kola pro dti Registran slo projektu CZ 1

Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 2673 Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 382 11 Větřní Téma hodiny: VY_32_INOVACE_CH 9_04 Doporučeno pro: 9. ročník ZŠ Předmět: Chemie Autor: Mgr. Václava Ilkóová

Soli • Mají rozsáhlé uplatnění v chemickém průmyslu a dalších odvětvích průmyslu, ve stavebnictví, zemědělství a v každodenním životě člověka • Jsou nezbytnou složkou výživy rostlin a živočichů

1. Průmyslová hnojiva • Jsou průmyslově vyráběné látky, které se využívají k obohacování zemědělské půdy živinami nezbytnými pro růst rostlin • Dodávají rostlinám látky potřebné k jejich růstu a vývinu, o které je půda při intenzivní zemědělské výrobě ochuzována • Obsažené prvky: N, P, K, Ca, Mg, S… • Výhoda průmyslových hnojiv: možnost dávkování a poskytování živin v žádaném poměru

POZOR! • Při dlouhodobém a nadměrném používání těchto hnojiv se však kvalita půdy snižuje – mění se nežádoucím způsobem struktura půdy a její p. H. • Kromě toho se nezužitkovaná část hnojiv splavuje do potoků, rybníků a řek, proniká do spodních vrstev půdy a do podzemních vod a znečišťuje je. • Proto se i u nás začínají zavádět postupy alternativního zemědělství, při kterém se nepoužívají tato hnojiva ani jiné chemické prostředky (ekologické zemědělství – používání chlévského hnoje, kompostu).

Příklad rostlinného hnojiva © Václava Ilkóová

2. Stavební pojiva Sádra • Pálením rozemletého sádrovce (dihydrátu síranu vápenatého Ca. SO 4. 2 H 2 O) při teplotě do 170°C vzniká rychle tuhnoucí sádra (hemihydrát síranu vápenatého Ca. SO 4. ½ H 2 O). Po promíchání s vodou rychle tuhne a mění se opět na Ca. SO 4. 2 H 2 O • POZOR! Při přípravě pojiva je nutné sypat sádru do vody, nikoli opačně! • Použití: upevňování elektrických vodičů, vyplňování děr a prasklin v omítkách, zhotovování ozdob na stěny a stropy památkových budov, odlitků soch.

Obr. 1 Sádra

Cement • Vyrábí se z vápence a jílu (zhruba v poměru 5: 1). Dalšími přísadami jsou slíny a slinité vápence, křemičitý písek, kazivec nebo železná ruda. • Suroviny se dobře rozemelou, promíchají a vypalují se při teplotě 1450°C na slínky. Ty se po ochlazení rozemelou s příměsí síranu vápenatého na jemnou moučku. • Používá se k výrobě betonu.

Obr. 2 Cementárna – výroba cementu

Beton • Beton se připravuje jako směs písku, cementu a vody. Po ztuhnutí má vysokou pevnost v tlaku, ale poměrně malou pevnost v tahu. Proto se do forem, v nichž beton tvrdne, často vkládají ocelové pruty nebo ocelové pletivo. Vzniká tak železobeton. • Beton tvrdne na vzduchu i pod vodou. Zhotovují se z něj základy domů, mostní pilíře, přehradní hráze.

Obr. 3 - vybouraná struktura železobetonu za stropního panelu

Keramika jsou výrobky zhotovené vypalováním keramických směsí ze surovin jako jsou jíly, hlíny a kaolin Druhy keramiky: • Hrubá – vyrábí se z cihlářských hlín nebo jílů vypalováním při teplotě 800 – 1000°C - cihly, střešní tašky, květináče • Obyčejná – vyrábí se z jílů, méně hodnotného kaolínu, živce a křemene vypalováním při teplotě 1300°C. - potrubí, dlaždice, vany, umývadla • Jemná – má bílý nebo téměř bílý střep, výrobky se vypalují dvakrát (po prvním vypálení se glazují) - talíře, kachlíky, sošky, laboratorní nádoby • Porcelán – je nejjakostnější keramikou, k jeho výrobě se používá směs nejčistšího kaolínu, křemenného písku a živce v poměru 2: 1: 1. Vypaluje se dvakrát, v případě, že je malovaný, vypaluje se po nanesení barev ještě potřetí. - nádobí, vázy, ozdobné předměty

Obr. 4 Hrubá keramika – cihly Obr. 5 Kaolín Obr. 6 Jemná keramika - porcelán

Úkol Hydrogenuhličitan sodný se průmyslově vyrábí tak, že do koncentrovaného roztoku chloridu sodného se pod tlakem vhání oxid uhličitý a amoniak. Z roztoku krystaluje méně rozpustný hydrogenuhličitan sodný a v roztoku zůstává rozpuštěný chlorid amonný. Zahříváním hydrogenuhličitanu sodného se získává látka, která je jednou ze základních chemikálií pro výrobu skla a mýdel (při zahřívání látky se uvolňuje oxid uhličitý a vodní pára). Zapište chemickými rovnicemi děje, které při popsané výrobě probíhají. Řešení: Na. Cl + CO 2 + NH 3 + H 2 O → Na. HCO 3 + NH 4 Cl 2 Na. HCO 3 → Na 2 CO 3 + CO 2 + H 2 O

Metodické doporučení • Prezentace pojednává o významu solí, všímá si jejich rozšíření, použití a významu pro člověka. V úkolu si žáci procvičí zápis popisovaného chemického děje rovnicí.

BENEŠ, Pavel a kol. Základy chemie. 1. díl. 3. vyd. Praha: Fortuna, 2005. 143 s. ISBN 80 -7168 -720 -0, s. 115 - 118 Obr. 1 – WALKER, Martin. [cit. 2011. 08. 19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/a/a 7/Calcium_sulfate_hemihydrate. jpg> Obr. 2 – MABEL, Joe. [cit. 2011. 08. 19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: < http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/c/cc/Ash_Grove_Cement_factory_02. jpg > Obr. 3 - PETR K. [cit. 2011. 08. 19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/5/56/%C 5%BDelezobeton. jpg > Obr. 4 – THEGREENJ. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: < http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/7/7 e/Brick_pile. jpg > Obr. 5 - CHRIS 73. [cit. 2011. 08. 19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www: < http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/9/91/Kaolinite. USGOV. jpg > Obr. 6 - WORLD IMAGING. [cit. 2011. 08. 19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/4/4 f/Blue_and_white_vase_Jingdezhen_Ming_Yongl e_1403_1424. jpg>