Kognitivn lingvistika a kognitivn poetika BEZEN DUBEN 2020

Kognitivní lingvistika a kognitivní poetika BŘEZEN – DUBEN 2020 IRENA VAŇKOVÁ

• PARÁDNÍ POKOJ ČILI VÝKLAD BÁSNĚ A teď mi to řekněte jinými slovy, říká vycpaný puštík mouše, která bzučíc snaží se prorazit hlavou okenní sklo. Holub, Miroslav: Parádní pokoj čili Výklad básně. • Čti báseň jako vyjádření podstatného vztahu k nějakému problému, který se dotýká člověka a / nebo jeho vztahu k univerzu (Culler, 1975: 115 – srov. the rule of significance) • Předmětem poetiky jsou konkrétní zákonitosti, které se objevují v literárních textech a které určují specifické účinky (effects) poezie; a konečně analýza lidské schopnosti vytvářet poetické struktury a rozumět jejich účinkům, která je něčím, co by se dalo nazvat poetickou / literární kompetencí (Bierwisch, 1970: 98– 99) CIT. PODLE: TSUR, REUVEN: ASPECTS OF COGNITIVE POETICS. 2003. DOSTUPNÉ NA: HTTP: //COGPRINTS. ORG/3239/1/ASPECTS_OF_COGNITIVE_POETI. HTM

Margaret H. Freeman: The Fall of the Wall between Literary Studies and Linguistics: Cognitive Poetics JANUS – DVĚ TVÁŘE, OBRÁCENÉ 1) K TEXTU (STRUKTURY) 2) K MYSLI (EFEKTY – NA ZÁKLADĚ KOGNITIVNÍ VÝBAVY) Robert Frost: Mending Wall (báseň) factive / fictive A) ikonicita – B) metaforicita: „otvory ve zdi“ a příběh o jejich vyplňování kameny a zazdívání; odstranění zdi „příběh“ – a jeho analogie, metafora, parabola zároveň funguje i jako obraz kognitivní poetiky: „pád zdi“ mezi… 5. 12. 2020

Margaret H. Freeman: Poetic Iconicity • ikonicita; báseň jako ikon reality • poezie ↔ realita; „axiom, že realita existuje“ • Ch. S. Peirce: ikon – index – symbol: ikon má nejblíže ke konkrétní smyslové zkušenosti (? ) • M. Merleau-Ponty: „viditelné a neviditelné“ (prekategoriální bytí, skryté ve „viditelném“) • přítomný okamžik • imitace (mimeze) motivace • izomorfismus (uvádí do chodu princip analogie) • - Wallace Stevens: Of Mere Being (O čirém bytí) - Miroslav Holub: Husy - Miroslav Holub: Parádní pokoj čili Výklad básně 5. 12. 2020

Wallace Stevens: Of Mere Being 5. 12. 2020

Wallace Stevens: O čirém bytí (1) Na konci myšlení, (7) A tehdy víš, že ne rozum, (2) až za poslední myšlenkou, v bronzové (8) činí nás nešťastnými. (3) dálce tyčí se palma, šťastnými nebo (9) Pták zpívá. Peří se mu třpytí. (4) pták se zlatým peřím (5) na té palmě zpívá, není v tom lidský význam, (6) není v tom lidský cit – cizí píseň. (10) Palma stojí na pokraji prostoru. (11) Zvolna se vítr pohybuje ve větvích. (12) Ohnivě ptačí peří padá. 5. 12. 2020

Další témata k diskusi - úkoly 5. 12. 2020

Miroslav Holub: Husy (11) a prázdné místo (12) kolébavé (1) Váhavou řadou (2) mezi domečky a mechem (3) jdou, hledajíce (4) nenalezitelné. (13) vedou si uprostřed. (14) Týden co týden (15) mezi domečky a mechem (16) každá z nich věří posledním dechem, (5) Týden co týden (6) jedna a jedna mizí z nich (7) a bílé peří (8) víří v kuchyních. (17) tentokrát jistě (18) něčím se změní husí svět, (19) rozpjatým křídlem (20) dá nám uletět. (9) Váhavou řadou (10) ty, které zbyly, jdou pak zpět (21) Rozpjatým křídlem (22) dá nám uletět. 5. 12. 2020

PARÁDNÍ POKOJ ČILI VÝKLAD BÁSNĚ (1) A teď mi to řekněte (2) jinými slovy, (3) říká vycpaný puštík (4) mouše, (5) která bzučíc (6) snaží se prorazit hlavou (7) okenní sklo. 5. 12. 2020

