KURZ OCEOVN LESA A ZNALECKHO MINIMA 2015 druh

KURZ OCEŇOVÁNÍ LESA A ZNALECKÉHO MINIMA 2015 (druhý semestr kurzu) ZNALECKÁ ČINNOST A ZNALECKÝ POSUDEK Brno 23. května 2015

OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. DEFINICE oboru/předmětu; příčiny vzniku, zaměření a cíle 2. SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE - vědecké, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu; METODA, METODIKA 3. TYPOLOGIE ZNALECKÝCH POSUDKŮ: typologicky jednotná část znaleckého posudku v relevantních oborech 4. STRUKTURA A NÁLEŽITOSTI ZNALECKÉHO POSUDKU: FORMA A OBSAH 5. VYÚČTOVÁNÍ

1. DEFINICE OBORU/PŘEDMĚTU příčiny vzniku, zaměření, cíle

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle Příčiny vzniku Skutečně prvotní iniciační příčiny, vedoucí ke vzniku tohoto předmětu: q objektivních signálů soudní praxe q služby kriminální policie a vyšetřování (resp. Policejního presidia ČR) q složek státní správy v oblasti životního prostředí o (NE)KVALITĚ FOREM A OBSAHU znaleckých posudků v oblasti životního prostředí a jeho důležité složce – patřící k nejvýznamnějšímu ekologickému stabilizačnímu činiteli v krajinných typech – lesnímu ekosystému a dřevinám rostoucích mimo les.

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle DEFINICE : „FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES a DŘEVINY je interdisciplinární nauka o vědeckém, systémovém zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu – s důrazem na LES a DŘEVINY – za účelem jejich ohodnocení pro potřeby soudně-znalecké“ (ALEXANDR, P. , 2007). Výraz „ohodnocování (ohodnocení)“ užit ve smyslu společenské hodnoty představující ohodnocení všech společensky užitečných funkcí dřevin (biologické, ekologické, ochranné, estetické, kulturní, historické) v životním prostředí člověka (REŠ, B. , 2003; dále ALEXANDR, P. –FÉR, F. , 2006; SEJÁK, J – DEJMAL, I. , 2007). Výraz tedy postihuje i kvalitativní vlastnosti řešeného znaleckého objektu. [1]

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle Obor se tedy zabývá relevantními vztahy a kauzalitami reálných znaleckých objektů soustavy LES–DŘEVINY–ČLOVĚK získaných prostřednictvím multidisciplinárního přístupu a mezioborového prolnutí (při respektování kvantitativního i kvalitativního ohodnocení), zvláště: q q lesnických předmětů a disciplín v holistickém pojetí, matematicky verifikovaných, biologických (vč. biofyzikálních a biochemických) zákonitostí, ekonomických kritérií, morálních a etických zásad, vč. nezávislosti – nestrannosti – znalce ve „forensic level“ a v právním prostředí České republiky. Z výše zmíněného vyplývá, že jde o úhel pohledu na dřeviny, resp. rostlinstvo (vegetaci), jako takovou, současně však tyto přístupy respektují: neoddělitelnost vztahů mezi rostlinami a oboustranné vztahy mezi rostlinami a jejich prostředím.

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle Ekotechnika je výraz složený ze dvou částí, první části „eko-“, nesoucí význam ekologie, ekologický a slova „-technika“ Obecně se zabývá metodickým zjišťováním, měřením, analýzami a posuzováním stavů a vazeb v jednotlivých biologických a technických soustavách. Dotýká se všech složek životního prostředí, jako je voda, ovzduší, odpady, flora (biomasa), fauna (např. chov zvěře) i celkového monitoringu životního prostředí. Také ale dalších oborů lidských činností (energetika, těžký průmysl, celulózo-papírenský průmysl, strojírenství, výroba keramiky, sklářství, ale i farmaceutický průmysl, či mlékárenství apod. ). K měření jsou používány různé technické pomůcky, zařízení a přístroje se zaměřením na oblast průmyslových aplikací a ekologie (např. dataloggery, senzory, mineralizační termostaty, spektrofotometry, luminometry, ale i vlhkoměry, teploměry, anemometry a řady dalších). Jsou zpracovány výukové materiály, namátkově uvádíme „Skripta z předmětu ekologie a ekotechnika“ (VÁŇA, J. , 1998). Existuje muzeum ekotechniky (stará kanalizační čistírna na Praze 6), v 80. létech minulého století vznikl Ústav aplikované ekologie a ekotechniky VŠZ Praha, se sídlem v Kostelci nad Černými lesy.

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ PŘEDMĚTU Předmět je obsahově zaměřen na problematiku relevantních vztahů a vazeb znaleckých objektů soustavy les – dřeviny – člověk: 1. Definice předmětu – příčiny jeho vzniku – obsahové zaměření a cíle – relevantní vztahy a kauzality reálných objektů soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK – etický kodex soudního znalce – základní terminologie. 2. Systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu, s důrazem na les a dřeviny – ekotechnické znalectví v systémovém pojetí – FEld systémová metodologie – standardizace a harmonizace postupů, jako prostředek k dosažení exaktnosti závěrů ve znaleckých posudcích – relevantní znalecké obory – typologie znaleckých posudků – typ znaleckého posudku (TZP) – typologicky jednotná část znaleckého posudku – historický průzkum a jeho význam pro znaleckou činnost. 3. Les – biologický organismus – co je to les – vývoj vztahu člověk a les (příklad na části regionu Šumava) – přístup „LESVVD“ – FEld systémový přístup k řešení „FEld. NFD“. 4. Rozmanitost lesa a znaky porostů – závislost na přírodních podmínkách – lesní ekosystém (stupně integrace-bilance-toky energie-ekosystém les). 5. Základní lesnické disciplíny v holistickém pojetí lesa: 6. Předmět FEld a vazby na EU – z pohledu potřeb znalce. 7. Dřeviny (soubor převážně stromových taxonů), významný komponent lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ) v městské i venkovní (volné) krajině 8. Metoda kontaktního ohodnocování rostlinstva „CFA“: 9. Bezpečnostní diagnostika: 10. Ohodnocování – oceňování lesa; ohodnocování-oceňování dřevin a jejich porostů na nelesních pozemcích: oceňování okrasných rostlin (dřevin) – památné stromy – zjištění věku dřevin rostoucích mimo les (původ generativní, vegetativní) – Mezinárodní oceňovací standardy IVS/EVS. 11. Kriminalita páchaná na subsystému les a dřeviny: 12. Právní aspekty výkonu znalecké činnosti – základní legislativní předpisy v předmětu:

