KONCEPCE ROZVOJE MUZEJNICTV V ESK REPUBLICE V LETECH

KONCEPCE ROZVOJE MUZEJNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2015 AŽ 2020 Brno, září 2015 1

O SMYSLU KONCEPCE Tři důvody, proč je nutné, aby Česká republika měla kvalitní a v praxi aplikovatelnou střednědobou koncepci muzejnictví: 1) Zajistit kvalifikované a konsensuální stanovení standardů ochrany movitého kulturního dědictví a jejich důsledné dodržování (přičemž je nutno brát v úvahu, že se tyto standardy budou proměňovat v čase) 2) Poskytnout záruku kontinuálního zajištění veřejné služby muzeí a galerií v garantovaném rozsahu (přičemž nelze zapomenout, že tato služba má široké celospolečenské dopady v oblasti výchovy a vzdělávání a musí být podporovaná a dostupná maximálnímu počtu potenciálních uživatelů) 3) Zajistit efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků na tyto účely (přičemž je nutno brát v úvahu rovný a nediskriminační přístup k jednotlivým institucím a důslednou aplikaci pravidel veřejné podpory a to jak v rámci platného českého, tak evropského právního řádu) 2

ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO: Ministerstvo kultury si klade za cíl prostřednictvím Koncepce muzejnictví: ● ● systematicky vytvářet optimální podmínky pro činnost veřejných muzeí a galerií v České republice; nebránit jejich iniciativě, která je skutečnou zárukou, že budou dobře plnit úkoly, k nimž jsou zřízena; koordinovat jejich aktivity a podporovat jejich vzájemnou spolupráci, která je důležitou podmínkou pro efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků; zajišťovat účinnou zpětnou vazbu a podporovat evropské a světové vývojové trendy. 3

SWOT ANALÝZA, CÍLE A PROSTŘEDKY Koncepce je postavena na následující struktuře: 1) Vyhodnocení výsledků, dosažených při realizaci koncepce z let 2010 až 2014; 2) SWOT analýza současného stavu; 3) Stanovení cílů koncepce na léta 2015 až 2020; 4) Definice prostředků k jejich dosažení. Ostatní části představují pomocný aparát. 4

SWOT ANALÝZA - SOUHRN 5

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 1. Majetkové vypořádání (dokončení majetkového vyrovnání s církvemi, Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, vypořádání majetku státu a obcí atd. ) Do konce roku 2016 by veřejné muzejní a galerijní organizace spravující majetek České republiky, měly v zásadě uzavřít majetkové vypořádání, plynoucí z nároků vznesených oprávněnými osobami podle zákona č. 428/2012 Sb. a stanovit strategii, jak eliminovat jeho negativní dopady. V letech 2015 až 2017 se Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války začne připravovat na přechod do role paměťové instituce. V letech 2015 až 2020 postoupí také vypořádání státního majetku a majetku měst a obcí. Bude zpracován přehled historických muzejních sbírek měst a obcí ve vlastnictví státu a muzejních sbírek ve vlastnictví státu, spravovaných obcemi. 6

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 2. Založení Registru veřejných muzeí a galerií (dlouhodobý požadavek odborné veřejnosti, účelný nástroj distribuce veřejných finančních prostředků) Prezentace záměru založení Registru veřejných muzeí a galerií a zahájení odborné rozpravy na toto téma. Návrh struktury informací a způsobu zveřejňování informací v Registru muzeí a galerií. Na základě odborné rozpravy a konsensu o struktuře informací a způsobu jejich zveřejňování připraví Ministerstvo kultury návrh novelizace zákona č. 122/2000 Sb. O ochraně sbírek muzejní povahy. 7

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 3. Založení Národní sítě muzejních a galerijních organizací (základ státem garantované veřejné služby muzeí a galerií, podmínka pro změnu právního postavení klíčových národních paměťových institucí) Národní síť muzejních a galerijních organizací bude vycházet z Registru veřejných muzeí a galerií, respektive z jeho vnitřní kategorizace. Hlavním cílem sítě je ustavit soustavu institucí zajišťujících státem garantovaný základ veřejné služby muzeí a galerií v České republice. V rámci Registru veřejných muzeí a galerií budou stanovena kritéria pro zápis jednotlivých institucí do Národní sítě muzejních a galerijních organizací. Základem sítě Národní síť muzejních a galerijních organizací se stanou tradiční národní paměťové instituce, které budou zapsány ze zákona. Půjde o princip analogický postupu, jímž byly v roce 2005 jmenovitým výčtem v ustanovení § 80 zákona č. 499/2004 Sb. , o archivnictví a spisové službě, zařazeny mezi 8

