KONTINENTY A SVTADLY litosfra je rozlmna na jednotliv

KONTINENTY A SVĚTADÍLY - litosféra je rozlámána na jednotlivé litosférické desky – největší vymezují kontinenty (5): 1) AMERIKA 2) AFRIKA 3) EURASIE 4) AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 5) ANTARKTIDA - 1/3 povrchu Země zaujímá pevnina - světadíly (7): Severní Amerika, Jižní Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie a Oceánie, Antarktida

SVĚTADÍLY

AMERIKA - západní polokoule; kontinentem prochází rovník, oba obratníky a severní polární kruh - 2 světadíly: 1) SEVERNÍ AMERIKA 2) JIŽNÍ AMERIKA - objevena pravděpodobně Vikingy, oficiálně r. 1492 Kryštofem Kolumbem - dříve název Nový svět, dnešní název odvozen od it. obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho

SEVERNÍ AMERIKA - členitější pobřeží než Jižní Amerika - řada poloostrovů, zálivy, ostrovy a souostroví - povrch: Kordillery (nejdelší pohoří světa, západní pobřeží, řada sopek) Appalačské pohoří (východní pobřeží) Skalnaté hory Sierra Nevada Pobřežní nížina Arktická nížina Mississippská nížina Atlantská nížina Grand Canyon

- nejvyšší vrchol: Mt Mc Kinley (6 194 m n. m. – Aljaška) Popocatépetl (5 452 m n. m. – Mexiko) - poloostrovy: Labrador Nové Skotsko Florida Yucatán Kalifornský poloostrov Aljaška - ostrovy: Grónsko Baffinův ostrov Newfoundland Velké Antily (Kuba, Haiti, Jamajka, Portoriko) Malé Antily - od Jižní Ameriky je Severní Amerika oddělena Panamskou šíjí (Panamský průplav)

VODSTVO - většina řek ústí do Atlantského oceánu (na východě) - řeky: Mississippi (vlévá se do Mexického zálivu) Missouri Colorado – kaňony Rio Grande Yukon Mackenzie řeka sv. Vavřince - jezera: Velké Medvědí jezero Velké Otročí jezero Winnipežské jezero Velká jezera – Hořejší j. , Michiganské j. , Huronské j. , Erijské j. Niagarské vodopády na řece Niagara), j. Ontario

- zálivy: Hudsonův záliv Sv. Vavřince záliv Fundy Mexický záliv Aljašský záliv - moře: Sargasové moře Karibské moře - oceány: Atlantský oceán (V) Tichý oceán (Z) Severní ledový oceán (S)

PODNEBÍ - od severu: polární a subpolární podn. pás, přechod směrem na jih v mírný podn. pás (vliv chladného vzduchu ze severu), subtropický podn. pás – suchý - pro východní a západní pobřeží Severní Ameriky typické vlhké oceánské podnebí - Kordillery brání postupu západních vlhčích větrů – suché vnitrozemí, vznik pouští - horské podnebí ovlivňováno nadmořskou výškou

PŘÍRODNÍ KRAJINY 1. polární pustiny - zaujímají téměř celé území Grónska a arktických ostrovů - dlouhodobě zmrzlá půda - řasy, lišejníky, mechorosty - velké množství živočichů – potravu hledají v moři (polární liška, lední medvěd, lachtani…) 2. tundra - na jih od polárních pustin - lišejníky, nízké keříky, trsy travin, zakrslé břízy a vrby - komáři (nejhojnější), lumíci, sob polární, liška polární, vlk polární, sovice sněžná, husa sněžná

3. tajga = pás severských jehličnatých lesů - sobi, losi, medvěd (grizzly, kodiak), kuna, rosomák, zemní veverka (čipmank) - sekvojovec obrovský (nejmohutnější jehličnany světa), sekvoje (nejvyšší stromy světa – až 100 metrů) 4. smíšené a listnaté lesy - na severoamerickém východě - zčásti už vykáceny 5. step - stepi v Severní Americe = prérie - bizoni, vidlorozi (podobní jelenům) – přírodní rezervace

6. pouště a polopouště - mezi pohořími Sierra Nevada a Skalnatými horami 7. monzunové subtropické a tropické lesy - na jihu USA, část Mexika - mangrovníky; aligátoři, krokodýli, želvy, plameňáci, jaguáři Yellowstonský národní park (nejstarší park na světě, vyhlášen r. 1872) - proslulý svými gejzíry Grand Canyon (USA) Nár. park Jasper a Banff (Kanada)