Znalecký posudek a znalecká činnost – definice, příčiny, zaměření, cíle CÍLEM PŘEDMĚTU je získání vybraných a odborných znalostí pro posuzování zmíněné soustavy: les-dřeviny-člověk. Znaleckými objekty jsou převážně lesní ekosystémy, resp. stromové taxony a člověk uvnitř těchto objektů, to vše z hlediska soudně-znaleckého. K výše uvedenému patří: qprůběžné sledování úrovně poznání v potřebných oborech qceloživotní zájem a snaha o pochopení přírodních procesů qi příslušná míra pokory k fenoménu STROM, resp. LES.

Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ zahrnuje stávající obory znalecké činnosti (tak, jak jsou obsaženy ve Směrnici ministerstva spravedlnosti ): q lesní hospodářství: odvětví - dříví, těžba (150 znalců); myslivost (108 znalců) q bezpečnost práce: specializace les (7 znalců) q ochrana přírody: specializace les (23 znalci) q ekonomika: odvětví: ceny a odhady; specializace: oceňování lesních pozemků, lesních porostů, dřevin a škod na nich (specializace les 560 znalců)

2. SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE – VĚDECKÉ, SYSTÉMOVÉ zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu; METODA, METODIKA

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY V Ý CH O Z Í ATRIBUTY Z N A L E C K Ý CH OBJEKTŮ ČÁST ANALYTICKÁ: 1. Znalecké objekty NEJSOU VE SVÉ VĚTŠINĚ VYHRANĚNY Z HLEDISKA R O Z L I Š E N Í S Y S T É M Ů, resp. S Y S T É M O V É M E T O D O L O G I E NA M Ě K K É A T V R D É (systémové vědní disciplíny a současná akceptace rozmanitých úhlů pohledu). 2. Poněkud SNAZŠÍ PRO ŘEŠENÍ jsou ZNALECKÉ OBJEKTY, kde PŘEVAŽUJÍ S T A T I C K É S Y S T É M Y 3. Řešíme-li znalecké objekty, jejichž obsahem jsou D Y N A M I C K É S Y S T É M Y: Y • • lineární, resp. diferenciální, uzavřené, či otevřené, příp. izolované, s chováním zákonitým (jednoznačným), či náhodným, dle časové osy (viz další tabule) spojité a nespojité (diskrétní), samozřejmě také kombinované, již z jejich definice vidíme složité skutečnosti, jako např. v rámci znaleckého oboru ochrana přírody, jehož obsahem jsou objekty, s definicí popisující je např. takto: NENÁHODNÉ AKUMULACE HMOTY, ENERGIE A INFORMACE ORGANIZOVANÝCH INTERAKCÍ ŽIVÝCH A NEŽIVÝCH SUBSYSTÉMŮ A PRVKŮ V KONKRÉTNÍM PROSTORU (MÍCHAL, I. 1994) ČÁST SYNTETICKÁ: 4. S Y S T É M O V É P O J E T Í K O M P L E X N Í H O Z N A L E C K É H O P O S U D K U (BRADÁČ, A. KLEDUS, M. , KREJČÍŘ, P. a kolektiv, 2010), jež se řídí ATRIBUTY SYSTÉMOVÉHO PŘÍSTUPU (JANÍČEK, P. 2007) ve smyslu naplnění množiny podstatných atributů (entit, skutečností, veličin) řešeného systému. 5. D Ů R A Z N A I N T E R D I S C I P L I N A R I T U , jako prostředku dosažení co největší objektivity hodnocení

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY V rámci znaleckých objektů – z hlediska časové osy – může být existence ř e š e n ý ch systémů v č a s e: q reálném, kdy t = tp q minulém – retrospektivní, a to jak přezkoumat závěry posudku v čase nedávno minulém, tak závěry posudku provedeném před desítkami roků, tedy t < tp q budoucím – prognózování, např. budoucí chování předmětného znaleckého objektu v čase = t > tp

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací, část: s y s t é m o v á a n a l ý z a

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY 7 hlavních subsystémů systémové analýzy: 1. ETICKÝ KODEX znalce 2. OTÁZKY ZADAVATELE POSUDKU – podkladové materiály 2. 1. TYPOLOGIE POSUDKU – výstavba kapitol (NÁLEZ a POSUDEK) 3. POUŽITÉ METODY (POSTUPY A PROSTŘEDKY), ve smyslu „nástrojů“ pro vlastní šetření: vědecké metody, přístroje, měřidla a zařízení, SW prostředky, metoda „CFA“ (Contact Flora Assessment), ale i např. katalogy, technická dokumentace, znalecké standardy a další 4. VLASTNÍ (MÍSTNÍ) ŠETŘENÍ/MĚŘENÍ: posuzovaného prvku/ů (stroj, předmět, zařízení), resp. materiálu ke zkoumání, člověka, živočicha, trvalého porostu, dokumentace např. lékařská, ošetřovatelská a další (podrobněji viz dále). 5. VENKOVNÍ KONZULTACE (vědecké instituce, úřady apod. ) 6. HISTORICKÝ PRŮZKUM, resp. archivní materiály různého charakteru 7. DALŠÍ DŮLEŽITÉ PRVKY: 7. 1. 7. 2. 7. 3. 7. 4. 7. 5. 7. 6. 7. 7. 7. 8. Průběžné vzdělávání Databáze obecně (IT) Legislativa ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Informační zdroje o území, resp. znaleckém objektu Certifikované laboratoře Dálkový průzkum země (DPZ) Specializované služby obecně (např. geodetické kanceláře apod. )

Hierarchie označení jednotlivých subsystémů neznamená absolutní pořadí dané jejich významností, i když subsystémům na prvních místech (subsystém 1 – 4) toto místo patří - objektivně dáno jejich obsahem. Již ale vůbec toto seřazení nemusí reprezentovat vždy pořadí, v jakém se ke zpracování formy a obsahu, zjišťování údajů a měřením přistupuje.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Strukturované schéma hlavních subsystémů a posloupnost přenosu informací, část: s y s t é m o v á s y n t é z a

