Kapitola 4 Mezinrodn obchod MP 1 URL http
Kapitola 4 Mezinárodní obchod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Struktura kapitoly 4 4. 1 Základní pojmy. 4. 2 Teorie absolutní výhody z MO. 4. 3 Teorie relativní (komparativní) výhody z MO. 4. 4 Protekcionismus vs. liberalismus. 4. 5 Platební bilance. Obchodní bilance. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 1 Základní pojmy MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní ekonomie vs. mezinárodní obchod Mezinárodní ekonomie • u jejího zrodu stáli pánové Adam SMITH a David Ricardo • soustřeďuje se na analýzu – vývoje světového hospodářství – na mezinárodní obchod a – mezinárodní finance MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní ekonomie vs. mezinárodní obchod Mezinárodní obchod • jedná se o arbitráž (obchod) na světovém trhu zboží • zboží jsou kupována na levných trzích a prodávána na dražších trzích • přispívá k efektivnějšímu využití světových výrobních zdrojů (L, A, K, t), MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
HDP a příspěvek MO k HPD • HDP = C + I + G + NX – kde NX jsou tzv. čisté vývozy • NX = X – M, základní myšlenka: –X>M • HDP roste – X < M • HDP klesá MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Grafické znázornění EXPORTU a IMPORTU • Použité značení – – – P … cena Q … množství E … bod rovnováhy S … nabídka D … poptávka • EXPORT – P > Pe => na trhu vzniká přebytek => export – Qs > Qd • IMPORT – P < Pe => na trhu vzniká nedostatek => import – Qs < Qd MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Míra otevřenosti ekonomiky • podíl vývozu a dovozu na HDP – otevřenost k čistým exportům • nx = NX/HDP * 100 • nx = [(X/HDP) – (M/HDP)]*100 – otevřenost k exportu (X) • x = X/HDP * 100 – otevřenost k importu (M) • m = M/HDP * 100 • udává se v procentech • čím vyšší číslo, tím je ekonomika otevřenější zahraničnímu obchodu MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příklady míry otevřenosti k exportu z reálné praxe • ČR cca. 60% • USA 11, 9% • Německo 25, 3% • Japonsko 11, 1% • Nizozemí 54, 7% • Jižní Korea 38, 1% MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příčiny vysoké, resp. nízké míry společnosti NÍZKÁ MÍRA OTEVŘENOSTI – rozvinuté země: • hlavní roli zde hraje velký vnitřní trh (např. USA) – méně rozvinuté státy: • vysoké náklady a nízká konkurenceschopnost na světových trzích MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příčiny vysoké, resp. nízké míry společnosti VYSOKÁ MÍRA OTEVŘENOSTI • rozvinuté země – • tranzitivní země a nově industrializované země – • s malým vnitřním trhem (např. Belgie, Nizozemí, aj. ) při překonávání své ekonomické nerozvinutosti se snaží s vládní podporou chovat proexportně rozvojové země – – úzká specializace výroby, podmíněna zejména monokulturními podmínkami – např. káva – Brazílie, ropa – SA, aj. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
DŮVODY REALIZACE MO • rozdílná vybavenost přírodními zdroji • odlišné klimatické a geografické podmínky (např. ČR asi nebude pěstovat banány, naproti tomu v Africe asi nebudou vyrábět jabloneckou bižuterii, aj. ) • odlišné výrobní náklady • rozdílná kvalifikace obyvatelstva • existence liberálních trhů (tzv. daňových rájů) a ochranářských trhů MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 2 Teorie ABSOLUTNÍ VÝHODY Z MO MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
I. Předpoklady teorie • dvě země • dva výrobky • rozdílné náklady na výrobu daného statku – budeme předpokládat nulové dopravní a další náklady • žádná ochranářská opatření MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
