KOLA Gymnzium Tanvald koln 305 pspvkov organizace SLO

  • Slides: 84
Download presentation
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34.

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Iva Herrmannová TEMATICKÁ OBLAST: Optika NÁZEV DUMu: Oko POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 21 KÓD DUMu: IH_OPTIKA_21 DATUM TVORBY: 20. 11. 2013 ANOTACE (ROČNÍK): Prezentace je určena pro oktávu gymnázií (4. ročník). V prezentaci jsou žáci seznámeni s okem jako optickou soustavou, podrobně s anatomií oka, která je názorně popisována a objasňována pomocí vysvětlivek, které se postupně načítají na obrázku řezu lidského oka. Dále jsou vysvětleny pojmy daleký a blízký bod oka a konvenční zraková vzdálenost. V závěru prezentace jsou uvedeny nejčastější oční vady, jejich příčiny, projevy a možné korekce.

OKO 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA 2. ANATOMIE OKA 3. VADY OKA

OKO 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA 2. ANATOMIE OKA 3. VADY OKA

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA DOPADAJÍCÍ SVAZEK PAPRSKŮ

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA DOPADAJÍCÍ SVAZEK PAPRSKŮ JE ZMĚNĚN NA SBÍHAVÝ SVAZEK

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA DOPADAJÍCÍ OBRAZ VZNIKÁ

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA DOPADAJÍCÍ OBRAZ VZNIKÁ SVAZEK PAPRSKŮ NĚKOLIKANÁSOBNÝM JE ZMĚNĚN NA LOMEM SBÍHAVÝ SVAZEK

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ

Obraz ZMENŠENÝ, PŘEVRÁCENÝ, SKUTEČNÝ

Obraz ZMENŠENÝ, PŘEVRÁCENÝ, SKUTEČNÝ

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ TAKOVÝ OBRAZ OKO VYTVÁŘÍ ODMALIČKA. DÍKY ZKUŠENOSTEM A ZPRACOVÁNÍ VE ZRAKOVÉM CENTRU V MOZKU VNÍMÁME OBRAZ VE VZPŘÍMENÉ POLOZE

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří

1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ • Oko zobrazuje předměty z RŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´

Oko zobrazuje předměty z RŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´

Oko zobrazuje předměty z RŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´ a – mění se a´– stejná

1. SHRNUTÍ: • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ

1. SHRNUTÍ: • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ • Oko zobrazuje předměty z RŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a, do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´

2. ANATOMIE OKA

2. ANATOMIE OKA

 • ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“

• ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“

 • ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA

• ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA

 • ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA

• ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA • INDEX LOMU JE 1, 37 (VĚTŠÍ NEŽ U VODY, MENŠÍ NEŽ U SKLA)

 • OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA)

• OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA)

 • OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁ DRUHÝ LOM SVĚTLA

• OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁ DRUHÝ LOM SVĚTLA

 • OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁ DRUHÝ LOM SVĚTLA

• OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁ DRUHÝ LOM SVĚTLA • INDEX LOMU JE 1, 33 (STEJNÝ JAKO U VODY)

 • DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY

• DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY

 • DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY

• DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY DÁNA OBSAHEM PIGMENTU

 • DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY

• DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY DÁNA OBSAHEM PIGMENTU • ZORNICE – OTVOR V DUHOVCE ( JEVÍ SE JAKO ČERNÝ)

 • DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY

• DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY JE DÁNA OBSAHEM PIGMENTU • ZORNICE – OTVOR V DUHOVCE (JEVÍ SE JAKO ČERNÝ) • VELIKOST ZORNICE SE MĚNÍ S INTENZITOU OSVĚTLENÍ (podobnost s clonou u fotoaparátu)

 • ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO

• ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO

 • ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO •

• ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO • JE DRŽENA KRUHOVÝM (CILIÁRNÍM) SVALEM

 • ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO •

• ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1, 4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO • JE DRŽENA KRUHOVÝM (CILIÁRNÍM) SVALEM • ZMĚNOU NAPĚTÍ V TOMTO SVALU SE ČOČCE MĚNÍ ZAKŘIVENÍ OPTICKÝCH PLOCH – ČOČKA MĚNÍ SVOJI OPTCKOU MOHUTNOST φ – ČOČKA AKOMODUJE

 • AKOMODACE

• AKOMODACE

 • AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ

• AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ BEZ AKOMODACE

 • AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ

• AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ BEZ AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ BLÍZKO – VELKÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ S URČITOU AKOMODACÍ