David S. Danaher: Ideologie jako metafora, narativ a performance - V. Havel v eseji Moc bezmocných ukazuje, jak ideologie funguje – jakých prostředků k fungování využívá - ideologie jako neautentická forma existence: vztahuje ji ne primárně k systému (a k politice), ale k člověku (k jeho existencialitě, identitě, morálce, ne/autentickému bytí) – pro Havla příznačné - ideologie jako iluze identity, morálky, lidské důstojnosti; „snadnost“, ale falešnost (viz metafory); srov. „život ve lži“ Strategie, jak je ideologie představena (u Havla časté – napříč časem i žánry: hry, eseje, projevy): ◦ Metaforizace ◦ Narativizace ◦ Performativizace (srov. APEL jako zásadní pojem u VH) 5. 12. 2020

Metafora jako strategie pro pochopení pojmu IDEOLOGIE (metafory PRO ideologii – ne „metafory používané v ideologii“) Esej Moc bezmocných (1978) Ideologie (oblast cílová, target) ………………. . (jako) ……………. . (oblasti zdrojové; source, vehicle) Rukavice – dotýkání Most – pohyb skrz prostory Levný domov – úkryt, přístřeší (ale ne pravý, autentický domov) Sekularizované náboženství - „předváděná“ spiritualita, viz i rituál Závoj – skrývání Výmluva, alibi Svět zdání Pravidla hry Dopravní předpisy a orientační tabule Tmel Rituál 5. 12. 2020

KOHOUT / kohout profily pojmu (konotační centra) (5) TVAR HLAVY (specifický): hřeben → účes (kohout) → květina (kohoutek) → potrubní uzávěr (kohout, kohoutek) → pečivo (kohoutí hřebeny) (1) ČERVENOST krev oheň život (X smrt) energie krása; intenzivní projevy života; nebezpečí, válka, boj, požár → posadit červeného kohouta na střechu – (založit požár), → zčervenal jako kohout (2) AGRESIVITA (bojovnost, vznětlivost, nesnášenlivost) → kohoutit se, rozkohoutit se → kohoutí krev (popudlivá povaha) → dva kohouti na jednom smetišti KOHOUT (4) VÝRAZNÝ ZVUKOVÝ PROJEV (VYDÁVANÝ RÁNO) zpěv, kokrhání, kuropění … signál (časného) rána …. začátek nového dne, úsvit, svítání (X noc, tma) …. začátek nového života … probuzení … duchovní probuzení strážce hranice s oním světem; ochrana před démony „samec kura domácího“ (SSČ) (3) SEXUALITA (maskulinita, plodnost) → etymologie – souvislost se sexualitou a plodností, srov. i nář. a v jiných slov. jaz. kokot, v č. dnes vulg. „penis“, pod. i angl. cock) lidová symbolika (kohoutí péra – kosárek); rituály plodnosti 5. 12. 2020

a/ červená barva; aa/ krev + ab/ oheň (prototypy červené barvy) – „krvavost“, „ohnivost“ → krev: tělesnost, zraňování, bolest, smrt – oběť (možné extenze konotace) → oheň: energie, život: v pozitivním i negativním smyslu (požár – červený kohout) KOHOUT JE ČERVENÝ (extenze: spojení s krví / spojení s ohněm) b/ hlasitost, bojovnost, agresivita, „pýcha“, dominance (např. ve vztahu ke slepicím či jiným kohoutům), útočnost – „ego“, kohoutí zápasy – dva kohouti na jednom smetišti, kohoutit se KOHOUT JE AGRESIVNÍ; KOHOUT ÚTOČÍ; KOHOUT BOJUJE c/ sexualita, rozmnožování (kohout v rituálech plodnosti, viz folklor); etymologie KOHOUT JE SEXUÁLNĚ AKTIVNÍ; KOHOUT JE PLODNÝ d/ rodinný život (slepice, kohout a kuřátka – tzv. kolekce) KOHOUT ŽIJE POHROMADĚ SE SLEPICÍ / SLEPICEMI A KUŘATY e/ zpěv, kokrhání jako signál začátku nového dne (kuropění), ranní buzení („budík“) → symbolické extenze: kohout odhání temné síly („kohout plaší smrt“), zachraňuje od negativity, reprezentované nocí a tmou (magický obraz světa) → symbolické extenze: ráno, nový den, svítání → vzkříšení, zmrtvýchvstání, nový život; kristovské motivy (křesťanská symbolika) KOKRHÁ; KOHOUT OHLAŠUJE RÁNO; KOHOUT BUDÍ ČLOVĚKA Další možné konotace, snad slabší (méně zastoupené ve slovníkových datech, ale časté ve folkloru či v dalších textech) – součást scény / scénáře, rámce: / místo výskytu kohouta: VENKOV, DVŮR, SMETI …………… g/ lze exponovat i čas s aktivitou kohouta spojený (viz i e): RÁNO 5. 12. 2020