II. Základní myšlenka absolutní teorie výhody z MO • země se specializuje na ten výrobek, při jehož výrobě má absolutně nižší náklady • výsledkem této specializace jsou tzv. přínosy z mezinárodního obchodu, které – zvyšují produkční možnosti ekonomiky určitého státu – graficky se dají znázornit posunem křivky PPF možností směrem vpravo MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příklad - zadání • Česká republika potřebuje na výrobu jednoho litru kvalitního piva 1 den, na výrobu jednoho kilogramu sýru brynza potřebuje zhruba 2 dny • Slovenská republika k výrobě 1 litru kvalitního piva potřebuje 3 dny, zatímco na výrobu jednoho kilogramu sýra jí stačí 1 den MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příklad - úkoly 1. Výše zmíněné údaje zapište přehledně do tabulky 2. Která země má absolutní výhodu při výrobě piva? • 3. Která země má absolutní výhodu při výrobě brynzy? • 4. jaká je produktivita práce při výrobě piva v ČR a PP při výrobě piva v SR? jaká je produktivita práce při výrobě brynzy v SR a PP při výrobě brynzy v ČR? Jak bude probíhat mezinárodní obchod? MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
I. Zápis údajů do tabulky Stát ČR Pivo (dny) 1 Brynza (dny) 2 SR 3 1 MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
2. Absolutní výhoda při výrobě piva a PP • Absolutní výhodu při výrobě piva má ČR – na výrobu potřebuje pouze 1 den – SR potřebuje 3 dny • Produktivita práce – 3 : 1 = 300 % • ČR má 3 x vyšší produktivitu práce než SR • nebo obráceně – 1 : 3 = 0, 33 => SR má zhruba třetinovou produktivitu práce výkonu ČR MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
3. Absolutní výhoda při výrobě BRYNZY • absolutní výhodu při výrobě brynzy má SR • důvod: – na její výrobu potřebuje pouze 1 den – ČR na totéž množství brynzy potřebuje 2 dny • produktivita práce ČR – ½ = 0, 50 => 50% PP SR – nebo obráceně: • 2 : 1 = 2 * 100 (v %) = 200 % • SR má dvojnásobnou PP ve srovnání s ČR MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. Bude probíhat mezinárodní obchod? Stát Pivo (dny) Brynza (dny) ČR 1 2 SR 3 1 • ANO – MO probíhat dle absolutní teorie bude • splnili jsme všechny předpoklady • ČR se zaměří na výrobu piva (je v něm 3 x lepší než SR) • SR se zaměří na výrobu brynzy (v té je 2 x lepší než ČR) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 3 Relativní (komparativní) teorie výhody z MO MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
2. Předpoklady relativní teorie • dvě země • dva výrobky • jedna země má ABSOLUTNÍ výhodu na výrobu obou statků – logicky: jedna země má absolutní nevýhodu • žádná ochranářská opatření MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
II. Základní myšlenka relativní teorie výhody z MO • země se specializuje na ten výrobek, při jehož výrobě má relativně nižší náklady • tzn. do mezinárodního obchodu se zapojí i země, která je horší ve výrobě obou statků • země, která je horší ve výrobě obou statků se zaměří na ten, v jehož výrobě je relativně méně špatná – tzn. zaměří se na výrobek, kde má relativně nižší náklady a relativně vyšší PP MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příklad - zadání • Česká republika potřebuje na výrobu jednoho litru kvalitního piva 1 den, na výrobu jednoho kilogramu sýru brynza potřebuje zhruba 2 dny • Slovenská republika k výrobě 1 litru kvalitního piva potřebuje 3 dny, na výrobu jednoho kilogramu sýra jí stačí 3 dny MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Příklad - úkoly 1. Výše zmíněné údaje zapište přehledně do tabulky 2. Jsou splněny předpoklady relativní teorie? 3. Jak vysoké N a PP na výrobu jednotlivých statků mají jednotlivé státy? 4. Bude probíhat mezinárodní obchod? A jak? MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
I. Zápis údajů do tabulky Stát ČR Pivo (dny) 1 Brynza (dny) 2 SR 3 3 MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
II. Jsou splněny předpoklady relativní teorie? • ANO, protože: – máme • 2 země, • 2 výrobky, • jednu zemi, která je absolutně lepší při výrobě obou statků (ČR) – liberální obchod ověřit nemůžeme, ten skutečně jen předpokládáme – můžeme tedy analyzovat, jak bude probíhat MO MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
III. Náklady a PP jednotlivých zemí při výrobě statků • ČR – pivo: • 3: 1 = 3 x nižší náklady a 3 x vyšší PP než SR – brynza: • 3: 2 = 1, 5 x nižší náklady a 1, 5 vyšší PP než SR • SR (obráceně) – pivo: • 1: 3 = 0, 33 => 33% PP SR; náklady má tedy 3 x vyšší než ČR – brynza • 2: 3 = 0, 67 = 67% PP ČR, resp. 1, 5 x vyšší N než ČR MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
