LEGISLATIVN INNOST B V ROCE 2018 Mgr Jakub

LEGISLATIVNÍ ČINNOST ČBÚ V ROCE 2018 Mgr. Jakub Suchomel Oddělení legislativy ČBÚ

LEGISLATIVNÍ PRÁCE V ROCE 2018 Zákon č. 91/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb. , o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

ZÁKON Č. 91/2018 SB. Zrušení § 24, § 44 odst. 1 písm. g) zákona č. 61/1988 Sb. Přijat v reakci na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-220/15 Evropská komise v. Spolková republika Německo SDEU dospěl k závěru, že systematická národní kontrola nad pyrotechnickými výrobky již uvedenými na jednotný evropský trh v jiném členském státě je v rozporu s čl. 6 odst. 1 směrnice 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, a jedná se tak o neopodstatněnou překážku volnému pohybu zboží na jednotném evropském trhu § 24 zákona č. 61/1988 Sb. obsahoval ve vztahu k výbušninám povinnost analogickou k německé právní úpravě Povinnost posoudit soulad návodu k používání výbušniny, která byla uvedena na jednotný evropský trh v jiném členském státě, s požadavky stanovenými právními předpisy České republiky Vzhledem k tomu, že čl. 3 směrnice 2014/28/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi je shodný s čl. 6 odst. 1 směrnice 2007/23/ES hrozilo ČR zahájení řízení pro porušení unijního práva (čl. 258 SFEU) Z uvedeného důvodu přistoupil ČBÚ ke zrušení § 24 a úpravy skutkové podstaty navazujícího přestupku (§ 44 a odst. 1 písm. g) Účinný od 15. června 2018

NÁVRH ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ HORNÍ ZÁKON Příprava novely byla zahájena na základě úkolu uloženého ČBÚ usnesením vlády č. 333 ze dne 3. května 2017 Návrh zákona se v průběhu přípravy rozšířil o dílčí novelizaci souvisejících zákonů Zákon č. 111/2009 Sb. , o základních registrech Zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Návrh prošel připomínkovým řízením a byl projednán Legislativní radou vlády; materiál byl upraven na základě připomínek LRV a začátkem listopadu znovu předložen vládě Oblasti novelizace Zavedení Surovinové politiky do horního zákona Právní úprava evidencí Sanace a rekultivace Úhrada z vydobytých nerostů Rezervy peněžních prostředků Doplnění skutkových podstat přestupků

SUROVINOVÁ POLITIKA V HORNÍM ZÁKONĚ Nový § 14 d horního zákona Surovinová politika Strategický dokument vyjadřující cíle státu při využití a ochraně nerostného bohatství a ostatních nerostných zdrojů Podklad pro politiku územního rozvoje, územní plánování a výkon státní správy v oblastech průzkumu ložisek nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství a stanovení dobývacích prostorů Schvalována vládou na návrh ministra průmyslu a obchodu nejvýše na období 25 let Naplňování Surovinové politiky pravidelně, nejméně jednou za 5 let, vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu

EVIDENCE Novelizace § 29 a § 29 a horního zákona Propojení evidence dobývacích prostorů a evidence chráněných ložiskových území s registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (jeden ze základních registrů podle zákona č. 111/2009 Sb. ) Cílem je propojení uvedených evidencí s evidencemi a údaji spravovanými ČÚZK a jejich zpřístupnění veřejnosti v rámci mapové aplikace (http: //vdp. cuzk. cz/) Rozšíření údajů báňsko-technické evidence Nově se zjišťují údaje o nákladech na těžbu a průměrné tržní ceně za jednotku množství nerostu, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů Údaje báňsko-technické evidence jsou nově vyloučeny z působnosti zákonů o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb. , a zákon č. 123/1998 Sb. )

SANACE A REKULTIVACE I. Novelizace § 31 odst. 5 horního zákona Zpřesnění definice pojmu sanace Uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního předpisu; součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu Vypuštění duplicitně upravené povinnosti monitorovat úložné místo, která bude nadále upravena pouze v zákoně č. 157/2009 Sb. , o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů Rekultivace nadále nebude uvedena jako součást pojmu sanace, ale jako samostatný termín, čímž dojde k sjednocení terminologie v rámci právních předpisů horního práva (na mnoha místech používané spojení „sanace a rekultivace“) Jako součást sanace je výslovně uvedena technická likvidace dolu nebo lomu

SANACE A REKULTIVACE II. Stávající znění odst. 5 Navrhované znění odst. 5 (5) Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, 14 a) všech pozemků dotčených těžbou a monitorování úložného 16 a místa ) po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. (5) Organizace je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanací se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního 14 a) předpisu ; součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání.