Objektivně definovaná terminologie, terminologická čistota (rozuměno profesionálně zvládnutá odbornost), je jedním ze základních „stavebních kamenů“ tohoto oboru. Pro konkrétní případ – pokud nelze terminologii ztotožnit s odkazem na příslušnou právní normu, ČSN harmonizovanou v rámci norem EU (viz „Strukturované schéma hlavních subsystémů…. “, subsystém 7. , prvek 7. 4. ), neboť každý znalecký posudek se pohybuje „de facto“ v originálním prostředí - je potřebné zavézt pro potřeby předmětného posudku vlastní terminologický slovník (pojmový aparát) , kde jsou potřebné výrazy soustředěny, popsány a definovány Paradoxní by tak nyní mohlo připadnout tvrzení, že: šablonovité přístupy týkající se LESA a STROMOVÝCH JEDINCŮ jsou objektivně nesprávné.

FEld SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE, systémové zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu s důrazem na LES a DŘEVINY POZOR NEZAMĚŇOVAT: M E T O D A: z řeckého MET- HODOS – doslova „za cestou“, CESTA ZA NĚČÍM, užitý postup, který slouží k dosažení nějakého cíle – P R O S T Ř E D E K P O Z N Á N Í, N Á S T R O J VĚDECKÉHO BÁDÁNÍ M E T O D I K A: z řeckého METHODIKOS = návodný, návod podávající; P R A C O V N Í P O S T U P, příp. NAUKA O METODĚ M E T O D O L O G I E: z řec. METHODOS = postup zkoumání, LOGOS = nauka; vědní disciplína (studuje způsob řešení problémů a hledání odpovědí); součást teorie vědy – n a u k a o m e t o d á ch, z e j m é n a v ě d e c k é b á d á n í Pod vlivem angličtiny se toto slovo někdy používá i pro výraz METODIKA (použitý postup či metodu), tím se však ztrácí důležitý ROZDÍL MEZI METODAMI, JAKO NÁSTROJI VĚDECKÉHO BÁDÁNÍ A METODOLOGIÍ, JAKO REFLEXÍ O VHODNOSTI, ČI POUŽITELNOSTI TĚCHTO NÁSTROJŮ

3. TYPOLOGIE ZNALECKÝCH POSUDKŮ: typologicky jednotná část znaleckého posudku v relevantních oborech, typy znaleckých posudků (TZP), jejich soubory

TYPOLOGIE ZNALECKÝCH POSUDKŮ: typologicky jednotná část znaleckého posudku v relevantních oborech, typy znaleckých posudků (TZP), jejich soubory Následující třídění dle vybraných jevů a podobných znaků vychází z faktu, že předmět FEld zahrnuje stávající obory znalecké činnosti tak, jak jsou obsaženy v současných číselnících Krajských soudů: • lesní hospodářství, specializace dříví, těžba, myslivost - navržen je název oboru: lesnictví; pro další používání tohoto výrazu je zvolen písmenný kód LE, resp. „L“ a číslicový kód 1 • ochrana přírody (nemá uvedeny specializace) - návrh specializace: ochrana lesní přírody a krajiny, vč. stromových jedinců; pro další používání tohoto výrazu je zvolen písmenný kód EK, resp. „E“ a číslicový kód 2 • bezpečnost práce v lesním hospodářství, návrh zní: bezpečnostní diagnostika (viz kapitola 7. ); pro další používání tohoto výrazu je zvolen písmenný kód BD, resp. „B“ a číslicový kód 3 • ekonomika: odvětví: ceny a odhady; specializace: oceňování lesních pozemků, lesních porostů, dřevin a škod na nich; pro další používání tohoto výrazu je zvolen písmenný kód symbol OH, resp. „O“ a číslicový kód 4

Obr. 1 - Soubory typů znaleckých posudků (TZP) dle složitosti zadání, poznámka 1 znamená, že TZP nemá vypracovaný standard z důvodu malého výskytu tohoto TZP (ALEXANDR, P. , 2010; HOLUŠOVÁ, K. , 2012) Fig. 1 - Files types of experts opinion (TEO) according to the complexity of the assignment, note 1 means, that TEO has not developed standard because of the small incidence of this TEO (ALEXANDR, P. , 2010; HOLUŠOVÁ, K. , 2012) SOUBOR TZP: 1: zadání jednoduchá (JE) TYP ZNALECKÉHO POSUDKU (TZP): 1 B, 1 E, 1 O 2: zadání středně složitá (SS) 2 BO, 2 EB, 2 EO, 2 LEB, 2 LO, 3: zadání složitá (SL) 3 EBO, 3 LBO, 3 LEBO, 3 LEO,

TYPOLOGIE ZNALECKÝCH POSUDKŮ: typologicky jednotná část znaleckého posudku v relevantních oborech, typy znaleckých posudků (TZP), jejich soubory Obecná definice typologie zní: „Typologie je zobecňující vědecká metoda, která se pokouší setřídit vybrané jevy podle podobných znaků“. K O N K R É T N Í T Y P ZNALECKÉHO POSUDKU (TZP), resp. SOUBOR TYPŮ ZNALECKÝCH ÚPOSUDKŮ (STZP) = T Y P O L O G I C K Y J E D N O T N Á ČÁST POSUDKU (zobecněná – jednotná – část z hlediska formy, obsažená v každém posudku, nezávisle na zadání) + TYPOLOGICKY ORIGINÁLNÍ ČÁST POSUDKU KONKRÉTNÍ TYP ZNALECKÉHO POSUDKU (TZP), resp. SOUBOR TYPŮ ZNALECKÝCH ÚPOSUDKŮ (STZP)

4. STRUKTURA A NÁLEŽITOSTI ZNALECKÉHO POSUDKU: FORMA A OBSAH

Etický kodex znalce Zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících, ve změnách: č. 322/2006 Sb. , č. 227/2009 Sb. , č. 444/2011 Sb. § 8 Znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni. § 10 (1) Znalec (tlumočník) je povinen vykonávat svou činnost osobně. § 10 a (1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. § 25 a Přestupky

