KURZ OCEOVN LESA Vlastnictv a nucen omezen vlastnickho

KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA Vlastnictví a nucené omezení vlastnického práva (věcná břemena – služebnosti inženýrských sítí) Jiří Matějíček duben 2014

ZÁKLADNÍ VĚCNÁ PRÁVA • Vlastnické právo • Věcná práva k věci cizí, jimiž jsou – právo zástavní, resp. podzástavní (slouží k zajištění pohledávky), , – právo zadržovací, • Právo odpovídající věcným břemenům Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (jako ústavní zákon č. 23/1991 Sb. ) (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné • ve veřejném zájmu, a to • na základě zákona a • za náhradu. Dřívější rozpor v zákoně č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.

OBČANSKÝ ZÁKONÍK (§ 128) (2) Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu. Poznámka: Vyvlastnění a omezení podle odstavce 2 je vždy trvalým stavem. Princip reciprocity (vzájemnosti) - jako „míra odpovídající poměrům“ Princip proporcionality – jednotlivec nemůže získat takovou svobodu jednání, která by přesahovala stupeň nezbytný pro zabezpečení veřejného zájmu (pozn. : je to jeden ze základních principů práva Evropských společenství) Omezení práv vlastníků = institut vyvlastnění a celá řada tzv. zákonných věcných břemen.

VĚCNÁ BŘEMENA (stav od 1. 1. 2014)

Obecná ustanovení o služebnostech § 1257 (1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného - něco trpět nebo - něčeho se zdržet. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

Obecná ustanovení o služebnostech § 1258 Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah a rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah a obsah spíše menší než větší. § 1259 Kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

Nabytí služebnosti § 1261 Pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.

Služebnost stezky, průhonu a cesty § 1275 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa, zakazuje se zřídit služebnost průhonu dobytka. Rozhodne-li orgán veřejné moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká.

Právo pastvy § 1279 (2) Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka.

Užívací právo § 1283 Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

Užívací právo § 1284 Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

Požívací právo § 1285 Služebnosti požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. § 1286 Na skrytou věc nalezenou v pozemku poživatel právo nemá.

Požívací právo § 1287 Poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo.

Reálná břemena § 1303 (1) Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. (2) Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí. § 1304 Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene.

VĚCNÁ BŘEMENA (stav do 31. 12. 2013)

VĚCNÉ BŘEMENO (§ 151 a ObčZ) Věcné břemeno je věcné právo, které omezuje vlastníka nemovité věci (povinnou osobu, povinný subjekt) ve prospěch někoho jiného (oprávněné osoby, oprávněný subjekt), tak, že je povinen • něco trpět, • něčeho se zdržet nebo • něco konat. Práva odpovídající těmto povinnostem jsou buď spojena s určitou nemovitostí (in rem), nebo patří určité osobě (osobní věcná práva) (in personum). Podstatným obsahem věcného břemena je zatížení vlastníka nemovitosti, neboli omezení v jeho výkonu vlastnických práv. Právo odpovídající věcnému břemenu musí mít opakující se charakter. Pozn. : Toto právo nelze nikdy zaměňovat s nájmem.

MOŽNOSTI VZNIKU VĚCNÉHO BŘEMENA-1 (§ 151 o ObčZ) • písemnou smlouvou • na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví • schválenou dohodou dědiců • rozhodnutím příslušného orgánu • ze zákona • výkonem práva (vydržením)

MOŽNOSTI VZNIKU VĚCNÉHO BŘEMENA-2 (§ 151 o ObčZ) Rozhodnutím příslušného orgánu vznikají věcná břemena ve dvou případech: • rozhodnutím soudu, • rozhodnutím správního orgánu Stavební povolení může věcná břemena vymezit šířeji (povolení stavebního úřadu řeší rozsah a obsah). K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Zřízení práva k části pozemku geometrický plán Pokud předpis dosud neukládá povinnost úhrady za zřízení věcných břemen (s výjimkou určitých případů, kdy se jedná o podstatné omezení užívání nemovitosti), tak tato skutečnost je v rozporu s článkem 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, která připouští omezení vlastnických práv pouze za náhradu.

