Jet eny v politice http padesatprocent czczkestazeninase publikace

Ještě ženy v politice �http: //padesatprocent. cz/cz/ke-stazeni/nase- publikace

Alternativní akce �Zájem? �Hraničář – Jak si rozumět? �Muzeum města ÚNL – výstava Odneseno + Cizí dům � 28. 4. Návštěva Terezína se studenty sociální práce

NÁBOŽENSTVÍ

náboženství �Obtížná definice – řada odlišných podob �Sociologická definice - 3 základní rysy: 1. víra 2. sociální jednání – interakce s jinými lidmi 3. mravní komunita �Sociologie náboženství – jak lidé vyjadřují svá přesvědčení o posvátnu jednáním, které je spojuje s jinými lidmi

Základní typy náboženství �Animismus �Totemismus �Teismus – polyteismus x monoteismus �Základem systém posvátných věr a symbolů �Teologie – systematická reflexe náboženské víry Existence boha axiomem – předpokládá se a nedokazuje se, protože dokázat se nedá (existenci boha nelze verifikovat a bůh nemže být v pravém slova smyslu „předmětem“ zkoumání

E. Durkheim �Posvátné (úcta, respekt) x profánní (všední) �Náboženství prosazuje sociální jednotu �V uctívání totemu uctívána vlastní společnost �Důležité morální principy �Ceremonie a rituály přispívají k soudržnosti sociálních skupin – potvrzování skupinové solidarity, vytváření morálního společenství

�Náboženství je forma sociálního jednání, v němž věřící vyjadřují svoji víru, komunikují s druhými, usilují o to být vedeni nadpřirozenem, uctívají svá božstva, znovupotvrzují své víry a vytvářejí náboženskou zkušenost. �Předepisuje rituální jednání a mravní přikázání �Osobní kontakt s božstvem + pocit sounáležitosti, jednoty

�Náboženské komunity mají vlastní sociální strukturu �Často endogamie – ovlivnění všech aspektů života �Ideálně společnost = náboženská komunita, i ve velkých společnostech funkční integrace společnosti (sounáležitost, sdílení morálních standardů), případně i udržení statu quo

Max Weber �Protestantská etika a duch kapitalismu �Protestantská reformace položila základy budoucímu kapitalismu �Nový přístup k práci, spotřebě, investicím a zisku

Další autoři �Karl Marx – „Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu. “ �Sigmund Freud – „Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. “ �Robert Bellah – občanské náboženství

Typy náboženských institucí �Moc – kněz/duchovní (výlučné právo vykonávat rituální úkony) x řadový věřící �Církev – objasňuje věrouku a morálku interpretací pramenů, udržuje společenství věřících a vědomí tradice �Max Weber a další – odlišnosti církve a sekty: Sekta – malá, uzavřená, asketismus, vnímáni jako vyvolení, kontrola každodenního života, často se vyvine v církev Církev – velká, konzervativní, hierarchické vedení, soc. a polit. moc

Církev, sekta, kult �Obecně: církev - přijetí soc. prostředí x sekta – odpor k soc. prostředí (kontinuum) �Stark + Bainbridge sekta odštěpena od ustavené církve Kult – přenesené z jiné kultury nebo nové - 3 typy: kulty publika – bez formální organizace klientské kulty – existují vůdci kultovní hnutí – pevněji organizované

Náboženství v moderní společnosti �Sekularizace - proces postupné ztráty významu náboženského přesvědčení, praktik a institucí v moderní společnosti (zámořské objevy, astronomické objevy, evoluční teorie…) �Vývoj vědy s důrazem na rozum – akceptován racionální výklad vědy �Heterogenní spol. – mnoho náboženských skupin �Rychlý vývoj spol. �Durkheim, Weber, Marx – vytrácení náboženského vidění světa

Odpůrci sekularizační teze �Přesto víra všudypřítomná – každodenní problémy a existenciální otázky �Silné postavení náboženství – Irsko, Polsko �Náboženské inovace �Náboženské obrození �Fundamentalismus �T. Luckmann – neviditelné náboženství, stálá lidská potřeba mít „posvátná nebesa“, která dávají světu smysl

Odluka státu od církve �V České republice je sekulární stát zaručen Listinou základních práv a svobod �článek 2, odst. 1 : Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. �čl. 16 odst. 2: Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 �Od r. 1991 trvalý pokles počtu věřících � 2 175 087 (20, 6 % obyvatel, 37, 6 % odpovídajících) � 1. římskokatolická církev � 2. českobratrská církev evangelická � 3. československá církev husitská � 2. nejmenší podíl v Evropě (po Estonsku) �Církevní restituce �Registrované církve

Náboženství v ČR