Karel IV Osnova hodiny Osnova zpisu 1 Dtstv

Karel IV.

Osnova hodiny Osnova zápisu : 1. ) Dětství a mládí Kdo byli rodiče Karla IV. ? Jaké události ovlivnily Karlův život v době jeho dětství ? 2. ) Vláda V kterých letech vládl ? V čem byl pro Čechy významný ? Jak na tom byl v rodinném životě ? 3. ) Kulturní přínos Jaké památky po sobě zanechal a čím jsou unikátní ? 4. ) Shrnutí Co bychom si o Karlovi IV. určitě měli zapamatovat ?

1. ) Dětství a mládí - narodil se v roce 1316 (14. května) ; jeho původní jméno bylo - rodiče: otec: Jan Lucemburský matka: Eliška Přemyslovna Václav

- Jan Lucemburský si proti sobě pobouřil českou šlechtu, když dal uvěznit Jindřicha z Lipé, velmi populárního šlechtice poté musel značně ustoupit šlechtě, aby ji uklidnil - r. 1319 - matka Eliška se s malým Karlem před Janem ukryla na hradu Loket, ovšem rozlícený Jan Loket dobyl, Elišku poslal do věnného města Mělníka a Karla uvěznil na Lokti - důvod: bál se, že by česká šlechta v jeho nepřítomnosti zvolila Karla českým králem místo něj a Eliška by jim v tom chtěla pomoci - r. 1323 – Karel je poslán na výchovu do Francie dnešní pohled na hrad Loket nacházející se v západních Čechách král Jan Lucemburský dobíjí Loket

Svou matku viděl Karel IV. (tehdy ještě jako malý sedmiletý Václav) naposledy těsně před odjezdem do Francie roku 1323. Král Jan stál však neoblomně na svém, neboť pokud by ztratil za přispění české šlechty Čechy, nemohl by si dovolit pořádat nákladné výjezdy do zahraničí a účastnit se bitev, díky kterým měl pověst nebojácného bojovníka.

pobyt ve Francii 1323 – byl přejmenován na Karla - v pouhých sedmi letech se oženil s rovněž teprve sedmiletou Blankou z Valois jeho učitelem se stal Pierre de Rosieres - Karel se naučil německy, francouzsky, latinsky, italsky - traduje se následující příběh: když se Karel s Pierrem loučili, řekl mu tehdejší Pierre, že se jednou stane císařem, Karel mu na to odvětil: „To se dřív ty staneš papežem, nežli já císařem. . !“ - oboje se nakonec stalo Pierre de Rosieres již jako papež Klement VI. ( vládl 1342 - 1352)

- jako mladý (1331 -1333) byl svým otcem Janem pověřen funkcí místodržitele v severoitalských lucemburských državách (= územích, která Lucemburkové ovládali, ale nebyla jejich domovskými) - zde se poprvé setkal se svým bratrem Janem Jindřichem - měli mezi sebou velmi vřelý a blízký vztah - svou první velkou bitvu vybojoval na den svaté Kateřiny roku 1332 bitva u Svaté Felicie dobývání hradu Svatá Felicie; 1. bitva Karla IV. , po které byl pasován na rytíře mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich

- r. 1333 - Karel IV. se vrací do Čech - králem Janem je mu udělen titul markrabě moravský (= správce Moravy) - nachází zemi ve velmi špatném stavu (zadlužená kvůli výpravám krále Jana) - přijíždí jeho manželka Blanka z Valois narodí se jim dcera Markéta první Karlova manželka Blanka z Valois, která byla téměř stejně stará jako Karel; zemřela ve 32 letech

Svou matku již Karel po návratu do Čech nezastihl, zemřela 3 roky před jeho příjezdem. Jeho první zastávkou po návratu do Čech tak byl zbraslavský klášter, kde v hrobce Přemyslovců navštívil její hrob.

