JAZYKOV RODINY V EVROP AS 51 ADS 37

  • Slides: 15
Download presentation
JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ (AS 51, ADS 37, ADEČ 16) • V Evropě žije

JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ (AS 51, ADS 37, ADEČ 16) • V Evropě žije asi 740* mil. obyvatel. • 95 % hovoří indoevropskými jazyky • Státy s převahou neindoevropských jazyků: § Maďarsko, Finsko, Estonsko – uralské jazyky (ugrofinská jazyková skupina) § Turecko – altajské jazyky (turkická j. sk. ) § Malta – semitohamitské jazyky (semitská j. sk. ) * Započítány státy, kde většina lidí žije v Evropě (RUS – 143 mil. ) – v evr. části Ruska žije asi 110 mil. Nezapočítány: TUR, CYP, KAZ, ARM, AZE, GEO

INDOEVROPSKÉ JAZYKY V EVROPĚ • Indoevropská jazyková rodina se dále dělí na jazykové skupiny

INDOEVROPSKÉ JAZYKY V EVROPĚ • Indoevropská jazyková rodina se dále dělí na jazykové skupiny : § § § § germánská románská slovanská baltská keltská helénská ( řečtina) albánská ( albánština) jen 1 – Indoevropské jazyky PŘIŘAĎTE BARVY K JAZYKOVÝM SKUPINÁM V EVROPĚ. KTERÉ STÁTY V EVROPĚ JSOU ŠEDÉ? PROČ? Pozn. – uvedeny jen evropské jazykové skupiny – mimo Evropu jsou na mapce ještě 2 skupiny (indoíránská a arménská)

GERMÁNSKÉ JAZYKY • Germánská jazyková skupina (+200 mil. ) se dále západní a severní

GERMÁNSKÉ JAZYKY • Germánská jazyková skupina (+200 mil. ) se dále západní a severní podskupinu: západní: § angličtina (GBR), skotština § němčina (DEU, AUT, CHE, LIE, BEL, ITA) § fríština (r. DEU) § nizozemština (NLD, BEL) r § r vlámština (NLD, BEL, r. FRA) severní: § norština (NOR) - bokmål a nynorsk § švédština (SWE, FIN) § islandština (ISL) § dánština (DNK) § faerština ( DNK - FRO) r Pozn. Úřední jazyky – 3 písmenné kódy států, regionální – před kódem r, kurzívou dialekty 2– Germánské jazyky v Evropě PROČ NENÍ VYBARVEN SEVER NORSKA A ŠVÉDSKA? JAKÝ ZDE ŽIJE NÁROD A DO JAKÉ JAZYKOVÉ SKUPINY PATŘÍ JAZYK? PROČ NENÍ VYBARVEN JIH BELGIE? PROČ NEJSOU VYBARVENY NĚKTERÉ ČÁSTI SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A ŠVÝCARSKA?

 • ROMÁNSKÉ JAZYKY Románská jazyková skupina (+200 mil. ) je skupina jazyků vyvinutých

• ROMÁNSKÉ JAZYKY Románská jazyková skupina (+200 mil. ) je skupina jazyků vyvinutých z latiny. Dále se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: § španělština (ESP), galicijština ( ESP) § katalánština (r. ESP, AND) § portugalština (PRT) § francouzština (FRA, BEL, CHE, MCO) r § § valonština (BEL) franko-provensálština (r. FRA, r. CHE, r. ITA) § rétorománština (CHE) východní: § italština (ITA, CHE, SMR, VAT) § korsičtina (r. FRA), sicilština (r. ITA) § rumunština (ROU, MDA*) *moldavština (MDA) jižní: § sardinština (r. ITA) 3 - Románské jazyky v Evropě PŘIŘAĎTE ČÍSLA K NÁSLEDUJÍCÍM JAZYKŮM: galicijština, katalánština, franko-provensálština, rétorománština, sardinština

SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil. ) se dělí na západní, východní

SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil. ) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: § čeština (CZE) § slovenština (SVK) § polština (POL) § kašubština (r. POL - Gdaňsk), slezština (r. POL, r. CZE) § lužická srbština (r. DEU – Bautzen, Cottbus) východní: § ruština (RUS, BLR, r. UKR, r. MDA) § běloruština (BLR) § ukrajinština (UKR) 4 - Slovanské jazyky v Evropě

SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil. ) se dělí na západní, východní

SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil. ) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: jižní – západní větev: § slovinština (SVN, r. AUT, r. ITA) § chorvatština (HRV, BIH) § srbština (SRB, BIH, *MNE) § černohorština (MNE) § bosenština (BIH) jižní – východní větev: § bulharština (BGR) § makedonština (MKD) 4 - Slovanské jazyky v Evropě

BALTSKÉ JAZYKY • Baltská jazyková skupina (-5 mil. ) je v současné době tvořena

BALTSKÉ JAZYKY • Baltská jazyková skupina (-5 mil. ) je v současné době tvořena jen 2 jazyky: § litevština (LTU) § lotyština (LVA) § Staropruština byla západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu. Pruština definitivně vymřela na sklonku 17. století. § Kurština byla baltský jazyk, kterým hovořili Kuršové sídlící v západní části Lotyšska a Litvy. O Kurších jsou zmínky do začátku 17. století. 5 - Baltské jazyky (POZOR! – LITHUANIA=LITVA, LATVIA=LOTYŠSKO)

KELTSKÉ JAZYKY • Keltská jazyková skupina (+1, 5 mil. ) § irština (IRL, r.

KELTSKÉ JAZYKY • Keltská jazyková skupina (+1, 5 mil. ) § irština (IRL, r. GBR) § skotská gaelština (r. GBR) § manština (r. GBR) § velština (r. GBR) § bretonština (r. FRA) § kornština (r. GBR) Zajímavost v keltštině - NEJDELŠÍ JEDNOSLOVNÝ NÁZEV OBCE: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrn drobwllllantysiliogogogoch 6 - Keltské jazyky POJMENUJTE JEDNOTLIVÁ MÍSTA, KDE NAJDEME KELTSKÉ NÁRODY.

URALSKÉ JAZYKY • Uralská jazyková rodina (-25 mil. ) se dělí na UGROFINSKÉ a

URALSKÉ JAZYKY • Uralská jazyková rodina (-25 mil. ) se dělí na UGROFINSKÉ a samojedské jazyky. • Ugrofinské jazyky se dělí do 2 podskupin: ugrické jazyky : § maďarština (HUN, r. SRB – Vojvodina, r. ROU-Sedmihradsko) finsko-permské jazyky : § finština (FIN) § estonština (EST) § laponština (sámština) – Laponsko (r. FIN, r. NOR, r. SWE, r. RUS – Murmansko) 7 - Uralské jazyky ( v Evropě a Asii) VE KTERÉM Z UGROFINSKÝCH JAZYKŮ JE POPIS MAPY? JAK SE V DANÉM JAZYKU ŘEKNE (PÍŠE) : země, moře, poloostrov, pohoří, sever, bílý

JAZYKOVÉ SKUPINY DOPLŇTE *Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1.

JAZYKOVÉ SKUPINY DOPLŇTE *Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk j. s. jazyk bretonština islandština bulharština italština dánština estonština katalánština laponština j. s. jazyk j. s. polština portugalština rétorománština rumunština faerština litevština srbština finština lotyština španělština francouzština fríština lužická srbština maďarština švédština ukrajinština skotská gaelština makedonština valonština chorvatština nizozemština velština irština * Velká písmena použita pro lepší rozlišení norština vlámština

JAZYKOVÉ SKUPINY - ŘEŠENÍ Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky

JAZYKOVÉ SKUPINY - ŘEŠENÍ Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk j. s. bretonština K bulharština S islandština G italština R polština S portugalština R dánština G estonština U katalánština R laponština U rétorománština R rumunština R faerština G finština U litevština B lotyština B srbština S španělština R francouzština R fríština G lužická srbština S maďarština U švédština G ukrajinština S skotská gaelština K chorvatština S makedonština S nizozemština G valonština R velština K irština K norština G vlámština G

ÚŘEDNÍ JAZYKY DOPLŇTE *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno

ÚŘEDNÍ JAZYKY DOPLŇTE *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk Angola Argentina Austrálie Belize Bolívie Botswana Brazílie Fidži Ghana Guinea-Bissau * Velká písmena použita pro lepší rozlišení ú. j. jazyk Guyana Haiti Jamajka Jižní Súdán Kamerun (2) Kanada (2) Kapverdy Kolumbie Kuba Libérie Madagaskar ú. j. jazyk ú. j. Mali Mosambik Niger Nigérie Nikaragua Nový Zéland Panama Peru Surinam Togo Východní Timor NÁPOVĚDA – Úřední jazyk souvisí s koloniální minulostí daného státu

ÚŘEDNÍ JAZYKY - ŘEŠENÍ *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1.

