Karel Jaromr ERBEN ivot a dlo Zdroje Wikipedie

Karel Jaromír ERBEN Život a dílo Zdroje: Wikipedie, Literární doupě – ld. johanesville. net

Karel Jaromír Erben 07. 11. 1811 Český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista, sběratel lidové tvorby a překladatel / 21. 1870

Dětství Narodil se v rodině miletínského obuvnického mistra. Z dvojčat – synové Karel a Jan. Bratr Jan za necelé dva měsíce zemřel jako oba jeho předchozí bratři. Ze všech dětí přežil pouze Karel a jeho sestra Josefka. Měl chatrné zdraví, TBC.

Studium Díky miletínskému faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové. Od roku 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze. Rodiče z něj chtěli učitele. Měl nadání pro hudbu. V 26 letech měl Karel vystudována práva, živil se hodinami hudby a nastoupil jako úředník k hrdelnímu soudu v Praze, pak Fr. Palackému do Národního muzea.

Soukromý život Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17 letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i nějaké milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Ale i tak se rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila dvě dcery – Blaženu a Ladislavu. O pět let později jeho žena onemocněla rakovinou prsních žláz a na jaře roku 1857 zemřela. Erben se v únoru 1859 opět oženil, vzal si Žofii Mastnou, dceru kupce z Lomnice nad Popelkou.

Zaměstnání Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849). V roce 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Jako archivář se dostal i do mimopražských archivů, hodně cestoval. Dařilo se mu přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu. V období revoluce v letech 1848 -49 byl zvolen do Národního výboru. Po skončení revoluce se vrátil do Prahy. Veřejnému životu se vyhýbal. Byl spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií. Slovník obsahoval termíny z těchto oborů: slavistika, gramatika, historie, slovanská a germánská mytologie a bájesloví.

Dílo: Sběratelská činnost: Písně národní v Čechách / 1842 -1845/ - folkloristické dílo, ve kterém Erben shromáždil více než 2200 písní, které uspořádal od narození po smrt. Toto dílo bylo později rozšířeno a nazváno Prostonárodní české písně a říkadla. Soubor českých pohádek /Dlouhý, Široký a bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Zlatovláska/ Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských /1869/ - lidová tvorba ostatních slovanských národů

Kytice – jediná sbírka Kytice /1853/ - životní dílo – sbírka balad, jedna z nejslavnějších knih české literatury. Vznikla po téměř dvacetileté literární práci Erbena. Básně, ze kterých se Kytice skládá, vycházely nejprve v časopisech. Trest, předurčený osud. Neuznával vzpouru proti osudu, postavy přijímají svůj trest.

Jednotlivé balady: Poklad – chamtivá matka nechává kvůli mamonu své dítě uvnitř kouzelné skály a za trest ho celý rok nevidí. Svatební košile – zde můžeme pozorovat dva druhy bájí – pohanskou a křesťanskou. Žena prosí Pannu Marii o navrácení jejího zemřelého muže. Prosba je vyslyšena a muž se k ní vrací v podobě ducha. Nese ji směrem ke hřbitovu, kde je ji snaží zabít. Lilie – květina se každou noc měnila v dívku, která byla milenkou mladého muže. Jeho matka ji však zničila a syn ji proklíná. Vodník – dcera neposlechne matku, která jí zakázala chodit k jezeru. To se jí stane osudným. Provdá se za vodníka a je matkou jeho dítěte, které se stane nástrojem vodníkovi pomsty. Zlatý kolovrat – dívka je zavražděna svou matkou a sestrou. Spravedlnost vzala za své a obě vražedkyně zemřou násilnou smrtí. Polednice – mladá žena unavená starostí o dítě zavolá na něj v afektu polednici a ze strachu před ní ho pak nechtěně zabije. Vrba – žena žije dvojím životem, ve dne jako žena, v noci jako vrba. Její muž se s tím nemůže smířit, proto vrbu pokácí. Žena mu v tu chvíli umírá. Štědrý den – jedna dívka je šťastná, druhá, ač se nikdy ničím neprovinila, zemře. Lidský úděl je neodvolatelně určen. Záhořovo lože – Záhoř je loupežníkem, který se snaží napravit poté, co se doslechne, že se má dostat do pekla. Nakonec je mu ale odpuštěno.

Smrt Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou. Zemřel v Praze v noci 21. listopadu 1870. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu.

Význam: Vydával historické dokumenty i díla staré české literatury, např. „Sebrané spisy české“ od Mistra Jana Husa, i překlady starých děl ruské literatury – např. „Slovo o pluku Igorově“. Podílel se na vydání druhého dílu „Výboru z literatury české“. Těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Sbíral i lidové pohádky Psal i vědecká pojednání – např. k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.