CÍLE PODROBNĚJI 3. 2. 4. Síť metodických center má nebo může mít zásadní význam pro nastavení a dodržování profesních standardů v muzejnictví České republiky. V současnosti tuto síť tvoří: Centrum pro informační technologie v muzejnictví (CITe. M) při Moravském zemském muzeu; Centrum pro prezentaci kulturního dědictví při Národním muzeu; Centrum nových strategií při Moravské galerii v Brně; Metodické centrum konzervace při Technickém muzeu v Brně; Metodické centrum muzejní pedagogiky při Moravském zemském muzeu; Metodické centrum pro muzea v přírodě při Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm; Metodické centrum pro muzea výtvarného umění při Národní galerii v Praze; Metodické centrum knižní kultury při Památníku národního písemnictví. 9

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 5. Zlepšení systematické odborné péče o sbírky muzejní povahy a účinnější podpora prezentace kulturního dědictví : Řádné fungování sítě metodických center vytváří jeden z důležitých předpokladů pro to, aby muzea a galerie mohla úspěšně plnit jeden ze svých základních úkolů, totiž kvalifikovanou péči o sbírky a sbírkové předměty. Stanovení rámcových standardů kvalifikované péče o sbírky muzejní povahy – po veřejné odborné rozpravě Ministerstvo kultury navrhne vhodnou formu jejich kodifikace novelou zákona č. 122/2000 Sb. O ochraně sbírek muzejní povahy. Vedle kvalifikované péče o sbírky a sbírkové předměty je pro posuzování úspěšnosti muzejních a galerijních organizací rozhodující prezentace národního kulturního dědictví. Priority: rozvoj prostorového a technického zabezpečení sbírek; zajištění mechanismů účinné podpory mobility sbírek a sbírkových předmětů. Kontroly dodržování těchto standardů kvalifikované péče o sbírky se stanou jedním z měřítek pro čerpání veřejných prostředků jednotlivými muzejními a galerijními organizacemi. 10

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 6. Akvizice současného umění (dosud systémově nezajištěná aktivita, suplovaná nejrůznějšími způsoby – návrh systému a způsobu alokování nezbytných finančních prostředků) Zřízení „akvizičního fondu“, jejímž posláním bude prezentace a akvizice současného českého umění s eventuálními přesahy do umění zahraničního při získávání děl reprezentujících převládající trendy světového umění. Rozšíření na design, architekturu atp. 11

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 7. Aktivity muzeí a galerií v oblasti vědy a výzkumu (způsoby efektivní podpory vědy a výzkumu v muzejních a galerijních organizacích) Věda a výzkum představují důležitou složku činnosti muzejních organizací. Výhodou muzejních pracovníků v oblasti vědy a výzkumu je kontakt se sbírkovými předměty, jejich dokonalá znalost a zpravidla také velmi dobrá znalost srovnatelných sbírkových předmětů ze sbírkových fondů jiných institucí. Tato výhoda představuje potenciál pro spolupráci s institucemi z akademické sféry. Prostřednictvím grantů na velké výstavní projekty již v této chvíli v rámci mechanismů GAČR a NAKI Česká republika podporuje konsorciální projekty, propojující muzea a galerie s institucemi z akademické sféry. Potenciál, který tato spolupráce představuje, ještě stále není dostatečně využíván. Priority? Lepší vyhodnocování a vyšší úspěšnost muzeí a galerií v rámci projektů, předkládaných do soutěží: GAČR (Granty, udělované Grantovou agenturou České republiky) NAKI (Granty, udělované Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity ) 12

