Jzef Pisudski obnoven nezvislosti a mezivlen Polsko Materil
Józef Piłsudski, obnovení nezávislosti a meziválečné Polsko Materiál vznikl ve spolupráci Polského institutu v Praze a portálu Moderní dějiny. cz.
Kdo byl Józef Piłsudski? • levicový novinář a revolucionář • vězeň carského režimu • předseda a teoretik Polské socialistické strany (PPS) • tvůrce polských ozbrojených jednotek • bojovník za nezávislost Polska • maršál, náčelník státu v letech 1918 -1922 • státník, vůdčí politická postava meziválečného Polska • tvůrce a hlavní představitel „sanačního“ autoritativního režimu • Poláky nazývaný „Děda“ (Dziadek)
Poláci - národ bez státu… 1772 – 1795 trojí dělení Polska likvidace státu velmoci využily problémů a vleklé krize Polska zábory: ruský – 62 % území pruský - 62 % území rakouský – 18 % území
Mládí Józefa Piłsudského • narodil se na území Litvy (v tehdejší carské gubernii) • pocházel ze starého šlechtického rodu • matka jej vedla k vlastenectví, četbě zakázané literatury (o polských dějinách, kultuře) a vzdoru vůči rusifikaci • maturoval na gymnáziu ve Vilně (Vilnius) • studia medicíny v Charkově, vyhozen za účast na studentské demonstraci • první zatčení a šestidenní vazba • seznámil se s lidmi z tajné ruské revoluční organizace Narodnaja volja (Svoboda lidu) 1885 • četl socialistickou literaturu, silný inspirační zdroj pro celý život
Zatčení, vyhnanství, návrat • roku 1887 byl zatčen za přípravu atentátu na cara Alexandra III. • nepatřil mezi přímé spiklence (jeho starší bratr Bronisław ano) • Józef byl odsouzen k pětiletému vyhnanství na Sibiř (bratr na 15 let) • po návratu domů se zapojil do socialistického hnutí, vstoupil do Polské socialistické strany (PPS) • po dvou letech se stal předsedou • byl socialistou a polským národním patriotem v jedné osobě • šéfredaktor novin Robotnik (Dělník), výroba v tajné tiskárně v Lodži
Socialistou… Nazval jsem se socialistou v roce 1884. Říkám - nazval jsem se, protože to vůbec neznamenalo, že jsem nabyl pevné a nezlomné přesvědčení o správnosti ideje socialismu. Byl jsem tehdy na vilenském gymnáziu /…/ a spolu se svými kamarády jsem podlehl socialistické módě, kterou k nám přivezli starší kolegové, studenti petrohradské univerzity. Otevřeně přiznávám, že to byla móda, protože těžko mohu jinak nazvat tu tehdejší epidemii socialismu, která zachvátila rozum tehdejší mládeže, revolučně či jen opozičně laděné. Zachvátila jej natolik, že žádný z mých inteligentnějších a energičtějších kamarádů se ve svém vývoji nevyhnul socialistické etapě. Jedni zůstali socialisty, druzí přešli do jiných táborů, třetí se nakonec zřekli veškerých společenských aspirací, ale každý z nich byl kratší nebo delší dobu socialistou… Józef Piłsudski vzpomínal v roce 1903
V konspiraci po zatčení roku 1900 • roku 1900 tiskárna Robotnika odhalena, Piłsudski znovu zatčen • vězněn v X. pavilonu obávaného vězení ve varšavské citadele • předstíral duševní nemoc, převoz do blázince v Petrohradě, odtud utekl do Haliče (tehdy součást Rakouska-Uherska) • po ruské revoluci roku 1905 založil bojovou organizaci PPS, atentáty na carské úředníky, útoky na banky a vlaky s penězi • snaha navázat kontakty s Japonci (tehdy ve válce s Ruskem), nabídka zpravodajských informací za podporu polské nezávislosti • 1908 ve Lvově vznikl podzemní Svaz aktivního boje – plán: s pomocí Rakouska-Uherska získat pro Polsko nezávislost
Budoucí vůdce národa • těsně před válkou se Piłsudski dostává do pozice nejdůležitější osobnosti polského politického života Dokázal udržovat distanc, byl schopen svou rozhodností získat pro svou koncepci i ostatní a díky formulacím s tvárným obsahem, jež pro něj byly charakteristické, získal člověk pocit, že má pravdu, a to i tehdy, když se jeho předpovědi nevyplnily. To bylo umocněno jeho pragmatismem, díky kterému se Pilsudski uměl rychle a bez jakýchkoli obtíží přizpůsobit změněným podmínkám. [. . . ] Nastala situace, ve které hrál Pilsudski ústřední roli a jeho nejbližší spolupracovníci pomalu začali plnit úlohu štábu. o Piłsudském jeho životopisec Andrzej Garlicki • roku 1912 byl Piłsudski zvolen velitelem Hlavního střeleckého svazu (Glówny Związek Strzelecki) • podílí se na utváření polských ozbrojených sil