Program 15. 4. (původně předpokládaný) 1) DÉŠŤ Anežka Albert Ondřej 2) ZEĎ 3) STROM (Anežka) 4) OKNO (Ondřej) 5. 12. 2020

„Malé narace“ o dešti v češtině (jazyk a poezie) (K textu D. Filar o malých a velkých naracích v souvislosti s lexikálním významem a jazykem) – srov. Český slovník věcný a synonymický Jiřího Hallera, 1. díl (dvě ukázky) z hesel Déšť a Pršeti 5. 12. 2020

déšť, deště m. (SSJČ) vodní kapky padající z mračen k zemi (druh meteorologických srážek): drobný, prudký, trvalý d. ; jarní d. ; podzimní deště a plískanice; d. s větrem, se sněhem; kapky deště; je na d. ; sbírá se, chystá se na d. , k dešti; spustil se d. ; d. bije, tluče do oken; d. je na spadnutí (ob. ); jít v dešti, deštěm, za deště; kabát do deště, proti dešti; přen. d. létavic; d. střel, balvanů, květů, otázek, pomluv velké množství postupně n. trvale se projevující; ♦ přijít, dostat se z deště pod okap z jedné nepříjemnosti do druhé, nepolepšit si; přibývá toho, roste to jako houby po dešti rychle, houfně; je toho jako hub po dešti mnoho, hojnost; z toho mračna (mraku) nebude d. nebude pršet, přen. nebude z toho nic, to je marná naděje n. zbytečná obava, to se neuskuteční, nestane; ranní d. a ženský pláč netrvají dlouho (pořek. ); odb. umělý d. , meteor. vyvolaný umělým zásahem do dešťových mraků, tech. , zeměd. zařízení k rozstřikování vody, k zalévání; zahr. zlatý d. štědřenec odvislý (bot. ); → expr. zdrob. deštík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích), deštíček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m. : tichý, májový d. ; d. padá, šumí 5. 12. 2020

pršeti ned. (3. mn. -í) - SSJČ 1. (o dešti neos. , zř. os. zvl. o jiných vodních srážkách) padat v kapkách z mračen k zemi: drobně prší; pršelo, jen se lilo; celé léto pršelo bylo deštivé počasí; zde na nás nebude p. nezmokneme; pršel teplý, májový dešť (Baar); sníh dosti hrubě pršel (Wint. ); rosa prší (Zey. ); z toho mračna nebude p. , přen. z toho nic nebude, to se neuskuteční; přen. sedlákům pršelo zlato (Herb. ) déšť prospíval úrodě; myslíte, že mi peníze prší? že je snadno, bez práce získávám; když neprší, aspoň (ať n. když) kape je třeba spokojit se s málem, není-li větší zisk n. úspěch; expr. prší mu do nosu má nos se zdviženou špičkou 2. zř. kniž. (co, čím) vydávat, sesílat déšť: nebe při úsvitu rosu na zem prší (Zey. ); přen. pod stromy, jež pršely listím (Sova) 3. expr. hustě shora (v kapkách n. v drobných částicích) padat; (~; na koho, co) rychle za sebou s úderem dopadat, a tím postihnout: poněk. zast. z čela mi pršel pot (Maj. ); listí prší ze stromů; – kameny, střely (na ně) jen pršely; přen. na jeho hlavu pršely nadávky 4. expr. ve velkém množství se náhle vyskytovat, objevovat, rychle za sebou následovat: žerty, otázky jen pršely sypaly se; ze všech stran pršely protesty *5. vypadávat: peří z něho (vycpaného orla) jen pršelo (Jir. ); → nás. Pršívati

