Jak vypad blzk vesmr Co vidme na obloze

Jak vypadá blízký vesmír

Co vidíme na obloze ? Souhvězdí Planety Komety Meteory Zatmění Slunce a Měsíce Polární záře

Vzdálenosti ve vesmíru Astronomická jednotka AU definována jako střední vzdálenost Země od Slunce 1 AU = 149 597 870, 691 ± 0, 030 km ≈ 150 milionů kilometrů Světelný rok ly je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok 1 ly ≈ 63 241 AU ≈ 9, 46 × 1012 km

Vzdálenosti ve vesmíru Astronomická jednotka AU = střední vzdálenost Země od Slunce 1 AU = 149 597 870, 691 ± 0, 030 km ≈ 150 milionů kilometrů Mars 1, 5 AU Jupiter 5, 2 AU Pluto 40 AU

Vzdálenosti ve vesmíru Světelný rok ly je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok 1 ly ≈ 63 241 AU ≈ 9, 46 × 1012 km Proxima Centauri (nejbližší hvězda) …. 4, 2 ly Galaxie průměr … 100 000 ly

Vzdálenosti ve vesmíru pc Parsek jeden parsek je vzdálenost, z níž má 1 astronomická jednotka (1 AU) úhlový rozměr jedné vteřiny 1 pc ≈ 3, 262 ly ≈ 206 265 AU ≈ 3, 086 × 1013 km

Vzdálenosti ve vesmíru 1) Najdi v MFCHT vzdálenosti planet Sluneční soustavy od Slunce v astronomických jednotkách. 2) Urči, jak daleko by byly planety od Slunce v modelu, kde průměr Slunce bychom znázornili koulí o průměru 15 cm ( ~ průměr graperfruitu). Průměr Slunce najdi v tabulkách. 3) Vypočti, jak dlouho trvá cesta světlu ze Slunce k Zemi, Jupiteru, Plutu. Za jak dlouho oběhne sluneční paprsek kolem zemského rovníku ?

Pohyby Země Rotace kolem zemské osy denní pohyb slunce a hvězd na obloze (z východu na západ) Oběh kolem Slunce změna ročních období

Oběh kolem Slunce změna ročních období V důsledku sklony osy rotace se vystavují jednotlivé části povrchu slunečnímu světlu po dobu jednoho oběhu okolo Slunce. Roční období na Zemi jsou dána různými polohami Slunce vzhledem k ekliptice. Na severní polokouli se za první jarní den považuje jarní rovnodennost (21. březen) a léto začíná letním slunovratem (21. červen). Podzim trvá od podzimní rovnodennosti (23. září) do zimního slunovratu (22. prosinec). Zima trvá od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Jaro na severní polokouli odpovídá podzimu na jižní polokouli, léto zimě, podzim jaru a zima létu.

Jarní rovnodennost Letní slunovrat

Podzimní rovnodennost Zimní slunovrat

Pohyby Země 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) Jaké pohyby vykonává naše Země ? Čím je způsobeno střídání dne a noci ? Kde probíhá západ či východ slunce na Zemi nejrychleji ? Proč ? Kam bys musel(a) zajet, abys viděl(a) slunce celých 24 hodin nad obzorem ? Kde na Zemi a v kolik hodin bys musel(a) stát, aby na celé Zemi bylo stejné datum ? Čím je způsobeno střídání ročních období ? Zjisti, kdy je Země Slunci nejblíže. Co je to slunovrat ? Co je to rovnodennost ?

Ekliptika Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice a prochází přitom během roku různými souhvězdími (viz souhvězdí zvířetníku). Blízko ekliptiky najdeme i všechny planety a Měsíc

Zvířetníkové souhvězdí Jedná se o souhvězdí, která se nacházejí na nebeské sféře v pásu, který sahá asi 8° na obě strany ekliptiky, na jehož pozadí se pohybuje Slunce, Měsíc a planety (s vyjímkou Pluta). Jednotlivá souhvězdí jsou označována znameními zvířetníku, která však neodpovídají přesně polohám souhvězdí (jež jsou různě rozsáhlá), ale vztahují se vždy na úseky ekliptikálních délek po 30°, jež vycházejí od jarního bodu. V důsledku precese se již znamení nekryjí se stejnojmenými souhvězdími. Ekliptika také prochází souhvězdím Hadonoše, což není znamení zvířetníku.

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) Ekliptika Co je to ekliptika ? Jaké znáš souhvězdí ekliptiky ? Kde na obloze (v jakých souhvězdích) bys hledal(a) planety Sluneční soustavy ? V jaké části noci bys mohl(a) spatřit planetu Venuši či Merkur ? Co je to souhvězdí ? Některá souhvězdí jsou vidět po celý rok, protože jsou blízko Polárky a nikdy nezapadnou za obzor. Znáš některá ? Viděli bychom je po celý den, kdyby je sluneční světlo nepřesvítilo ? Dokážeš určit světové strany pomocí hvězd ? Kde bys musel stát, abys souhvězdí Kassiopei viděl zcela jinak? a) v New Yorku, b) na planetě Neptun, c) na nejbližší hvězdě ?

Družice Země přirozená umělé

Umělé družice Země Vědecké družice Vojenské a špionážní družice Navigační družice Meteorologické družice Radioamatérské družice Telekomunikační družice

Umělé družice Země Proč družice nespadnou? Applet z phy. ntnu. edu

Umělé družice Země Výška nad povrchem Země ( km) Kruhová rychlost (km/s) 0 7, 905 200 7, 784 500 7, 613 1000 7, 350 5000 5, 919 10 000 4, 933 18 000 4, 044 navigační družice GPS 36 000 3, 067 stacionární družice 50 000 2, 659 100 000 1, 936 360 000 1, 043 Poznámka nejnižší dráhy družic dráha Měsíce

Meteorologické družice

GPS Galileo Navigační družice

Vědecké družice tsunami Paříž - urbanismus požáry – San Diego vysychání jezera Čad New Orleans po záplavách Aceh - tsunami Quebec - impakt

Kosmonautika 1. umělá družice 1. člověk ve vesmíru 1. člověk na Měsíci raketoplán

Kosmodromy Cape Canaveral Centre Spatial Guayanais (Kourou) Tjuratam (dříve Bajkonur) Shriharikota Kosmodrom Taiyuan

Kosmonautika 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) Jak a kde se vypouštějí umělé družice Země ? K čemu slouží umělé družice Země ? Co je to HST, ISS ? Co je to beztížný stav a kdy jej lze „zažít“ ? Co je to 1. kosmická rychlost ? Na čem závisí její hodnota ? Jak „to vypadá“ na Měsíci ? Proč na Měsíci není žádný život ? Jakou barvu má denní obloha na Měsíci a jakou na Zemi ? Čím je rozdíl způsoben ? Kolik lidí stálo na Měsíci ?