LAND ART krajina vchodisko umleck dlo jej soust

LAND ART

• krajina východisko • umělecké dílo její součástí • často monumentální • proti komerčním galeriím

Robert Smithson 1938 - 1973

Spiral Jetty (1970)

Michael Heizer 1944*

Dvojitý negativ (457 x 15 x 9)

Christo (1935*) a Jeanne - Claude

1972 – závěs v údolí, Grand Hogback, Rifle, Colorado

1983 – látkou obklopené ostrovy, zátoka Biscayne, Miami, Florida

1995 – zabalený Reichstag, Berlín

Pont Neuf, Paříž

1985 – zabalený Pont Neuf, Paříž

Slib Tichá evoluce Jason De Caires Taylor Muž v ohni Konec slitování

Ztracený dopisovatel

Lesní koberec pro náhodné houbaře Skutečnost a sen (1990) Ivan Kafka Vymezení (1981)

Zorka Ságlová KLADENÍ PLÍN U SUDOMĚŘE (1970)

Objekt Instalace, Akce /performance, event, happening/ Koncept

Objekt • od poč. 20. st. nezvyklé přírodniny či technické drobnosti spojovány do nových celků, pro netradičnost materiálů nazývány ne sochy, ale objekty • Objekt skutečnost nenapodobuje, ale zrcadlí ji přímo.

• A) věci nalezené, vystavené téměř bez tvůrčího zásahu, uměním je dělá pouze změna kontextu – ready–mades, Duchamp (viz dadaismus) • B) netradiční materiály v sochařství dále přetvořené – Karel Nepraš

• C) asambláž – hromadění prvků – Raul Haussman (dadaismus)

• D) objekt - past - Daniel Spoerri

Daniel Spoerri: Eat Art

Instalace hromadění objektů

Panský věšák (Hoši v mírném nadšení), 1970 Zdeněk Beran: Pohled do rehabilitačního oddělení (1970 -71)

Akce činnost, prožitek, více účastníků, 50. léta v USA – Allan Kaprow – hnutí Fluxus – akce napříč uměleckými odvětvími

Vladimír Boudník

Milan Knížák a skupina Aktual Kamenný obřad Procházka po Novém Světě, 1964

Citován text Milana Knížáka: Všichni organizátoři demonstrace mají na sobě neobvyklé oděvy místo šperků věci denní potřeby, kusy pestrobarevných látek našité na normální šaty. Část oděvů natřenou nějakou barvou, nejlépe červenou nebo bílou. Každému příchozímu je přidělen nějaký předmět, který nosí po celou dobu v rukou (např. 6ást jídelního příboru, talíř, váza, sklenka, konvice, kuš, šatstvo, bota, atp. ). Procházejí ulicí, v místnosti s otevřeným oknem sedí muž u prostřeného stolu a jí. Jdou dále (vedeni) do malé místnůstky, kde se všichni natěsnají. Náhle jsou ponecháni v nečinnosti (od 5 do x minut podle jejich otrlosti). V místnosti je vylitá voňavka. (Mnoho. ) Jsou vypuštěni. (TO, co se s nimi dosud dělo, byla jen příprava, vyšinutí z normálního stavu. ) Cesta pokračuje. Potkávají předměty (části bytového zařízení, šaty apod. ). Na zemi leží hudebník a hraje na kontrabas. Dojdou na malé prostranství. Účastníci jsou v kruhu. Kolem nich krouží, křičí, hlučí, probíhají, prorážejí kruh, objíždějí na motorkách, autech organizátoři demonstrace. Z výše se spouští židle, hledí na ní a ukazují na ní. Židle je dole, přijde člověk, vezme židli a postaví ji na sokl. Všichni padnou na zem. Po minutě přijde zase člověk, židli sundá a sedne si na ni. Vstanou. Účastníci jsou vyzváni, aby předměty, jež jim byly přiděleny, srovnali na zem do řady a každý se za svůj postavil. Pak jsou žádáni, aby předmět zvedli a řadu vytvořili o 20 cm dál. To se opakuje libovolně dlouho, podle reakce účastníků. Pak cesta zpátky. U stěny stojí člověk. Zasklívá okno. Po zasklení ho okamžitě rozbije. Uprostřed ulice stojí válenda, na ní leží žena a hraje na tranzistorový přijímač. Účastníci se zastaví. Se jim předkládána kniha, z níž si každý vytrhne jeden list. Odevzdávají předměty. Odcházejí. První aktivní část demonstrace končí. Druhá část demonstrace končí za čtrnáct dní ode dne první části demonstrace a je pro každého jedince zvláštní. Vše s čím se po tuto dobu setká, je součástí druhé části demonstrace.