- r. 1344 - započata stavba chrámu sv. Víta - povýšení pražského biskupství na pražské arcibiskupství Karlovým přítelem papežem Klementem VI. - 1. pražský arcibiskup: Arnošt z Pardubic - 2. pražský arcibiskup: Jan Očko z Vlašimi busta Arnošt z Pardubic na stěně chrámu sv. Víta dobové vyobrazení Arnošta z Pardubic

Jan Očko z Vlašimi ( + 1380) se stal 2. pražským arcibiskupem a zároveň prvním českým kardinálem (= volitelem papeže) Jan Očko na detailu podstavce sochy Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze - zároveň bylo založeno nové biskupství v Litomyšli - znak biskupství v Litomyšli ( ) ne náhodou připomíná barevným složením znak pražského arcibskupství ( ), neboť byla založena prakticky v téže době

- r. 1346 byl Karel zvolen oficiálně hlasy 5 ze 7 kurfiřtů (= volitelů) německým (římským) králem - proti němu stál jako protikrál Ludvík Bavor, jehož spory s papežem Klementem VI. však způsobily, že byl Ludvík prohlášen za sesazeného když Ludvík r. 1347 předčasně umírá, ani snahy jeho syna nemohly zabránit tomu, aby byl Karel od r. 1349 uznán německým (římským) králem - r. 1346 se král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý, v doprovodu svého syna Karla vydává do Francie a účastní se bitvy u Kresčaku nepřesné dobové vyobrazen í bitvy u Kresčaku protikrál Karla IV. Ludvík Bavor

Jan i Karel bojovali na straně francouzských rytířů proti Angličanům opevněným na kopci. Dlouhé anglické luky způsobovaly francouzské jízdě obrovské ztráty. Když bylo o osudu bitvy již téměř rozhodnuto ve prospěch Anglických, odeslal Jan zraněného Karla z bojiště a zcela slepý na svém koni, uvázaném mezi dva jiné rytíře, vydal se v trysku na svůj poslední útok se slovy: „Toho bohdá NEBUDE, aby český král z boje utíkal !“ Ráno jej našli mrtvého i s jeho doprovodnými jezdci. Ač pod ním padl kůň, nic nevida bojoval až do posledního dechu.

2. ) Vláda - Karel se dokázal z bitvy u Kresčaku v poklidu vrátit do Čech, ač musel projít část cesty územím, které bylo pod kontrolou Ludvíka Bavora - r. 1347 - Karel IV. byl z rukou Arnošta z Pardubic korunován českým králem ještě za svého života doporučil Jan svého syna Karla zemskému sněmu, složenému z významných představitelů stavů, převážně šlechty, která dle Zlaté buly sicilské z roku 1212 udělené Přemyslu Otakaru I. měla právo na volbu domácího panovníka (= českého krále)

1355 - k potvrzení hodnosti římského císaře musel Karel podniknout velmi nákladnou a nebezpečnou korunovační cestu do Říma; na tu se vydal v doprovodu 4000 rytířů - vítaly je obrovské a milující zástupy lidí ze všech končin světa - i se svou tehdejší 3. ženou Annou Svídnickou byl při slavnostní mši pomazán a korunován z rukou papeže (již ne Klementa VI. ) císařem Svaté říše římské - Karel dostal přízvisko „IV. “ jako umístění v pořadí císařů se stejným jménem a stal se nejmocnějším mužem tehdy známého světa