Etický kodex znalce Za přestupek: üb) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10, üf) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek, üg) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně üh) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku, lze uložit pokutu do 50 000 Kč üa) nevykonává činnost ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byl jmenován. üc) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké činnosti, üd) podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako znalec vyloučen, üe) bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek üi) vykonává činnost znalce v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost. pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků V případě, že se fyzická osoba neoprávněně vydává za znalce, lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

Etický kodex znalce Etika – jak vyplývá ze základní terminologie je soustava názorů na mravnost; systém mravních norem; morálka, mravnost. V současné době neexistuje „de iure“ výše zmíněný kodex. Stávající právní norma ukládá ve slibu znalce, § 6 (2): qdodržování právních předpisů, qnestrannost při výkonu činnosti dle svého nejlepšího vědomí, qresp. plné využití všech svých znalostí a qzachovávání mlčenlivosti o zjištěných skutečnostech. Dále existuje: qpublikace (BRADÁČ, A. a kol. , 2004, 2009) – „Třicet rad na závěr obecné metodiky“. Tyto rady obsahují také některé pasáže, jež by měly být součástí kodexu znalce. q. Zajímavý a obsahově hodnotný je návrh „Etického kodexu znalce“ (JANÍČEK, P. 2001), obsahující v § 1 Zásady obecné, § 2 Zásady profesní a § 3 Zásady mezilidských vztahů. Celkem 21 bod, dle našeho názoru komplexně a výstižně postihující danou problematiku.

Etický kodex znalce 10 z á k l a d n í ch a x i o m ů, které by měl znalec při vypracovávání posudku respektovat, vzniklo na základě: üvykonávání znalecké činnosti (1992 -dosud), üpráce ve vedení České unie soudních znalců v lesním hospodářství (od r. 2000), üPoradním sboru Krajského soudu v Praze (od r. 2003). č. 1: Základní axiom v činnosti znalce je: „ nalézat, měřit, zkoumat a vyjadřovat se k otázkám skutkovým. Skutkové podstatě, danosti a faktům v rámci svého – oboru/odvětví/specializace – jmenování. Je povinností znalce vyslechnout obě strany, ale: odpovědi na otázky zadavatele posudku vytváří znalec na základě objektivně zjištěných skutečností (měřením, výpočty, historickým průzkumem, atd. ). Výsledkem je tedy nestranné objasnění skutkových okolností na základě odborných znalostí a vlastních zjištění. č. 2: Začíná-li znalec práci na znaleckém posudku, jediné, co jej v tuto chvíli zajímá, jsou otázky zadavatele posudku. č. 3: Významná je nezávislost – nestrannost – znalce. Z ní vyplývá, že ve chvíli, kdy obdrží zadání znaleckého posudku, nemůže znát charakter odpovědí na zadané otázky.

Etický kodex znalce č. 4: Znalci v žádném případě nepřísluší posuzování právních norem, řešení právních otázek či rozhodnutí na základě nich provedených, ani hodnocení skutečností z hlediska míry zákonnosti. č. 5: Přílohou č. 1 ve znaleckém posudku tvoří „zadávací listina“ žadatele o posudek, tj. USNESENÍ soudu, OPATŘENÍ policie, resp. obecně OBJEDNÁVKA zadavatele, s přesnou definicí názvu posudku, zadáním a účelem, k jakému znalecký posudek slouží. č. 6: Ztotožnění znaleckého objektu – v rámci zadaného znaleckého úkolu - s úředním dokladem: např. list/y vlastnictví (pro předmětnou lokalitu v rámci KN); prodejní doklad: výrobní číslo, značka a typ; spisový materiál: např. z ohledání, lékařská zpráva apod. ) Tyto listiny (skutečnosti) jsou v pořadí druhou zásadní přílohou znaleckého posudku

Etický kodex znalce č. 7: Znalecký posudek by měl být uspořádán tak, aby byl přehledný a srozumitelný jak pro zadávající subjekt, tak i pro všechny další potenciální uživatele. č. 8: Znalecký posudek by neměl být verbálním dílem rétorika. Pokud existují vědecké metody, standardy, či právní normy (zákony, prováděcí vyhlášky, nařízení vlády, věstníky apod. ) pro řešenou oblast, mají být znalcem použity, případně nalézt metodický postup vlastní. č. 9: Z textové části a číselných postupů v posudku uvedených by mělo být vždy patrné, jak se znalec k výsledným veličinám, tvrzením a závěrům dopracoval. č. 10: Znalecký posudek by měl být vždy přezkoumatelný i po delší době!

Etický kodex znalce A JEŠTĚ JEDNA POZNÁMKA na závěr této oblasti, související s 3. axiomem, tj. : Významná je nezávislost – nestrannost – znalce. Z ní vyplývá, že ve chvíli, kdy obdrží zadání znaleckého posudku, nemůže znát charakter odpovědí na zadané otázky. Neboli V rámci zmíněných morálních vlastností by skutečnost, že znalec neví dopředu, jaké budou závěry posudku a zda se budou shodovat s „představou“ zadavatele posudku (zvláště klientům mimo soudy a policii ČR), měl oznámit zcela zřetelně. A to ještě před podepsáním zadávacího listu (objednávky posudku). Mnohdy, když zadavateli oznámíte, že výsledek posudku – jenž on bude finančně hradit – se mu nemusí „líbit“, odstoupí od zájmu o vypracování, resp. v několika případech se pokusil vyhledat znalce jiného.

SYSTÉMOVÉ POSUZOVÁNÍ STAVŮ A VAZEB Takto strukturovaný přístup má svůj obsah a formu: q Forma = strohý přístup mechanisticko-analytický q Obsah = systémový přístup zkoumající funkční propojení Pravdou je, že ostré hranice neexistují, resp. že může docházet při pohledech (a názorech) z jiných oborů k částečnému překryvu skutečností obou výrazů, a nebo - za určitých okolností – se může stát část formy obsahem, zatímco určité obsahové prvky mohou tvořit formu. Zde máme na mysli např. zařazení částí posudku (analytický charakter kapitol „Nález“ a syntetický charakter kapitol „Posudek“) patřící do formy ale spolupůsobící současně v systémovém šetření ve smyslu funkčního propojení náležící pojmu obsah.