OBYVATELSTVO - pův. obyvatelé Ameriky jsou Indiáni a Inuité (Eskymáci), přicházeli z Asie přes Beringovu úžinu, zalidňování am. světadílu od S k J Objevitelé Ameriky - jako první dopluli do Sev. Ameriky z Evropy kolem r. 1000 Vikingové, neusazují se natrvalo - Kryštof Kolumbus – r. 1492 – objev Ameriky; Amerigo Vespucci Sev. Ameriku kolonizovali Angličané a Francouzi – vytlačování pův. obyvatel (Indiánů) Evropany, využívání Indiánů jako pracovní síla - nezvládají – přivážení černochů z Afriky – změna složení obyv. Ameriky. Počet obyvatel stále roste (dnes téměř 1 miliarda). Výskyt všech ras (mongoloidní, europoidní, negroidní) – míšení těchto ras.

V Sev. Americe se mluví převážně anglicky (francouzsky v části Kanady). Většina obyvatel vyznává křesťanství; rozložení obyvatelstva je nerovnoměrné, nejvíce osídleno východní pobřeží USA, Mexiko a ostrovy Karibského moře.

HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství - původní rostliny Ameriky rozšířené do světa – lilek brambor, lilek rajče, kukuřice, slunečnice, kakaovník, fazole - mnoho rostlin a živočichů dovezeno a zdomácněly – pšenice, káva; skot, koně, prasata, slepice - přeměna prérií na rozsáhlé kukuřičné a pšeničné lány - v subtropech plantáže bavlníku, tabáku, kávovníku, cukrové třtiny

BAVLNÍK

Průmysl a nerostné suroviny - bohaté zdroje nerostných surovin – obrovská naleziště ropy a zemního plynu (USA, Kanada, Mexiko) - v horách Kanady – ložiska železné rudy, zlata a stříbra - vznik hutí kolem Velkých jezer (poblíž ložisek uhlí a žel. rudy) - velké strojírny a automobilky (Ford, Chrysler, General Motors) Doprava - velký význam má silniční doprava – Transamerická dálnice (spojení Aljašky s Argentinou) - budování železnic – zásahy do indiánských území - letecká doprava – vnitrostátní lety - říční doprava - ropovody, plynovody - důležitý Panamský průplav pro námořní dopravu

Věda, výzkum, školství, zdravotnictví - centrum špičkové vědy a výzkumu

2. J I Ž N Í AMERIKA - povrch: Andy (Kordillery) – západní pobřeží (nejvyšší vrchol Aconcagua 6 959 m n. m. ) Guyanská vysočina Brazilská vysočina Patagonie Amazonská nížina Laplatská nížina - ostrovy: Galapágy Ohňová země Falklandy (Malvíny)

- řeky: Orinoko Amazonka – nejdelší a nejvodnatější řeka světa Paraguay Paraná - jezero Titicaca - Magalhaesův průliv, Drakeův průliv - Tichý oceán, Atlantský oceán

PŘÍRODNÍ KRAJINY 1) step – v J. Am. = pampy - Argentina, část Brazilské vysočiny 2) pouště a polopouště – lemují téměř celé záp. pobřeží J. Am. - poušť Atacama (nejsušší místo světa) - lamy 3) monzunové subtropické a tropické lesy – na východě Brazílie, Paraguay - typické mangrovníky; aligátoři, krokodýli, želvy, plameňáci a jaguáři 4) tropický deštný les – Amazonská nížina, velká část Brazilské a Guayanské vysočiny - savci: lenochodi, mravenečníci, opice (vřešťani, malpy), jaguár - ptáci: papoušci, kolibříci

- plazi: hadi (anakondy), krokodýli, kajmani - piraňa (dravá ryba tropických řek) - hmyz: zejména mravenci, komáři (přenašeči nemocí – malárie, žlutá zimnice) 5) savana – oblasti s nízkým úhrnem srážek - travnaté porosty s roztroušenými stromy a keři, v J. Am. = llanos - střídá se období dešťů a sucha - hadi (chřestýši), hlodavci, lenochodi, mravenečníci Nejcennější částí am. přírody je oblast amazonského deštného lesa, kácení – ztráta nejen kyslíku, ale i tisíce druhů rostlin a živočichů.

GALAPÁGY - jihoamerické souostroví - velký počet endemických organismů (=nejsou nikde jinde na světě) – - želva sloní, fregatka, tučňák galapážský - část světového dědictví UNESCO