JAN NERUDA novin a bsnk 1834 1891 slo

JAN NERUDA – novinář a básník (1834 – 1891) Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0465 Vzdělávací celek: Jazykové vzdělávání a komunikace Tematický okruh Májovci, ruchovci a lumírovci Téma Jan Neruda Ročník 2. Jméno autora Mgr. Eva Boušková Vytvořeno dne: 10. 7. 2012 Anotace: Základní biografické údaje k autorovi, charakteristické znaky jeho novinářské a básnické tvorby, přehled významných sbírek, závěrečné opakování Metodický pokyn: Výukový materiál má zprostředkovat probíranou látku tak, aby si žák odnesl ucelenou představu o autorovi a o jeho tvorbě a dokázal ohodnotit jeho přínos pro českou literaturu.

JAN NERUDA (1834 – 1891) Májovci

JAN NERUDA (1834 – 1891) n n n básník, prozaik, dramatik, žurnalista (Národní listy), literární kritik nejvýznamnější představitel májovců X za života ve stínu Hálka pol. 90. let „Boj o Hálka“ narozen v Praze na Malé Straně v újezdských kasárnách (otec – vojenský vysloužilec – dostal kantýnu a trafiku; matka posluhovačka) dětství v domě U Dvou slunců; dům U Tří černých orlů (otcova trafika) chudoba, německá škola → přestup na akademické gymnázium (řízené Klicperou, vlastenecký ruch); několik zaměstnání, studium práv a filozofie nedokončil

Nerudův milostný život n n Anna Holinová Karolína Světlá Kateřina Macháčková Anička Tichá

Novinářská činnost n n n německé liberální časopisy konec 50. let – vlastní časopis Obrazy Života; Čas (od 1860), Hlas 60. léta - s Hálkem řídil časopisy Rodinná kronika, Lumír, Květy od 1865 do konce života Národní listy Zakladatelem podčárníků = fejetonů v naší publicistice (asi 2260 fejetonů, malý trojúhelník) „Kam s ním? “, „Chcete vidět zlatou Prahu? “ fejetony vydal knižně ve sbírkách – Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny, Studie krátké a kratší

Hřbitovní kvítí (1858, 1. sbírka) n n n zklamání ze současného života, společnosti i literatury touhy a bolesti mladého člověka pesimistický pohled na svět, negativní stránky života, skepse hlásí se k Máchovi velmi subjektivní, ovlivněna smrtí blízkého přítele (věnování), neopětovanou láskou, sociálními poměry (chudobou) → kritizován za subjektivitu, nevyzrálou poezii, není příliš melodický, zaobírá se svými bolístkami, příliš pesimistický→ na 10 let se básnicky odmlčel

Hřbitovní kvítí - ukázka Mezi hroby dva se červi potkali. „Odkud, bratře? “ – „Z lebky básníkovy. “ „Toť nám bratr, co tam viděl, poví. “ „Pouhý mozek – pranic krásného, „Odkud ty? “ – „Já z lebky učencovy; nezbylo i tu nic jasného. “ „Myslím, bratře, že ti geniové, jsou jak ona pod sklenicí svíce; posvítí-li jiným se tmou brojícím, nezbyde jí samé nic pak více. “

Knihy veršů (1868) n n n rozděleny do 3 částí: Kniha veršů výpravných – epické, soc. motivy, balady (vzorem Erbenova balada) První dvě sociální balady: Před fortnou milosrdných; Dědova mísa Kniha veršů lyrických a smíšených – 3 cykly (Otci, Matce, Anně) – položil základy rodinné poezie; „Vším jsem byl rád“ Kniha veršů časových a příležitostných – společenská a polit. témata

Písně kosmické (1878) n n n n n ovlivněno rozvojem přírodních věd, víra v pokrok kladné perspektivy člověka i lidstva → optimismus → uznávaným básníkem snaha převést vesmírné dění na otázku národní, ukázat postavení českého národa v průběhu lidstva dění ve vesmíru ukazuje spíše z pohledu obyčejného člověka personifikuje nebeská tělesa rozděleno do 3 cyklů od hvězd směrem k Zemi → podobně čas: od dlouhých časových dimenzí ke krátkosti lidského života paralela forma básní: melodická, velmi jednoduchá, některé velmi patetické; daktylotrochej neomezené možnosti poznávat nové světy, český národ by měl být hrdý, národ jako celek

(A mluví člověk: ) Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, z hvězd že vane hlas: "Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže!" My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlénkám spřaháme a noha parou cválá. My přijdem! Duch náš roste v výš a tepny touhou bijí, zimniční touhou po světech div srdce nerozbijí! My přijdem blíž, my světů dožijeme, my bijem o mříž, ducha lvi, a my ji rozbijeme!