Druhy a dělení věcných břemen pro účely ocenění Podle doby trvání • věcná břemena navždy trvající • věcná břemena na určitou dobu • věcná břemena na neurčitou dobu (např. břemena zanikající po uplynutí rozvazující podmínky) • věcná břemena na zbývající dobu života určité osoby Podle užitku • užitek, který věcná břemena přinášejí oprávněnému, • závady na nemovitosti povinného Podle způsobu ocenění • určení hodnoty (ceny) věcného břemene, • určení hodnoty (ceny) nemovitosti (na níž věcné břemeno vázne)

Věcná břemena u lesních majetků, např. • věcné břemeno stavby na cizím pozemku, • věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovodů, • věcné břemeno vstupu správce stavby (dodavatele energií) při nutných opravách a údržbě, • věcné břemeno pro stavbu komunikací, • věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva (užívání cizích pozemků k lesní dopravě - § 34 odst. 3 a 5 Les. Z) • věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

Evidování práva odpovídajícího věcnému břemeni na základě katastrálního zákona • popis práva, • údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, • údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, • eventuálně údaje o oprávněné osobě, jestliže je věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, • doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, • listina, která byla podkladem k zápisu práva, List vlastnictví, část B 1 – zápis věcného břemene oprávněného z věcného břemene List vlastnictví, část C - zápis nemovitosti zatížené věcným břemenem

Věcná břemena – související finanční a daňové náklady • Znalecký posudek – náklady hradí ten účastník, který bude poplatníkem daně, ale jen v případech, pokud lze věcné břemeno ocenit. Břemeno nelze ocenit není třeba znalecký posudek, ve smlouvě uvést hodnotu věcného břemene dle dohody účastníků • Ostatní náklady (geometrické zaměření, poplatek nutný k provedení vkladu do KN…) – hradí oprávněný • Daň z převodu nemovitosti – daňové přiznání podává a poplatníkem daně je povinný z věcného břemene Úhrada za zřízení věcného břemene je smluvní záležitostí Literatura: Cenový věstník MF, částka 6 ze dne 20 května 1999, položka 1 a 2

Zákon o oceňování majetku Zákon č. 151/1997 Sb. § 18 Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům

§ 18 (1) Právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny.

§ 18 (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá.

§ 18 (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Délka trvání práva = násobení ročního užitku bez diskontování budoucích ročních výnosů

§ 18 (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

§ 18 (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.

OCENĚNÍ NEJČASTĚJI ZŘIZOVANÝCH BŘEMEN

Nejčastěji zřizovaná věcná břemena 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9 10) Právo bezplatného bydlení Právo užívání nebytových prostor Právo přechodu nebo přejezdu pozemku a) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku užívaného pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) b) věcně břemeno přechodu a přejezdu pozemku zřízeného pro oprávněného v souvislosti s jeho podnikatelskou činností Právo věcného břemene pro energetiku – energetické stavby Právo věcného břemene ve prospěch stavby na jiné stavbě Právo čerpání vody ze studny Právo chovu domácího zvířectva Právo podílet se na úrodě zahrady Právo opatrování oprávněného Právo přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě Pramen: Cenový věstník MF č. 6/1999

Právo přechodu nebo přejezdu pozemku Rozlišení: omezený okruh osob nebo anonymní neurčitý okruh oprávněných • Pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) Regulované nájemné (výměr MF) ZPF = 1 % z ceny pozemku, pokud není dohoda • V souvislosti s podnikatelskou činností Žádná regulace, roční obvyklé sjednané nájemné • Přístup při nutných opravách a údržbě nebo pro neurčitý okruh oprávněných Nelze přesně vymezit (veřejná cesta) = 10 000 Kč

Právo věcného břemene pro energetiku • Stavební pozemek Obvyklé nájemné nebo simulované nájemné jako procento z ceny stavebního pozemku v rozsahu 4 - 5 % • Zemědělská půda 1 % z průměrné ceny zemědělského pozemku v katastrálním území • Lesní pozemek 1 % z ceny lesního pozemku podle SLT (? ? )

Soudní rozhodnutí Při stanovní náhrady za zřízení věcného břemene podle § 135 c odst. 3 ObčZ nelze vycházet jen z cenových předpisů nebo z ceny, za kterou by bylo možno v daném místě a čase dosáhnout jeho zřízení smlouvou. Je třeba vycházet ze skutečnosti, že vlastník byl omezen proti své vůli, případně bez svého vědomí, a přihlížet k okolnostem, za kterých byla neoprávněná stavba zřízena.