Pilsudski v boji • po vypuknutí války vydal první mobilizační rozkazy • ustavil společnou, tzv. kádrovou kompanii – četu 144 mužů… • nakonec vznikly v Haliči dvě polské legie (západní a východní), na konci roku 1914 měly 11 tisíc mužů, v roce 1916 již 20 tisíc • se svými stoupenci založil tajnou Polskou vojenskou organizaci, která prováděla diverzní akce v ruském týlu Rok tomu, co jsem s malou hrstkou lidí, špatně vyzbrojených a špatně vybavených, začal válku. Celý svět tehdy povstal do boje. Nechtěl jsem dovolit, aby v době, kdy se na živém těle naší Otčiny meči vyrábějí nové hranice států a národů, samotní Poláci při tom chyběli. Nechtěl jsem dopustit, aby na váhách osudu, vážících nad naši hlavami, na vahách, na které bylo meči házeno, chybělo polské šavle! Uběhl rok. Stal se z nás ten typ vojáka, kterého doposud Polsko neznalo… I teď, po roce války, stejně jako na začátku, jsme pouze vojenským předvojem Polska, a také jeho předvojem morálním, se schopností zariskovat vše, když je riziko nezbytné. Aleksandra Piłsudska, Vzpomínky
Válka jako šance… • Německo i Rakousko-Uhersko potřebovaly za války hospodářské i „lidské“ zdroje, polské zázemí, pro vedení války • 5. 11. 1916 oznámili císařové obou zemí, že na polských územích náležejících Rusku bude utvořen samostatný stát (dědičná monarchie) • mezitím byla ve Francii zřízena „autonomní polská armáda“ • polské jednotky vznikaly i v Rusku – podpora Prozatímní vlády • Poláci se vědomě připravovali na všechny možné varianty vývoje války
Zásadní rozhodnutí • Piłsudski se chtěl rozejít s Centrálními mocnostmi, vytušil, že směřují k porážce • v létě roku 1917 vyzval legionáře, aby odmítli složit přísahu Němcům – plán: nesmí vzniknout taková polská národní armáda, která by sloužila Německé říši • 22. 7. 1917 byl s velitelem štábu zatčen a internován v magdeburské pevnosti • mírový plán prezidenta USA T. W. Wilsona: nezávislý polský stát by měl zahrnovat teritoria obydlená jednoznačně polským obyvatelstvem a měl by mít zajištěn volný a bezpečný přístup k moři
Piłsudski v čele státu • 10. listopadu 1918 přijel Piłsudski do Varšavy, německá moc skončila • v té době se již tvořily základní struktury polské státnosti • 14. listopadu Regentská rada předala nejvyšší moc Piłsudskému jako vrchnímu veliteli polských ozbrojených sil • stal se faktickou hlavou státu • 16. listopadu 1918 oznámil mocnostem vznik nezávislého polského státu
Je to jediný státník, kterého Polsko zrodilo ve válce. On sám má větší vliv, než všichni politici dohromady. Autorita, které se těší jeho jméno, je obrovská… Nikdy se nezabývá nepodstatnými záležitostmi, vždy má na očích velké otázky… Je dost populární, aby měl moc svrhnout jakoukoliv vládu, a samo jeho jméno vystačí za program. Lewis Bernstein-Namierowski o pozici Piłsudského
Nezávislost • po 123 letech cizí nadvlády měli Poláci od roku 1918 zase vlastní svrchovaný stát • ještě několik let po I. světové válce byla jeho mezinárodní pozice velmi nestabilní • územní spory se sousedy – hraniční problémy s Německem, Československem (sedmidenní válka), spory s Litvou, Ukrajinci a boje s ruskými bolševiky Plná červená čára - hranice meziválečného Polska. Čerchovaná červená čára - Polsko po r. 1945 Modré čáry - demarkační linie
Co s Litvou? Výzva k obyvatelstvu bývalého Velkoknížectví litevského • oznamuje se obsazení historického území Litvy Poláky – jsou vydáváni za osvoboditele a ne okupanty • krok k realizaci federalistické koncepce
Rudé nebezpečí • polské vojsko zabírá většinu Litvy a Běloruska, Rudá armáda je vyčerpaná, na pokraji zhroucení • sovětská moc se ovšem ubránila, stabilizovala se a postupně dobývala zpět ztracená území bývalé carské říše • Rudá armáda vtrhla do Pobaltí, Běloruska, na Ukrajinu a také na polská území
