KOVSK PORTFOLIO Co to je portfolio Portfolio zachycuje

ŽÁKOVSKÉ PORTFOLIO Co to je portfolio? „Portfolio zachycuje a uchovává řadu informací o vývoji žákovy práce. “ (Slavík, 1999) „Je to uspořádaný soubor prací žáka shromážděných za určitou dobu výuky, který poskytuje rozmanité informace o jeho zkušenostech a pracovních výsledcích. “ (Archibald, Newmann, 1988) Portfolio = prostředek k učení žáků = soubor materiálů, které vznikají během učení žáků K čemu portfolio je? „Portfolio má sloužit především k ocenění žákova pokroku, jeho úsilí nebo tvůrčích úspěchů, má povzbuzovat žáky k posuzování vlastních pokroků v práci. Má odpovídat na žákovu otázku „Kdo jsem? “ a má žákovi, učiteli, žákovým rodičům, zprostředkovat ucelenou historii žákova školního rozvoje. “ (Mc. Daniel, 1994)

Jaké může portfolio být? Ø pracovní (veškeré práce, které žáci během roku vytvoří) Ø ukázkové (nejlepší práce – záleží na účelu výběru, pro koho) Ø tematické (uspořádání může být podle předmětů, vzdělávacích oblastí RVP ZV, klíčových kompetencí, . . . ) Ø dokumentační (shromažďuje práce především za účelem hodnocení) Jak portfolio funguje? Ø umožňuje propojit výuku s hodnocením Ø dává možnost zúčastnit se hodnocení vlastní práce Ø učí žáky rozpoznávat kvalitu ve vlastní práci Ø dává učiteli i žákovi možnost sledovat společně postupný vývoj žáka a domlouvat se o něm (zpětná vazba o učení žáka pro učitele) Ø umožňuje žákům plánovat cíle výuky a pak sledovat nakolik jich dosahují a co přispívá k jejich dosahování Ø vede žáky k odpovědnosti za vlastní práci k zapojení do vlastního učení

Co portfolio může obsahovat? Øautoportrét žáka Øpísemné práce z jednotlivých předmětů Øslohové práce včetně konceptů a hodnocení Øtýdenní plány Øpísemnou korespondenci v anglickém jazyce Ødokumentaci a výstupy z projektů Øzprávy z nejrůznějších akcí ať už školních či osobních Øvýtvarné práce Øvyhodnocené testy různého druhu a zaměření Ømateriály ze školy v přírodě Ø. . .

UČITELSKÉ PORTFOLIO podobný význam, zaměření, funkce jako u žákovského portfolia učitelské portfolio lze využít: Ø k zjištění stavu vědomostí a dovedností předávaných dětí (stávající třídní učitelka zapůjčí své portfolio budoucí třídní učitelce, aby věděla , na co má navázat) Ø k vzájemnému šetření času při přípravě na vyučování (nashromážděný materiál k jednotlivým tématům daného ročníku může pedagog využít celý, nebo jen částečně, popř. může zapůjčené portfolio obohatit o zajímavé informace, které kolegyně/kolega nemá)

Autoevaluační proces pomocí R. P. O. rozhovor – pozorování – ověření Cíle: Ø Zlepšit vzdělávací výsledky žáků Ø Prohloubit spolupráci s rodiči žáků Ø Podpořit utváření vstřícného a podnětného prostředí v rodinách žáků Ø Rozvíjet schopnost sebehodnocení žáků

ROZHOVOR společná konzultace učitele, rodičů a žáka doporučení: Ø dbát na to, aby rozhovor probíhal v přátelské atmosféře a na bázi partnerského vztahu Ø dodržovat důsledně pravidlo vzájemného naslouchání Ø v rámci možností dodržet dopředu dohodnutý čas opodstatněnost: Ø rozhovor je základ pedagogické komunikace mezi učitelem a žákem, učitelem a rodičem Ø důsledným dodržováním pravidla vzájemného naslouchání zjistíme celou řadu informací, ke kterým bychom se jinou cestou nedostali Ø dodržení časového limitu je zvlášť důležité v případě, kdy po daném rodiči následuje další rodič, aby se nevytvářely podmínky pro „stresovou“ situaci

POZOROVÁNÍ způsob a forma pozorování je v kompetenci jednotlivých učitelů doporučení: Ø nespěchat se závěry hodnocení daného žáka Ø sesbírat dost informací o žákovi během vyučování Ø poznámky by měly: § být stručné, věcné, přehledné § popisovat konkrétní situace opodstatněnost: Ø učitel se stává pečlivějším a přesnějším pozorovatelem Ø poznámky o pozorování žáků mohou sloužit jako podklad: § pro konzultaci s rodiči § pro výběr tématu pro dané žáky Ø výsledky pozorování se pro svoji komplexnost dají využít i v rámci hodnocení žáka v ostatních předmětech Fáze pozorování se velmi často prolíná s následným ověřením.