CÍLE PODROBNĚJI: 3. 2. 8. Strategie dalšího postupu v oblasti digitalizace národního kulturního dědictví (rozhodující aktivita v oblasti rozvoje technologií, nezbytná pro standardizaci a sjednocení zavedených a perspektivních systémů a uživatelských rozhraní) Klíčovou otázkou dalšího rozvoje muzejnictví je jeho schopnost osvojit si a využívat informační technologie. V letech 2010 až 2014 učinila v tomto směru muzea v České republice pokrok směrem k prezentacím svých sbírek a své činnosti prostřednictvím webu. Marketingové využití webových stránek jednotlivých muzeí a galerií se pronikavě zlepšilo a v některých případech se přiblížilo běžným světovým standardům. Prakticky o všech veřejných muzeích a galeriích je možné najít na jejich webových stránkách základní informace. Jinou otázkou zůstává, jak často jsou tyto informace aktualizovány a jak jsou webové stránky jednotlivých institucí uživatelsky přátelské a atraktivní. Ostatní řeší Strategie digitalizace zpracovávaná OIT Informační systémy – oborové priority: Modernizace databáze Centrální evidence sbírek (CES) online Modernizace systému DEMUS a jeho zpřístupňování potenciálním uživatelům Projekt e. Sbírky 13

DALŠÍ CÍLE: 3. 2. 9. Funkce muzeí v procesu uchování a rozvoje statků nemateriální kultury (dosud neprávem opomíjená oblast, v níž je třeba v souladu se světovým trendem vytvořit prostor a podmínky pro aktivitu jednotlivých muzejních institucí) 3. 2. 10. Muzea v přírodě (zavedení standardů, podpora a propagace) 3. 2. 11. Spolupráce muzeí a galerií s vysokými školami při koncipování edukačních aktivit (vytváření kvalitních programů pro muzejní pedagogiku, účinná mezirezortní spolupráce) 3. 2. 12. Spolupráce muzeí a galerií s Národním památkovým ústavem (důležitý moment komplexní péče o národní kulturní dědictví, koordinace výstavních aktivit a marketingu v regionech) 14

… A JEŠTĚ DALŠÍ CÍLE: Spolupráce státních muzeí a galerií s muzei a galeriemi zřizovanými vyššími územně samosprávnými celky, městy a obcemi (synergický efekt v regionech, lepší využívání sbírkových fondů, jejich kvalitnější veřejná prezentace, efektivnější využívání veřejných finančních prostředků) Podpora kulturního turismu (zapojení regionálních muzeí a galerií do rozvojových projektů regionů a lokalit, partnerství muzeí a galerií s veřejnou správou v těchto aktivitách) Popularizace muzejnictví v mezinárodním kontextu Ceny + (mezinárodní výstavní projekty, spolupráce v rámci ICOM) 15

PROSTŘEDKY K JEJICH DOSAŽENÍ 1) 2) 3) 4) 5) Legislativní nástroje (novelizace zákona č. 122/2000 Sb. , o ochraně sbírek muzejní povahy, a dalších právních norem) Finanční mechanismy (provozní financování státních příspěvkových organizací, granty, systém ISO a potenciálně i akviziční fond) Systém akreditace veřejných muzeí a galerií (stanovení standardů, nastavení pravidel procesu akreditace, akreditace jako legitimační princip pro možnost využívání veřejných finančních prostředků) Metodická podpora Motivace prostřednictvím cen, ocenění a festivalů (veřejné ocenění práce muzejních a galerijních institucí i jednotlivců) 16

PODMÍNKY ÚSPĚŠNÉHO NAPLNĚNÍ KONCEPCE 1) Účinná spolupráce s odbornými sdruženími (především s Asociací muzeí a galerií České republiky, Radou galerií České republiky, Uměleckohistorickou společností v českých zemích a Českým výborem Mezinárodní rady muzeí ICOM) 2) Kvalitní zpětná vazba (zajištěná jednak přímou aktivní spoluprací s jednotlivými muzejními a galerijními institucemi, jednak prostřednictvím Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu /NIPOS/) 3) Pravidelné aktualizace (nejcennější zkušenost s uplatňováním Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 až 2014 ukazuje, že sebelepší dokument nesplní svůj účel, pokud nebude průběžně aktualizován) 17

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST. . . … a jako malý bonus nabízím optimistický pohled na budoucnost muzejnictví! 18