Karel Jaromr Erben Rozbor dla Kytice z povst

Karel Jaromír Erben: Rozbor díla Kytice z pověstí národních Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III. , Masarykova 412 Dostupné na www. 7 zskolin. cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1. 4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Karel Jaromír Erben (1811 -1870) Historik, právník, archivář, překladatel, spisovatel, sběratel lidové slovesnosti Představitel vrcholné fáze Národního obrození s příklonem k romantismu Narodil se v Miletíně u Hořic (měl dvojče Jana, ten zemřel) Archivářem hl. města Prahy, pracovník Národního muzea

Setkal se s K. H. Máchou Spolupracoval s Františkem Palackým Stěžejní část jeho díla tvoří sběr lidové slovesnosti Sbíral a shromažďoval lidové písně, říkadla, nápěvy, pohádky, pořekadla, pranostiky, … Sepsal je do knih → Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865); Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869); České pohádky

Kytice z pověstí národních Nejznámější původní dílo K. J. Erbena je sbírka dvanácti (resp. třinácti) básní, vydaná r. 1853 s názvem KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH Původně 12 balad (sám Erben tento výraz nepoužívá), ve 2. vydání v r. 1861 doplněná o báseň Lilie Nejprve vydávána po částech v časopisech – velký úspěch

Kytice z pověstí národních K. J. Erben vychází z lidové slovanské tradice je to typické dílo vrcholné fáze NO s romantizujícími prvky a folklorními motivy ačkoliv se v názvu díla objevuje slovo pověst, jedná se o balady ? ? ? Co je to balada? ? ? Lyricko-epická nebo lyrická báseň s ponurým dějem a často tragickým koncem.

Kytice z pověstí národních 12 umělých (autorem vymyšlených) balad klasických + úvodní báseň Kytice a závěrečná Věštkyně – ty se vymykají Čas i prostor je neurčitý (les, jezero, …) Pro čas je typický cyklus (častý motiv uplynutí jednoho roku či střídání ročních období) Seděly jsme také tak loni pohromadě: a než se rok obrátil, dvě nám chybí v řadě!

Kytice z pověstí národních Hlavní roli v baladách hrají ženy Námět: » mezilidské vztahy (tragédie vznikají jejich narušením) » činy odporující zásadám morálky » problém viny a trestu (ne vždy je trest adekvátní) » bezmocnost člověka vůči přírodním zákonům » konflikt světa lidského a nadpřirozeného » víra v osud » častý je motiv mateřství

Přehled básní v Kytici Kytice Poklad Svatební košile Polednice Zlatý kolovrat Štědrý den Holoubek Záhořovo lože Vodník Vrba Lilie Dceřina kletba Věštkyně

Náměty některých básní Poklad: Matka kvůli mamonu zlatého pokladu nechá své dítě ve skále. Ta se uzavře a matka své dítě najde až za rok. Motiv viny a trestu (zde dobrý konec). » A hle, stříbro matka nese! Dítě se tu na ni třese: "Mama!" volá, "mama, mama!" chytajíc ji ručinkama. "Mlč, synáčku, mlč, hochu, počkej tuto jenom trochu, hned tu bude zase mama!"

Náměty některých básní Svatební košile Příběh dívky, která se rouhá k Bohu, aby se jí vrátil její milý z války. Za to je potrestána (konec však dobrý). » Maria, panno přemocná, ach budiž ty mi pomocna: vrať mi milého z ciziny, květ blaha mého jediný; milého z ciziny mi vrať aneb život můj náhle zkrať´

Náměty některých básní Polednice Matka na své zlobivé dítě přivolá nadpřir. bytost – Polednici. Když jí ho pak nechce dát, Polednice odejde, ale matka své dítě strachy zadusí. » Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka!" A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká.

Náměty některých básní Zlatý kolovrat Nevlastní matka a sestra zabijí kvůli závisti dceru (sestru); ta se má stát královnou. Král jejich zradu nakonec prokoukne (díky zlatému kolovratu) a krutě je potrestá. V díle hraje důležitou roli živá voda (pohádkový motiv). » "Vrrr - zlou to předeš nit! Chtěla jsi krále ošidit: pravou nevěstu jsi zabila a sama ses jí učinila vrrr - zlá to nit!"

Náměty některých básní Štědrý den Balada o tom, že není dobré chtít znát svůj osud. Dvě mladé dívky na Štědrý den v noci spatří svoji budoucnost – jedna radostnou, druhá tragickou. Vše se pak vyplní. » Něco se černá mezi bílými však mi se rozednívá již: jsou to družičky, a mezi nimi proboha! Rakev - černý kříž!"

Náměty některých básní Vodník Motiv mateřské lásky v konfliktu s láskou mezi lidskou bytostí a nadpřirozeným světem (zde vodníkem). Mladá dívka neuposlechne vodníkův příkaz, aby se za ním vrátila do jezera a on v zoufalství zabije jejich dítě. » "Nikam nechoď, dcero moje, zradu kuje vodní vrah; ač že péči máš o dítě, mně o tebe větší strach. Vari, vrahu, do jezera, nikam nesmí moje dcera; a pláče-li tvé děťátko, přines je sem na náš práh. "

Formální stránka textu použití tehdejší češtiny (dnes již zastaralá a knižní) » Učiň mne radš kamenem bez mysli a citu, by mi věčně žel nebylo slunečního svitu!" -

Převládá sdružený rým (AA BB) » Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám.

Krátké a výstižné popisy » Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas - vichřice podoba!

Dramatický dialog » A co necháš svojí matce, dcero má, a co necháš svojí matce, jež tě milovala sladce a draze tě chovala? "Kletbu zůstavuji tobě, matko má, kletbu zůstavuji tobě, bys nenašla místa v hrobě, žes mi zvůli dávala!"

Zvukomalba » Vyvalily se vlny zdola, roztáhnuly se v širá kola; a na topole podle skal zelený mužík zatleskal.

Tropy (metafora, synekdocha, metonymie, eufemismy) Básnické figury (anafora, epifora, epizeuxis) » "Žel bohu, kde můj tatíček? Již na něm roste trávníček! » Již jsem košile ušila, již jsem je v truhle složila, již moje routa v odkvětě, a milý ještě ve světě, ve světě šírém, širokém, co kámen v moři hlubokém. Tři léta o něm ani sluch živ-li a zdráv - zná milý bůh!

Použité zdroje: KAREL JAROMÍR, Erben. Kytice z pověstí národních. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002. Mocca. ISBN 80 -86569 -38 -1.