TECHNICKÁ LIKVIDACE DOLU NEBO LOMU Definice v navrhovaném § 31 odst. 6 horního zákona Technická likvidace dolu nebo lomu Uvedení důlních děl vzniklých při hornické činnosti do stavu, který nebude vytvářet bezpečnostní riziko ani riziko vzniku ekologické škody nebo havárie. Do technické likvidace dolu nebo lomu patří i stavby a podpovrchové objekty, jejichž odstranění je nezbytné provedení sanace a rekultivace, nebo jsou součástí hlavních důlních děl. Do zákona výslovně zavedena za účelem jednoznačnějšího vymezení činností, které jsou součástí pojmu sanace Jako součást sanace podléhá technická likvidace povinnosti tvorby rezervy peněžních prostředků

ÚHRADA Z VYDOBYTÝCH NEROSTŮ Novelizace § 33 j a § 33 k horního zákona Výslovně se zakotvuje skutečnost, že u některých nerostů tvoří dílčí základ úhrady množství užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu Stanovuje se zákonná sazba úhrady pro případ, že sazba uvedená v nařízení vlády přesáhne zákonnou hranici 10 % tržní ceny Sazba je v tomto případě 10 % tržní ceny za jednotku množství (sazba uvedená v nařízení vlády se nepoužije) Tržní cenu určí Ministerstvo průmyslu a obchodu Vychází z váženého průměru cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který na území ČR nebyl těžen, pak z cen daného nerostu na světových trzích. Vypouští se pětileté zmrazení růstu sazeb úhrady První pětileté moratorium nebude zrušeno → do uplynutí 5 let ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 98/2016 Sb. (tzn. do 31. 12. 2021), popř. jeho novel snižujících sazbu, použije poplatník sazbu pro něj příznivější

REZERVY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ I. Novelizace § 37 a horního zákona Koncentrace úpravy rezervy na sanace a rekultivace a rezervy na vypořádání důlních škod do § 37 a (přesun povinnosti vytvářet rezervu na Sa. R z § 31 odst. 6) Úprava dokladů vyžadovaných k žádosti o vydání souhlasu s tvorbou rezerv a čerpáním z rezerv Tvorba rezerv - posouzení dostatečnosti výše rezerv a časový průběh jejich vytváření Čerpání z rezervy na vypořádání důlních škod - výčet důlních škod, vyčíslení předpokládaných nákladů na jejich odstranění a časový průběh vynakládání prostředků na odstranění důlních škod Čerpání z rezervy na sanace a rekultivace - výčet plánovaných a provedených prací, přehled nákladů na jejich provedení a časový průběh vynakládání prostředků na sanace a rekultivace.

REZERVY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ II. Zavádí se formální požadavky na smlouvu o zvláštním vázaném účtu Musí být jednoznačně patrné, že zvláštní vázaný účet je veden pro účely horního zákona a pro účely jaké rezervy je zřizován Výslovně se upravuje přechod povinnosti tvořit rezervy při převodu dobývacího prostoru Nabyvatel dobývacího prostoru je povinen mít ke dni převodu na zvláštním vázaném účtu rezervy ve výši, kterou byla povinna vytvořit převádějící organizace ke dni převodu (účetně vedené rezervy nelze převést) Zavádí povinnost ke dni trvalého ukončení dobývání výhradního ložiska, nejpozději však do 30. června 2035, převést veškeré rezervy, které jsou dosud vedeny pouze účetně, na zvláštní vázaný účet Odstraňuje se duplicitní úprava k zákonu č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