 • SKLIVEC

• SKLIVEC

 • SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU

• SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU

 • SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU • JE ROVEN 1, 33 (STEJNÝ JAKO

• SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU • JE ROVEN 1, 33 (STEJNÝ JAKO U VODY)

 • SÍTNICE

• SÍTNICE

 • SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO

• SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO

 • SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ

• SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ INTENZITU SVĚTLA – ČERNOBÍLÉ VIDĚNÍ)

 • SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ

• SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ INTENZITU SVĚTLA – ČERNOBÍLÉ VIDĚNÍ) • ČÍPKY (ROZLIŠUJÍ BARVY SVĚTLA – BAREVNÉ VIDĚNÍ)

 • ŽLUTÁ SKVRNA

• ŽLUTÁ SKVRNA

 • ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA

• ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA

 • ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA

• ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA • NEJVĚTŠÍ KONCENTRACE TYČINEK

 • ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA

• ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKU SÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA • NEJVĚTŠÍ KONCENTRACE TYČINEK • NEJCITLIVĚJŠÍ MÍSTO SÍTNICE

 • SLEPÁ SKVRNA

• SLEPÁ SKVRNA

 • SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU

• SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU

 • SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU • NEJSOU ZDE ANI TYČINKY ANI

• SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU • NEJSOU ZDE ANI TYČINKY ANI ČÍPKY

 • ZRAKOVÝ NERV

• ZRAKOVÝ NERV

 • ZRAKOVÝ NERV • ZAJIŠŤUJE PŘENOS VZRUCHŮ DO MOZKU

• ZRAKOVÝ NERV • ZAJIŠŤUJE PŘENOS VZRUCHŮ DO MOZKU

 • CÉVNATKA

• CÉVNATKA

 • CÉVNATKA • ZAJIŠŤUJE VÝŽIVU OKA

• CÉVNATKA • ZAJIŠŤUJE VÝŽIVU OKA

 • BĚLIMA

• BĚLIMA

 • ROZSAH AKOMODACE

• ROZSAH AKOMODACE

 • ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA

• ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT

 • ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA

• ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT TZV. DALEKÝ BOD OKA – MINIMÁLNÍ AKOMODACE

 • ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA

• ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT TZV. BLÍZKÝ BOD OKA – MAXIMÁLNÍ AKOMODACE

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • DALEKÝ BOD OKA zdravé oko má daleký

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • DALEKÝ BOD OKA zdravé oko má daleký bod v nekonečnu

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • DALEKÝ BOD OKA zdravé oko má daleký

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • DALEKÝ BOD OKA zdravé oko má daleký bod v nekonečnu (krátkozraké oko – oko špatně vidící na dálku - má daleký bod v konečné vzdálenosti od oka)

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve vzdálenosti menší než 10 cm

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve vzdálenosti menší než 10 cm s přibývajícím věkem se tato vzdálenost zvětšuje

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve vzdálenosti menší než 10 cm s přibývajícím věkem se tato vzdálenost zvětšuje pozorování předmětů v malých vzdálenostech oko velmi namáhá

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve • Optimální vzdálenost psaní, pozorování vzdálenosti menšípro nežčtení, 10 cm bez nezdravého namáhání oka je cca 25 cm s přibývajícím věkem se tato vzdálenost zvětšuje pozorování předmětů v malých vzdálenostech oko velmi namáhá

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve • Optimální vzdálenost psaní, pozorování vzdálenosti menšípro nežčtení, 10 cm bez nezdravého namáhání oka je cca 25 cm s přibývajícím věkem se tato vzdálenost • Nazýváme ji KONVENČNÍ ZRAKOVÁ VZDÁLENOST d zvětšuje pozorování předmětů v malých vzdálenostech oko velmi namáhá

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se

2. DALEKÝ A BLÍZKÝ BOD OKA • BLÍZKÝ BOD OKA vzdálenost tohoto bodu se s věkem mění malé dítě zaostří na předmět i ve • Optimální vzdálenost psaní, pozorování vzdálenosti menšípro nežčtení, 10 cm bez nezdravého namáhání oka je cca 25 cm s přibývajícím věkem se tato vzdálenost • Nazýváme ji KONVENČNÍ ZRAKOVÁ VZDÁLENOST d zvětšuje • BLÍZKÝ BOD ZDRAVÉHO OKA LEŽÍ V KONVENČNÍ pozorování předmětůd =v 25 malých ZRAKOVÉ VZDÁLENOSTI cm vzdálenostech oko velmi namáhá