FORMA - OBSAH Z hlediska formy patří „Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ do oboru Soudní inženýrství- speciální metodika, z hlediska obsahu náleží do ekotechnického znalectví. Rozdělení a prolínání formy a obsahu (orig. )

FORMA - OBSAH: právní prostředí ČR Podíváme-li se na dnešní – ze zákona a vyhlášky - taxativně požadované části posudku: Zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve změnách č. 322/2006 Sb. , 227/2009 Sb. a 444/2011 Sb. a vyhlášky č. 37/1967 Sb. , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve změnách č. 11/1985 Sb. , č. 184/1990 Sb. , č. 77/1993 Sb. a č. 432/2002 Sb. ) jde z hlediska formy v zásadě o: A. N á l e z = popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel = vyhláška č. 37/1967 Sb. , § 13 (2) B. P o s u d e k = výčet otázek na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky = vyhláška č. 37/1967 Sb. , § 13 (2) C. Z n a l e c k á d o l o ž k a = poslední strana písemného posudku - obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku = vyhláška č. 37/1967 Sb. , § 13 (4)

FORMA - OBSAH: právní prostředí ČR Jak vyplývá ze schematického zobrazení, jde v rámci formy o přístup mechanickoanalytický, zobrazený vzorcem: ZP = ANÁ + (SVĚPO + SZAPO) kde ZP ANÁ SVĚPO SZAPO znalecký posudek analytické kapitoly = část znaleckého posudku: N Á L E Z; Z zvláště popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, vlastní (místní) šetření, měření, zkoumání, apod. (např. na místě samém) syntetická kapitola = vědecké postupy a závěry popisované odbornou terminologií, zveme přístup „vědecký“ = část znaleckého posudku: P O S U D E K = presentace komplexní realizace algoritmů řešení, s prokazatelným dovozením obsahu zadání posudku a postupný vývoj odpovědí na jednotlivé otázky syntetická kapitola = odpovědi na otázky zadavatele jeho terminologickým aparátem, zveme přístup „zadavatelský“ = část znaleckého posudku: P O S U D E K = výčet otázek a jejich odpovědí

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu A. NÁLEZ (ANÁ) OBSAH posudku (strana 2) 1. kapitola = Otázky zadavatele - znalecký problém 2. kapitola = Podklady pro vypracování posudku 1 -X 3. kapitola = Vlastnické a evidenční údaje 4. kapitola = Chronologie událostí dle materiálů zadavatele 5. kapitola = Zákonné předpisy, normy a nařízení 6. kapitola = Místní šetření

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu A. NÁLEZ Nález by měl obsahovat podklady umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku (BRADÁČ, A. a kol. 2009) a to na základě seznamu podkladů, jaké znalec použil, popisu zkoumané matérie, vč. jevů a skutečností, ke kterým při znaleckém úkonu přihlížel. To znamená, utváření formy a obsahu následujících prvků a kapitol, již z podstaty zmíněné přezkoumatelnosti. POZOR: časté chyby zařazování materiálů a činností náležejících do „Nález“, do části „Posudek“

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu Na závěr 7. hlavních subsystémů zní otázka… JAK NA TO? ? ? Motto: „Jednoznačná, zdánlivě „exaktně“ doložená, typizovaná, šablonovitá a lákavě rychlá, schematická řešení jsou „cestou do pekel“ rozumějme, objektivně nesprávná, s exaktností nemajíce společného zhola nic. “ V této části přednášky by již mělo být zřejmé, že při pracích na posudcích v předmětných oborech znalecké činnosti je potřebné: 1. z j i s t i t v š e ch n y skutečnosti a „případně ještě jednu navíc“ 2. objevit a definovat jejich vzájemné – z n á m é – v a z b y a i n t e r a k c e 3. naleznout všechny m o ž n é ú h l y p o h l e d u, a „případně ještě jeden navíc“ 4. p o h y b o v a t se v s y s t é m o v é m p o j e t í, í na základě současného stavu vědeckého poznání, v prostředí definovaného znaleckého objektu a znaleckého problému 1. a…… t r p ě l i v ě a pečlivě pracovat

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu Část P o s u d e k - výsledky šetření: S y n t é z a, která je z hlediska typologicky jednotné části posudku rozdělena na 2 kapitoly: ZP = ANÁ + (SVĚPO + SZAPO) SVĚPO - Syntéza – v ě d e c k á část posudku. V této části dochází k výsledné syntéze všech podkladů, měření a výpočtů v jazyce odborném. Jedná se o rozsáhlou kapitolu, která vždy obsahuje několik subkapitol. V rámci typologicky jednotné části posudku se jedná o originální kapitolu, jejíž forma a obsah jsou formovány na základě zadání konkrétního posudku. SZAPO Syntéza - „ z a d a v a t e l s k á část posudku“. Tato kapitola, na rozdíl od předchozí, obsahuje stručné a jednoznačné odpovědi, nejlépe slovy ANO/NE, příp. větou jednoduchou, na jednotlivé otázky zadavatele posudku s příp. odkazem na příslušné stránky předchozí kapitoly, kde se nachází podrobné odborné zdůvodnění.

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu C. R e k a p i t u l a c e a znalecká d o l o ž k a. Celá tato část má ideálně rozsah jedné strany A 4. Měla by obsahovat zopakování zadaných otázek, stručné předložení výsledků popřípadě odkaz na stránky s výsledky. Následuje znalecká doložka s číslem posudku, pod kterým je zapsán ve znaleckém deníku, datum a místo vypracování, jméno a adresu znalce, resp. konzultanta. Znalecký posudek jsem podal jako soudní znalec jmenovaný rozhodnutím předsedy Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2222 pod č. j. Spr. 1111/22 pro obor: Bezpečnost práce---------------------------------------Znalecký posudek je zapsán do Znaleckého deníku pod pořadovým číslem 1053013. Náklady a znalečné je účtováno podle přiložené likvidace. Znalecký posudek má všechny zákonem požadované náležitosti a znalec si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, ve smyslu OSŘ § 127 a.

