Kvalitativn vzkum Kateina Vlkov Zklady pedagogick metodologie 1

Kvalitativní výzkum Kateřina Vlčková Základy pedagogické metodologie 1

Kvalitativní výzkum • Odlišný způsob výzkumu než kvantitativní, protipól • Dnes komplementární • V sociálních vědách dnes preferovaný • U nás zejména: – Pražská školní skupina školní etnografie (Kučera a spol. ) – FF MU (projekt kvalitativního výzkumu) – Sociologové (Katrňák atd. ) – Na Pd. F MU …… 2

Východiska • Terénní práce výzkumníka • Hluboké poznání a jemná analýza konkrétního prostředí • Prostředí = celistvá kultura • Kultura = soubor hodnot, postojů, pravidel chování skupiny lidí • Skupina = obyvatelé městečka, školní třída, mládežnická skupina, učitelský sbor, …. 3

Rysy kvalitativního výzkumu • Viz materiály ke kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu • Dlouhodobost • Intenzivnost • Podrobný zápis (zaznamenává se skoro vše, pak se analyzuje) – Během pozorování krátké zápisky, poznámky, pak složení celkového obrazu • Vysvětlování očima zkoumaných osob – Popis rozdílů, jak se jednotlivé osoby dívají na danou věc, prožívají ji =. Pak složení celistvého, vnitřně diferencovaného obrazu prostředí 4

Typické metody • Nestrukturované pozorování – Zejména převažuje tzv. participační pozorování • Etnografické interview • Metoda životní historie 5

Postup při kvalitativním výzkumu • Analytická indukce • Konstantní komparace 6

Postup analytické indukce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Volba, stanovení výzkumného problému Vstup do terénu, sběr údajů o 1 tzv. prvotním případu (1 škola, třída, člověk) Formulování prvotní hypotézy (nebo teorie) na základě prvotních údajů Rozšíření okruhu zkoumaných osob, ověřování prvotní hypotézy Pokud hypotéza neodpovídá, přeformuluje se Hledání negativních případů = těch, které nepotvrzují hypotézu Formulace nové hypotézy Pokud již všechny případy hypotéze vyhovují, vytvoření nové teorie na jejím základě. Pokud ne, 7 proces pokračuje.

Zkrácený postup analytické indukce • • • Celý postup je velmi náročný a zdlouhavý Někdy se zkracuje: Hned na začátku se zvolí skupina osob Okruh se již nerozšiřuje Formulovaná hypotéza se zdokonaluje pouze ve vztahu k této skupině • Hypotéza vyhovuje ale pouze této skupině • Časově úspornější, ale méně přesné 8

Postup konstantní komparace 1. Nestanovuje se hypotéza na začátku, pouze se stanovuje výzkumný problém a zkoumané osoby 2. Sbírají se údaje, hledají se společné a rozdílné prvky, formulují se kategorie prvků, třídí se do kategorií, pak se syntetizuje 3. Sběr údajů zaměřený na zpřesnění kategorií – nevhodné kategorie se vylučují, přijímají se nové, zjišťují se vztahy mezi nimi. Formuluje se hypotéza. 4. Další zpřesňování pohledu – nacházení společných rysů a pravidelností 9

Postup konstantní komparace • Jedná se o sled kroků, které probíhají současně • Neustále se srovnává, komparují se data a kategorie • Dokud se nedospěje k uspokojivému vysvětlení jevů (teorii) 10

Výběr případů v kvalitativním výzkumu • Záměrný výběr – proto, aby osoby byly vhodné (měly potřebné vědomosti a zkušenosti) • Nikdy se nepoužívá náhodný výběr (požadovaný u kvantitativního výzkumu) • Vždy reprezentativní (jiné pojetí než u kvantit. výzkumu) – Osoby dobře reprezentují dané prostředí • dokonale dané prostředí znají, dlouho v něm žili… 11

Výběr případů Používá se kumulativní výběr – podmnožina záměrného výběru – začíná se s 1 člověkem, malou skupinkou – okruh se rozšiřuje – Tzv. snowball sampling (sněhová koule) 12

Výběr případů – další možnosti Používají se i další varianty: • Výběr extrémních případů • Vybere se učitel, který způsobuje konflikty v učitelském sboru • Výběr případů s dobrou reputací • Vybere se škola, která je známa dobrými vztahy s rodiči • Rodina, jejíž děti jsou mimořádně talentované 13

Výběr případů – srovnání s kvantitativním přístupem • Ve srovnání s kvantitativním výzkumem se zkoumá méně případů • Jde však o intenzivní, hluboké zkoumání – E povrchní, impresní postřehy • Často se odhalí mnoho nových, překvapujících skutečností 14

