme „podtrhávací metodu“ Traktoristka Základem je tedy traktorist(a), protože má se slovem traktoristka více společných hlásek, než má slovo traktor

Kolik slov můžeme ve slově nalézt? Kolik základových slov najdeme ve slově železničnímu železniční železnice železný železo Pomocí koncovky -ímu (3. pád) ke tvaru 1. pádu Pomocí přípony -ní Pomocí přípony -ice Pomocí přípony -ný Koncovky Pochopitelný od pochopit, běh od běžet, chytrák od chytrý, zpracovat od práce

Části slova lesní Pralesní Předpona – obměňuje význam slova, při skloňování/ časování se zpravidla nemění, připojuje se před slovo Přípona – obměňuje význam slova, při skloňování/časování se zpravidla nemění, připojuje se za slovo Koncovka – umožňuje ohýbání slova, někdy i vytváří nové slovo Jaký je rozdíl mezi koncovkou a příponou? Lesního Lesnímu Lidský Lidského Lidským Povšimněte si koncovek, mohou být jaksi záhadné

Způsoby tvoření slov při odvozování • • Pomocí předpony Pomocí přípony a předpony Pomocí koncovky Prales, vyjet Lesní, učitel náprstek trní

Co by znamenalo slovo a k jakému slovu se vztahují mazlidlo bělidlo hladidlo mazlítko bělítko hladítko učeň Která slova spolu souvisejí učení Jak vidíte, přípony mají v češtině schopnost vytvářet nové významy, popř. původní význam upřesnit, zjemnit atd. učený učenec Co znamenají a z jakých slov vznikly výrazy humánní humanitární humanus humanita lidský lidskost humanistický humanismus související s humanismem

Slovotvorný rozbor

1) Napíšeme si zkoumané slovo učitel učit +přípona -tel 2) Napíšeme si pod něj slovo základové (i tehdy, pokud ho jen tušíme) 3) Zpravidla odtrhneme koncovku, většinou nevstupuje do nových slov 4) Určíme, pomocí která části bylo nové slovo odvozeno 5) Jen kvůli přehlednosti vše ohraničíme rámečkem Slovo základové musí mít k nově utvořenému slovu nějaký vztah. V tomto případě je na místě otázka – Kdo je to učitel? – Ten, kdo učí. Základové slovo má ale zpravidla podobu 1. pádu nebo infinitivu.

klínek klín 0 +přípona -ek U některých slov je tzv. nulová koncovka. U kterých dalších vzorů ji nalezneme? Pán 0 Muž 0 Prakticky se zde nic „neodtrhvá, proto není přípona -nek, ale -ek Hrad 0 Stroj 0 Píseň0 Kost 0 ženský žena +přípona -ský Zde koncovka již existuje, máme tedy co „odtrhnout“

učitel učit U sloves za koncovku považujeme –t (tzv. infinitivní koncovka) +přípona -tel učitelé učitel 0 +koncovka -é nesu nést +koncovka -u Slova, která jsou v jiném, než 1. pádě, mají slovo základové právě v 1. pádě. Slovesa pak v infinitivu. Pro 1. pády přídavných jmen u rodu ženského a středního je základní tvar 1. pádu rodu mužského. mladá mladý +koncovka -á

klíneček klínek 0 +přípona -ek k>č U některých slov dochází k tzv. alternaci – změkčení hlásky kvůli samohlásce Právě kvůli alternaci není přípona ček, ale –ek. Proto tuto alternaci do rozboru rovněž zaznamenáme. tetiččin tetička +přípona -in Jaké slovo vytvoříte Pozor na pravopis

Skládání (Kompozice) Tvoření nového slova ze dvou, řidčeji tří slov. Méně časté než odvozování. Hybridný složeniny: autodoprava, autodílna (jedna část je cizího původu) Vlastní složeniny: nedají se rozdělit na dvě samostatná existující slova – trojúhelník, horolezec, jihozápad Spřežky ( nevlastní složeniny): lze je rozdělit na dvě samostatná slova: obranyschopný (schopný obrany) Jaký je rozdíl mezi složeninami kolotoč, vodovod, písmoznalec? Se spojníkem píšeme slova, jejichž obě části vyjadřují vzájemnost : anglicko-český slovník, literárně-hudební pořad

Zkracování (Abreviace) • Zkracováním vznikají zkratky, slova zkratková • Např. Iniciálové zkratky: ČR – Česká republika, ČTK –čtou se po písmenech • Neskloňují se • Zkratková slova: Čedok – Česká dopravní kacelář, sitkom – situační komedie • Skloňují se podle vzorů: Čedok – hrad • Zkratky: př. Kr. - před Kristem, Mgr. , pí

Osobní jména • rodná – existuje seznam více jak 1500 jmen, která se mohou používat. Podléhají dobové módě, mnohá jména existují jako základní i v pozměněné podobě – Vít x Vítek (pozor na Josef (Jozef) a Pepa) • příjmení – v češtině se objevují od 13. století, dříve zvykem jméno po otci, nebo původ • původ – Polák, Prus, Němec, … • z křestního jména – Blažej – Blahut, Blahník • z bydliště – Hořejší, Dolejší • zaměstnání – Tesař, Sládek, Bečvář • vlastnosti a vzhled – Malý, Hlaváč, Tichý • cizí původ – Mayer, Schwarz (i počeštělé a zkomolené podoby) • přezdívky • pseudonymy

Místní a pomístní jména (jména zeměpisná – toponyma) • • Místní jména – názvy sídel (lidská činnost); „obecně produktů člověka v krajině“ • jméno vlastníka – Terezín • obyvatelé – Budějovice (z Budějovici) • historie vzniku – Lhota • posměšné přezdívky – Všeruby • cizí původ (zkomolenina) – Karlsberg = Kašperk • z pomístních jmen – Bystřina, Brod, Blatná • • Pomístní jména – názvy přírodních prvků, mnohdy starobylý původ (Ohře – keltské)

• http: //skolni---ucivo. blog. cz/0911/slovajednoznacna-a-mnohoznacna • Definice – www. wikipedia. org