KYTOVCI ij vhradn ve vod Tlesn stavba je

KYTOVCI - Žijí výhradně ve vodě. - Tělesná stavba je vodnímu prostředí přizpůsobena. - Vdechují 4 krát za minutu vždy po vynoření. - Před potopením vydechují.

KYTOVCI - Obvykle plavou při hladině, pod vodou vydrží až 1 hodinu. - Vydechují vlhký vzduch, který okamžitě kondenzuje páru – dojem „vodotrysku“ - Samice rodí ve vodě mláďata velká až 7 metrů. - Ochrana kytovců je na mezinárodní úrovni.

KYTOVCI ZÁSTUPCI a) Vorvaň tuponosý Další názvy: vorvaňovec tuponosý, vorvaň tupočelý Délka: samci 10 až 25 m, samice 9 až 12 m Výskyt: na širém moři, po celém světě v tropickém i mírném pásu

KYTOVCI Vorvaň obrovský při hladině, matka s mládětem

KYTOVCI • Potrava: Živí se velkými krakaticemi a chobotnicemi, pro které jsou schopni se ponořit do hloubky až 3000 m. • Hmotnost: Samci 30 až 50 tun, samice asi 13 tun. • Popis: Vorvaň je výjimečný pro svou velkou hlavu, zvláště u samců, u nichž tvoří typicky třetinu jeho délky.

KYTOVCI • Ocasní ploutev je trojúhelníková, velmi tlustá, až 4 m široká. • Před ponořením do hloubky ji velryba zvedá vysoko nad vodu. • Prsní ploutve jsou celkem malé, zato hlava tvoří asi 1/3 těla. • Výdech trvá 1 – 3 sekundy. Po takovém výdechu často odpočívá zhruba 10 minut.

KYTOVCI • Normální rychlost plavby je asi 5 – 7 km/hod. Při útěku jsou schopni vyvinout rychlost i přes 20 km/hod. • Rozmnožování: Při narození měří samci i samice kolem 4 metrů a váží 1 000 kg. Kvůli rozsáhlému lovu se počet vorvaňů dramaticky snižuje.

KYTOVCI

KYTOVCI b) Delfín obecný • Další názvy: Delfín tropický • Délka: 1, 8 - 2, 4 m • Výskyt: Delfín obecný se vyskytuje po celém světě převážně v tropickém, subtropickém a mírném pásu. U evropských pobřeží tento druh pomalu ubývá. Potrava často přiláká často delfína k pobřeží.

KYTOVCI

KYTOVCI • Potrava: Živí se rybami hlavonožci, nejčastěji makrela a sleď. • Lov na tyto houfní ryby probíhá ve skupině. Lov ve skupině je výhodný. • Hmotnost: 50 -90 kg. • Popis: Tento savec je velice mrštný a rychlý (až 35 km/h).

KYTOVCI • Skáče vysoko nad hladinu, pohyb je předem promyšlený a dokonale zvládnutý. • Hlavním motorem jeho pohybu je ocasní ploutev. • Delfín obecný má dobře vyvinutý sonar, jenž dokáže zachytit zvuky až do frekvence 200 k. Hz, což mu umožňuje pod hladinou slyšet na velkou vzdálenost.

KYTOVCI • Mozkovna delfína je srovnatelná s lidskou. • To dělá delfína tak inteligentní. • Tělo je štíhlé, rybího tvaru, čelist je protáhlá. • Dolní čelist nese na každé straně 33 - 67 zubů.

KYTOVCI • Zuby mají tvar kužele. • Uprostřed jeho těla se nachází trojúhelníkovitá hřbetní ploutev se slabě dozadu zahnutou špičkou. • Prsní ploutve jsou dlouhé a úzké. • Zbarvení celého těla je tmavě hnědé až černé.

KYTOVCI

KYTOVCI • Rozmnožování: Březost trvá 10 měsíců, hlavní doba množení je červen od června do září. • Delfíni se dožívají až 30 let. • Mláďata se rodí ocasem napřed, což je výjimka. • Je to společenský živočich. • Žije tedy v hejnech.

KYTOVCI

KYTOVCI • Když spí, spí vždy jen jedna půlka mozku a tou druhou dává pozor, když je jedna půlka , , unavená" vystřídá je. • Delfín obecný plave rychlostí 35 km/h. • Mají silnou ocasní ploutev, ta jim umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci jejích rychlých úderů o hladinu.

KYTOVCI • Tento trik je často využíván v delfináriích. • Pod vodou je schopen zůstat 3 -4 minuty bez nadechnutí.

KYTOVCI

KYTOVCI c) Plejtvák obrovský • Plejtvák obrovský je největší tvor, jaký kdy žil na naší planetě. • Dorůstá 30 metrů délky a váží přes 200 tun. • Jeho jazyk váží cca 4 tuny, tedy tolik jak slon. • Živí se výlučně krilem - drobní korýši velicí jen několik cm.

KYTOVCI • Za den spotřebuje odhadem asi 40 milionů těchto korýšů. • Na rozdíl od ryb jsou plejtváci teplokrevní, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. • Mají mléčné žlázy, kterými je krmí. • Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50% tuku. • A tak není divu, že přibírá 4 kg za hodinu.

KYTOVCI

KYTOVCI • Dospělý plejtvák spotřebuje denně 3 -5 tun potravy. • Místo zubů má na horní čelisti rohovité kostice k filtrování planktonu. • Kdysi žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 tisíc. • Dnes díky velrybářům jich je jen asi 500 kusů.

KYTOVCI

KYTOVCI d) Velryba grónská • Žije v arktických mořích. • Bývá dlouhá 15 – 21 metrů. • Samice s mláďaty žijí odděleně od samce. • Velryba má místo zubů kostice. • Živí se planktonem.

KYTOVCI • V ústech je 300 kostic, svá ústa je velryba grónská schopná otevřít až na 4, 5 m. • Spodní čelist je bílé barvy a kontrastuje, tak se zbytkem těla, které je tmavé.

KYTOVCI

KYTOVCI e) Kosatka dravá • Kosatka dravá patří mezi větší ozubené kytovce a také je mezi nimi nejlépe poznatelná. • Bílé skvrny za očima a další bílé či černé znaky nemůžeme nalézt na žádném jiném kytovci. • Velmi vysoká hřbetní ploutev, která může u samců dosahovat až 1, 8 m.

KYTOVCI • Kosatky si vytváří skupiny o počtu 30 až 50 jedinců. • Ve skupině jsou společně samci, samice i mláďata, která mají tendenci zůstat s matkou ve skupině i po dosažení dospělosti. • Ve skupině se kosatky dorozumívají různými zvuky, které nám mohou připomínat např. pištění.

KYTOVCI • Potrava kosatek je velmi různorodá, některé se zaměřují na ryby a jiné naopak na kytovce, ploutvonožce či ptáky. • Přestože je kosatka dravá dokonalým predátorem, útoky na lidi jsou velmi ojedinělé. • Je přísně chráněna.

KYTOVCI • Potrava: Ryby, vodní ptactvo, ploutvonožci, žraloci, velryby. • Hmotnost: 5000 kg

KYTOVCI