Vstup do terénu • Je v kvalitativním výzkumu klíčový moment • Sblížení se zkoumanými osobami • Akceptování výzkumníka je podmínkou výzkumu • Vrátný (gatekeeper) – pochopí výzkum, otevře prostředí výzkumníkovi • Sponzoři – společní známí, zprostředkují první kontakty • Utajení (covert research) – výzkumník pracuje jako člen skupiny, skupina neví, že ji zkoumá • Učitel je výzkumníkem – náročné učit a zároveň to sledovat a zapisovat • Důležitý je vzhled, oblečení – zejména pro děti a učitele 15

Validita a reliabilita u kvalitativního výzkumu • Reliabilita je slabinou • Validita je silnou stránkou 16

Reliabilita • Kvalitativní výzkum je protipólem kvantitativního • Zkoumají se specifické situace (než typické) => není možno vyhovět základnímu požadavku reliability – replikovat výzkum • Situace se totiž mění • Povinností je popsat přesně metody a postupy, aby si čtenář mohl ověřit korektnost postupu 17

Validita Zabezpečuje se – dlouhodobostí výzkumu – přímým kontaktem s realitou – rozsáhlým, velmi konkrétním, výstižným, přesným popisem; často s použitím autentických citátů 18

Triangulace • • • Důležitý prostředek k podpoře validity Protínání (z navigace, geodézie), křížová validizace Několik způsobů: 1. Použití více zdrojů údajů • Výroky osob o události a novinové články 2. Více metod sběru údajů • • Každá uchopí téma z jiného úhlu Např. participační pozorování, interview, studium dokumentů 3. Triangulace výzkumníků • Více osob zkoumá, konfrontují se jejich závěry 4. Více teoretických přístupů • Umožní to podívat se na zjištěné údaje z více hledisek 19

Metody kvalitativního výzkumu • Hlavní metodou je výzkumník sám – porozumět lidem a událostem • Výzkumné metody mají své ustálené kroky, ulehčí práci v terénu a zpracování údajů 20

Pozorování v kvalitativním výzkumu • Používá se nestrukturované pozorování • Nepoužívají se pozorovací systémy • Stanoveny jsou pouze události, jevy, osoby, které se pozorují • => pružný přístup, odhalují se nové, nečekané jevy • Několik variant – dle selektivnosti záznamu událostí – Vzorky událostí (selektivní) – Terénní zápisky – Participační pozorování (výzkumník se spoluúčastní) 21

Etnografické interview • Liší se od kvantitativního interview – Snaží se zjistit, jak lidé interpretují svět kolem sebe, jaké významy připisují událostem – Informant (ne respondent) – informuje, odhaluje, ne odpovídá jen na otázky – Naslouchá více, nehovoří skoro, monolog, výzkumník by měl hovořit méně než informant • Základní pravidlo: čím hovoří jeden méně, tím více hovoří druhý – Projevuje sympatie – Čte se mezi řádky – Nestrukturované nebo strukturované s širokými otázkami 22

Etnografické interview • Liší se od kvantitativního interview – – Přátelský rozhovor Informant někdy ani neví, že se jedná o interview Atmosféra uvolněná Realizuje se v přirozeném prostředí informanta Serie interview – prohlubuje se téma, opakuje se, bere se z jiného úhlu pohledu nebo se bere další téma, otázky se opakují – Používá se jazyk, výrazy informanta (ne vědecký apod. ) – Tón řeči se má přibližovat běžné, každodenní komunikaci – Výzkumník považuje informanta za sobě rovného 23

Etnografické interview II • Interview vždy začíná „zahřátím“ informanta – nejprve se začíná běžným rozhovorem • Tím se nastolí raport = příjemné, uvolněné ovzduší mezi výzkumníkem a informantem – Příznakem toho, že raport nevznikl, jsou jednoslovné odpovědi informanta • Obvykle se interview nepoužívá jako samostatná metoda, ale je součástí více metod (pozorování, analýzy artefaktů atd. ) 24

Etnografické interview II • Zjištěné údaje se ověřují specifickým způsobem – zpětná verifikace – výzkumník se vrátí k informantovi (až interview přepíše a po určitém časovém odstupu) – a ověřuje, zda to, co ten odpověděl, zda to správně pochopil - Informant často poskytne další důležité informace - Problematika se prohloubí - Etické – informant má právo vědět, jaks e jeho slova zapsala a vysvětlila 25

Pražská skupina školní etnografie http: //userweb. pedf. cuni. cz/kpsp/etnografie/v yzkum. htm 26

Qualitative Research Resources on the Internet • http: //www. nova. edu/ssss/QR/qualres. html 27