KOLA Gymnzium Tanvald koln 305 pspvkov organizace SLO

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Socioekonomická a regionální geografie NÁZEV DUMu: Balkán POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 21 KÓD DUMu: JK_REG_GEO_21 DATUM TVORBY: 17. 11. 2012 ANOTACE (ROČNÍK): 3. ročník – DUM – obsahuje informace o Balkánu – jeho obyvatelstvu a hlavních historických událostech, které předcházely součanému politickému uspořádání METODICKÝ POKYN: Tematický školní atlas Dnešní svět Školní atlas světa

Balkán - poloha � Balkán je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě � Na severu je Balkán ohraničený řekou Sávou a dolním tokem Dunaje, na jihu Jónským, Krétským, Egejským a Marmarským mořem � Rozloha Balkánu je přibližně 550 000 km 2 � Označení Balkán pochází ze staršího názvu pro bulharské a srbské pohoří Stara Planina

Balkán ohraničený řekami Soča-Krka-Sáva-Dunaj

Balkán � Na Balkáně leží státy bývalé Jugoslávie � Bosna a Hercegovina � Makedonie � Srbsko � Kosovo � Černá Hora � Slovinsko a někdy také Chorvatsko se mezi balkánské státy obvykle nepočítají) � dále Bulharsko, Albánie, Řecko a evropská část Turecka � Mezi balkánské státy se v některých případech řadí i Rumunsko

Balkán � Země, které celé leží na Balkánském poloostrově: � Albánie 100% � Bosna a Hercegovina 100% � Bulharsko 100% � Řecko 84 % � Makedonie 73% � Černá Hora 100% � Srbsko 74% � Země, které menší částí rozlohy leží na Balkáně: � Chorvatsko 47% � Slovinsko 23% � Rumunsko 9% � Turecko 5%

Území, které tvoří Balkán bez ohledu na geografické hranice poloostrova (tmavě oranžově jsou označena území nacházejíci se většinou uvnitř poloostrova a ve světle oranžové větší částí mimo poloostrov)

Balkán - obyvatelstvo � Na Balkáně žije kolem 55 milionů obyvatel, kteří se hlásí k mnoha různým kulturám a mluví mnoha různými jazyky Mezi nejvýznamnější balkánské národnosti patří: Řekové (10 milionů) Turci (9 milionů v evropské části Turecka) Srbové (8, 5 milionů) Bulhaři (7 milionů) Albánci (5, 5 milionů) Chorvati (5, 5 milionů) Bosňáci (2 milionů) Makedonci (1, 4 milionů) Černohorci (260 000)

Balkán - obyvatelstvo � Nejvýznamněji zastoupeným náboženstvím na Balkáně je křesťanství (zejména pravoslaví, ale i katolictví) a islám � Pojem balkanizace pochází z období rozpadu balkánské části osmanské říše na malé nezávislé národní státy � Používá se obvykle ve významu rozpadu, roztříštěnosti, rozštěpení a nestability

Balkán - historie � Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po dunajskou hranici součástí Byzantské říše � Koncem 7. století se tu zformovala Bulharská říše, první stát, na jehož vzniku se podíleli Slované � V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili Osmanští Turci a zahájili dobývání Balkánu � Osudovými okamžiky byla bitva na Kosově poli roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí Konstantinopole v roce 1453, které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše

Rozsah Osmanské říše roku 1683

Balkán - historie � Podrobené balkánské národy v 19. století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo balkánskými válkami v letech 19121913 � Po druhé světové válce se na Balkáně prosadil sovětský vliv � Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku � V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii

Chorvatský dům počmáraný a vyrabovaný Srby. Podobné provokace provázely oddělení Chorvatska od zbytku Jugoslávie, a občas přetrvávají dodnes

Válka Josip v jugoslávii Broz Tito � Války v Jugoslávii, jinak též Rozpad Jugoslávie, byly sérií válečných konfliktů, které začaly jako nepokoje mezi jednotlivými státy SFRJ (Socialistická federativní republika Jugoslávie) a skončily rozpadem země na několik nezávislých států � Na počátku tzv. jugoslávských válek byly vzrůstající neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi socialistické federace � Zásadními problémy Jugoslávie byla zhoršující se hospodářská situace, vzedmutí nacionalismu, ale také pocit ztráty pozic v zahraniční politice, kterou si Jugoslávie vydobyla za dob maršála Tita