Polsko v ohrožení • roku 1920 byla ohrožena samotná existence Polska • schopný generál Tuchačevskij a 120 tisíc ruských vojáků před branami Varšavy! • Piłsudski přišel s odvážným plánem na odražení nepřítele: hlavní polské síly ustoupily, udržely pozice a vybrané jednotky nečekaně zaútočily do týlu ruské armády • výsledek: drtivá porážka Rudé armády - „zázrak na Visle“
V nových hranicích • 18. října 1920 vstoupili Poláci do Vilna, město zůstalo Polsku - meziválečné napětí s Litvou • 18. března 1921 byl uzavřen Rižský mír se sovětskou mocí, stanovení hranice • nabytým územím Polsko získalo velké množství nepolského obyvatelstva, což způsobovalo nacionální pnutí ve státě • Poláci tvořili v Polsku pouze 69 % obyvatelstva, významný počet Ukrajinců (14 %), Židů (8 %) či Němců (4 %)
Federalistická koncepce • Józef Piłsudski usiloval o vytvoření federace států střední a východní Evropy – tzv. Mezimoří (Międzymorze, Intermarrum) • státy v oblasti mezi Jaderským, Baltským a Černým mořem - Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, Ukrajina, Československo, Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie • mělo napodobit Republiku obou národů, rozkládající se od konce 16. století do konce 18. století mezi Baltským a Černým mořem • těmto zemím by federace umožnila lépe se bránit nadvládě Německa či Ruska • Piłsudski trval na vůdčí roli Polska, plán odmítali zejména Litevci a Ukrajinci, vnímali jej jako ohrožení své nezávislosti
Stát = Piłsudski? • Piłsudski přijal povinnosti dočasného náčelníka státu (22. 11. 1918 – 11. 12. 1922) • oficiální rezidence - varšavský palác Belveder • pevná politická pozice maršála opřená o mýtus neporazitelnosti • nestál o post prezidenta – ústava omezovala Piłsudského vliv, nebyl by vrchním velitelem ozbrojených sil, ani by nemohl rozpustit sejm • 4. prosince 1922 maršál oznámil, že nebude kandidovat • zvítězil Gabriel Narutowicz, kterému Piłsudski předal vládu • 19. 12. byl Natutowicz zavražděn a 20. 12. se novým prezidentem stal Stanisław Wojciechowski
Druhá polská republika • polský stát byl parlamentní republikou • republika neměla v počátcích ustavené hranice, vládu, ústavu, chybělo ji mezinárodní uznání… • ústava z roku 1921 – dvoukomorový parlament (sejm a senát) volil prezidenta (jeho pravomoci byly velmi omezené) • základní problém: stmelit tři části země (právo, úřady, školství atd. ) • zásadní politické strany – Polská socialistická strana, Národní demokracie, křesťanští demokraté, komunisté, strany agrární i židovské • nevraživost politických stran, jejich neustálé štěpení a přeskupování, malá vůle k dohodě, atentát na prezidenta Narutowicze, nacionální napětí, počáteční hospodářské potíže – důsledek:
Odchod do ústraní • po prezidentských volbách Piłsudski odešel z politiky a z veřejného života, znechucen politickou situací, věnoval se publikační činnosti • sílí jeho odpor vůči stranictví a „sejmokracii”, byl v „emigraci“ v panském domě v Sulejówku u Varšavy Zaplivaný, obludný trpaslík na křivých nožkách, vyplivující svou špinavou duši, poplivávající mě odevšad, nevážící si ničeho, čeho si vážit třeba – rodiny, vztahů, blízkých mi lidí, sledující moje kroky, dělající opičí grimasy, převracející každou myšlenku naopak – ten obludný trpaslík se plížil za mnou, jak nerozlučný druh, oblečený do praporů různých typů a barev – tu cizího, tu svého státu, křičící fráze, vykřikující obludnou hubou, vymýšlející jakési neslýchané historky, ten trpaslík byl mým všudypřítomným druhem, všudypřítomným soudruhem v dobrém i zlém, štěstí i neštěstí, vítězství i porážce… z projevu v hotelu Bristol ve Varšavě, 3. července 1923
Kritik politického systému • nestabilita, korupce, nekompetentnost úředníků vedla Piłsudského k úvaze, že poměry v Polsku se měly od základu změnit a stávající režim by měl být vystřídán optimálnějším • povinnost „udělat pořádek“ ve státě • 11. května 1926 masové demonstrace ve Varšavě, davy provolávají podporu Piłsudskému, heslo: „Nenecháme Polsko rozkrást!“ Vytáhnu do boje proti nejvyššímu zlu, jež stihlo náš stát, proti vládě nabubřelých politických stran a klik, jež vykonávají svou moc nad Polskem.
