JG Oista vdy JG Oista vdy JG Oista

JG Očista vědy

JG Očista vědy

JG Očista vědy

Geocentrismus Starověký heliocentrismus: Démokrités z Abder, Aristarchos ze Samu Revoluce počátkem novověku. Mikuláš Koperník 1543, Galileo Galilei: dobrá teze podporována chybnými argumenty (slapy, pasáty) -neobjevil Foucaultovo kyvadlo (až polovina XIX. stol. ). Horší souhlas s pozorováním než Ptolemaiova soustava! (deferent a epicykly jako grafické řešení Fourierova rozvoje) JG Očista vědy

1580 Tycho Brahe: nenašel paralaxu hvězd jejich vzdálenosti od Země podcenil o 3 řády Kompromis: Planety obíhají kolem Slunce, ale Slunce a hvězdy kolem Země! 1612 Johannes Kepler: pozorování Marsu Tychem Oběžné dráhy planet kolem Slunce jsou elipsy; Slunce v jednom ohnisku. (Nevěděl, že to platí i pro komety!) To dokázal až Edmond Halley počátkem 18. stol. JG Očista vědy

Nutné zvýšení přesnosti měření času a úhlů 1676 Ole Rœmer: rychlost světla je konečná (214 000 km/s) 1725 James Bradley: aberace světla hvězd (20" během roku) 1840 Friedrich Struve, Thomas Henderson, Friedrich Bessell: našli hvězdné paralaxy Vegy, Tolimanu a 61 Cygni Rozhodující důkazy pro přijetí heliocentrismu JG Očista vědy

JG Očista vědy

1925 M. Humason & E. Hubble: hvězdné ostrovy = galaxie 1929: E. Hubble: vesmír se rozpíná (neuvěřil tomu!) EXISTENCE METEORITŮ 1790 24 VII večer: Barbotan (Gaskoňsko); 300 očitých svědků Výrok Francouzské akademie: "Je třeba mít mnoho útrpnosti s obcí, které vládne tak pověrčivý starosta". A. Lavoisier: "Kameny nemohou padat z nebe, protože v nebi nejsou kameny". JG Očista vědy

14 XII 1807: Pád meteoritů - Weston (Mass. ) (B. Silliman, J. Kingsley) Prezident Thomas Jefferson: "Je snadnější uvěřit, že yankeejští profesoři lžou, než že kameny padají z nebe. " 26 IV 1803: Jean Biot - 3 tis. úlomků l´Aigle (Normandie) Omyl napraven po 13 letech Velký rozvoj oboru v posledních 50 letech za vydatného přispění českých astronomů. Nebezpečí střetu planetek se Zemí Vědci nejsou prosti předsudků a tak se dopouštějí omylů JG Očista vědy

NÁPRAVA OMYLŮ Z NESPRÁVNÉ INTERPRETACE Není nova jako nova srpen 1885: Nová hvězda ve Velké spirální mlhovině v Andromedě (M 31). E. Hartwig v Tartu: Dopis do Německa nedošel - lakotný poštmistr! Výbuchy nov: zářivý výkon jako 100 tis. Sluncí. Odtud vzdálenost M 31 na okraji Mléčné dráhy - řádové podcenění vzdálenosti M 31 Zabrzděn pokrok výzkumu vzdáleného vesmíru na půl století! JG Očista vědy

1936 Fritz Zwicky odhalil existenci supernov (100 mil. Sluncí) – odsun M 31 do vzdálenosti ~1 mil. sv. let = jde o galaxii. Supernovy viditelné očima vzácné: 1006 Vlk (nejjasnější ~ -9 mag) 1054 Býk (Krabí mlhovina, ms pulsar) 1572 Kasiopeja (Tycho na Hvenu) 1604 Hadonoš (Kepler v Praze) 1987 (Velké Magellanovo mračno) JG Očista vědy

OBŘÍ METEORITY (MALÉ PLANETKY) 1980 Luis Alvarez aj. : impakt před 65 mil. lety, anomálie Ir 1991 kráter Chicxulub (Yucatán, Mexický záliv; ø 180 km) 1995 dálkový průzkum Země: česká kotlina je impakt? geologický nesmysl ! JG Očista vědy