3. NEJČASTĚJŠÍ VADY OKA • • • KRÁTKOZRAKOST (myopia) DALEKOZRAKOST (hypermetropia) ASTIGMATISMUS ZÁKAL ŠEDÝ

3. NEJČASTĚJŠÍ VADY OKA • • • KRÁTKOZRAKOST (myopia) DALEKOZRAKOST (hypermetropia) ASTIGMATISMUS ZÁKAL ŠEDÝ (katarakta) ZÁKAL ZELENÝ(glaukom)

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka,

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka, toto může být způsobeno protáhlejším tvarem oční bulvy

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka,

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka, toto může být způsobeno protáhlejším tvarem oční bulvy • Na sítnici vzniká neostrý obraz

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka,

KRÁTKOZRAKOST (myopia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají ještě PŘED sítnicí oka, toto může být způsobeno protáhlejším tvarem oční bulvy • Na sítnici vzniká neostrý obraz • Korekce vady – použitím vhodné rozptylky upravíme dopadající svazek paprsků (bude méně sbíhavý), po průchodu okem se paprsky protnou až na sítnici, vznikne ostrý obraz

KRÁTKOZRAKOST – vada + korekce

KRÁTKOZRAKOST – vada + korekce

KRÁTKOZRAKOST – vada + korekce

KRÁTKOZRAKOST – vada + korekce

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka,

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka, toto může být způsobeno zploštělým tvarem oční bulvy, nepružností čočky

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka,

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka, toto může být způsobeno zploštělým tvarem oční bulvy, nepružností čočky • Na sítnici vzniká neostrý obraz

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka,

DALEKOZRAKOST (hypermetropia) • Paprsky se po průchodu oční čočkou protínají až ZA sítnicí oka, toto může být způsobeno zploštělým tvarem oční bulvy, nepružností čočky • Na sítnici vzniká neostrý obraz • Korekce vady – použitím vhodné spojky upravíme dopadající svazek paprsků (bude více sbíhavý), po průchodu okem se paprsky protnou už na sítnici, vznikne ostrý obraz

DALEKOZRAKOST – vada + korekce

DALEKOZRAKOST – vada + korekce

DALEKOZRAKOST – vada + korekce

DALEKOZRAKOST – vada + korekce

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru)

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru)

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) •

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) • Projevuje se neostrým viděním na blízko i na dálku

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) •

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) • Projevuje se neostrým viděním na blízko i na dálku • vrozené onemocnění nebo získané (příčiny časté a dlouhodobě neléčené záněty, úrazy oka, alergie)

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) •

ASTIGMATISMUS • Nerovnoměrné zakřivení rohovky (není dokonale symetrická kulová, je poněkud elipsoidního tvaru) • Projevuje se neostrým viděním na blízko i na dálku • vrozené onemocnění nebo získané (příčiny časté a dlouhodobě neléčené záněty, úrazy oka, alergie) • korekce – vhodné čočky, brýle (cylindrické), operace

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada = slepota

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada = slepota • příčina – věk, dědičnost, určitý vliv má strava, kouření, cukrovka, pohlaví (ženy častěji)

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta) • zakalení oční čočky, čočky postupně se stává neprůhlednou, nekorigovaná vada = slepota • příčina – věk, dědičnost, určitý vliv má strava, kouření, cukrovka, pohlaví (ženy častěji) • korekce – operace – výměna čočky za plastovou

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta)

ŠEDÝ ZÁKAL (katarakta)

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký nitrooční tlak, infekce

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký nitrooční tlak, infekce • projev – výpadky obrazu na okrajích zorného pole

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom) • podstatou onemocnění je poškození očního nervu • příčiny – vysoký nitrooční tlak, infekce • projev – výpadky obrazu na okrajích zorného pole • Léčba - kapky na snižování nitroočního tlaku (počáteční stádium nemoci) - operace – pozastavení rozvoje glaukomu

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom)

ZELENÝ ZÁKAL (glaukom)

ZDROJE: • • RHCASTILHOS. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW:

ZDROJE: • • RHCASTILHOS. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Schematic_diagram_of_the_human_eye _cs. svg TOPRAK, A. Baris. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Hypermetropia. png TOPRAK, A. Baris. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Myopia. png RAKESH, Ahuja. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Cataract_in_human_eye. png MAKSIM. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Human_eyesight_two_children_and_ball _normal_vision. jpg MAKSIM. Wikipedia. org [online]. [cit. 27. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Human_eyesight_two_children_and_ball_wit h_glaucoma. jpg Vlastní práce autora