Májový převrat • 12. května 1926 snaha setkat se s prezidentem a přesvědčit jej, aby změnil vládu – nesetkali se, maršál vydal rozkaz jednotkám k pochodu do Varšavy – obsazeny strategické pozice ve městě • setkání s prezidentem – výzva Piłsudskému, aby jednal v souladu se zákony, postoj armády nebyl jednotný • krátké ale krvavé boje (379 mrtvých!), silná podpora veřejnosti • protiprávní jednání – státní převrat – prezident i předseda vlády nuceni kapitulovat a Piłsudski se stal faktickým vládcem země
Sanační režim • název popřevratového politického režimu je odvozen od slova sanacja (ozdravění), návrat ke „zdravé politice“ – přesvědčení o morální a ideologické nadřazenosti státu nad zájmy skupin, jednotlivců • parlamentní život fungoval nadále, ale opozice byla vystavena policejním opatřením • základnou Piłsudského moci byl Nestranický blok pro spolupráci s vládou (BBWR), vznikl roku 1928, měl zajistit parlamentní podporu pro změnu ústavy – „vlády plukovníků”, spolupracují s Piłsudským a podléhají jeho rozhodnutím (v 11 vládách ministrem obrany) • tlak na opozici stále sílil, zatýkání politických oponentů (84 opozičních poslanců se postupně ocitlo ve vězení!), celkový počet „internovaných“ překročil pět tisíc osob…
Mezinárodní situace • sílící nebezpečí plynoucí z geografického umístění Polska • „sousedství dvou nepřátel“ – snaha udržovat přijatelné diplomatické vztahy s Německem i se SSSR, ale nevstoupit s nimi do koaličního paktu – politika neutrality (pokračoval v ní později Beck) • smlouvy o neútočení (platnost 10 let) 25. ledna 1932 se Sovětským svazem 26. ledna 1934 s německou Říší.
Smrt Józefa Piłsudského • 12. květen 1935 zemřel • pohřeb byl manifestací národní jednoty, byl vyhlášen státní smutek • je pohřben v katedrále na krakovském Wawelu • jeho srdce je uloženo v matčině hrobě ve Vilně
Zánik meziválečného Polska • pakt Molotov - Ribbentrop • následná dvojí okupace – 1. 9. 1939 sovětská a 17. 9. 1939 německá • čtvrté dělení Polska a začátek II. světové války
Jak je vnímán dnes? • pro mnohé jednoznačně kladný postava národního hrdiny • tvůrce nezávislého státu • charismatický politik a vůdce národa • obětoval boji za svobodu Polska veškeré úsilí • „zachránce Varšavy“ a Polska před bolševismem X • pro jiné autoritář s diktátorskými sklony a hrobař polské demokracie (internační tábor pro politické oponenty) • despoticky určoval, co je zájmem státu • opustil socialistické ideály ve prospěch konzervatismu
Józef Piłsudski v karikatuře
O Piłsudském česky… FASORA, Lukáš. Dějiny Polska v meziválečném období. Brno: CERM, 1999. ISBN 80 -7204121 -5. S. 3 -4. Jerzy Kochanowski: Polsko v době autoritativního režimu Piłsudského, Historický obzor 12/1999, str. 22 -35 PACZKOWSKI, Andrzej. Půl století dějin Polska 1939 -1989. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. 381 s. ISBN 80 -200 -0737 -7. DAVIES, Norman a VALENTA, Aleš. Polsko: dějiny národa ve středu Evropy. Překlad Miroslava Valentová. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2003. 481 s. , [8] s. obr. příl. Obzor; sv. 44. ISBN 80 -7260 -083 -4. DAVIES, Norman. Bílý orel, rudá hvězda : polsko-sovětská válka 1919 -20 a "zázrak nad Vislou". Praha : BB art, 2006. 311 s. ISBN 80 -7341 -939 -4. KOVÁCS, István. Piłsudski-- Katyň-- Solidarita--: klíčové pojmy polských dějin 20. století. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2010. 308 s. ISBN 978 -80 -87029 -85 -5.