Prosté motivy (1883) básnický deník, citová zpověď stárnoucího básníka n 4 oddíly = 4 roční období = symbol částí života (podle toho nálada) n vztah k přírodě a venkovu n

Balady a romance (1883) n n novozákonní příběhy, pověsti a historické anekdoty tradované v lidovém podání balada = báseň se spádným dějem a ponurým koncem romance = (od 16. stol. ) menší lyrickoepická báseň nejčastěji s tematikou milostnou nebo romantickou, lehčího tónu, optimistická → tyto útvary téměř vždy zaměňuje (veselé balady, smutné romance) záměrně prostý jazyk, jemná ironie, humor několik okruhů: naivní představy lidí a dětí (Balada horská, Dětská) náboženská tematika (Tříkrálová, Štědrovečerní, Rajská, O svatbě v Kánán) národní, vlastenectví (Česká, Romance o Karlu IV. , Romance o jaře 1848, Balada o duši K. H. Borovského) náměty typické pro balady (Zimní balada, Balada o černém jezeře)

Zpěvy páteční (1896) n n po Nerudově smrti uspořádal Vrchlický národní téma – naše dějiny tragické, plné válek, poroby = „Velký pátek“ (pesimismus, beznaděj) obavy o osud národa, vyzývá k boji za jeho svébytnost chtěl ještě napsat Zpěvy bílé soboty X stihl jen 2 básně : „Jen dál“; „Moje barva červená a bílá“ (na začátek a konec) – víra, že český národ bude samostatný a bude stát v čele pokroku

Rysy Nerudovy poezie: n n n realistický pohled na svět, bez idyličnosti a iluzí srozumitelnost, jednoznačnost, bez přemíry básnických obrazů epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění využívání lidové poezie jazyk – skromný, explicitní, chvílemi drsný verše – většinou trochej

Neftalí Ricardo Reyes y Basualto (1904 – 1973) chilský básník n už v 17 letech pseudonym Pablo Neruda n 1971 – Nobelova cena za literaturu n

Opakování n Jan Neruda se narodil v ______ a tam také prožil celý svůj život. Řadíme ho ke skupině ____. Je považován za tvůrce českého _______, který označoval ____. Pracoval jako žurnalista v ____. Svůj život strávil ve stínu Vítězslava ____. Proslavil se sbírkou _______. Sbírka básní věnovaná přírodě nese název _______. Je také autorem dvou prvních sociálních balad _____ a _____.

Použité zdroje: n n n n Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora POLÁŠKOVÁ, Taťána a kol. Literatura pro 2. ročník středních škol. Brno: DIDAKTIS, 2009, ISBN 978 -80 -7358 -129 -9. POLÁŠKOVÁ, Taťána a kol. Literatura pro 2. ročník středních škol (Pracovní sešit). Brno: DIDAKTIS, 2009, ISBN 978 -80 -7358 -130 -5. POLÁŠKOVÁ, Taťána a kol. Literatura – přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová – nakladatelství VYUKA. CZ, 2006, ISBN 80 -902571 -6 -X. PROKOP, Vladimír. Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče). Sokolov: O. K. -Soft, 2000. VILÍMEK, Jan. Wikipedia. cz [online]. [cit. 10. 7. 2012]. Dostupný na WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Jan_Vil%C 3%ADmek_-_Jan_Neruda. jpg>. AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia. cz [online]. [cit. 10. 7. 2012]. Dostupný na WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Jan_Neruda. jpg>. AUTOR NEUVEDEN. Texty. citanka. cz [online]. [cit. 10. 7. 2012]. Dostupný na WWW: <http: //texty. citanka. cz/neruda/pk 1 -1. html>.