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD (99/1963 Sb. ) § 127 a Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení q má všechny zákonem požadované náležitosti q a obsahuje doložku znalce o tom, že: si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), v účinném znění ze dne: 29. 11. 1961 účinnost: 1. 1. 1962 Trestní řád je součástí veřejného práva a upravuje trestní právo procesní, tedy všechny fáze trestního řízení. Oddíl čtvrtý: Znalci § 110 a Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu Zákon č. 141/1961 Sb. ve znění z. č. 79/2006 Sb. , o trestním řízení soudním Trestní řád (ve zkratce TrŘ nebo tr. ř. ) je označení pro zákoník, který uceleným způsobem upravuje normy trestního řízení. Jde o zákoník trestního práva procesního. Tímto právním předpisem se zejména vymezuje postup a činnost orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných činů, jejich pachatelů a potrestání těchto pachatelů. Zákon také stanoví práva a povinnosti osoby, proti které se řízení vede, a dalších osob zúčastněných na řízení (svědci, obhájci, znalci § 105 přibrání znalce odborné vyjádření apod. ). Zákon č. 40/2009 Sb. , Trestní zákoník (ve zkratce Tr. Z nebo tr. zák. ) je zákoník, který uceleným způsobem upravuje hmotné trestní právo. Nabyl účinnosti dne 1. ledna 2010, současně byl zrušen původní trestní zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. (trestné činy proti životnímu prostředí, např. § 295 poškození lesa)

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu D. P ř í l o h y q Příloha č. 1: „zadávací listina“, tj. Usnesení soudu, Opatření policie příp. Objednávka (důležité v případě následných problémů, revizních posudků apod. ) q Příloha č. 2: ztotožnění znaleckého objektu s úředním dokladem: např. list/y vlastnictví; prodejní doklad: výrobní číslo, značka a typ; spisový materiál: např. z ohledání, lékařská zpráva apod. ) q Příloha č. 3: příp. prezenční listina a zápis z místního šetření q Příloha xy:

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu Dále musí být písemný znalecký posudek - dle vyhlášky č. 37/1967 Sb. , § 13 (3): q sešit, q jednotlivé strany očíslovány q sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. RAZÍTKO POUZE KAM? ? ?

FORMA a OBSAH v prostředí systémové metodologie a typologie – přiblížení se exaktnosti v rámci systémového zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu § 13 Podává-li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti;

Motto: „Znalec by měl umět všechno, případně ještě něco navíc“ Jak vyplývá z této přednášky, znalecká činnost, je v zadáních středně složitých až složitých záležitost mezioborová a interdisciplinární. Z obsahového zaměření, šíře „záběru“ základní terminologie, vč. dalších nároků vyplývajících např. z návrhu etického kodexu by se dalo usoudit, že jeden člověk to snad ani není schopen obsáhnout. Je skutečností, ověřenou praktickým vykonáváním znalecké činnosti, že zvláště některá zadání znaleckých posudků je možno objektivně na potřebné úrovni řešit pouze prostřednictvím: a) znaleckých ústavů, charakteru vědecko-pedagogické instituce (škola, univerzita, vědecký ústav), disponující specialisty různého zaměření, kteří v případě potřeby pracují na konkrétním posudku. Problém může spočívat i v tom, že býti špičkovým odborníkem, pedagogem neznamená ještě „a priori“ schopnost vypracování znaleckého posudku se všemi náležitostmi a to nejen z hledisek formy, ale i obsahu. a) znalce v osobě „dvojjediné“: • znalec- špičkový odborník v určité specializaci, s vysokou úrovní komplexních znalostí – z hlediska předmětu FEld – o stavu šetřené problematiky a celkovou úrovní poznání • znalec-manažer, který si na řešení speciálních otázek „najme“ – rozuměj, požádá o schválení soud, resp. policii ČR – konzultanta/y-specialistu/y, ať již ve formě kolegyznalce, resp. obecně špičkové odborníky v potřebné specializaci.

KONZULTANT ZNALEC V OSOBĚ „DVOJJEDINÉ“ § 10 Jestliže to vyžaduje povaha věci, je znalec (tlumočník) oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek; tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku. Odpovědnost znalce (tlumočníka) není dotčena ani v oné části posudku (překladu), o níž bylo konzultováno. § 18 …Jestliže znalec (tlumočník) přibral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej znalcem (tlumočníkem) ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY Titulní strana Ve všech analyzovaných zkušebních posudcích byla zjištěna chyba v titulní straně. Problémem je především formální úprava titulní strany a hierarchické uspořádání uváděných dat. Mnoho žadatelů uvádí na titulní straně jako první údaj své jméno a adresu, což není pro práci zadavatele posudku s tímto materiálem nejpodstatnější skutečnost. Prvním údajem na titulní straně – by mělo být - číslo posudku, pod kterým je zapsán ve znaleckém deníku. Číslo posudku je také ve většině případů uváděno chybně. Z kódu čísla posudku by mělo být patrné: q pořadové číslo posudku v daném roce, q číslo posudku od začátku činnosti znalce q rok vypracování znaleckého posudku, jedna z možností je např. : 1045213 resp. 10 -452 -13. Žadatelé taktéž na titulní straně neuvádějí počet stran příloh.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY Forma posudku Z formální stránky je základní chybou téměř všech zkušebních posudků: q nedodržení správného členění kapitol q formulace jejich názvu. Například cituji: „Právní předpisy, podle nichž byl vyhotoven tento posudek“, je – ne jenom - formálně nepřesný název kapitoly: „Zákonné předpisy, normy a nařízení“.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY Obsah posudku Z hlediska obsahu zkušebních znaleckých posudků bylo zjištěno nejvíce chyb, které se vyskytovaly v následujících významných součástech posudku: q Neztotožnění znaleckého objektu: častou a zásadní chybou je nepřesné nebo chybějící vymezení znaleckého objektu. Ten by měl být ztotožněn s úředním dokladem: např. list/y vlastnictví; prodejní doklad: výrobní číslo, značka a typ; či jiný spisový materiál: např. z ohledání, lékařská zpráva apod. ) q Nekvalitní fotodokumentace (technicky, obsahově): pořízení fotodokumentace je ve většině případů nezbytné. V mnoha zkušebních posudcích však chybí, nebo je její obsah, kvalita či forma nevyhovující. Fotografie slouží jako obrazový podklad přezkoumatelnosti popisovaných skutečností a je nenahraditelná. Znalec by měl být vybaven kvalitním digitálním fotoaparátem s rozlišením minimálně 5 MPx a objektivem s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Je nezbytné pořizovat takové množství fotografií, ze kterého jsou patrné důležité informace pro znalce, podle kterých lze i po několika letech detekovat požadované parametry předmětných stop znaleckého objektu.