DÉŠŤ Bohuslav Reynek: Dubnový déšť Václav Hrabě: Déšť Na horkých střechách zasyčel déšť jako když hoří suchá tráva Promoklá tramvaj odbíjí šest Na město tiše poprchává Jdu sama v dešti Za řekou hřmí Ne nevadí mi zmoklá hlava Jen se mi zdají bláznivé sny že prší na město voňavá tráva Potichu si zpívám do rytmu deště náhodná slova o zmoklém městě Jdu Nevím vůbec kam a s každou kapkou zas znova začínám Pod polštář dám si až půjdu spát blues o dešti v němž voní tráva Snad se mi bude celou noc zdát že venku tiše poprchává

Jan Skácel – déšť o mnoho nejde deštěm kamenným nechat si rozbít tvář a duši neporanit od narození po smrt pršívá Zlatá brána Hledal jsem hezké slovo pro tebe a měl jsem na jazyku temnou višni. I chřástal se mi líbil, také tráva. žulové deště máčejí nás na nit Dokonce autogén. (Oříšky pro černého papouška. In: Básně II, Brno: Blok 1996, s. 151. ) a padal déšť a byl tak těžký a byl tak sám a beze jména a každá kapka byla hřebík ukovaný za studena A náhodou jsem našel nejhezčí, dívej se, venku POPRCHÁVÁ. Není to zlatý červencový liják, co je jak mečem podepřená brána. Můžeme vejít. Hlava nesejde. Venku jen trochu, drobně POPRCHÁVÁ. (Smuténka) (Chyba broskví. In: Básně II, Brno: Blok 1996, s. 112. )

Déšť – písňové texty Zdeněk Svěrák: Déšť bubnuje na lepenku, zůstaň, koukni, jak je venku. Déšť bubnuje drobným nehtem, zůstaň, střechu jsem zalil dehtem. Chladné vánky z olší vanou, mám přikrývku prošívanou. Déšť si s oknem na pláč hraje, dám ti k lůžku hrnek čaje. Snění když prší, krásné představy se vrší, štěstí pluje vzduchem, jsme sami na ostrově suchém. Déšť bubnuje na lepenku… Mám schovaný suchý kmínek, přiložím ho do kamínek, prší, bude voda v sudu, zůstaň a vstup mi do osudu. Snění když prší, krásné představy se vrší, štěstí pluje vzduchem, jsme sami na ostrově suchém. Déšť bubnuje na lepenku, déšť bubnuje na lepenku… Pavel Žák: Prší krásně (Nejkrásnější déšť) Prší krásně nebe změnilo se v konev plnou vláhy, všechny trable vedra pozbývají váhy, každá kapka je jak jedno slůvko básně. . . Všem záhy líp se dýchá, všechno kolem oči protře si a září, rázem poznají se poctivci i lháři kdo se naparuje, tomu zmokne pýcha. . . Už máš mokré vlásky jedna kapka z čela po nose ti stéká, mokrá blůzička ti siluetu svléká, řekní - zkrásněla jsi z deště nebo z lásky? Ten déšť byl tak náhlý, že jsem sotva stačil pomyslit si pouze, že tě políbím a že to bude dlouze, když jsme odhodlaně k sobě dlaně vztáhli vstříc touze Mám tě ráda! To's mi prvně řekla. . . já byl jako v ráji a vtom začlo pršet - všechno bylo „v háji“. . . To si přece člověk jenom jednou střádá, když má ji. . Když má chvíli kdy se padající hvězda změní v ústa a když sen ti řekne: „Probuď se a zůstaň“ Vtom si přijde déšť a ještě k tomu sílí A vzrůstá. . . Sen se hroutí. . . Teď se začneš asi po deštníku shánět, nemáš zapotřebí průduškový zánět! Proto utečeš mi pryč a to mě rmoutí. . . Být Máchou, aspoň básně psal bych o tom jak mi smutkem srdce vzdouváš a vtom vidím tě jak střevíčky si zouváš, bosá v kalužích mi říkáš: “Prší krásně“ Proč couváš. . . ? Prší krásně, lesy mají řasy z mlhavého dýmu a my zítra asi budeme mít rýmu a ty místo vlasů promočené třásně. . . Prší krásně, my se pod pláštěnkou nebudeme skrývat, v tomhle nejkrásnějším dešti chci tě líbat, každá kapka je jak jedno slůvko básně Náš déšť

