Koncept NPM zen a kontrola ve veejn sprv

Koncept NPM Řízení a kontrola ve veřejné správě

New Public Management n nové řízení organizací veřejné správy n orientace na službu n jednat n hospodárně n efektivně n Kvalita veřejné správy n účinnost služeb poskytovaných veřejnou správou

Historická východiska NPM n Velká Británie n M. Thatcherová n 80. léta 20. století n nároky státu blahobytu n potřeba snižování veřejných výdajů n krize ekonomických struktur n internacionalizace veřejných záležitostí

Přístupy NPM n Britský přístup n Zvyšování kvalifikace státních úředníků n Manažerské zajištění poskytování služeb n Americký přístup n Multidisciplinární n Metody řízení ze soukromého sektoru n Evropský kontinentální přístup n Přizpůsobování práva funkcím úředníků

Východiska konceptu NPM n Politicky stanovené potřeby n X trh n Ziskový motiv měření efektivnosti n X celospolečenské potřeby, veřejný zájem n Právní prostředí n Soukromé n Co je zakázáno n Veřejné n Co je povoleno nebo přikázáno n Kategorie rovnosti a spravedlnosti n Způsob rozhodování n Veřejné mínění - média

Důvody vzniku n služba veřejnosti podřízena n hospodářskému systému n politickému systému n v minulosti n státní aparát hospodářství byrokratizace X NPM hospodářství státní aparát

Problémy VS n Hranice mezi politikou a správou n Rozhodování nepodřízeno ekonomické racionalitě n Hierarchie vedoucí k otrockému dodržování procesů n Přístup „top-down“ n Koordinace a komunikace Lidská svobody n Rozsah VS n Zájmy privilegovaných skupin n

Teoretické základy n Teorie veřejné volby n n n větší konkurence možnosti privatizace a contractingu větší množství informací větší kontrola byrokracie Teorie organizací n n Centralizace Koordinace Kontroly Contractingu n nové metody pro plnění funkcí státu n plánování n vyjednávání n diverzifikace Neo-taylorizmus n pozice zastupitelské vlády nad byrokracií n posilováním moci politických lídrů prostřednictvím § § Manažerismus odstranění neefektivnosti byrokracie n zvýšit kontrolu ekonomických a finančních informací n zaměřit se na hodnocení výkonu n odvození odměny od dosaženého výsledku Veřejné podnikání n vznik správy s podnikatelským duchem

Zásady NPM n Dynamika n n Delegování na co nejnižší úrovně řízení n výkonných pravomocí n zodpovědnosti Globální rozpočet n rozpočet stanoven pro předem definovaný výkon n odměny dle vykonané práce n ruší tabulky Controlling n n politická instance neřídí vstupy, ale vytyčuje cíle interní či nezávislá vnější grémia pravidelně prověřující služby veřejné správy Benchmarking n srovnání veřejných jednotek (s tou, která dané služby poskytuje nejlépe)

Poslání NPM n Úsilí o změnu n prosazení tržních principů do VS n Snaha o revitalizaci správních procesů n změna stávajících systémových zákonitostí n možnost podnikatelského chování v rámci VS

Cíle NPM n orientace na dopady poskytnuté služby n důraz na stanovování cílů a kontrolu služeb VS n orientace na zákazníka n n sledování spokojenosti občanů se službami VS vyhledávání jejich potřeb n orientace na náklady n odpovědnost za poskytnutou službu vzhledem k rozpočtu n orientace na produkt n povědomí o charakteru veřejných statků a služeb

Metody NPM n uzavírání smluv (PPP) n oddělení strategických a operativních kompetencí n delegování zodpovědnosti n model koncernu n organizace s decentralizovanými správními jednotkami autonomními n systém motivace n zavádění prvků soutěže do veřejné správy

Nástroje NPM n Přenášení kompetencí n Rozpočtování n Personální řízení n Mechanismy tržního typu n kontraktování n výkonové kontraktování n platby uživatelů n poukazy n benchmarking n nejlepší praxe n Kontrolling

Podmínky pro aplikaci n Veřejná služba n stabilizovaná n na určité úrovni n různorodá n různí poskytovatelé n kontrolní mechanismy n etický standard

Přínosy n Parlament n více prostoru pro řešení politických problémů n méně detailních otázek n lepší rozhodovací, řídící a kontrolní nástroje n Vláda n větší prostor pro samotné vládnutí a vedení n méně správních úkolů n Občané n služby - kompetentní, rychlé, partnerské, nekomplikované n transparentnost VS n dostupnost VS n otevřenost vůči problémům a potřebám občanů

Přínosy n Zaměstnanci veřejné správy n samostatnost n vlastní iniciativa n zodpovědnosti n motivace n uznání v práci i na veřejnosti.