Soudní rozhodnutí Cenový předpis je východiskem pro postup soudu, výše náhrady je však stanovena úvahou soudu.

Soudní rozhodnutí Věcné břemeno nelze zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy. Zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. Výjimku z tohoto zákazu však vlastník lesa neučinil, nemohl soud žalobě vyhovět. Přístup k chatě mají žalobci ostatně zajištěn, nemají pouze právo příjezdu k ní motorovými vozidly. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2006 sp. Zn. 22 Cdo 225/2006

Účel oceňování věcných břemen • Ocenění pro daňové účely a pro potřeby orgánů a institucí, které se odvolávají na ocenění dle zvláštního předpisu • Ocenění pro soudní dražbu (výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti) • Ocenění pro veřejnou dražbu • Ocenění pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene • Ocenění nemovitosti pro zástavu peněžnímu ústavu (obvyklá cena nemovitosti s věcným břemenem jako závadou, která většinou znehodnocuje nemovitost, často i velmi podstatně)

Podklady pro ocenění věcného břemene • Smlouvy o zřízení věcných břemen mezi osobou oprávněnou a osobou povinnou • Při sestavování smlouvy o zřízení věcného břemene (např. jízdy přes cizí pozemek), je třeba opatrně dbát toho, co bude obsahem věcného břemena – jakým dopravním prostředkem se bude jezdit, jaká bude četnost jízd za den a měsíc, doba jízdy (den a noc) případně i druh přepravovaného materiálu (prašnost, znečištění cesty i ovzduší) • Dobrou smlouvou se předejde případným sousedským sporům v budoucnosti.

Věcným břemenem není • nájem nemovitosti nebo její části, Není zde tedy nájemní smlouva a není ani stanoveno nájemné. Vztah vznikne jednorázově, obvykle za jednorázovou úplatu. • předkupní právo k nemovitosti nebo její části • zachování veřejné cesty

Užitek-1 • Úkolem znalce bude (při stanovení obecné hodnoty věcného břemene) stanovit, jaká je přiměřená výše této úplaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povinného. • Zpravidla se bude jednat o částku, která uložena na přiměřený úrok by v budoucnu dávala částky, které by po celou dobu trvání břemene přiměřeně újmu kompenzovaly (např. při doživotním bydlení by měly dávat částku, která by po celou dobu života oprávněného stačila na úhradu nájemného za stejné nebo srovnatelné bydlení).

Užitek-2 • Nevyskytují-li se v dané lokalitě pronajímané nemovitosti nebo jejich části a nejsou k dispozici informace o obdobné blízké lokalitě, je třeba při oceňování věcných břemen přistoupit k simulaci nájemného

Hodnota nemovitosti-1 • Cena závady = rozdíl nemovitosti bez závady a ceny nemovitosti se závadou • Hodnota nemovitosti s váznoucím věcným břemenem – pohlížet na to jako na unikáty, mnohdy neopakovatelné a jedinečné, neexistuje předepsaná šablona, je nutno znovu a samostatně každý případ posoudit, analyzovat a navrhnout optimální řešení • Je nutno si položit otázku, co bude stát zrušení, odstranění takového věcného břemena, a to nejen finančně, ale i např. morálně, sociálně apod. • Nejsou-li stanoveny obecně platné a závazné principy, je nutno vycházet z logiky věci.

Hodnota nemovitosti-2 • Některá věcná břemena prakticky není možno zrušit (např. vedení sítí, průjezdu a průchodu) nebo existují taková břemena, kde jejich hodnota přesahuje i obecnou cenu nemovitosti v daném místě a čase. • Některá jednání o uvolnění věcného břemene mohou být zvláště obtížná a neřešitelná, např. doživotní bydlení určité osoby (např. rekreační chata s věcným břemenem doživotního užívání rodičů původního majitele. Tato chata by byla asi neprodejná, neboť těžko hledat kupce pro nemovitost, kterou by nemohl plně užívat podle své libosti a svých zvyklostí nebo by musel dokonce za ni zajistit náhradu. ) Jiná situace: rekreační chalupa s vícero místnostmi.