IV. Mezinárodní obchod • ČR je absolutně lepší při výrobě obou statků • SR je absolutně horší při výrobě obou statků • nicméně: – při výrobě brynzy je „relativně“ lepší, protože ve vztahu k ČR je horší pouze 1, 5 x – při výrobě piva je totiž horší 3 x! • MO bude probíhat tak, že ČR se specializuje na pivo a SR na výrobu brynzy MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
3. 4 Protekcionismus vs. liberalismus MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Struktura kapitoly 4. 4. 1 Liberalismus - svobodný obchod 4. 4. 2 Protekcionismus (formy, důvody, dopady) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 4. 1 LIBERALISMUS MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
zásady liberalistického „volného“ obchodu • svobodný obchod • obchod bez státních zásahů – bez stanovování cel, kvót a dalších ochranářských opatření • mezinárodní obchod bez zásahů státu vede dlouhodobě k efektivnímu využívání výrobních zdrojů a tím i ke zvyšování životní úrovně, • krátkodobě může mít jeho volný průběh různé negativní projevy – např. odchod některých firem z odvětví – převážně těch domácích firem, které vyrábí s vyššími náklady než jejich zahraniční konkurenti • v čisté podobě u jednotlivých států neexistuje, • jistou formou volného obchodu jsou mezinárodní instituce typu – ESVO, EU, NAFTA, aj. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 4. 2 PROTEKCIONISMUS MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
protekcionismus = ochranářská politika státu • stát vstupuje do mezinárodního obchodu s cílem ochránit domácí výrobce před konkurencí okolního světa • formy protekcionismu (nástroje) – cla – dovozní kvóty a embargo – legislativní opatření MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
CLA • povinná veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu • jsou určena celním zákonem • funkce – fiskální (jsou příjmem SR, i rozpočtu EU) – obchodně-politická (ovlivňuje X a M) – cenotvorná (clo zdražuje zboží) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
CELNÍ POLITIKA ČR • ČR uplatňuje cla ve vztahu ke třetím zemím, tzn. k nečlenům EU • výběr cla zajišťují orgány celní kontroly – Při dovozu • Od vstupu zboží na český trh až do doby, kdy celnice zboží propustí do oběhu – Vázaného (např. vezeme nový výrobek ukázat na výstavu či veletrh) – Volného (prodej) – Při vývozu – Při průvozu MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Co nepodléhá celní kontrole • Diplomatická pošta • Zákonem stanovené množství statku určitého druhu (alkohol, cigarety) • Cestovní potřeby – – – Léky pro osobní potřebu, Drobná literární a umělecká díla Věci k vyučování, léčení, Svatební dary Pohonné hmoty na cestu • další věci stanovené celním zákonem a příslušné vyhlášky MF ČR MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
DRUHY CEL • VÝVOZNÍ – ČR v současnosti neuplatňuje • DOVOZNÍ – Uvalují se na zboží při dovozu • ANTIDUMPINGOVÁ – Na zboží, které je předmětem dumpingu • Dumping – Případy, kdy je zahraniční zboží dovážené do tuzemska za cenu nižší než cenu, která je na tuzemském trhu obvyklá a hrozí, že může být ohrožena tuzemská výroba nebo její rozvoj • ODVETNÁ – přirážka k celní sazbě při obchodování se státem, který diskriminuje ČR v obchodních vztazích MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
STANOVENÍ VÝŠE CLA • jsou stanovena na dovoz různých druhů statků, • mohou být stanovena • na jednotku statku, • "ad valorem" - přirážka k hodnotě statku stanovená v procentech – takže např. bude-li clo na určitý statek ve výši 10%, znamená to, že při jeho dovozu, musíte zaplatit (resp. odvést státu) 10% z ceny, kterou jste za něj zaplatili v zemi, odkud jej přivážíte do naší země; – tzn. cena na domácím trhu bude muset být o 10% vyšší než v původní zemi • prohibitivní clo – na dovoz statku bylo uvaleno tak vysoké clo, že činí dovoz statků zcela neefektivní – týká se výrobků, které – stát nechce na domácí trh vůbec pustit (prohibitivní)1, – chce stát na domácím trhu "chránit" před vnější konkurencí MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