NEJČASTĚJŠÍ ZÁVADY OBSAH q Ostatní podkladové materiály: V šetřených zkušebních posudcích často chybí část nebo celé podklady, ze kterých znalec údajně vycházel. Např. při laboratorních analýzách je důležité do posudku přiložit elaborát certifikované laboratoře, případně její vyjádření. U veškerého podkladového materiálu je nezbytný popis původu pro případné budoucí dohledání a přezkoumání. q Odborná rétorika a přesné formulace: Vyskytují se chyby především z hlediska tzv. „terminologické čistoty“, tj. nepřesné či nevhodné popisy, či označení skutečností. Znalec by měl být profesionálem v oboru své znalecké činnosti s dostatečnou praxí (viz r. 1918). Některá vyjádření ze zkušebních posudků poukazují spíše naopak. Příklady nepřesného vyjádření, cituji: „ …je poškozena více jak třetina…, … na většině keřů…“. Takto vedená formulace výsledků není exaktní a tím pádem obtížně přezkoumatelná. Více jak třetina může v právnické rovině znamenat i 50% poškození. Další výrazy, cituji: „ …blízko sebe se vyskytují různým stupněm napadené keře…“, kde nejsou definovány stupně poškození. Výraz cituji: „ …mohla by být negativně ovlivněna úroda roku 2006…“ je z hlediska znaleckého posudku nedostačující, s nevypovídající hodnotou a nepřezkoumatelný. Znalec musí obecně definovat takovéto skutečnosti konkrétními čísly, která zjistí vlastním šetřením a měřením.

Zákon č. 141/1961 Sb. ve znění z. č. 79/2006 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád) ODDÍL ČTVRTÝ Znalci Přibrání znalce § 105 (1)Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla. (5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady.

Odborné vyjádření nemá nikde stanovené přesné formální náležitosti jako je jeho obsah, forma. Z hlediska obsahu je však - ve srovnání se znaleckým posudkem mnohem stručnější (zadavatele zajímá prioritně odpověď na zadanou otázku, nikoliv skutečnosti a postupy na základě kterých znalec k odpovědi došel) a proto méně časově náročnější. Jde o vyjádření odborníka k určité dílčí otázce, např. typickým příkladem je odborné vyjádření praktického lékaře (není znalcem), k rozsahu zranění poškozeného, nebo vyjádření právnické nebo fyzické osoby, která provozuje určitou živnost nebo obchodní činnost, k ceně zboží (prodejna kol stanoví cenu odcizeného kola, bazar cenu odcizeného mobilního telefonu). Žádost PČR zda došlo k ekologické újmě sem asi nepatří, přesto…. . ) V rámci dokazování má odborné vyjádření dle § 112 TrŘ povahu listinného důkazu.

ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ bude nadepsáno jako „Odborné vyjádření“. Znalec je opatří jménem a podpisem – ne znaleckou doložkou a ne pečetí!!! Nebudou se také zapisovat ve znaleckém deníku !

EXPERTIZA Kromě pojmu znalecký posudek se v aplikační praxi setkáváme s pojmem Expertiza (resp. kriminalistická expertiza). Pojem expertiza je chápán různorodě. Jednou jako synonymum pro znalecký posudek, jindy jako výsledek znaleckého zkoumání stojící vedle znaleckého posudku nebo jako proces utváření znaleckého důkazu, od rozhodnutí o nutnosti přibrat znalce, přes vlastní znalecké zkoumání a končící vlastním využitím výsledků zkoumání. Za pojmové znaky expertizy můžeme pokládat zkoumání prováděné znalými osobami za použití odborných znalostí, podání posudku, úkol znaleckého zkoumání vymezuje orgán nebo osoba odlišná od znalce. Co se týče kriminalistické expertizy, tak ta je takovým druhem expertizy, při kterém se ke znaleckému zkoumání využívá odborných kriminalistických znalostí o materiálních stopách trestného činu a o jiných věcných důkazech a ke které se používá specifických kriminalistických metod, postupů a prostředků zkoumání těchto objektů

…. zákon obecně umožňuje podrobit znalecký posudek reviznímu znaleckému zkoumání…… Soudní praxe se k revizním znaleckým posudkům uchyluje: • v případě několika rozporných posudků • ale i v případech, kdy účastník předloží k důkazu znalecký posudek zpracovaný znalcem mimo řízení, přičemž závěry tohoto znaleckého posudku, jímž se ovšem (není-li tento znalec v řízení ustanoven) provádí důkaz listinou, jsou nesouladné se závěry znalce ustanoveného soudem v průběhu řízení. TOTO SOUVISÍ s § 127 (1), je-li ustanoveno několik znalců mohou podat společný posudek: -buď „znalec v osobě dvojjediné“, -nebo jak např. OS Zlín: v názvu posudku každý znalec svoje číslo do deníku, vyúčtování samostatně, znal. doložka každý svoji

5. VYÚČTOVÁNÍ

Odměňování a náhrada nákladů § 17 (1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku právo na odměnu. (2) Je-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu. (3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě. (4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala. (5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu. Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zvláště jeho § 5 osoby povinné k dani (2)…. a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů…atd. úplné znění od 1. 1. 2015.

Odměňování a náhrada nákladů § 18 (1) Je-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, má znalec dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. (2) Náklady podle odstavce 1 jsou zejména cestovní výdaje, náhrada ušlého výdělku při předvolání k orgánu veřejné moci, náklady, které znalec uhradil podle § 14 odst. 2, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce. Jestliže znalec přibral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej znalcem ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas. (3) Vůči organizaci, u níž znalec je v pracovním poměru, nemá při předvolání k orgánu veřejné moci nárok na náhradu mzdy. (4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.

