KOLA Gymnzium Tanvald koln 305 pspvkov organizace SLO

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – oběh vody, oceány POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 11 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_11 DATUM TVORBY: 1. 11. 2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře. METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana 14 - 17

Hydrosféra • Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo • HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!!

Základní členění hydrosféry • Skupenství • 4 základní kategorie 1. Voda povrchová 2. Voda podpovrchová 3. Voda v atmosféře 4. Voda v živých organismech

Rozložení vody na Zemi Forma výskytu vody Objem vody (km³) Podíl z celkových zásob (%) Světový oceán 1 338 000 96, 54 Podzemní vody celkem 23 400 000 1, 69 Z toho sladké podzemní vody 10 530 000 0, 76 Ledovce a stálá sněhová pokrývka 24 064 100 1, 74 Půdní vody 16 500 0, 001 Podzemní led, zmrzlé půdy 300 0, 022 Jezera 176 400 0, 013 Bažiny 11 470 0, 0008 Vodní toky 2 120 0, 0002 Umělé vodní nádrže 5 000 0, 0004 Voda v organismech 1 120 0, 0001 Atmosféra 12 900 0, 001 Celkem 1 385 989 610 100 z toho sladké vody 35 119 610 2, 53

Oběh vody • K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země • Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá pojem evapotranspirace • Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry)

Oběh vody • Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu • Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace) • Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky

Oběh vody • Velký oběh vody • Malý oběh vody • 79% vody do oceánu • 21% bezodtoké oblasti Voda pokrývá 71 % povrchu Země

Oceány • • 71% celkové rozlohy Země Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61% jižní pol. 81% • 5 oceánů = světový oceán • Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty • Moře – menší části oc. v dosahu pevniny • Moře vnitřní – obklopena pevninou • Moře okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy

Oceány • Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny • Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy • Průplav – vytvořen člověkem Suezský průplav

Suezský průplav

Mediterranean Sea

Oceány • Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody • Chloridy 88%, sírany 10, 8%, uhličitany 0, 3% • Promile – 1 desetina % - to znamená že…. 1 ‰ = 1/1000 = 0, 1% • Ø salinita je 35 ‰ • Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek • • • Podíl soli v některých mořích: Rudé moře - 42 g/l Středozemní moře - 38 g/l Černé moře - 19 g/l Baltické moře - 4 g/l

Oceány • Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka • př. Žluté moře • Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře) • • Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry Pásovité rozložení teplot Ø 17°C, Tichý oceán 19°C

Oceány • Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek • • • Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m Led -1, 9° Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m) • Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané

Pohyby mořské vody Mořské dmutí – příliv a odliv Vlnění – eolická činnost (Balt 5 m, Atl. 25 m) Kruhové dráhy – orbity Hřbet a vpadlina (důl) Příboj – nárazy vln na pobřeží, modelace pobřeží • Tsunami – vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností • • •

Příboj

Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar

Slapové jevy (mořské dmutí) • Periodické deformace tvaru zemského tělesa • Gravitační působení Měsíce a Slunce • Odstředivá síla • Příliv vzniká na straně přivrácené a odvrácené k měsíci • Vždy dva protilehlé kulové vrchlíky

Slapové jevy (mořské dmutí) • Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla • Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla • Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv • Každý den vrcholí o 50 minut později • Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině – síly se sčítají a nastává největší příliv • Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel – síly se vzájemně odečítají

Záliv Fundy za přílivu Záliv Fundy za odlivu

Slapové jevy (mořské dmutí) • Pará – rameno Amazonky • Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3, 5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka

Oceánské dno • Šelfová moře • Oceánský svah • Oceánské pánve • Hlubokomořské příkopy • Marianský příkop • 11 034 m Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově

Oceánské dno

Přílivové elektrárny • je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře • První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire • První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně

Přílivová elektrárna Annapolis Royal v Novém Skotsku (Kanada)

Oceánské proudy • Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17 Přenos vodních mas na velké vzdálenosti Horizontální i vertikální směr Výměna látek, mikroorganismů, salinita Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin • Teplé – z J na S (př. Golfský, Kuro Šijo) • Studené – ze S na J (př. Kalifornský, Oja Šijo) • •

Oceánské proudy • Klimatický vliv • Příklad: • V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce • Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z. š. 150 – 210 dní

Mapa znázorňující mořské proudy na Zemi

Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Hydrosf%C 3%A 9 ra http: //cs. wikipedia. org/wiki/Oce%C 3%A 1 ny http: //cs. wikipedia. org/wiki/Mo%C 5%99 e http: //cs. wikipedia. org/wiki/Slapov%C 3%A 9_jevy http: //cs. wikipedia. org/wiki/Par%C 3%A 1_(%C 5%99 eka) http: //cs. wikipedia. org/wiki/P%C 5%99%C 3%ADlivov%C 3%A 1_elektr%C 3%A 1 rna http: //cs. wikipedia. org/wiki/Mo%C 5%99 sk%C 3%A 9_proudy

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Jigokudani_hotspring_in_Nagano_Japan_001. jpg R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Beehive_geyser. jpg CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Physical_world. jpg MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Suez. Canal-EO. JPG ZALASKY, Jason R. . wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012 ]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: US_Navy_100718 -N-1082 Z-073_The_guidedmissile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_ship _USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_Egyptian. Japanese_Friendship_Bridge. jpg GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012 ]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Mediterranean_Sea_political_map-en. svg SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Wave_description. JPG

Použité zdroje a literatura PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Dalga_k%C 4%B 1 ran. jpg POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Circular_Diffraction_Ripples_at_Point_Reyes_Light house. jpg KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Shallow_water_wave. gif GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Para_River. jpg KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Tide_over_4_m. png WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Bay_of_Fundy_High_Tide. jpg WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Bay_of_Fundy_Low_Tide. jpg INTERIOT. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Continental_shelf. png L 30 NC 1 T 0. wikipedia [online]. [cit. 1. 11. 2012]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Corrientes-oceanicas. gif