DOVOZNÍ KVÓTY • mají povahu kvantitativních omezení dovozu určitého statku na určité období – např. stanovení urč. počtu jednotek urč. statku (např. v jednotkách hmotnosti, aj. ) • jejich používání má na mezinárodní stejný účinek jako clo • rozdíl – státu z dovozních kvót neplyne žádný příjem • rizika – korupce státních úředníků (pro dovoz určitého množství vyššího než je stanovené potřebujete státního povolení), • EMBARGO – zákaz dovozu určitého statku MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Legislativní omezení • hygienické normy • zdravotní normy • požadavky na kvalitu • technické normy • aj. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Důvody ochranářské (protekcionistické) politiky 1. Argument nezletilých odvětví 2. Ochrana zaměstnanosti (a mezd) 3. Fiskální funkce • clo = příjem SR 4. Bezpečnostní funkce MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 1) Argument nezletilých odvětví • obchodující země jsou rozdílně vyspělé – tzn. jedna je podstatně na tom lépe než ta druhá • méně vyspělé ekonomice hrozí při svobodném obchodu potlačení její konkurenceschopnosti, popř. likvidace jejího výrobního potenciálu – např. 90. léta v tranzitivních zemích • volný obchod bylo zpočátku třeba chránit před vlivem "západních zemí", které by bývaly svým sortimentem zničily veškerou domácí produkci MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 2) Ochrana zaměstnanosti a mezd • krátkodobé výhody pro domácí trh, – firmy jsou chráněny před vstupem zahraničních subjektů, nemusí zastavovat výrobu, nemusí propouštět, apod. • dlouhodobě neefektivní – situace v chráněném odvětví se spíše zhoršuje – firma nepociťuje konkurenci "z venku“ – nesnaží se zkvalitňovat svou produkci, spokojí se pouze s domácí poptávkou MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
DOPADY OCHRANÁŘSKÉ POLITIKY - SHRNUTÍ 1. zvyšují se náklady na import – 2. v případě cel lze navýšit příjmy SR – 3. v případě exportních omezení pak náklady na export Je ale otázkou, zda-li by nebylo efektivnější zvýšení produktu přirozenou tržní cestou v případě dovozních omezení hrozí snižování konkurenceschopnosti MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 2) Dodatečné zvýšení příjmů SR • je otázkou zda dodatečné navýšení příjmů SR je efektivní pro trh – fungující trh může rozproudit spotřebu i investice firem i příjmy z exportu a tím zvýšit i produkt – Firmy mohou mít vyšší příjmy, vyšší příjmy firem znamenají vyšší daně pro státní rozpočet a tyto daně nemusí být zas až tak vysoké • clo může pobouřit druhou z obchodujících zemí – Vláda chce navýšit sice SR zavedením cel, – Druhá země může reagovat daleko razantněji (cla mohou být podstatně vyšší) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Dodatek: Instituce vztahující se k MO • GATT – angl. General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu • podepsána v roce 1947 v Ženevě, včetně tehdejšího ČSR, • cíle: – stanovení obecných principů mezinárodních obchodních vztahů, – snižování celních i mimocelních bariér (z původních výší cla 40% na cca. 10% úroveň v roce 2000) • WTO – angl. World Trade Organisation – Světová obchodní organizace • nahradila GATT (vznik 1994) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
3. 5 Platební bilance. Obchodní bilance MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Struktura subkapitoly 3. 5. 1 Základní pojmy 3. 5. 2 Platební bilance a její struktura. OB. 3. 5. 3 Příklady na sestavení PB MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
