Koroze KOROZE rozruovn materilu fyziklnm a chemickm psobenm

Koroze

KOROZE: rozrušování materiálu fyzikálním a chemickým působením vnějšího prostředí (nejen kovy, ale i plastické hmoty, dřevo, beton …) důsledek koroze znehodnocení materiálu Koroze kovů - většina kovů (zvláště ty se záporným rozpouštěcím napětím) se v přírodě vyskytuje ve formě svých chemických sloučenin - koroze kovů je v podstatě analogií přírodních dějů projevuje se snahou přejít do stavu chemicky i termodynamicky nejstálejšího - při styku s korozním prostředím přechází kov ve stálejší sloučeniny tzv. korozní produkty při uvolnění energie Koroze kovů může probíhat: chemicky elektrochemicky

Chemické korozní děje: probíhají především v plynném prostředí za vysokých teplot a elektricky nevodivém kapalném prostředí Vzdušný kyslík = nejvýznamnějším prostředí, v němž jsou kovové materiály napadány za vysokých teplot - probíhá několik dílčích pochodů, důsledkem vznik korozních produktů (oxidů) na povrchu kovu - dle charakteru této vrstvy korozních produktů dochází při oxidaci k difúzi částic kovů k povrchu vrstvy a současně k difúzi kyslíku vrstvou korozních produktů k povrchu kovu - rychlost oxidace určována rychlostí difúzních pochodů - se zvyšováním teploty = urychlení difúze a rychlost koroze Elektrochemické korozní děje: probíhají při vzájemném působení kovů a elektrolytů (voda, vodné roztoky, některé elektricky vodivé látky …) - výsledkem dvou dílčích reakcí anodového a katodového procesu - povrchové částice kovu (ionatomy) jsou vázány určitými silami ke kovu

- při působení elektrolytu na kov jsou však současně přitahovány většími silami ze strany elektrolytu - jejich působením přechází ionty kovu do roztoku = anodová reakce (oxidační), charakterizována přechodem kovu do roztoku v podobě kladných iontů, přičemž elektrony zůstávají na povrchu kovu a polarizují jej záporně: Me Men+ + n. e = valenční elektrony; Men+ = kladný ion - v opačném směru probíhá druhá dílčí reakce redukční = katodová (depolarizační), průběh různý, závisí na p. H prostředí a na přítomnosti O 2 - při absenci O 2 dochází k redukci vodíkových iontů na plynný vodík vlivem elektronů uvolněných anodovou redukcí: 2 H+ + 2 e 2 H H 2 - vzniklý H 2 zůstává absorbován na povrchu kovu, polarizuje jej, v důsledku toho přestává další výměna elektronů mezi kovovým Fe a vodíkovými ionty v roztoku

Koroze s vodíkovou depolarizací: nastává v prostředích s velkou koncentrací vodíkových iontů (např. v roztocích kyselin, rovnovážná tenze vodíku překračuje atmosférický tlak a vodík uniká z povrchu kovu jako plyn) - dochází k depolarizaci zabraňující ustavení rovnováhy mezi plynným vodíkem a ionty vodíku v roztoku - čím koncentrace vodíkových iontů, tím rychleji koroduje a tím rychleji pokračuje oxidace Fe Koroze s kyslíkovou depolarizací