Meteority z Marsu obsahuji mikrofosílie ? ALH 84001 - Antarktida. 1993 - přiletěl z Marsu 1996 - mikrofosílie staré 3, 5 miliardy let? Artefakt z preparace elektronovým mikroskopem. Dnes tyto omyly nemají dlouhé trvání Problematická instantní věda na tiskových konferencích (NASA) JG Očista vědy

ÚMYSLNÉ PODVODY Rukopisy (Zelenohorský a Královédvorský ) XIX. stol. Gebauer, Masaryk Piltdownský člověk: "nalezen" 1912 v již. Anglii; podvod odhalen 1953 1988 Aféra francouzského biochemika J. Benvenista aj. : účinky látek rozpuštěných do homeopatických ředění, "paměťový otisk ve vodě" Nature: vyšetřovací komise - nevhodná metodika, úmyslná manipulace s daty. Práce formálně stažena téhož roku. Soukromá laboratoř pro numerickou biologii J. Benveniste - laureát cen Ignáce Nobela 1991 a 1998; (+2004) JG Očista vědy

Jaderné slučování za studena 1989 M. Fleischmann a S. Pons: zavrženo během jednoho roku Schönova aféra 2002 - Jan Hendrik Schön (* 1970; Ph. D Kostnice 1997) Soustavné falšování experimentálních dat tak, aby odpovídala teoretickým výpočtům: molekulová elektronika, supravodivost, nanotechnologie (1998 -2001), bez vědomí spoluautorů. Překotné tempo publikací (každých 8 dnů práce!) ho prozradilo. 2004 odňat Ph. D! JG Očista vědy

Příčinou nešvaru především tvrdý tlak na počty publikací a citací a krutý grantový systém (jen pětina přihlášek dostane podporu; financování na 1 - 3 roky) Rovněž nedbalé recenzní řízení i v renomovaných časopisech Na druhé straně recenzenti nezřídka potopí objevné práce: Nature v průběhu XX. stol. odmítla 20 prací, které posléze vedly k Nobelovým cenám; rovněž tak práci S. Hawkinga z r. 1975 o kvantovém vypařování černých děr JG Očista vědy

ZÁVĚR Hlavní obtíží jsou nesprávné předsudky, ale jejich prolomení vede nakonec k významnému pokroku. Obvykle to způsobí přesnější metody a měření, nezřídka však geniální vědci se správnou intuicí. Skeptické pochybování i o zdánlivě neotřesitelných pravdách je hybnou silou vědeckého pokroku, ale vývoj je často překvapivě klikatý, nerovnoměrný a plný výhybek a slepých uliček. Velkou výhodou přírodních věd je nepodplatitelnost a čestnost protivníka - Matky Přírody. "Pán Bůh je sice rafinovaný, ale není zlomyslný" Albert Einstein JG Očista vědy

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA L. Bürgin: Omyly vědy Brána, Praha 1998. Coping with peer rejection Nature 425 (2003), No. 6959, 645. M. Fleischmann, S. Pons: Electrochemically Induced Nuclear Fusion of Deuterium J. Electrochem. Anal. 261 (1989), 301. J. Grygar, Z. Horský, P. Mayer: Vesmír Mladá fronta, Praha 1979 a 1983. Z. Horský: Kepler v Praze Mladá fronta, Praha 1980. Z. Horský, Z. Mikulášek, Z. Pokorný: Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru Svoboda, Praha 1988. JG Očista vědy

La physique traumatisée par la fraude La Recherche No. 361 (2003), 46. J. Maddox: Waves caused by extreme dilution Nature 335 (1988), 760. P. Málek: Benvenistova aféra Vesmír 68 (1989), 395. Z. Mikulášek, Z. Pokorný: 220 záludných otázek z astronomie Rovnost, Brno 1996. B. Silliman, J. Kingsley: A. An Account of the Meteor which Burst over Weston in Connecticut, in December 1807, and of the Falling of Stones on that Occasion Trans. Amer. Phil. Soc. 6 (1809). R. M. Youngson: Vědecké omyly, bludy a podvrhy H&H Vyšehradská, Jinočany 2004 Zpráva papežské komise: Konec případu Galileo Galilei Universum č. 9 (1983), 1. JG Očista vědy