3. 5. 1 Základní pojmy MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb zboží • přesun zboží přes hranice z jednoho do druhého státu • člení se zpravidla na: • • suroviny, průmyslové spotřební zboží, zemědělské produkty, výrobní prostředky. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb služeb • jedná se o export a import služeb, – v poslední době roste • nejdynamičtěji rostoucími položkami jsou pak převážně – cestovní ruch, námořní doprava a – vědeckotechnické informace u vyspělých států • dále sem řadíme: • doprava, pojištění, licence, patenty, spoje, náklady na různá diplomatická zastoupení v zahraničí (např. velvyslanectví, vojenská zastoupení, apod. ), aj. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb důchodů • import a export důchodů – důchod = jakákoliv forma příjmu, = důchod není pouze starobní důchody • import důchodů • mzdy Čechů v cizině, • zisky, úroky, dividendy z investovaného domácího kapitálu v zahraničí • export důchodů • Mzdy cizinců u nás • výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb transferů • TRANSFER – jednostranná platba od státu, za kterou stát nedostává protihodnotu ihned • k jednotlivcům (domácnostem), – např. sociální dávky, • nebo soukromému sektoru firem, – např. subvence • mezinárodní pohyb transferů nevede ke vzniku zahraničních pohledávek, ani zahraničních závazků země • patří sem např. – Import transferů: dotace poskytnuté z fondů EU – Export transferů: ČR poskytne finanční pomoc zemi zasažené pohromou MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb dlouhodobého kapitálu • přímá zahraniční investice • zahraniční subjekt buďto kapitálově vstoupí do již existujícího podniku (min. 10% ZK), • zahraniční subjekt již existující podnik koupí, • zahraniční subjekt v zahraničí založí nový podnik, • zahraniční subjekt poskytne dlouhodobý úvěr do zahraničí ve výši alespoň 10% ZK, apod. • nepřímá investice – nákup obligací zahraničních podniků, vlád, a nákup akcií podniků, které se neřadí do PZI, • ostatní dlouhodobý kapitál – vládní úvěry, dlouhodobé soukromé obchodní úvěry, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Mezinárodní pohyb krátkodobého kapitálu • krátkodobé úvěry, • krátkodobé pohledávky – prodej a nákup cenných papírů, obchod s devizami, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Devizové rezervy • zásoby cizích, volně směnitelných, měn, které ve svém portfoliu drží CB (v případě ČR ČNB), • dále sem patří – zásoby zlata, – státní cenné papíry, – cenné papíry cizích vlád, apod. • součástí jsou i tzv. potenciální devizové facility – možnost čerpání devizových zdrojů do předem stanoveného limitu u finančních institucí - např. u MMF, cizích CB, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
3. 5. 2 Platební bilance a její struktura. OB. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Co je platební bilance? • zachycuje platební transakce naší ekonomiky se zahraničím v daném roce • porovnává platby ze zahraničí a platby do zahraničí v určité ekonomice • platby ze zahraničí – platby osob, které mají sídlo v zahraničí, osobám, které mají sídlo v ČR • platby do zahraničí – platby osob, které mají sídlo v ČR, osobám majícím sídlo v zahraničí MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Platební bilance • má podobu účtu (T – forma) • kreditní položky – za takovou položku se považuje transakce, která vede k přísunu peněžních prostředků do země (např. vývozy) • debetní položky – taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze země do okolního světa (např. dovozy) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Struktura (členění) PB • PB se skládá ze 4 částí: • Běžný účet PB • Finanční účet PB • Změna devizových rezerv • Chyby a opomenutí MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
I. Běžný účet PB • platby za vývoz a dovoz zboží a služeb • důchody (mzdy, zisky, úroky) placené ze zahraničí a do zahraničí • jednostranné převody (dary, dědictví) • pro naše potřeby ztotožníme BÚ PB s čistými exporty, tzn. s NX = X – M • BÚ PB = NX = Obchodní bilance – je rozhodující položkou PB – odráží pohyb statků a služeb ze země a do země – X – M = NX (čisté vývozy), popř. saldo obchodní bilance (v ČR je tato položka dlouhodobě deficitní) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
