KAREL HLAVEK NZEV KOLY Gymnzium Lovosice Sady pionr

KAREL HLAVÁČEK

NÁZEV ŠKOLY: Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 1073 NÁZEV MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_2 B_05_Karel Hlaváček TÉMA SADY: Literatura 19. a 20. století ROČNÍK: septima DATUM VZNIKU: listopad 2013 AUTOR: Mgr. Kateřina Benešová

ANOTACE Materiál je určen k výkladu o životě a díle Karla Hlaváčka. Větší důraz je kladen na dílo, ukázky jeho textů a následný rozbor. K tomu je využito animací, tak aby se správné odpovědi zobrazily až po kliknutí. Zároveň jsou do materiálu zařazeny audio ukázky, prostřednictvím hypertextových odkazů je možné přejít na youtube. cz a přehrát zhudebněné varianty Hlaváčkovy básně.

KAREL HLAVÁČEK - ŽIVOT 1874 – 1898 Pocházel z rodiny dělníka Nadaný literárně i výtvarně i sportovně cvičenec tělocvičné jednoty Sokol, později organizace všesokolského sletu v Praze) Studoval filosofickou fakultu – moderní jazyky Spolupráce s časopisem Moderní revue (dekadentní časopis) – lyrika, výtvarné kritiky, kresby Ilustrace básnických sbírek A. Sovy, nebo O. Březiny tuberkolóza Obr. 1

KAREL HLAVÁČEK - TVORBA Představitel symbolismu a dekadence Ovlivněn prokletými básníky (vyšly překlady J. Vrchlického (Moderní básníci francouzští) V básních hudební motivy, snová atmosféra Verše jsou teskné, náladové, melancholické Obr. 2 Obr. 3

„POZDĚ K RÁNU“ (POZDĚ K RÁNU) Bylo pozdě k ránu. . . Šel jsem příliš unaven polibky, jež snesly se na mne poprvé v životě jako prudká silice jarního deště. Měsíc ohlašoval bledou září zašlého zlata za řekou svůj brzký východ, a celá krajina, neurčitá, bez kontur, plující v sinavém a bázlivém světle, zdála se po celou noc již od časného večera očekávati prvých paprsků jeho. Bylo takové zvláštní, napnuté ticho, rušené jenom táhlými a hlubokými zvuky trompet daleké vesnické nedělní hudby, která již asi dohrávala. . . Měsíc vyšel omrzele, zarudlý; bledl a počal se chvěti na řece; vše zdálo se klekati k společné modlitbě. . . A všecka ta nedospalost, touha, jemná mdloba a závrať rozlila mi v duši takovou zvláštní, delikátní a vzácnou náladu. Bylo to tak něco pro nejhlubší tóny lesního rohu, pro nejhlubší tremolla skleněných fléten, pro zádumčivé solo zděděné violy (a ještě ztlumené kostěnou příduskou). . . Vlažný melisový odvar, nahořklá vůně feniklového oleje, tlačeného do staré antiky, řezané ze zeleného egyptského dioritu žensky jemnou a neznámou aristokratickou dlaní - dlaní, postříkanou dříve silným aroma karmínového laku. . . Třel jsem nejdelikátnější nuance barev, vodil svou ruku k nejsubtilnějším tahům, zkoušel harmonie nejhlubších mollových akkordů a komponoval v nejnebezpečnějších klíčích a předznamenáních, než jsem přikročil k realisaci svojich vizí. Chytiti vše sublimné, tajemné, anaemické a bázlivé v delikátní mystifikaci, v ironii a v hřejivou intimitu - rozšlehnout v několika příbuzných duších krátkou modlitbou maga tu vzácnou a tajemnou náladu, zakletou ve dvě slova: pozdě k ránu - tj. má domaina, má raison ďêtre.

„POZDĚ K RÁNU“ 1. Jakou situaci popisuje autor v textu? � 2. Jaké pocity jsou v textu zobrazeny? � 3. Přechod mezi nocí a dnem, sladká a zároveň nostalgicky smutná vzpomínka na probdělou noc, která se nebude opakovat, změna Jakými prostředky se snaží autor vystihnout náladu? � 4. Ranní návrat od milenky Přirovnání, hudební motivy, vůně O jaký lit. útvar se jedná a proč? � báseň v próze, podle vzoru Ch. Baudelaira, básnické prostředky v lyrickém prozaickém textu

„SVOU VIOLU JSEM NALADIL CO MOŽNÁ NEJHLOUBĚJI“ ( POZDĚ K RÁNU) Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji. Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad, chci míti divné kouzlo starých, ironických ballad. A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji, již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají. . . Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho, co rostlo, vykvetlo a zrál marně, pro nikoho. A míti toho naději a neurčitou něhu, co vzklíčiti chce v těžké půdě dalekého břehu, a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný, smysly mámí, jak chvění silných drátů, utlumených sordinami. a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat, když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat. . . Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji, když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji, a vigilií přísná padá za lesy a vodu, a krajem velké tajemství jde velkých Božích Hodů. Mé tenké prsty po strunách vždy nervósně se chvějí, když tichý doprovod svůj za večera pěji. . . Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. Audio ukázka 2

OTÁZKY: 1. Jaká témata jsou v textu zobrazena? � 2. marnost, nostalgie, smutek, hudební motivy Porovnejte s předchozím textem. báseň v próze x báseň � podobná témata � v obou textech hudební motivy � 3. Jaký rým je v textu použit? � 4. sdružený Vyhledejte následující básnické prostředky: epizeuxis, anaforu, refrén, aliteraci � tehdy, tehdy – a, a – Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji - mé melodie

DALŠÍ DÍLA AUTORA „Sokolské sonety“ – prvotina, ke které se později stavěl odmítavě, inspirováno Tyršovými ideály „Mstivá kantiléna“ – vrchol českého symbolismu, inspirace boje za svobodu – Nizozemsko (16. st. , protišpanělská opozice) vzdor, vztek, pomsta, beznaděj, opět hudební motiv (kantiléna = sólová melodie vícehlasé skladby

CITACE 1. Obr. 1: NEZNÁMÝ AUTOR. wikipedia [online]. [cit. 6. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Karel_Hlavacek_1895. jpg 2. Obr. 2: HLAVÁČEK, Karel. photobucket. com [online]. [cit. 6. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //s 295. photobucket. com/user/clerk_saunders/media/Hlavacek. jpg. html 3. Obr. 3: LEOTARD. wikipedia [online]. [cit. 6. 11. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Karel_Hlavacek_desk. JPG 4. HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. Praha: Kentaur, 1993, ISBN 80 -85285 -34 -7 5. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2. H–L; Dodatky k LČL 1, A-G. . Sv. I, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 8020003452