Demonstrace jednoho (1964)

K Demonstraci jednoho: Citován text Milana Knížáka: Zastavit se uprostřed davu, na zemi rozvinout papír, postavit se na něj, svléknout normální oděv a obléci si něco výjimečného (např. kabát napůl rudý, napůl zelený, na klopě zavěšená malá pila, na zádech přišpendlený krajkový kapesník apod. ), vystavit plakát s nápisem: Prosím kolemjdoucí, aby pokud možno při procházení kolem tohoto místa kokrhali lehnout si na papír, číst knížku, přečtené stránky vytrhávat, pak vstát, papír zmuchlat, spálit, pečlivě zamést zbytky, převléci se a odejít. V akcích Milana Knížáka se projevuje, krom jiného, i prvek sebeprezentace a v jistém smyslu i provokace. Zároveň se však Milan Knížák nikdy neomezuje jen na provokaci. Tím, že sebe, pozvané i náhodné přítomné účastníky uvádí do neobvyklých a pro ně nepředvídaných situací, rozehrává dění, o němž sice má celkovou představu, ale jehož průběh může odhadnout jen částečně. Iniciuje tak vlastně vznik nové události. I z tohoto důvodu nejsou akce Milana Knížáka prováděny podle přesně rozpracovaného scénáře (jak to činil např. W. Vostel). Mají totiž otevřít prostor pro spontánní aktivitu zúčastněných, kteří se na akci mohou podílet i bezděky či dokonce proti své vůli. Vedle akcí spíše extrovertně orientovaných existují i akce laděné introvertně až meditativně (případně akce s prvky rituálu), aniž by se ovšem mezi těmito dvěma póly dalo vést přesně určené dělení. Oba póly bývají v akcích Milana Knížáka přítomny, ovšem s různou mírou akcentace.

koncept umění v hlavě, podstatný není výsledek a realizace, ale myšlenka na umělecké dílo

• Myšlenka je umělecké dílo, i když nebyla převedena do obrazu. • Vyvinulo se z racionální abstrakce – umění, kde byl nejprve přesně stanoven postup (hlavní část tvorby). • představitel i teoretik Joseph Kosuth (USA)

Kosuth: Třikrát židle (obraz, předmět, slovníkové heslo židle)

Kosuth: 4 barvy, 4 slova

ČESKÁ SCÉNA (členové skupiny Tvrdohlaví)

František Skála

Špión

Petr Nikl Flip (1998) Flip machine – zvukově vizuální nástroj (2002) Jako motýl (1998)

My Light Is Your Light II (2009), instalace, lampy a svítidla Krištof Kintera

Bad Innovation in the Name of Protection (2007)

Plumbař (1995) Plumbař je fiktivně reálná bytost uzavřená v olověné ulitě, obklopená olověnými předměty; jako by se vše, čeho se dotkne, navždy proměnilo v olovo. Ze svého olověného světa však Plumbař vychází mezi nás, neohrabaně chodí po ulicích, svými olověnými brýlemi pozoruje náš shon. Videozáznam z Plumbařových procházek běží v televizi v jeho olověném příbytku, takže se performance stává nedílnou součástí instalace.