II. Finanční účet PB • tvoří jej dovoz a vývoz kapitálu • Dovozem kapitálu rozumíme, jestliže zahraniční osoby: • nakupují česká aktiva (CP, nemovitosti) • poskytují půjčky českým osobám • ukládají peníze v čs. bankách • Vývozem kapitálu rozumíme, jestliže české osoby: • nakupují zahraniční aktiva (CP, nemovitosti) • poskytují půjčky zahraničním osobám • ukládají peníze v zahraničních bankách MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Rovnováha platební bilance • PB musí být vždy účetně vyrovnaná • předpokládáme-li, že CHa. O = DR = 0, pak je PB v rovnováze, jestliže: • rovná-li se souhrn jejího BÚ a FÚ nule, • PB = 0 • PB = BÚ + FÚ = 0 – má-li země schodek na BÚ, je pokryt stejně velkým přebytkem na FÚ – má-li země přebytek na BÚ a deficit na FÚ, pak přebytek BÚ pokryje deficit FÚ MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Nerovnováha PB – není-li PB účetně vyrovnaná, musí zasáhnout CB (ČNB), protože PB musí být vždy účetně vyrovnaná – hlavním nástrojem, který uvádí do rovnováhy PB je měnový kurz – volně pohyblivý měnový kurz - CB nezasahuje do měnového trhu, – kurz není volně pohyblivý • např. CB tento kurz drží na úrovni, která neodpovídá rovnováze PB, pak se může tato nerovnováha stát dlouhodobou • CB tak může PB vyrovnat pouze změnou devizových rezerv • k tomu používá tzv. operace na volném trhu – CB nakupuje a prodává buď domácí nebo zahraniční měnu (popř. dluhopisy) a tím vytváří poptávku/nabídku domácí/zahraniční měny MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Platební bilance země XY KREDIT (+) • Běžný účet DEBET (-) 1. Běžný účet • Finanční účet 2. Finanční účet • Změny devizových rezerv 3. Změny devizových rezerv • Chyby a opomenutí 4. Chyby a opomenutí _____________________ __ __ Kreditní položky = Debetní položky MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
4. 6 Rizika zahraničního obchodu • riziko vzniká z důvodu, např. – velké vzdálenosti obchodujících subjektů – legislativní odlišnosti – jiné společenské a kulturní odlišnosti – politické odlišnosti – apod. • cílem podnikatele je: – riziko zmenšit – přesunout na někoho jiného (pojišťovna) – zabránit jim MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Typy rizik 1. 2. 3. 4. 5. 6. Hospodářská rizika Dopravní rizika Riziko nepřevzetí zboží Riziko neplacení Riziko politické Rizika přírodní a náhodná MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 1) HOSPODÁŘSKÁ RIZIKA • exportér špatně odhadne možný vývoj na zahraničním trhu; • sortiment neodpovídá poptávce – málo/hodně – nezajímavý sortiment – špatná kvalita, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 2) Rizika dopravní • během dopravy může dojít k poškození nebo ke zcizení zboží • nebyl dodržen termín dodání – opoždění zásilky možnost penalizace MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 3) Riziko nepřevzetí zboží • odběratel (dovozce) odmítne zboží převzít a zaplatit • toto riziko může dále vzrůst – náklady na cestu zpět – prodej za výrazně nižší cenu někomu jinému – ztráta kvality v průběhu cesty zpět (zkažení) – apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 4) Riziko neplacení • podoby: – dovozce • • nemůže zaplatit nechce zaplatit platí se zpožděním platí jen po částech, ačkoliv bylo dohodnuto placení naráz, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 5) Politická rizika a) obchodně-politická opatření země – embargo – obchodní válka – zákaz plateb – nízké dovozní kvóty – blokáda území b) politické události – stávky • blokáda hraničního přechodu, • stávkující železničáři, apod. MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
ad 6) Rizika přírodní a náhodná • • povodně zemětřesení sopečná činnost v lokalitě nehody MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
Jak rizikům čelit? • • podpora exportu státem volba známých obchodních partnerů vhodné pojištění nákladů vhodný výběr jistějších platebních podmínek stálé ověřování bonity odběratele státní garance exportu používáním jednotných dodacích podmínek (např. INCOTERMS, FRANCO) MP 1 URL: http: //BLINKA. wz. cz big. RB@centrum. cz
- Slides: 77