ÚŘEDNÍ JAZYKY - ŘEŠENÍ *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk Angola Argentina Austrálie Belize Bolívie Botswana Brazílie Fidži Ghana Guinea-Bissau ú. j. P Š A A Š A P A A F P jazyk Guyana Haiti Jamajka Jižní Súdán Kamerun (2) Kanada (2) Kapverdy Kolumbie Kuba Libérie Madagaskar ú. j. A F A A AF AF P Š Š A F jazyk ú. j. Mali Mosambik Niger Nigérie Nikaragua Nový Zéland Panama Peru Surinam Togo Východní Timor F P F A Š Š N F P

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr. 1 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia.

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr. 1 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Indo-European_branches_map. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Hayden 120 Obr. 2 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Germanic_languages_in_Europe. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Hayden 120 Obr. 3 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Romance_20 c_en. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Koryakov Yuri Obr. 4 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Slavaj_lingvoj_mapo_cs. svg>. Licence: Public domain, Autor: Arno. Lagrange Obr. 5 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Baltic_languages. png>. Licence: Public domain, Autor: Robin Hood Obr. 6 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Map_of_Celtic_Nations. svg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Lexicon Obr. 7 - [cit. 2013 -30 -11]. < http: //hu. wikipedia. org/wiki/F%C 3%A 1 jl: Uralic_languages_hu. svg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Laurens, Poganyp • • Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2000. 1. vydání, ISBN 80 -86034 -44 -5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT, s. r. o. , 2008. 1. vydání, ISBN 978 -80253 -0586 -7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s. , 2004. 1. vydání, ISBN 80 -7011 -730 -3 Bičík, Ivan a kol. Školní atlas dnešní Evropy a Česka. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2003. 1. vydání. ISBN 80 -902282 -5 -9 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978 -80902282 -6 -9 Náboženství na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p. s. č. 3, ročník 2006/2007. ISSN 1801 -4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

ZDROJE INFORMACÍ 2: Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013 -30 -11]. Dostupné z WWW:

ZDROJE INFORMACÍ 2: Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013 -30 -11]. Dostupné z WWW: • • • http: //cs. wikipedia. org/ Demografie Evropy. < http: //en. wikipedia. org/wiki/Demographics_of_Europe > Indoevropské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Indoevropsk%C 3%A 9_jazyky> Germánské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Germ%C 3%A 1 nsk%C 3%A 9_jazyky> Románské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Rom%C 3%A 1 nsk%C 3%A 9_jazyky> Slovanské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Slovansk%C 3%A 9_jazyky > Keltské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Keltsk%C 3%A 9_jazyky> Baltské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Baltsk%C 3%A 9_jazyky> Ugrofinské jazyky. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Ugrofinsk%C 3%A 9_jazyky> Jazyky v Evropě. < http: //en. wikipedia. org/wiki/Languages_of_Europe > Přehled jazyků na Etnologue. com. < http: //www. ethnologue. com/subgroups/indo-european > • Přehled úředních jazyků podle států. < http: //en. wikipedia. org/wiki/List_of_official_languages_by_state > • • Geo. Hive. < http: //www. geohive. com/ > -statistiky o obyvatelstvu – údaje ze statistických úřadů a statistik OSN. < http: //www. un. org/popin/ > -statistiky o obyvatelstvu OSN - 2012. < http: //esa. un. org/unpd/wpp/index. htm > -statistiky o obyvatelstvu Population Reference Bureau. < http: //www. prb. org/ > -statistiky o obyvatelstvu Demografie. < http: //demografie. info/ > - demografický informační portál CIA World Factbook < https: //www. cia. gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx. html > - ročenka CIA Worldatlas. < http: //www. worldatlas. com/geoquiz/thelist. htm> - geografické přehledy Eurostat. < http: //epp. eurostat. ec. europa. eu/statistics_explained/index. php/Population_statistics_at_regional_level/cs > - statistická data o EU • • http: //cs. wikipedia. org/wiki/ISO_3166 -1 - kódy států http: //en. wikipedia. org/wiki/Lists_of_countries