PŘESTUPKY Novelizace § 40 a horního zákona V návaznosti na změnu úpravy sanací a rekultivací a rezerv peněžních prostředků se doplňují nové skutkové podstaty přestupků Pokuta až do Organizace nezajistí řádné provedení sanace a rekultivace (31 odst. 5) výše 5 000 Kč Organizace neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet Zákaz činnosti až na 3 roky spočívající v zákazu dobývání • do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení účetního období, ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem (§ 37 a odst. 5) • ke dni převodu dobývacího prostoru (§ 37 a odst. 6) • ke dni trvalého ukončení dobývání výhradního ložiska, popř. do 30. června 2035 (§ 37 a odst. 7)

AKTUÁLNÍ STAV LEGISLATIVNÍHO PROCESU Novela horního zákona byla předložena vládě k projednání Účinnost navržena na 1. ledna 2020 Kompletní znění materiálu dostupné v elektronické knihovně legislativního procesu pro veřejnost (Ve. KLEP)

NOVELA VYHLÁŠKY Č. 429/2009 SB. Novelizace § 2, § 7, § 11 a § 12 vyhlášky č. 429/2009 Sb. Při hodnocení vlastností těžebního odpadu rozšiřuje sledované informace o jeho geochemickém chování o vyhodnocení oxidačních vlastností jednotlivých složek těžebního odpadu a možností geochemických změn v tělese úložného místa (§ 2 odst. 6) Doplnění možnosti vzniku kaverny jako sledovaného jevu při posuzování potenciálního ohrožení života nebo vážného nebezpečí pro lidské zdraví při narušení konstrukce odvalů (§ 7 odst. 2 písm. i) Přináší podrobné specifikace náležitostí plánů nakládání s těžebním odpadem rozlišené podle typu činnosti a místa (§ 12) Plán pro nakládání s těžebním odpadem v případě ukládání těžebního odpadu na úložné místo Plán pro ukládání těžebního odpadu mimo úložné místo Plán pro odebírání těžebního odpadu Předpokládaný den nabytí účinnosti 1. leden 2019 Organizace budou povinny uvést plány nakládání s těžebním odpadem do souladu s novými požadavky nejpozději do 31. prosince 2020

VÝHLED LEGISLATIVNÍCH PRACÍ Obsahová analýza vyhlášek č. 74/2002 Sb. , o vyhrazených elektrických zařízeních, a č. 75/2002 Sb. , o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jejíž závěry budou podkladem pro potenciální legislativní práce Důvodem je probíhající legislativní proces k návrhu zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních), který vznikl z iniciativy MPSV a kterým má být zrušen zákon č. 174/1968 Sb. , o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a vyhláška č. 50/1978 Sb. , o odborné způsobilosti v elektrotechnice Usnesení vlády č. 682 ze dne 17. října 2018 Ministryni průmyslu a obchodu uloženo do 31. prosince 2018 předložit vládě harmonogram zpracování nového horního zákona

JUDIKATURA VE VZTAHU K HORNÍMU PRÁVU Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2207/18 ze dne 9. října 2018 o odmítnutí stížnosti Ústavní soud se ztotožnil se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 158/2006 – 73 Řízení o stanovení dobývacího prostoru je řízení návrhové; to není ovládáno zásadou vyšetřovací (§ 19 odst. 3 zákona č. 71/1967, § 45 odst. 2 správního řádu) „je povinností navrhovatele doložit řadu dokumentů v době podání návrhu či kdykoliv později k výzvě správního orgánu. OBÚ tedy měl právo na stěžovatelce požadovat doložení podkladů, které považoval za podstatné pro posouzení návrhu“ (cit. rozsudek NSS č. j. 10 As 158/2006 – 73) Navrhovatel „nemůže bez dalšího přenést povinnost […] obstarat požadovaný dokument na správní orgán, a to ani s odkazem na zásadu vzájemné spolupráce mezi správními orgány. “ (cit. rozsudek NSS č. j. 10 As 158/2006 – 73) „Navrhovatel správního řízení […] je odpovědný za doložení veškerých dokladů a dokumentace s tím, že pokud tak neučiní - současně s návrhem či posléze k výzvě příslušného obvodního báňského úřadu - musí nést právní následky, tj. zastavení řízení. “ (cit. usnesení ÚS sp. zn. I. ÚS 2207/18)

DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Jakub Suchomel jakub. suchomel@cbusbs. cz