Odměňování a náhrada nákladů § 19 (1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku. Její výši určí orgán, který ustanovil znalce, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku. Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů. (2) Krajský soud, v jehož seznamu je znalec zapsán, dohlíží na úměrnost a úplnost účtovaných odměn podle § 17 odst. 2 a 3 občasnými kontrolami.

DLE zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve změnách č. 322/2006 Sb. , 227/2009 Sb. a 444/2011 Sb. , lze dle § 25 a Přestupky (1) Znalec se dopustí přestupku tím, že h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku Uložit pokutu § 25 a (3) …do 50 000 Kč…

Dle vyhlášky č. 37/1967 Sb. , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve změnách č. 11/1985 Sb. , č. 184/1990 Sb. , č. 77/1993 Sb. a č. 432/2002 Sb. , ÚČINNOST OD 1. LEDNA 2003) (viz částka 152/2002 Sb. ) Odměn a náhrad za znaleckou činnost se týkají: § 15 a (1) (2) (3), § 15 b, § 15 c, § 16, § 20, § 21, § 25, § 27

§ 15 a (1) Ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky. (2) Odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn za znalecké posudky ( § 16 ), pokud je znalecký posudek podáván v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede. V případech, kdy je pro podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována zvláštní odborná specializace, lze sazbu odměny příslušející znaleckému ústavu podle § 16 zvýšit až o 50 %. Ustanovení § 20 a 21 se při stanovení odměny znaleckému ústavu použijí obdobně. (3) Nejde-li o podání znaleckého posudku podle odstavce 2 , náleží znaleckému ústavu znalečné ve výši odpovídající smluvní ceně účtované znaleckým ústavem za odborné posudky, expertizy nebo obdobné úkony.

§ 15 b Jsou-li pro některé druhy znaleckých posudků stanoveny odměny a náhrady paušální částkou, pro znalecké ústavy se tyto paušální částky nepoužijí. § 15 c Při rozhodování o znalečném platí ustanovení § 25 odst. 2. Státní orgán je oprávněn znalečné snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně nebo nekvalitně.

§ 16 Sazby odměn za znalecké posudky Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč (do té doby 75 – 125 Kč za jednu hodinu) Vyhláškou č. 432/2002 Sb. , se též mění vyhláška č. 312/1995 Sb. , kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení

§ 20 Zvýšení odměny za znalecký posudek (1) Je-li znalecký posudek vzhledem k okolnostem případu mimořádně obtížný, může být ve zvlášť odůvodněných případech odměna výjimečně přiměřeně zvýšena až o 20 % (420 Kč). (2) Jde-li o posudek, kterým je přezkoumáván posudek jiného znalce, může být odměna zvýšena až o 10 % (385 Kč). (3) Je-li nutné spěšné provedení úkonu, nebo bylo-li znalci uloženo úkon provést v den pracovního volna nebo pracovního klidu anebo v noci, může být odměna zvýšena až o 50 % 525 Kč). (4) Zvýšení podle odstavců 1, 2 a 3 lze slučovat.

§ 21 Snížení odměny za znalecký posudek U často se opakujících jednoduchých znaleckých posudků spočívajících v odborném zjišťování v podstatě stejných skutečností, zejména v provádění zkoušek pomocí speciálního zařízení, popřípadě laboratorního postupu, snižují se hranice sazeb uvedených v § 16 o 20 %. OVŠEM POZOR § 27 Mimořádné snížení nebo odepření odměny (1) Státní orgán je oprávněn stanovit odměnu v rámci sazby snížené až na polovinu, jestliže znalec (tlumočník) provedl úkon opožděně nebo nekvalitně. (2) Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může státní orgán odměnu odepřít.

§ 25 Řízení o odměnách a náhradách nákladů (1) Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek, rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce v rámci řízení, v němž byl znalecký úkon proveden. (2) Při určování výše odměny za znalecký úkon se hodnotí především: a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z b) c) d) e) položek provedeného úkonu, charakter a účelnost pomocných prací 1); při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu, zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem. (3) Pokud za znalecký posudek náleží odměna a náhrada nákladů stanovená paušální částkou, určuje se odměna a náhrada nákladů touto částkou. Pokud znalec doloží mimořádné okolnosti svědčící pro to, aby odměna nebyla paušální částkou určena, může státní orgán při určení odměny postupovat podle § 16 a 20, v takovém případě rozhodne též o výši náhrady nákladů. (4) V rozhodnutí, kterým se určuje odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy, se s odkazem na příslušné ustanovení vyhlášky uvedenou důvody, podle kterých bylo rozhodnuto o jednotlivých položkách, z nichž se skládá odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy. 1) § 18 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících.

§ 28 Náhrada cestovních a jiných výdajů (1) Znalec, který podává posudek, má nárok a) na náhradu cestovních a jiných výdajů, a to podle obecných předpisů o náhradě cestovních, stěhovacích a jiných výdajů při pracovních cestách. Mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za použití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu a za pomocné práce; b) na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku při jednání před státním orgánem, včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět, jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou. (2) Znalec má nárok na poskytnutí zálohy na úhradu nákladů

§ 28 Náhrada cestovních a jiných výdajů (3) Při poskytování záloh znalci na úhradu hotových výloh spojených s úkonem, postupuje se tak, aby nedocházelo k přeplatkům. (4) Náhrada hotových výloh se poskytuje znalci na základě předložených dokladů; obdobně se postupuje v případech, kdy znalec účtuje odměnu, kterou poskytl za provedení pomocných prací jiné osobě. Za pomocné práce lze přiznat náhradu vyplacené odměny v souladu se mzdovým (platovým) tarifem platným pro takové nebo obdobné činnosti.

Cestovní náhrady vycházejí ze: q zákona č. 262/2006 Sb. , q vyhlášky č. 328/2014 Sb. , kterou se stanoví výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

Zákon č. 141/1961 Sb. ve znění z. č. 390/2012 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád) ODDÍL ČTVRTÝ Znalci Přibrání znalce § 105 (1)Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení O D B O R N É V Y J Á D Ř E N Í. v prosinci 2012 platná vyhláška č. 23/2002 Sb. , kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení, § 1…za každou započatou hodinu práce podle celkového rozsahu a náročnosti 75 až 125 Kč

DĚKUJI ZA POZORNOST