Internetové zdroje https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski https: //cs. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski https: //encyclopedia. 1914 -1918 -online. net/article/pisudski_jozef https: //www. o 2. pl/galeria/pilsudski-na-wesolo-najlepsze-karykatury-z-lat--i--5927743802164353 g/6 http: //moderni-dejiny-pl-csr. blogspot. cz/2012/01/osobnost-jozefa-pisudskeho. html https: //xman. idnes. cz/general-josef-pi-sudski-polsko-nezavislost-diktator-pcu-/xman-profily. aspx? c=A 161121_150048_profily_fro http: //jpilsudski. org/artykuly-historyczne-pilsudski/zyciorys-jozefa-pilsudskiego https: //cs. wikipedia. org/wiki/Druh%C 3%A 1_Polsk%C 3%A 1_republika Zdroje fotografií: https: //cs. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Pilsudski_1910_1920_LOC_hec_14263_restored. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/Rozbiory_Polski#/media/File: Partitions_of_Poland. png https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Pi%C 5%82 sudski_Berno_1904. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Pi%C 5%82 sudski_1885. jpg https: //en. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Pilsudski_wanted. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/I_wojna_%C 5%9 Bwiatowa#/media/File: Eastern_Front_As_of_1917. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Pi%C 5%82 sudski_Ochrana_1900. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Kielce_pilsudski. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: Obwieszczenie. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski#/media/File: AGAD_Akt_przekazania_wladzy. png https: //cs. wikipedia. org/wiki/Druh%C 3%A 1_Polsk%C 3%A 1_republika#/media/File: Coat_of_arms_of_Poland_(1927 -1939). svg https: //commons. wikimedia. org/wiki/File: J%C 3%B 3 zef_Pi%C 5%82 sudski_1914 -1918. jpg https: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Polska-ww 1 -nation. png https: //en. wikipedia. org/wiki/Belweder#/media/File: Pa%C 5%82 ac_Belweder_w_Warszawie. jpg https: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Wladyslaw_Skoczylas_-_Jozef_Pilsudski. jpg https: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/f/fa/Bij_Bolszewika. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/Sulej%C 3%B 3 wek#/media/File: Imieniny_Pi%C 5%82 sudskiego_1925. jpg http: //content. time. com/time/covers/0, 16641, 19260607, 00. html https: //en. wikipedia. org/wiki/May_Coup_(Poland)#/media/File: Pi%C 5%82 sudski_May_1926. jpg https: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Most_Kierbedzia_zamach_majowy. jpg https: //en. wikipedia. org/wiki/Adolf_Hitler#/media/File: Adolf_Hitler-1933. jpg https: //simple. wikipedia. org/wiki/Joseph_Stalin#/media/File: Cropped. Stalin 1943. jpg https: //pl. wikipedia. org/wiki/Groby_Kr%C 3%B 3 lewskie_na_Wawelu#/media/File: Krypta_Pilsudski_Wawel_2. jpg https: //cs. wikipedia. org/wiki/Pakt_Ribbentrop-Molotov#/media/File: Molotov. Ribbentrop. Stalin. jpg https: //cs. wikipedia. org/wiki/Pakt_Ribbentrop-Molotov#/media/File: Ribbentrop-Molotov. svg http: //www. polityka. pl/pomocnikhistoryczny/galerie/1615189, 8, w-karykaturze. read
- Slides: 32