Neživý objekt Tajemství Vizuální bariéra Neznámo Ohraničení Bariéra Předěl Hranice Vymezení prostoru izolace Ochrana Ohraničení prostoru lidské činnosti domov, hřbitov, pozemek, kostel Dílo Materiál Plátno Plocha Stavba …postav třeba zeď… Zeď „Plošná (svislá) část stavební konstrukce“ (SSČ) Mluvit do zdi Tam za zdí… Opora Opřít se o zeď Poprava u zdi zastřelením

ZEĎ ● Rejzek, ČES – etymologie: psl. , stsl. od slovesa zьdati „lepit stěnu (z jílu)“, „stavět, tvořit“; zьdь „hlína, jíl“ ● SSJČ – polysémie 1)„plošná část stavební konstrukce, zejm. svislá“: z. z kamene, cihel, betonu; kniž. mn. zdi „místnost, obydlí, město“ 2) „zděná ohrada, hradba“: vysoká z. kolem zahrady, dvora; Hladová z. , berlínská z. , čínská z. 3) řidč. , zast. „svislá okrajová plocha připomínající zeď“ skalní z. 4) kniž. „husté, pevné seskupení osob, řidč. věcí“ neprostupná z. diváků, demonstrantů, stromů; z. ve fotbale ● Deriváty: zídka, zedník, zdít, zazdít, obezdít ● Frazémy: mluvit (jako) do zdi, slova padala jako hrách na zeď – nadarmo; jít hlavou proti zdi, hlavou zeď neprorazíš; držet se při zdi; tlačit někoho ke zdi; dělat někomu zeď; jít ode zdi ke zdi; malovat čerta na zeď Co může být profilováno (a figurovat jako základ metonymie či metafory) - staví se (staví ji někdo; z nějakého materiálu; někde; z nějakého důvodu…) - je součástí stavby / příbytku / domu /domova - je pevná, stabilní ● tvrdá ●lze se o ni zranit ● neproniknutelná… - odděluje ● je mantinelem ● je hranicí - znemožňuje vstup („tam“ i „sem“) - chrání, zajišťuje bezpečí - vymezuje / ohrazuje prostor - dává možnost opory (opření) - je plochou, na niž lze psát / malovat / kterou lze znečistit …

ZEĎ u V. Holana Poslední? (s. 86) To zde je zeď jakoby poslední, neboť dál se prý nesmí. Dost vysoká, aby ochránila tajemství, je přece natolik zvetšelá, že dovoluje trhlinami nahlédnout a vidět za ní to, co před ní je: zalesněný svah větru, režné pole a skřivana. Je-li poznání smrt, co s poznáním obnoveným smrtí? • prostorovost → metaforicky jevy neprostorové • uzavřenost X otevřenost → (ne)přístupnost v prostoru ) → metaforicky • nesvoboda, zákaz vstupu / nahlédnutí / poznání X svoboda, přístupnost, volnost, viditelnost, poznatelnost • → tajemství • → může mít trhliny, drolit se (možnosti průniku) (Jinde) • ochrana, bezpečí X vystavenost nebezpečí … → intimita - tvrdost, pevnost, neodstranitelnost; → marnost; tíže (metaf. ) - plocha k psaní aj. , možnost znečištění (a další významové aspekty)

A) systémová (slovníková data) Zeď B) textová data – poezie V. Holana (cyklus Zdi) K rozjímání (118) Zdi kamenné, stěny hliněné, dveře zavřené… jenomže právě zavřené dveře jsou dokořán… Nebo jsou jinde už jako brána dokořán zavřená? Někdy si, To je ta zeď (109) To je ta zeď, na kterou (v nejmíň očekávané chvíli a jako by chtěl jen překvapit) ťuká na smrt chorý a nikoho se nedovolá… Možná že je to právě on, který kdysi, odmítaje žít ve dvou, rozhodl se být zdvojen, a tedy jít sám proti sobě. ohrožení, pomáháme zazdíváním obou… Ta zeď je svědkem… Zeď (61) Proč těžký je tvůj let, proč se tak pozdí? - Mluvil jsem patnáct let do zdi a zeď tu vláčím sám ze svého pekla, aby teď ona vám všechno řekla. . . fraz. „mluvit do zdi“ 5. 12. 2020

