kola Nzev projektu slo projektu ablona Autor DUM

Škola Název projektu Číslo projektu Šablona Autor DUM Název DUM Kód DUM Datum vytvoření Předmět Tematická oblast Výstup ŠVP Anotace DUM Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Moderní škola CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0464 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Mgr. Helena Průžová Úvod do studia médií VY_32_INOVACE_7. 1. 2 25. 8. 2012 Český jazyk a literatura Mediální výchova Média a mediální produkce Prezentace přináší úvod do mediální výchovy a seznamuje se základními pojmy a rozdělením médií. Zabývá se teorií masmédií z pohledu komunikačního procesu. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Tomuto materiálu předchází přípravné úkoly i úkoly pro aplikaci učiva obsaženého v prezentaci. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Úvod do studia MASMÉDIA

MÉDIUM �v širším slova smyslu: střed, prostředek vzájemně spojující dvě strany � v užším slova smyslu: zprostředkovatel komunikace mezi lidmi zahrnující a) média tištěná, b) média elektronická, c) média digitální (nová).

RŮZNÁ ČLENĚNÍ MÉDIÍ � základní: tištěná (klasická) x elektronická � podle počtu uživatelů: interpersonální (SMS, e-maily, telefon) x masová (tisk, rozhlas, TV) � podle komunikačního kódu: I. jazyk, gesta (primární); II. obrazy, písmo, nahrávky (sekundární); III. tisk, rozhlas, TV (terciální); IV. síťová média (kvadrátní) � seriózní x bulvární

DALŠÍ POJMY masmédium = masové médium; v oblasti mediální výchovy jsou pojmy synonymní (pod pojmem „médium“ budeme rozumět „masmédium“) � multimédium: nosič textových, zvukových, obrazových a jiných informací � nová média: v současnosti digitální média (např. sociální sítě) – umožňují uživatelům větší aktivitu (dříve takto označována média, která nastoupila jako novinky po televizi – videokamery, teletext; od 90. let CD-ROM, počítačové hry, ICQ apod. ) �

MODEL MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE NĚKDO říká NĚKOMU NĚCO nějakým a s nějakým KANÁLEM ÚČINKEM

ZNAKY MASOVÉ KOMUNIKACE � obsah je veřejný � komunikace probíhá nepřímo (zdroj – médium – příjemce) � zdrojem je instituce (většinou nakladatelství, vydavatelství, …) � publikum je rozptýlené a nemusí být vyhraněné � sdělení je jednosměrné (od zdroje k příjemci)

MEDIÁLNÍ INSTITUCE � tradiční členění: veřejnoprávní x komerční � přesnější členění: a) soukromě vlastněná média, b) média veřejné služby (Český rozhlas, Česká televize – financovány z koncesionářských poplatků, Česká tisková kancelář – z prodeje zpravodajství), c) komunitní média (organizovaná na neziskové bázi, přitahují malé publikum, např. lokální rozhlasové stanice).

ČLENĚNÍ MASMÉDIÍ (PODLE DOSAHU) � světová � celoplošná � regionální � místní (vztah místní a celoplošná média – např. regionální zprávy, místní přílohy v tisku apod. ) q veřejná q vnitřní (firemní noviny, zpravodaje) q určené k prezentaci na veřejnosti

FUNKCE MÉDIÍ � informační – zprostředkovávají obraz o událostech a dění okolo nás � zábavní – poskytují zábavu a rozptýlení, jsou způsobem trávení volného času � kulturní – aktivní součást kultury, podílejí se na jejím utváření (vznik tzv. masové kultury) � sociální – nabízejí vzory a normy chování � politická – formují názory na (nejen) politická témata (např. ekologie) a ovlivňují veřejné mínění

TEORIE PUBLIKA a) koncepce pasivního publika – jednotlivec není schopen čelit působení médií → kritika médií - závislostní teorie: publikum závislé na médiích (odstraňují nejistotu, formulují postoje, témata) b) koncepce aktivního publika – jednotlivec si z nabídky vybírá (jedná záměrně, je odolný vůči manipulaci)

CHARAKTERISTIKA PUBLIKA � a) určeno konkrétním deníkem, časopisem, filmem, nahrávkou, pořadem, … (čtenáři Respektu, posluchači ČR Region, …), � b) určeno konkrétním typem produktu (publikum filmů pro pamětníky, rockové hudby, časopisů o počítačích, …), � c) definice prostřednictvím charakteristických rysů (demografické a sociální faktory – věk, původ, vzdělání, životní styl, socioekonomické zařazení apod. ).

ZAMĚŘENÍ MASMÉDIÍ PODLE PUBLIKA � všeobecná � zájmová (kulturní, sportovní, motoristická, …) � odborná (vědecká, výchovná, vzdělávací, …) � stavovská (lékaři, právníci, učitelé, …)

K ZAMYŠLENÍ „Publikum se stává produktem, který lze prodat inzerentovi. “ 1 (G. Burton, J. Jirák) BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80 -85947 -67 -6, s. 330. 1

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: � � � � � BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN 978 -80 -2546459 -5. BÍNA, D. Výchova k mediální gramotnosti. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2005, 103 s. ISBN 80 -7040 -844 -8. BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003, 392 s. ISBN 80 -85947 -67 -6. JIRÁK, J. – KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 1. vyd. Praha : Portál, 2003, 207 s. ISBN 80 -7178 -697 -7. KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s. LABISCHOVÁ, D. Didaktika mediální výchovy. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 121 s. ISBN 978 -80 -7464 -026 -1. NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN 978 -80 -7040 -995 -4. NIKLESOVÁ, E. – BÍNA, D. Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty. 1. vyd. České Budějovice : Vlastimil Johanus, 2010, 86 s. ISBN 978 -80 -904247 -6 -0. MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vyd. Praha : Portál, 2002, 447 s. ISBN 80 -7178 -714 -0.