Hodnocení výkonu NPM n ideologie NPM n různé úrovně při usilování o změny n komplexní využití pro všechny oblasti n vybrané oblasti n úspěšnost reforem n úspěšné dle vlastních měřítek jednotlivých zemí n výsledky sliby n výsledky n nespecifikovatelné

Good Governance n vychází z konceptu NPM n reakce na selhání n využití pozitiv

Principy GG n občanská participace n orientace na dosažení konsensu n transparentnost n schopnost reagovat n účinnost a efektivnost n spravedlnost a nestrannost n dodržování zákonnosti n odpovědnost

NPM vs. GG n do popředí stavěna efektivnost n obava z demokratického deficitu při tvorbě a výkonu rozhodnutí n vnímání role občana spíše jako spotřebitele n maximalizace užitku versus solidarita n občan je daňový poplatník n ztrácí se politická a sociální dimenze rozhodování n informační asymetrie mezi spotřebiteli a poskytovateli n snížení transparentnosti n decentralizace vede k roztříštěné odpovědnosti n efektivnost veřejného sektoru vs. organizace

„Učící se organizace“ výborné firmy se učí na chybách druhých n dobré na chybách svých n slabé se neučí vůbec n n Podmínka existence n učení se jednotlivců n jejich zaměstnanců n podmínka nutná, nikoli postačující

Podněty změn v organizacích n Selhání postupů n Organizační kultura n Změna n Zdůraznění n Potřeby uživatelů n Image organizace n Experimenty n Vzrůstající tempo změn n Konkurence

Akcent jednotlivce n Učící se organizace n skupina lidí n n n spolupráce trvalé rozšiřování svých znalosti za účelem realizace společného cíle učení – proces prohlubování svých dovedností n Jednotlivci n základní jednotka organizace n vytvářejí formu organizace n umožňují transformaci organizace n Jsou to pracovnice a pracovníci - kteří se učí n organizace může pouze tyto procesy podporovat n organizace - systém, který učení umožňuje, motivuje a podporuje n

Akcent organizace n Učící se organizace n umožňuje učení všem členům organizace n sama sebe nepřetržitě transformuje n Učení v organizaci n se uskutečňuje prostřednictvím jednotlivců n nikoliv kumulativní součet těchto jednotlivců

Model učící se organizace POLITIKA (zásady a postupy) PROCESY (operace, činnosti, fungování) INOVACE (myšlenky, nápady, představy, plány) AKCE (činnost, výroba, služby)

Disciplíny učící se organizace n osobní dokonalost n myšlenková schémata n sdílená vize n týmové učení n systémový přístup

Předpoklady učící se organizace n Sebereflexe n Zpětná vazba n Přijetí spoluodpovědnosti

Parametry učící se organizace n Zaměstnanci - zdroj informací a znalostí n otevřená podpora kreativitě a inovacím n využití synergických efektů n organizační struktura - plochá n podpora otevřené komunikace n podpora týmové práce i spolupráce mezi útvary

Zásady učící se organizace n chyby - součást učení n ochota přepracovat organizační systém a struktury n doladění podnikové kultury n respekt různých preferencí v učení n podpora poznávání vlastního stylu n rozvíjení znalostí lidí n motivace k učení

Změny potřeb v učící se organizaci Současnost - Krátkodobé plánování - Nekomplexní pohled na procesy - Nejasné kompetence - Odbornost, špatné vztahy - Individualismus - Bariéry mezi útvary - Negativní postoj ke změnám, inovacím Cíl UČÍCÍ SE ORGANIZACE - Dlouhodobé plánování, strategická vize - Znalost kritických faktorů úspěchu - Jasné kompetence - Profesionalismus, dobré vztahy - Týmová práce - Spolupráce mezi útvary, komunikace - Pozitivní postoj ke změnám, inovacím