1355 – chtěl vydat zemský zákoník Majestas Carolina - měl omezit moc šlechty, zejména nad poddanými vyvolal obrovskou nevoli panstva Karel raději prohlásil, že shořel v krbu, ovšem dochoval se do dnešních dnů 1356 – Zlatá bula Karla IV. = dokument, kterým Karel potvrzuje, že: a) při volbě římského krále (= císaře) rozhoduje většina hlasů kurfiřtů (= volitelů; celkem 7, světští i duchovní představitelé) b) český král = volitel římského císaře = kurfiřt c) České země = volnou součástí říše císař nad nimi neměl přímou pravomoc d) v případě úmrtí krále právo domácí volby panovníka (tedy volí ho domácí významní představitelé šlechty, později rytířů a měst) Poznámka: římský král = stává se jím ten, kdo byl do této hodnosti zvolen kurfiřty římský císař = stává se jím osoba zvolená kurfiřty, která navíc podnikne korunovační cestu do Říma a je korunována z rukou papeže český král = stává se jím ten, koho do této hodnosti zvolí zemský sněm (český)

Zlatá Bula Karla IV. - slovo „BULA“ znamená „PEČEŤ“ na snímku vidíme, že pečeť byla vyrobena ze zlata; ve skutečnosti byla dutá a sloužila namísto podpisu a úředního razítka- dokument platil po více než 400 let - úvodní velké písmeno = INICIÁLA - psáno ručně bez zvláštního formálního členění

- zakládá instituci „Země Koruny české“ = nedílný celek domácích držav a zahraničních lén (ve skutečnosti později porušeno již samotným Karlem IV. )

Aby lépe opevnil Petřín, nechal Karel od r. 1360 budovat důmyslnou mnohonásobnou hradbu, která by pomohla lépe bránit levý břeh Vltavy. Za hladomoru roku 1361 našli na stavbě zdi živobytí tisíce chudých dělníků. Od té doby se zdi začalo říkat „hladová“, nebo též „chlebová“ zeď. Na svém původním místě stojí dodnes.

POLITICKÁ OSOBNOST - opíral se o církev a královská města (vůči šlechtě se pokoušel podnikat pokrokové, avšak nepopulární kroky) - církevní představitelé zastávali často vysoké světské úřady (např. : pražský arcibiskup byl zároveň kancléřem = úředníkem, který dohlížel na to, že odesílané listiny obsahují skutečně královu vůli a že je nikdo nefalšuje) RODINNÝ ŽIVOT - Karel měl celkem 4 ženy: 1. ) Blanka z Valois (*1316 – +1348) - zemřela ve věku 32 let - manželka od r. 1323 do r. 1348

2. ) Anna Falcká (* 1329 - + 1353) - zemřela ve věku 24 let - manželka od r. 1348 do r. 1353 3. ) Anna Svídnická (* 1339 - + 1362) - Karlovi bylo 37, jí 14 let - manželka od r. 1353 do r. 1362 -dala mu syna: Václava 4. ) Alžběta Eliška Pomořanská (* 1346/7 - + 1393) - říkalo se, že „lámala meče a podkovy“ - dala mu syna: Zikmunda - manželkou od r. 1362 do jeho smrti v r. 1378

Karel malého Václava (později Václava IV. ) velmi rozmazloval v duchu myšlenky „vše pro Václava“; tak byl teprve dvouletý chlapec jmenován v roce 1363 českým králem kronikář dokonce poznamenal, že malý Václav, nevěda co činí, „zneuctil“ při křtu oltář vyobrazení Karla IV. (druhý zleva), jeho malého syna Václava (druhý zprava) a jeho matky Anny Svídnické ještě za svého života potom nechal Karel v roce 1376 po vynaložení nemalých financí a diplomatických jednání zvolit Václava římským (německým) králem výsledek: z Václava se stal vzdělaný, avšak nesamostatný, nerozhodný a především ne úplně sečtělý a zodpovědný vladař

smrt Karla IV. - datum 29. listopadu 1378 - místo: Praha - důvod: po pádu si panovník zlomil nohu v krčku stehenní kosti a komplikacím spojeným s nastalým zápalem plic podlehl (viz obr. ) - Vojtěch Raňků z Ježova je prvním Čechem, který jej, na jeho pohřbu, nazve přízviskem: „Otec vlasti“