OVĚŘENÍ 1. rovina: vlastní pozorování žáka učitelem 2. rovina: porovnávání prací ukládaných v portfoliu žáka 3. rovina: výsledky dosažené v dílčích testech a v komplexním testu za daný tematický celek 4. rovina: zhodnocení třídy jako celku doporučení: žák by měl: Ø být díky škole vybaven dovednostmi potřebnými pro kvalifikované hodnocení své práce Ø být veden k sebehodnocení v každodenním vyučovacím procesu Ø znát předem kritéria obsahu i formy prací i testů Ø dostat od učitele přesnou informaci o výsledku i postupu své práce Ø sám hodnotit svou práci na základě vlastní znalosti kritérií opodstatnění: Ø kvalitní ověření je zárukou úspěšného průběhu a uspokojivých vzdělávacích výsledků Ø nedokonalost ověření je zábranou na cestě zvládnutí a porozumění určité dovednosti, činnosti Ověření se stává výchozím bodem pro další rozhovor a zahájení nového autoevaluačního procesu.

REALIZACE ROZHOVORU Nabídka otázek: A) Které práce považuješ za úspěšné a proč? Které práce (podle Tvého mínění) se Ti zdařily a z čeho tak usuzuješ? B) Které práce považuješ za méně zdařilé a proč? Proč myslíš, že se Ti nepodařily podle Tvých představ? Přečetl sis špatně zadání? Chyběl jsi ve škole, neměl jsi dostatečně „zažitou“ látku? C) Myslíš, že víš jak „na to“, aby ses zlepšil? Víš, jak zlepšit výsledky v matematice? Smlouva mezi: Luckou H. , M. H. (rodič) a N. N. (učitel) Před svědky se zavazuji, že denně pamětně spočítám 15 příkladů na násobení a dělení. V tomto snažení mi bude pomáhat maminka (popř. tatínek, oba). Následná kontrola: 1. 11. 2005 Podpisy zúčastněných V Praze dne 20. 9. 2005

REALIZACE POZOROVÁNÍ Lucka ………. 26. 9. – 30. 9. Ø úvodní aktivita zaměřená na násobení a dělení, Lucka má 70 % úspěšnost (záměna příkladů 6 x 7 a 8 x 6) Ø práce ve skupině – při řešení SÚ zaměřené na násobení jednociferným činitelem je aktivní, má velmi dobrou logickou úvahu 3. 10. – 7. 10. Ø násobení + dělení (čtverečky a hry s čísly) = 80% úspěšnost, tento styl práce Lucce vyhovuje, velmi aktivně se zapojuje do práce Ø Lucka potvrzuje každodenní počítání 15 příkladů, zadává je matka 10. – 14. 10. Ø herní plán + kostka = Lucce se nedařilo Ø „nešla jí čísla“ + chyby v násobilce = 65 % úspěšnost Ø chyby byly způsobeny, podle mého mínění, „zbrklostí“ Lucky Ø byla „otrávená“, moc ji to mrzelo 17. 10. – 21. 10. Ø nemoc Kryštofa, Lucka přejímá iniciativu ve skupině, její velký přínos byl v logickém postupu při řešení složené SÚ, její výpočty, obsahující násobení i dělení, jsou bez chyby Ø z hodiny odchází maximálně spokojená 24. 10. – 27. 10. Ø psaní závěrečného testu

REALIZACE OVĚŘENÍ 1. rovina: lze využít zápisů z pozorování, viz „Lucka“ 2. rovina: Hodnocení týdne 3. 10. - 7. 10. 2005 Dovednosti a vědomosti umím téměř se nemýlím občas chybuji potřebuji procvičit Písemně násobím jednociferným činitelem Řeším jednoduché SÚ zaměřené na násobení 3. rovina: tvoří dílčí výsledky z jednotlivých testů 4. rovina: ukázka „práce s vytipovanými žáky“, u nichž výsledná hodnota nepřesáhla 70 %. Jméno: Vstupní test: Závěrečný test: Zlepšení o. . %: 9. 57, 5 67, 43 9, 93 12. 63, 8 82, 63 18, 83 21. 47, 9 64, 90 17, 00 22. 59, 0 70, 37 11, 37 24. 63, 3 75, 17 11, 87 Průměrně: 58, 3 72, 10 13, 80

VÝZNAMNÉ EFEKTY, KTERÉ PŘINÁŠÍ VYUŽÍVÁNÍ TOHOTO NÁSTROJE, LZE ROZDĚLIT DO 3 OBLASTÍ: Efekty z pohledu žáka: Øzlepšení vlastních vzdělávacích výsledků žáků, díky tomuto přístupu se otevírá možnost, aby každý pracoval na úrovni svého osobního maxima Ørozvoj schopnosti sám sebe hodnotit Ørozvoj schopnosti otevřeně se ptát, hovořit o tom, čemu nerozumím, užívání této metody vytváří podmínky pro rozvoj komunikace, vyjadřování a obhajování vlastního názoru, pojmenovávání problému Efekty z pohledu rodiče: Ømožnost aktivně vstupovat do vzdělávacího procesu ve škole Øseznámení se s formami efektivní práce Øvytvoření podnětného prostředí pro práci svého dítěte Efekty z pohledu školy: Ønavázání užší spolupráce s rodinami žáků, zlepšení úspěšnosti žáků prostřednictvím vzájemné spolupráce a porozumění metodám vyučování Ø„vyvíjení tlaku“ na vytváření podnětného prostředí v rodinách žáků Ømožnost věnovat se individuálně mimořádně nadaným i problémovým žákům