Zeď (s. 37) Poslední? (s. 86) Zeď… Zeď tak duchovní, že může už jen ponižovat, To zde je zeď jakoby poslední, zeď, která pokoušené duši odpírá pohyb neboť dál se prý nesmí. a pohybu stesk po průrvách do zázračna, Dost vysoká, aby ochránila tajemství, Ale zeď sama jaksi pokořena záhadou, je přece natolik zvetšelá, pročže tu stojí – a vyvažující tento pocit tím, že dovoluje trhlinami nahlédnout že je tak vysoká a že se nedrobí… a vidět za ní to, co před ní je: zalesněný svah větru, režné pole a skřivana. Je-li poznání smrt, co s poznáním obnoveným smrtí? 5. 12. 2020

Strom – etymologie Staročeské, české slovo Strměti > co „strmí“ do výše > strom Staročeské dřěvo > drvo strom Souvisí s řeckým dory (dřevo), drýs (strom) > dryáda https: //www. youtube. com/watch? v=TGGRLHNDRpw 5. 12. 2020

Okno 5. 12. 2020

Program 8. 4. – „videokonference“ I. 1) Ondřej – OKNO (konotace) 2) Anežka – STROM (konotace): čeština a český znakový jazyk 3) Albert – koncepce referátu (viz zaslaný podklad) II. 1) Zeď a zdi: konotační potenciál na základě jazykových údajů a konotace u V. Holana (srov. slidy 18 a 19 a další texty ze stejnojmenné sbírky) 2) Narativní koncepce významu; jazykový obraz světa a význam jako „velká“ a „malá“ narace (Text Doroty Filar) Déšť v češtině: na příkladu jazyka a textů (viz předem zaslané úkoly) 5. 12. 2020

Úkol na 15. 4. - prostudovat text: TSUR, Reuven: Aspects of Cognitive Poetics. 2003. Dostupné na: http: //cogprints. org/3239/1/Aspects_of_Cognitive_Poeti. html - do 14. 4. (cca do 14. 00) poslat - prostudovat: úvodní část (bez názvu) + části Poetry and Emotional Qualities, Decision Style, Sensuous Metaphors and the Grotesque, Poetry and Altered States of Consciousness (zhruba polovina studie) A) stručný konspekt ke každé části (pokus o české formulace) B) podle Vás nejzajímavější (nejpodnětnější) myšlenky Reuven Tsur: Aspects of Cognitive Poetics. In: Cognitive Stylistics. language and cognition in text analysis. Eds. Elena Semino, Jonathan Culpeper. Amsterdam: John Benjamins, 2003, s. 279– 318. 5. 12. 2020

Další program semináře – 22. 4. : Dvě linie: I. Vlastní práce na vybraných tématech II. Společná práce 22. 4. I. Anežka – Strom II. Albert – J. Škrob: Dublin III. Ondřej – Okno (Déšť – konotace / narace, Zeď - konotace / narace) IV. Konceptuální integrace, mentální prostory, blendy (pojmové mísení, sjednocení, splynutí) A) Teorie – D. Danaher: Konceptuální integrace (NESČ) - viz heslo: https: //www. czechency. org/slovnik/KONCEPTU%C 3%81 LN%C 3%8 D%20 INTEGRACE - El-Dunia, Z. Poznání v povídce Jana Kameníka Popelčin odkaz. Slovo a smysl 8, 2007, 155– 165. B) Texty: Jan Kameník: Povídky (Popelčin odkaz; Pták) (texty na Moodlu) 5. 12. 2020

Božena Němcová: stereotypový obraz (struktura konotací) na základě poezie F. Halase (Naše paní Božena Němcová), J. Seiferta (Vějíř Boženy Němcové, Píseň o Viktorce, Pražská veduta) a J. Koláře (báseň Máš v balíku, výtvarné koláže) (viz Moodle + vlastní zdroje) 1) Které konotační okruhy spojené s BN lze ve sbírce F. Halase objevit? 2) V textu J. Seiferta Pražská veduta (na Moodlu) dešifrovat aluze. Jak je utvářen obraz BN? (Na základě kterých konotačních okruhů? ) Příp. , máte-li doma, v tomto směru posoudit i Vějíř BN anebo Píseň o Viktorce. ) 3) Analyzovat / interpretovat báseň J. Koláře Máš v balíku (předloha) 5. 12. 2020

Květnové semináře a podmínky atestace - dokončení předchozích témat - vlastní závěrečná vystoupení (resp. debaty o poslaných textech) Podmínky atestace: - průběžná práce v semináři (příp. dodatečně zaslané úkoly) - koherentní výstup podle dohody – lze probrat možnosti: A) poster? B) stať ? (Lze dále využít – bakalářská či jiná práce, publikace) 5. 12. 2020