Válka ve Slovinsku � 25. června 1991 slovinský parlament sérii ústavních předpisů, jimiž mimo jiné vyhlásil také slovinskou nezávislost a svrchovanost � Jugoslávská lidová armáda zahajuje vojenské operace proti Slovinsku � Válečný střet mezi slovinskou Teritoriální obranou a Jugoslávskou lidovou armádou byl ukončen Brionskou deklarací � Poslední vojáci Jugoslávské lidové armády opustili Slovinsko v noci z 25. na 26. října 1991 přes přístav Koper

Postup JLA v době války ve Slovinsku

Válka v Chorvatsku �V letech 1991– 1995, Sněm Republiky Chorvatsko 25. června 1991 vyhlásil nezávislost republiky na Jugoslávii � Zároveň sněm prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území Chorvatska přáním setrvat v rámci Jugoslávie � S podporou jugoslávské armády Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli � Srbové vyhlásili nezávislou republiku Srbská krajina

Map of Republika Srpska Krajina

Válka v Chorvatsku � Po selhání OSN proběhla v srpnu 1995 rozhodující chorvatská ofenzíva „Oluja“ (Bouře) a došlo k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století � Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami Vukovarská vodárenská věž je dodnes symbolem válečných útrap města

Válka v Bosně a Hercegovině � Současně probíhala válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) � Právě tato byla nejzuřivější a nejničivější � Obyvatelstvo zde bylo národnostně velmi promíchané a tedy spory o jednotlivá území byly veliké � Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové (Bosňáci) do federace, v jejímž čele stanul Alija Izetbegović, zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena Republika srbská � Jejím prezidentem se stal Radovan Karadžić

Válka v Bosně a Hercegovině � Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž největší spáchali Srbové na muslimských civilistech a vojácích 28. divize, zajatých v enklávě Srebrenica � Oficiální čísla Srebrenického masakru hovoří o 8000 muslimských obětí � Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl zničený most v Mostaru � Ačkoliv stále navenek trvalo "manželství z rozumu" mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry � V této občanské válce bojoval prakticky každý s každým

Počátek války – budova parlamentu v Sarajevu

� Ačkoliv většinou šlo o muže a chlapce mezi 15 a 65 lety, masakr zahrnuje i případy zavražděných chlapců mladších 15 let a mužů nad 65 let Srebrenický masakr � Seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen lidí, z nichž téměř 500 bylo mladších 18 let (30 mladších 15 let) �V seznamu jsou také uvedena jména 76 žen a dívek � Masakr ve Srebrenici je největší masovou vraždou v Evropě od konce druhé světové války, a po holocaustu první soudem označenou genocidou � Masakr vedl Ratko Mladić generál Vojsk republiky srbské Ratko Mladić

Srebrenica

Válka v Bosně a Hercegovině � Válku ukončila uzavření míru v roce 1995, sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie � Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války �V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly NATO

Sarajevo - Grbavica

Použité zdroje a literatura Literatura: Kašparovský, K. (2008): Zeměpis II. v kostce. Praha: Fragment. Tomeš, K. (2000): Zeměpis světa. Praha: Columbus. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. Internetové zdroje: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Balk%C 3%A 1 n http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jugosl%C 3%A 1 vie http: //cs. wikipedia. org/wiki/V%C 3%A 1 lka_v_Jugosl%C 3%A 1 vii

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: BLOOD, Captain. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Balkan_topo_en. jpg PERCONTE. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Karte_Suedosteuropa_03_01. png BAYDIN, Atilim Gunes. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Ottoman. Empire. In 1683. png MODZZAK. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Ethnic_Clensing. JPG DIREKTOR. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Josip_Broz_Tito_Biha%C 4%87_1942. jpg AMADALVAREZ. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Slovenian_war_map. jpg ANJČI. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Vukovar-watertower-after-war. jpg WYZKOWSKI, Lt. Stacey. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Sarajevo_Grbavica. JPG SMOLENSKI, Nikola. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Map_of_Republika_Srpska_Krajina. png EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Evstafiev-sarajevo-building-burns. jpg EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Evstafiev-Radovan_Karadzic_3 MAR 94. jpg MIKHAIL, Evstafiev. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Evstafiev-ratko-mladic-1993 -w. jpg DANS-ENG. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Srebrenica_Potocari_Memorial_2. JPG SWPAWEL. wikipedie [online]. [cit. 17. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: By%C 5%82 a_Jugos%C 5%82 awia_2006_(Former_Yugoslavia). svg? uselang =cs