Výpočet obecné hodnoty (ceny) věcného břemene 1) Věcné břemeno trvalé (výnosovým způsobem, vztahem pro věčnou rentu) stavby liniové nadzemní nebo podzemní – životnost dle použitého materiálu 40, 50 -90 a více let, případné rekonstrukce ve stávající trase Tato věcná břemena není možno (např. technicky či právně) zrušit, tedy nelze ani vyplatit, ani zajistit odpovídající věcnou náhradu. 2) Věcné břemeno na určitou dobu 3) Věcné břemeno na délku života oprávněného (na dožití oprávněné osoby)

PRÁVO, LES A ÚJMY ENERGETICI A TELEKOMUNIKACE

Služebnost inženýrské sítě § 1267 (1) Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

Služebnost inženýrské sítě § 1267 (2) Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. (3) Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Novelizace provedená zákonem č. 670/2004 Sb.

§ 24 (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitostí, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. 5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitostí, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. _________ 5) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích Vyhláška č. 55/1999 Sb. , o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

§ 46 Ochranná pásma (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 46 Ochranná pásma (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 k. V a do 35 k. V včetně pro vodiče bez izolace ……. . . ………. . 7 m b) u napětí nad 35 k. V do 110 k. V včetně …………. . . 12 m c) u napětí nad 110 k. V do 220 k. V včetně …………. 15 m d) u napětí nad 220 k. V do 400 k. V včetně …………. 20 m e) u napětí nad 400 k. V …………………. . 30 m

§ 46 Ochranná pásma (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Náhrady možných škod u venkovního vedení elektřiny 1) Škoda z odnětí plnění dřevoprodukční funkce pozemku na ploše volného pruhu 2) Škoda z rozdílu mezi plněním dřevoprodukční funkce pozemku a plněním případných náhradních funkcí pozemku (např. pěstování vánočních stromků, pokud je to možné) na ploše rovnající se rozdílu plochy celého ochranného pásma a plochy volného pruhu

3) Škoda za snížení přírůstu lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání nebo korní spály 4) Škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spály 5) Škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větru 6) Škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů

Zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

§ 90 Odst. 1 písm. d): Držitel telekomunikační licence je oprávněn v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení. Odst. 5: Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou.

§ 92 (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1, 5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty.

Vývoj právní úpravy u energetických sítí

• Zákon č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon) • Zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (účinnost od 1. 1. 1995) Vyhláška MPO č. 193/1995 Sb. , kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a u plynovodů • Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých předpisů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 1. 2001) Odkaz na vyhlášku č. 55/1999 Sb. • Novelizace Energ. Z zákonem č. 670/2004 Sb. (pozn. : definitivní příklon zákonodárce k soukromoprávní formě řešení vztahů provozovatelů sítí a vlastníků nemovitostí, zásadně nelze užívat oprávnění k cizí nemovitosti bezplatně, ale pouze za úplatu)

• Starší zákony – tzv. zákonné věcné břemeno bez zápisu do pozemkových knih + neplatily o něm předpisy o promlčení a vydržení • Novější zákony – je nutný vklad do katastru nemovitostí, tj. že zákony z 90. let konstruují tyto vztahy v zásadě jako občanskoprávní věcná břemena

• Veřejnoprávní oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem (v sektorech elektroenergetiky, plynárenství, telekomunikací, vodovodů a kanalizací) • Právní vztahy mezi vlastníky těchto zařízení a vlastníky nemovitostí se řídí vždy právní úpravou platnou v době vzniku oprávnění mezi povinnostmi jednotlivých vlastníků pozemků strpět zásahy veřejnoprávní povahy ze strany provozovatelů sítí existují značné rozdíly • V ČR existuje 7 – více či méně rozdílných – zákonných úprav • Venkovní vedení elektřiny vystavěná před a po 1. 1. 1995 mají různý režim

Úprava nuceného omezení vlastnického práva v Listině základních práv a svobod (otázka vyvlastnění) • Čl. 11 odst. 4 Listiny je přímo aplikovatelnou právní normou, která nepotřebuje ke své realizaci další konkretizaci v zákoně • Zákon nemůže překročit meze, které jsou stanoveny v Listině

• Odlišovat náhradu za omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti (formou jednorázové náhrady) a právní úpravou náhrady škody, která byla způsobena na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení.

DĚKUJI ZA POZORNOST !