KOLA Gymnzium Tanvald koln 305 pspvkov organizace SLO

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Stavba a složení Země POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 5 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_05 DATUM TVORBY: 21. 9. 2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o stavbě zemského tělesa a jeho jednotlivých částech METODICKÝ POKYN:

Stavba a složení Země � � 1. 2. 3. K. E. Bullen (1906 – 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny Liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: Zemská kůra Zemský plášť Zemské jádro

Zemská kůra � Hranice mezi sférami (zákl. jednotkami) tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity) � Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země � Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny

Mohorovičićova diskontinuita � nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště � Nachází se v rozmezí hloubek 20– 90 kilometrů pod kontinenty a 10– 20 kilometrů pod oceány � V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem

Mohorovičićova diskontinuita � � � Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově

Zemská kůra - složení � Je tvořena žulovou (granitovou) a čedičovou (bazaltovou) vrstvou � Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 70 km � Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 -8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva � V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km � Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem horniny skládajících tyto vrstvy � Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny křemík, draslík, hliník, vápník a sodík

Zemská kůra � Rozdělení 1. Kontinentální - má 3 vrstvy a proměnlivou tloušťku, tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy 2. Oceánskou - dvouvrstvá, tenčí, tvořící dna oceánu, pánve, příkopy 3. Přechodnou - nejvzácnější, třívrstvá (dno Černého moře)

Zemská kůra � Člověk je schopný proniknout pouze do nepatrných hloubek v porovnání s poloměrem Země � Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě Nachází se v Murmanské oblasti na území geologického Baltského štítu Dosahuje hloubky 12 261 m Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu � �

Kolský vrt -12 261 m

Zemský plášť � � Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na svrchní, střední a spodní plášť (3 Bullenovi zóny) Od ZK oddělen Mohorovičičovou plochou diskontinuity Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. století analýzou příchodů seismických vln

Zemský plášť � Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské hmotnosti a 84 % celkového objemu � Střední plášť – do 1 000 km � Spodní plášť do blízkosti hranice s jádrem 2 900 km � Plášť tvoří obal jádra � Křemičitany, oxidy železa a hořčíku…. � Hustota se zvyšuje s hloubkou

Zemské jádro � � Začíná zhruba v hloubce 2900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země Nejvyšší podíl v něm asi mají železo a nikl Dělí se na pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900– 5000 km pod povrchem) a pevné vnitřní jádro (též jadérko) Na hranici mezi jádrem a pláštěm se nachází tzv. Gutenbergova diskontinuita

Gutenbergova diskontinuita � je část zemského obalu v hloubce 2 900 kilometrů od zemské kůry - přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy � Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 kilometrů a současně na změně jejich rychlosti a šíření byla tato vrstva i objevena � Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země

Zemské jádro � � Vnější jádro Polotekuté jádro je vyjma železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra

Zemské jádro � � � Vnitřní jádro Pevné (pravděpodobně) vnitřní jádro zvané též jadérko je tvořeno pevným skupenstvím železa a niklu Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé Pevné jádro se každoročně otočí o 1– 3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1, 4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má velikou hustotu teploty do cca 5 800 °C a hustota v rozmezí 11, 3– 17, 3 g/cm³ V jádru probíhají procesy radioaktivního rozpadu endogenní (vnitřní) pochody při těchto pochodech se uvolňuje energie z nitra Země na povrch

Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zemsk%C 3%A 9_j%C 3%A 1 dro http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zemsk%C 3%A 1_k%C 5%AFra http: //cs. wikipedia. org/wiki/Kolsk%C 3%BD_superhlubok%C 3%BD_vrt http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zemsk%C 3%BD_pl%C 3%A 1%C 5%A 5 http: //cs. wikipedia. org/wiki/Gutenbergova_diskontinuita Obrazové materiály: BELOZEROFF, Andre. wikipedia [online]. [cit. 28. 4. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: %D 0%9 A%D 0%BE%D 0%BB%D 1%8 C%D 1%8 1%D 0%BA%D 0%B 0%D 1%8 F_%D 1%81%D 0%B 2%D 0%B 5%D 1%80%D 1%85% D 0%B 3%D 0%BB%D 1%83%D 0%B 1%D 0%BE%D 0%BA%D 0%B 0%D 1%8 F_%D 1 %81%D 0%BA%D 0%B 2%D 0%B 0%D 0%B 6%D 0%B 8%D 0%BD%D 0%B 0_crop. jpg KEMP, Jeremy. wikipedia [online]. [cit. 28. 4. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Pr%C 5%AF%C 5%99 ez_Zem%C 3%AD. png