3. ) Kulturní přínos a) Karlova univerzita b) Chrám sv. Víta c) Nové město pražské d) Karlův most e) Karlštejn + nová koruna

a) Karlova univerzita - založena roku 1348 - tzv. úplná univerzita měla 4 fakulty: a) artistická = přípravná fakulta b) teologická = církevní učení c) právnická d) lékařská Karel IV. přikazuje založit pražskou univerzitu

b) Chrám sv. Víta - od r. 1997 – chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha - stavba započata roku 1344 - stavitelé: Matyáš z Arrasu, Petr Parléř z Gmundu - stavba trvala 6 století – dokončena byla až roku 1929 (architekt dostavby Josif Lečnik) ) - z velké části postavena za Karlova života (včetně kaple sv. Václava

interiér hlavní lodi katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, jak byl zachycen při festivalu Pražské jaro - katedrála je důležitá ze 2 hlavních důvodů: a) korunovace českých králů b) pohřebiště panovníků a jejich manželek Matyáš z Arrasu (zemřel ještě během stavby za Karlovy vlády) Petr Parléř (původem ze Švábska)

c) Nové Město pražské - založeno r. 1348 - původně samostatné město na pravém břehu Vltavy - po sloučení se Starým Městem pražským byl celek nazván Královské hlavní město Praha pohled na Nové Město z roku 1606 Novoměstsk á radnice na Karlově náměstí

d) Karlův most - stojí na místě bývalého Juditina mostu (stržen povodní roku 1342, zbyly z něj 2 oblouky) - na každém konci 1 věž – Mostecká + Staroměstská - stavba (viz obr. dole) započala r. 1357 9. července v 5: 31 hodin, což lze zapsat i takto 1357 9. 7. 5: 31; tedy řada lichých čísel 1 -3 -5 -7 -9 -7 -5 -3 -1 se čte odpředu i odzadu stejně - most byl dokončen roku 1402 - most je údajně tak silný, protože dělníci při stavbě míchali do malty vejce, která posílaly obce z celých Čech, jednou se stalo, že na stavbu dorazil vůz plný vajec – uvařených natvrdo, aby vydržely dlouhou cestu

Karlův most při povodni roku 1872 osvědčil svou odolnost

e) Karlštejn + nová koruna = hrad; stavba probíhala v letech 1348 1365 - slouží k uložení korunovačních klenotů - údajně měly na hrad zákaz vstupu ženy - Karel nechal zhotovit novou korunu jako symbol Zemí koruny české (nenosila se pořád, ale pouze při korunovaci)

4. Shrnutí Karel IV. - narozen - 1316 - rodiče: Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna - původní jméno: Václav mládí – odebrán matce, poslán na výchovu do Francie - přejmenován na Karla - velmi vzdělaný (5 jazyků) poslán jako místodržitel do severní Itálie (boje) - setkání - bratr Jan Jindřich dobrovolně návrat do Čech, snaha obnovit jejich krásu 1344 – založeno pražské arcibiskupství dobrovolně 1. Arnošt z Pardubic; 2. Jan Očko z Vlašimi r. 1346 - zvolen králem Svaté říše římské – bitva u Kresčaku (úmrtí Jana Lucemburského)

1347 - zvolen českým králem (nástupce Jana) 1355 – korunován v Římě císařem Svaté říše římské 1356 – vydána Zlatá bula Karla IV. (= listina) - český král = (pro budoucnost) volitel římského císaře (= kurfiřt) - zakládá instituci „Země Koruny české“ = nedělitelný soubor zemí, kterým vládne český král - celkem 4 ženy: Blanka z Valois Anna Falcká syn Václav (IV. ) Anna Svídnická dobrovolně pamatovat syn Zikmund Alžběta Eliška Pomořanská pamatovat - umírá 1378 přezdívka: „Otec vlasti“

kulturní přínos : Karlova univerzita katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Karlův most Nové město pražské Karlštejn + česká koruna pamatovat výčet, nebo o jednom podrobněji